Dolní Bělá (hrad)

zřícenina hradu přestavěného na zámek

Zřícenina hradu Dolní Bělá stojí na kopci nad obcí Dolní Bělá, v okrese Plzeň-sever. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Pod hradem vede trasa NS Ludvíka Očenáška.

Dolní Bělá
Zřícenina hradu Dolní Bělá
Zřícenina hradu Dolní Bělá
Základní informace
Sloh renesanční
Výstavba 13131315
Přestavba 1584
Zánik 18. století
Stavebník Racek z Krašovic
Další majitelé Hroznatovci, Švamberkové, páni z Gutštejna, Libštejnští z Kolovrat, Valdštejnové, páni z Roupova, Markvartové z Hrádku, páni z Vřesovic, klášter Plasy
Poloha
Adresa Dolní Bělá, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dolní Bělá
Dolní Bělá
Další informace
Rejstříkové číslo památky 17613/4-1191 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Od počátku 13. století byla zdejší oblast ve vlastnictví Hroznatovců. Po smrti jednoho z nich, Sezemi z Krašovic, zdědil okolí Bělé jeho syn Racek, který v letech 1313–1315 nechal nad obcí postavit hrad, poprvé připomínaný k roku 1318. Po Rackovi se zde ještě vystřídali jeho syn Sezema a vnuk Václav, po němž jej roku 1415 získali Nevstup a Bavor ze Švamberka. Před roku 1434 jej odkoupili Burian a Jan z Gutštejna, kteří jej spravovali prostřednictvím purkrabí. Jejich vnuci podnikali v okolí loupeživé výpady, takže proti nim musel král Vladislav II. zakročit. Roku 1509 musel Jan z Gutštejna statek postoupit Albrechtovi z Kolovrat a na Libštejně (umírá 1510), po němž jej zdědili jeho nevlastní synové Jan a Bernard z Valdštejna, kteří jej vzápětí v roce 1511 prodali Václavovi z Roupova. Panství v té době ovšem bylo velmi zadlužené, takže se v roce 1514 vrátilo Janovi a Volfovi z Gutštejna a ti jej roku 1525 za 8300 kop míšeňských grošů prodali Janovi z Roupova. Z důvodu rostoucí zadluženosti panství byli Janovi vnuci přinuceni v roce 1555 panství za 13 000 kop míšeňských grošů prodat Šebestiánovi Markvartovi z Hrádku a na Nekmíři.

Jeho syn Kryštof nechal roku 1584 hrad přestavět v duchu renesance a jeho syn Diviš se, coby protestant, v roce 1620 zúčastnil generálního sněmu, kde byl zvolen relátorem zemských desk. Za to v roce 1622 přišel o dvě třetiny majetku, přičemž statky Bělá, Podmokly a Nekmíř za 120 000 zlatých odkoupil Vilém z Vřesovic. Po smrti jeho syna Jana Vikarta v roce 1659 přešel statek na Jana Viléma Kyšperského z Vřesovic. V roce 1755 pak zadlužené panství zakoupil plaský klášter, který se o hrad nestaral a ten se tak měnil v ruiny. V roce 1785 došlo ke zrušení kláštera a od té doby sloužil hrad jako zdroj kamene lidem v obci.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-13]. Identifikátor záznamu 128270 : hrad Bělá, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat