Nejnovější komentář: před 5 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Ukázková stránka
Ahoj, gratuluji k dalšímu DČ Kuo-c’-ťien a jako poděkování Ti uděluji 45 čítanek v hodnotě jedné Wikikytičky. Na Sü Ťie se dostanu, jen co dokončím rozdělané recenze (Sámové, Lublaň, Plejády). S pozdravem --8. 1. 2019, 00:14 (CET), Utar (diskuse)
Nejnovější komentář: před 5 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Dobrý den/ahoj,
chtěli bychom upozornit, že do 10 ledna 2019 UTC bys/te měl/a vyplnit formulář nebo napsat e-mail uživateli Saileshpat pro získání výhry (pohlednice). Pokud nemáš/te o pohlednici zájem, do tabulky vedle Vašeho/Tvého jména či přezdívky vyplň/te šablonou {{Ne}} Pokud nevypliníš/te dotazník (či neodešlete e-mail), pohlednice nebude odeslána a výhra propadá. Pokud jsi/jste již dotazník či e-mail odeslal/a, vyplň/te na této stránce zda bys/te se zúčastnil/a i v příštím roce, pokud ne, připište prosím také krátké odůvodnění.
Pokud máš/te nějaké další dotazy, napiš/te na diskusi soutěže nebo na diskusi jednoho z lokálních organizátorů (OJJ nebo Patriccck).
Ahoj, vzal jsem ten obchodnický (Flag 1567). Jstli ho na commons taky smažou (protože nebyl oficiální), tak dám rudou vlajku. --Jann (diskuse) 14. 1. 2019, 23:57 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 5 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Zavolejte do pěti minut a obdržíte tento praktický stojan na pahýly a rozpracované články!
Ahoj, gratuluji k dalšímu DČ Sü Ťie a jako poděkování Ti uděluji Tkalcovský stav a stojan v hodnotě jedné Wikikytičky a přeji, ať se té Tvé manufaktuře na psaní článků dál daří. Co chystáš k recenzování dál? S pozdravem --3. 2. 2019, 21:02 (CET), Utar (diskuse)
Díky za recenzi i stav, pokaždé vymyslíš něco nového :-)
Nejnovější komentář: před 5 lety2 komentáře1 člověk v diskusi
Dobrý den, pane kolego. Pokud Vám tolik leží na srdci, že článek Kozácký hetmanát není ozdrojovaný, je i daleko lepší způsob, než dávat požadavky na zdroje ke každé větě a údaji, konkrétně vložit na začátek článku lištu upozorňující na absenci zdrojů. To mi připadá jako daleko lepší způsob, než vkládat požadavek na zdroj i tam, kde to kód neumožňuje – konkrétně v infoboxu tam, kde jsou uvedené předcházející a nástupnické státy, nelze zdroje vkládat, kód jste v těch místech narušil a infobox tudíž vypadá takto a nezmění se to ani poté, kdyby se zdroj opatřil, není to k tomu uzpůsobené, ale kdekoli jinde to možné je. To zaprvé. A jak jsem k těm informacím přišel? Inu, anglická wikipedie + návazné články. Záporožská Sič existovala do roku 1775, tedy i po zániku Kozáckého hetmanátu, proto je tam uvedena jako nástupnický stát, totéž v anglickém článku Cossack Hetmanate, proto nevím, na co tedy potřebujete zdroj. Dále je tam jako nástupnický stát uvedena Zadunajská Sič, v článku je výslovně uvedeno, že byla založena kozáky uprchlými do dunajské delty, je to uvedeno i v anglickém článku Danubian Sich. Takže se ptám, na co jsou potřeba zdroje u tak obecných a obecně přijímaných základních pravd? A to ještě takovým způsobem, že to poškozuje funkčnost a vzhled infoboxu? --Dragovit (diskuse) 19. 2. 2019, 8:55 (CET)
Nevidím problém. Klidně umažte požadavky na zdroj z boxu, pokud požadované informace doplníte do článku, ozdrojované. Pokud zdroje nemáte, umažte sporné informace. Tak se to dělá vždycky, doložit nebo smazat. Že jste to opsal z enwiki vím, a vím že to tak děláte běžně. Většinou to nevadí, ozvu se, když mám za to, že z enwiki opisujete její chyby anebo nesmysly. Co se týče vaší logiky, že Záporožská a Zadunajská sič jsou nástupnické státy, protože existovaly po zániku hetmanátu, tak tato logika je mesmyslná. Není to žádná obecně uznávaná pravda - kdyby byla, není problém ji doložit zdroji. Proč je vaše logika nesmyslná? Například protože Francie nebo Itálie taky existují i po zániku Východočeského kraje, a přesto nejsou jeho nástupnickými státy. Nejsou, protože existovaly a existují nezávisle na Východočeském kraji. Kdyby jste se laskavě obtěžoval a přečet si na enwiki nebo ruwiki příslušné články, zjistíte, že oba dotyčné útvary vznikly nezávisle a bez souvislosti se zánikem hetmanátu. Konkrétně: Za prvé založení nějakého státu nějakými kozáky neznamená, že byl nástupcem Hetmanátu, tehdy ruského regionu, nikoliv státu. Za druhé Zadunajská sič byla podle enwiki i ruwiki založena skupinou záporožských kozáků, to jest nikoli kozáky z Hetmanštiny, a tedy z Hetmanátem neměla nic společného. Ostatně ani její založení skupinou záporožských kozáků z ní nedělá nástupce Záporožské siče: když se skupina nespokojenců odstěhuje z nějakého státu (např Francie) a založí nový útvar (např Jeruzalémské království), tak nově vzniklý útvar není nástupcem starého... podobně Normandie nebyla nástupcem Norska ani Dánska. Navíc hetmanát zanikl (1764) v rámci vnitřní administrativní reorganizace Ruska a jako region Ruského státu reorganizovaný v jiný typ regionálního administrativního celku proto z principu nemohl mít "nástupnický stát", maximálně "nástupnický region", stejně jako Východočeský kraj.--Jann (diskuse) 19. 2. 2019, 19:30 (CET)Odpovědět
Ano, často opisuji z enwiki, ale převážně jen úvodní obecné informace, abych se sám nedopustil omylu, příležitostně to ověřím ostatními cizojazyčnými wiki, ale to už většinou není třeba, protože anglická wiki je ze všech nejpřesnější a nejvěrohodnější. Anglická komunita wikipedistů je daleko početnější než ty ostatní, několikanásobně větší než naše česká, a chyby či nepřesnosti v anglických článcích obvykle nevydrží dlouho. Z těch několika málo informací, které byly několikrát ověřeny na enwiki, pak já zakládám většinou pahýly, s tím, že je někdo jiný může rozšířit a doplnit. Já si neuzurpuji autorství článků pro sebe, kdyby jste článek doplnil svými věrohodnějšími informacemi na místo těch dotěrných požadavků na zdroje, bylo by to jednak prospěšnější, jednak by jste paradoxně ušetřil i čas, protože by jste jej neztrácel v editačních válkách. Já se s vámi o autorství článku Kozácký hetmanát mile rád podělím, ten článek je pahýl a potřebuje pomoc, já se v tom tématu neorientuji a ty zdroje dodat nesvedu. Takže toliko k tomu. Co se týče nástupnických států v infoboxu, kamenem úrazu u nás dvou je odlišné pojetí pojmu „nástupnický stát“, kdy jinak k tomu přistupujete Vy a jinak k tomu přistupuji já potažmo celá enwiki. Zadunajská Sič sice vznikla na úplně jiném území, byl to už tedy jiný stát, ale z kulturního nebo etnického hlediska byla jaksi pokračovatelkou Kozáckého hetmanátu, to je v článku i uvedeno, stejně tak je to pojato i na enwiki. Proti tomu stojíte Vy s tvrzením, podepřeným svojí logikou, že Zadunajská Sič nemůže být nástupnický stát, když je na jiném území. Je to tvrzení proti tvrzení, je diskutabilní, který z nich je správnější, ale přirozeně se přikláním k tomu, které dlouhodobě používám já a které užívá i enwiki. V případě Záporožské Siče jsem však neústupný, protože existovala před i po zániku hetmanátu, bylo by tudíž nepřesné a klamné ji tam neuvést, dodávalo by to čtenáři představu, že po zániku hetmanátu zanikla i samotná sič, tak to ale není. Články o Záporosžské Siči na všech wiki včetně té české mluví zcela jasně, sič zanikla roku 1775, letopočty nelze obcházet, připadá mi proto podivné zde požadovat zdroj na něco, co je zřejmé, a to každému, kdo umí alespoň jen trochu počítat. Berte to i tak, že infobox slouží pro lepší orientaci. Jinak ještě k podnětnému dovětku, že hetmanát zanikl reorganizací v rámci Ruského impéria do jiného administrativního celku apod., to může být vyřešeno tím, že jako nástupnický „stát“ tam bude místo Ruského impéria uveden onen region, podobně jako v článku Krymský chanát je uvedena Tavrická gubernie. --Dragovit (diskuse) 22. 2. 2019, 9:54 (CET)
Když jsem mluvil o opisování z enwiki, mínil jsem především vaše doplňování infoboxů. Problém je, že opisujete údaje z infoboxů na enwiki do boxů na cswiki, aniž čtete enwiki články (a v případě Makúrie aniž jste četl cswiki článek), takže občas - jako v tomto případě - jsou pak infoboxy v rozporu s textem článků.
