Všeruby (hrad)

zaniklý hrad

Všeruby jsou zaniklý hrad ve stejnojmenném městěokrese Plzeň-sever. Stál na konci ostrožny pod kostelem svatého Martina v nadmořské výšce okolo 460 m n. m. Dochovaly se z něj drobné terénní pozůstatky.

Všeruby
Ostrožna s kostelem svatého Martina a zbytky hradu
Ostrožna s kostelem svatého Martina a zbytky hradu
Základní informace
Výstavba počátek 13. století
Zánik po roce 1539
Stavebník snad Hrdibor ze Všerub
Další majitelé Jindřich z Rabštejna, Gutštejnové
Poloha
Adresa ostrožna nad městem, Všeruby, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Všeruby
Všeruby
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Původní panské sídlo ve Všerubech vzniklo u románského tribunového kostela svatého Martina. Prvním jistě doloženým vlastníkem byl Hrdibor, královský jídlonoš, uváděný v roce 1212. Jeho syn Hrdibor a vnuk Vícemil zde sídlili až do roku 1269[1] a jeden z nich nechal na konci ostrohu postavit kamenný hrad. V uvedeném roce se na hradě za přítomnosti 26 urozených pánů projednával spor o hranici mezi majetky plaského kláštera a Vavřince z Pňovan. Soudcem byl Drslav, který mohl být podle nepřímých zmínek poručníkem sirotků po Vícemilovi.[2]

 
Kostel svatého Martina na předhradí
 
Hradní jádro

Další písemná zpráva o hradu je až z roku 1363, ve která Anna, vdova po Janovi ze Všerub, potvrzuje manželův odkaz platu z usedlosti v Kunějovicích. Na listině jsou také stejné pečeti svědků: bratrů Bavora ze Všerub a faráře Jindřicha. Bavor roku 1378 svou část panství prodal Jindřichu z Rabštejna a přestěhoval se na Zhořec. Jindřich s Annou společně platili daň 13 hřiven stříbra.[2]

Jindřich z Rabštejna svou část prodal před rokem 1385 Půtovi z Gutštejna, od kterého přešel hrad do rukou jeho bratra Jetřicha. Ten zemřel roku 1417 a majetek po něm zdědili synové Burjan a Jan. Oba byli významnými členy plzeňského landfrýdu, který dlouhodobě čelil husitským vojskům. Bližší zprávy z dob husitských válek o hradu neznáme, ale pravděpodobně nebyl husity dobyt.[2]

Po Burjanově smrti zdědili všerubský hrad synové Burjan a Linhart. Burjan se zřejmě na straně křižáckého vojska zúčastnil neúspěšného dobývání hradu v Podmoklech a poté, co královské vojsko Jiřího z Poděbrad dobylo nedaleký Frumštejn, dobyl ho Burjan v čele zelenohorské jednoty zpět a připojil ho ke všerubskému panství. Někdy v této době byl hrad ve Všerubech opevněn dělostřeleckými baštami.[2]

Jiří Všerubský z Gutštejna, Burjanův syn, vedl řadu sporů. Řešil je běžně vojenskou cestou, až roku 1505 Všeruby prodal a vypověděl králi a zemi válku. Přestože jeho ozbrojené skupiny působily zřejmě značné škody, rozhodl zemský sněm o Jiřího návratu do země a zahájil jednání, které uspokojilo jeho nároky. Všerubské panství od něj koupil někdo z hlavní linie pánů z Gutštejna a na hradě dále žila jeho manželka Anna ze Smiřic a syn Jan, kterého vychovával poručník Jetřich z Gutštejna seděním na Všerubech. Po Jetřichově smrti prodal Jan v roce 1520 Všeruby rytíři Petru Kokořovci z Kokořova. Jeho syn Jiří se později přestěhoval na tvrz do Šťáhlav, které koupil roku 1539, a hrad zřejmě rychle zpustl. Když se Jiřího synové v roce 1584 dělili o majetek, hrad se už nepřipomínal.[2]

Stavební podobaEditovat

Hrad byl dvojdílný. Předhradí, ve kterém stojí kostel svatého Martina,[1] údajně chránily dva příkopy, ale terén byl po polovině 19. století i později upravován, a opevnění téměř beze zbytku zaniklo. Čtverhranné hradní jádro o rozměrech 33 × 38 m se nacházelo níže za kostelem na konci ostrožny a bylo odděleno širokým příkopem vytesaným ve skále. Podobu zástavby jádra, rozrytého jámami po lámání kamene, neznáme. Podle četných nálezů kostí a střepů nádob lze usuzovat, že na jeho západní straně se nacházela kuchyně.[2]

PřístupEditovat

V prostoru předhradí se dnes nachází přístupný hřbitov s kostelem. Do šíjového příkopu a jádra hradu vede pěšina podél západní zdi hřbitova.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Všeruby, s. 609. 
  2. a b c d e f ROŽMBERSKÝ, Petr; NOVOBILSKÝ, Milan. Hrad Všeruby. 1. vyd. Plzeň: Nadace České hrady, 1998. 26 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 19). ISBN 80-238-4688-4. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. 3., v Argu 1. vyd. Svazek XIII. Praha: Argo, 1998. 258 s. ISBN 80-7203-185-6. Heslo Všeruby hrad, s. 222–225. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat