Zálezly

obec v okrese Prachatice v Jihočeském kraji
Tento článek je o obci na Vimpersku. Další významy jsou uvedeny na stránce Zálezly (rozcestník).

Obec Zálezly se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Žije zde 317[1] obyvatel.

Zálezly
Dům
Dům
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0315 550698
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Vimperk
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 317 (2020)[1]
Rozloha 9,31 km²
Nadmořská výška 565 m n. m.
PSČ 384 81
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa obecního úřadu Zálezly 7
38481 Čkyně
ou.zalezly@worldonline.cz
Starosta Josef Kouba
Oficiální web: www.zalezly.cz
Zálezly
Zálezly
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370 a to v podobě přídomku Jana ze Zálezel. Od roku 1460 jsou v držení příslušníků rodu z Prostého a to až do konce 16. století, kdy je vyženil a poté hned prodal Vratislav z Mitrovic. Od roku 1597 se střídají majitelé, kteří zde sídlili pouze občas. Významným držitelem Zálezel byl Jindřich Michal Hýzrle z Chodů a hejtman prácheňského kraje Jan Oldřich Malovec na Zálezlích a Zdíkově (1663).
Roku 1697 získal ves Jan Václav Býšovec z Býšova a v letech 1705–1791 připadla Zádubským ze Schönthalu. Po nich převzala Zálezly hrabata Sickingenové a v letech 1835–1837 připadly Josefu Dresslerovi. Za vlastnictví tohoto pražského obchodníka potlačilo vojsko rebelii lčovických a malenických poddaných. V roce 1883 koupil Zálezly společně se Lčovicemi projektant pražského Národního divadla Josef Zítek a vlastnil je až do své smrti v roce 1909. Na počátku 20. století vlastnila dvůr rodina Trittů.
V polovině 19. století se Zálezly staly samostatnou obcí a připadly k soudnímu okresu Volyně, v letech 1949–2002 byly součástí okresu Prachatice. V roce 1910 žilo v 56 domech 359 obyvatel.

PamětihodnostiEditovat

TvrzEditovat

Kamenná stavba tvrze vznikla pravděpodobně v pohusitské době před rokem 1460. Z této doby se zachovala část věžového paláce s dovnitř otevřenou baštou. Do dnešních dnů se z původně středověkého sídla se v objektu čp. 45 dochovalo již přestavěné renesanční jádro, které se dodnes užívá k bydlení. Podsklepené věžovité obydlí na půdorysu čtverce stojí v jižní části vsi, v areálu rozparcelovaného poplužního dvora. Ve zvýšeném přízemí se nachází místnost s pozdně gotickou a renesanční valenou klenbou, s koutovými výsečnicemi a se vzorcem hřebínků.
Dochována jsou i střílnová okénka a kamenné krakorce bývalého prevetu. Palác tvrze měl i horní polopatro, střecha byla stanová, pravděpodobně i s atikou, hlavní patro zpřístupňovala pavlač. Podoba tvrze je vyobrazena v cestopise Jindřicha Hýzrle z Chodů z roku 1612 (originál vyobrazení uložen v knihovně Národního muzea v Praze).

ŠkolaEditovat

Postavena v roce 1872 podle projektu architekta Josefa Zítka, který vlastnil nedaleké lčovické panství. Škola byla v druhé polovině 20. století zrušena a dnes je objekt využíván k soukromým účelům.

Kaple Svatého Jana NepomuckéhoEditovat

Postavena v roce 1852. Mešní svatyně s věžičkou nad průčelím prošla v roce 1913 rekonstrukcí. Oltář pochází z poloviny 19. století.

Hradiště VěnecEditovat

Pozůstatky pozdně halštatského až časně laténského hradiště se rozkládají na stejnojmenném vrcholu (765 m) asi 2 km jihozápadně od obce, z velké části právě v jejím katastru.

Části obceEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]

Externí odkazyEditovat