Ohledně nástupnických států: vždy a jedině jde o nástupce politické, nikdy kulturní ani jiné. Ne enwiki i ruwiki v článku o Zadunajské síči píšou že ji založila skupina kozáků odešlých ze Záporožské síče plus nějací přistěhovalí rolníci. Nic o Hetmanátu. Tak si konečně laskavě enwiki přečtěte. A když ji tedy založili jiní kozáci než hetmanští, nemohla být nástupcem. Nástupcem Hetmanštiny jakožto státu byla Hetmanština jakožto autonomní region Ruska a jejím nástupcem byla jedna z ruských gubernií.
Záporožská sič: V 18. století nějakou dobu fungovaly (pod Ruskem) vedle sebe dva kozácké útvary, Hetmanština a Záporožská sič, pak byly nejdřív jeden a poté druhý reorganizovány v normální gubernie, ale nebyly sobě nástupci a nic v textech příslušných článků enwiki a ruwiki to ani nenaznačuje. Vaše tvrzení o "představě že ze zánikem Hetmanátu zanikla i sič" je nesmyslné, zánikem hetmanátu zanikl hetmanát, ostatní kozácké útvary existovaly dál. Proč by proboha měl mít čtenář dojem, že se zánikem jednoho útvaru zanikl i nějaký další? To je jako by jste do infoboxu Německé demokratické republiky cpal jako jejího nástupce Rakousko a Švýcarsko s odůvodněním "že jinak čtenář získá mylný dojem, že zánikem NDR zanikly i všechny německé státy včetně Rakouska a Švýcarska".
Nástupnické státy jsou míněny jedině a pouze politicky. Nebudeme do infoboxu Sovětského svazu dávat jako nástupnické státy Kubu a KLDR, i když z ideologického hlediska má smysl o nich takto hovořit. Podobně katolické Polsko zaniklo koncem 18. století, katolické Mexiko vzniklo začátkem 19. století, ale ačkoliv obě to byly katolické země, nebyli ve vztahu předchůdce-nástupce. Z faktu, že v obou dvou/třech zmíněných útvarech žili komunisté/katolíci/kozáci, totiž nijak neplyne, že byly ve vztahu předchůdce-nástupce. Ještě mne napadá, že podobná situace byla v USA s teritorii. Bylo např. teritorium Arizona, žili tam indiáni a bílí přitěhovalci, roku 1912 se stala státem USA; bylo teritorium Aljaška, žili tam indiáni a eskymáci a bílí přitěhovalci, roku 1959 se stala státem USA; ale přitom nástupce teritoria Arizona byl stát Arizona, nikoliv teritorium Aljaška. I když "kulturně a etnicky" měli indiáni z těchto teritorií nepochybně blíže k sobě navzájem než k bělochům... --Jann (diskuse) 23. 2. 2019, 11:37 (CET)Odpovědět
No jo, ale já tam nevidím žádný zásadní problém. To už je mimo moje schopnosti (stylistické a překladatelské). Kdybych věděl, co je špatně, tak bych se pokusil (jako u všech jiných textů), ale zde si nevím rady. --Pavouk (diskuse) 30. 3. 2019, 20:00 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 4 lety2 komentáře2 lidé v diskusi
Zdravím, téměř po třech letech jsem aktualizoval Seznam kosmických lodí Sojuz. Informace jsem přebral z cs, ru, en a fr wiki, ale některé informace se mi nepovedlo dohledat (např. index GRAU, tovární index a plošina). Díval jsem se, že v minulosti jste článek aktualizoval a proto vás prosím o doplnění informací a kontrolu (některé plošiny misí Sojuz MS jsou myslím špatně). Popřípadě by mi stačil nějaký spolehlivý zdroj informací, dle kterého bych to mohl doplnit. Děkuji, --MIGORMCZ (diskuse) 2. 8. 2019, 21:24 (CEST)Odpovědět
Ahoj, díky za aktualizaci. Plošinu myslím uvádějí hesla jednotlivých Sojuzů na ruwiki, asi nejlepší ruská stránka na lety je [1] tam jsou také plošiny. Indexy jsem bral z webu Novosti kosmonavtiky (pro starší mise seriál [2]), případně z [3]. --Jann (diskuse) 2. 8. 2019, 23:13 (CEST)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 4 lety4 komentáře2 lidé v diskusi
Ahoj, nechtěl bys to prosím ještě jednou porovnat s anglickou Wiki, především tu část o fosilizaci a vzhledu? Pamatuji si, že to bylo docela náročné téma, navrhnul jsem na HS a chtěl bych to ještě překontrolovat. Zároveň uvažuji nad přejmenování jako na enwiki na ediakarská biota, není jasné, zda jde o živočichy (Dickinsonia ale zřejmě jo!). Zároveň jsem něco zase hodil do WPQ. :-D Díky. Ale nespěchá, já už si zase našel jinou zábavu. OJJ, Diskuse26. 8. 2019, 10:03 (CEST)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 4 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Share your experience in this survey
Hi Jann/Archiv2019-2020,
The Wikimedia Foundation is asking for your feedback in a survey about your experience with Wikipedie and Wikimedia. The purpose of this survey is to learn how well the Foundation is supporting your work on wiki and how we can change or improve things in the future. The opinions you share will directly affect the current and future work of the Wikimedia Foundation.
Nejnovější komentář: před 4 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Share your experience in this survey
Hi Jann/Archiv2019-2020,
A couple of weeks ago, we invited you to take the Community Insights Survey. It is the Wikimedia Foundation’s annual survey of our global communities. We want to learn how well we support your work on wiki. We are 10% towards our goal for participation. If you have not already taken the survey, you can help us reach our goal! Your voice matters to us.
Nejnovější komentář: před 4 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Share your experience in this survey
Hi Jann/Archiv2019-2020,
There are only a few weeks left to take the Community Insights Survey! We are 30% towards our goal for participation. If you have not already taken the survey, you can help us reach our goal!
With this poll, the Wikimedia Foundation gathers feedback on how well we support your work on wiki. It only takes 15-25 minutes to complete, and it has a direct impact on the support we provide.
Nejnovější komentář: před 4 lety3 komentáře2 lidé v diskusi
Dobrý večer, kolego. Já ty informace, u kterých požadujete zdroj, milerád vymažu, prototže já si to nemyslím, že je Vondruiška rasista a populists atd. Do článku tyto věci přidali jiní wikipedisté, kteří podle mne nemají spsiovatele rádi, a jejich příděl kritiky byl tak hustý, že jsem měl co dělat, abxch to aspoň trochu upravil, protže jinak by byl Vondruška bíďák nad bídáky. Takže počkáme, zda to někdo ozdrojuje, a když ne, tak to vymažu. --Chalupa (diskuse) 13. 10. 2019, 19:16 (CEST)Odpovědět
Dal jsem si tu práci a zjistil jsem, že v původním zdroji je vše kromě národovectví, na to jsme přidal nový zdroj, ale o komunismu jsem tam nic nenašel, zakže to slovo jsem vymazal. Snad to busde již OK a Vondruška bude opět ponechán na pokoji.--Chalupa (diskuse) 13. 10. 2019, 19:31 (CEST)Odpovědět
Jsem na to padl náhodou. Kritika, zvláště je-li míněna tak urážlivě, by měla být zdrojována zvlášť pečlivě, proto požadavek. Děkuji za pohotovou reakci (Trochu jsem refy posunul, pro větší jasnost; a jdu zpět ke svým Číňanům). Zdraví --Jann (diskuse) 13. 10. 2019, 19:43 (CEST)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 4 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Dobrý den, letos v listopadu se uskuteční druhý ročník Asijského měsíce Wikipedie. Vzhledem k tomu, že jste loni oznámili, že byste se chtěli zúčastnit i dalšího ročníku, vás tímto zveme na letošní soutěž.
Tento ročník bude téměř stejný jako předchozí. Proběhly ale změny v globálním organizačním týmu (Li-Yun Lin a AddisWang jsou hlavními organizátory). Lokální organizační tým doplní uživatel Khamul1, letošní ročník navíc hodlá podpořit Wikimedia Česká republika cenami pro nejúspěšnější přispěvatele. Doporučujeme si znovu přečíst stránku soutěže, protože byla změněna.
Také můžete soutěž doporučit jiným uživatelům. Těšíme se na vaši účast. Při jakýchkoli dotazech se neváhejte obrátit na diskusní stránku soutěže.
Nejnovější komentář: před 4 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Vážení účastníci Asijského měsíce Wikipedie 2019,
připravili jsme pravidla pro získání poukázek do knihkupectví Luxor. Účastník s nejvíce schválenými články získá nárok na Poukázku Luxor 500 Kč, druhý a třetí účastník získá nárok na Poukázku Luxor 200 Kč. Ceny proplatí Wikimedia Česká republika. Podrobnější informace naleznete v podrobných pravidlech. Pro aktuální informace sledujte hlavní stranu soutěže a její diskusi.
Včera byl do nástroje přidán již 100. článek Náměstí Ala-Too! Aktuálně je v nástroji celkem 176 článků. Pokud jste ještě žádný článek nenapsali, tak máte ještě 11 dní . Pro inspiraci můžete použít tento seznam s požadovanými články.
Informace o soutěži Asijský měsíc Wikipedie 2019editovat
Vážení účastníci Asijského měsíce Wikipedie 2019,
jste skvělí! Tento ročník díky vám vzniklo 176 článků. Děkujeme vám! Dovolujeme si vás informovat o dalším postupu. Do konce tohoto roku bychom měli zkontrolovat všechny články a poté vyhlásíme vítěze soutěže. Jak jsme již psali, tak první tři uživatelé obdrží poukázky na knihy do knihkupectví Luxor. Seznam cen naleznete zde, pravidla pro získání a předávání poukázek naleznete zde.
Všem, kteří vytvořili alespoň čtyři články, které jsme schválili / schválíme, bude zaslána pohlednice z Asie. Kvůli zaslání pohlednic vás požádáme o vaše osobní údaje. Schválených článků je globálně mnoho, proto neočekávejte brzké zaslání pohlednic.
Vyhlášení výsledků a sběr adres pro Asijský měsíc Wikipedie 2019editovat
Nejnovější komentář: před 4 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Vážení účastníci Asijského měsíce Wikipedie 2019,
Mezinárodní tým Asijského měsíce Wikipedie 2019 rozhodl, že do 20. prosince 2019 máme zkontrolovat články přihlášené do soutěže. Do tohoto data prosím proveďte úpravy vašich článků (pokud byly články zamítnuty), abychom popř. mohli změnit hodnocení článku. 20. prosince tedy zveřejníme výsledky na tuto stránku. Mezinárodní tým naplánoval, že 22. prosince a 27. prosince 2019 bude probíhat sběr adres pro odeslání pohlednic (platí pouze pro uživatele, kteří vytvořili čtyři články, které budou schváleny a pro organizátory). Na vaší diskusní stránku vám dáme vědět, kde máte vyplnit adresu a další údaje.
Ježíšek je na Tebe nějak hodný a koná s předstihem, tu máš ve vánočním čase ještě jednu hvězdičku za Wan-liho. Těším se na další články, toto byl úctyhodný výkon. A já jdu též něco nominovat, letos se nám konečně po tom hubeném roku 2018 s nominacemi roztrhl pytel. --OJJ, Diskuse23. 12. 2019, 17:42 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 4 lety5 komentářů2 lidé v diskusi
Ahoj, díky za přehlédnutí Kosiora. Nepodíval by ses prosím také na Krylenka, jestli budeš mít čas? Mám pocit, že po troše práce by se dal dát na titulní stranu, i když nedosahuje kvality DČ, protože je docela dlouhý a zajímavý a doufám zas ne tak špatný. A rád bych také věděl, jestli se domníváš, že na to má, že tam nejsou nějaké hrubé nedostatky.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 1. 2020, 15:38 (CET)Odpovědět
Čas teď mít nebudu, zítra zase do roboty .., až o víkendu. No, nevím, práce s tím bude dost, po formální stránce (reference), stylistické i faktické - vypadá to jako typická lajdácká enwiki, víc polobulvární propaganda (co taky čekat od knihy nazvané The First In-Depth Biography Based on Explosive New Documents from Russia's Secret Archives) než seriózní encyklopedie.. Na první pohled je špatně třeba odkazování na beletristickou fikci (Solženycin) + budování článku jako série anekdot - od encyklopedie bych čekal za prvé jasný výklad jeho kariéry /funkce a úřady/, za druhé výklad o jeho politice, a historky a citáty mít jen doplňkově + historky jsou zjevně pitomé (Lockhart - je evidentně nesmysl že by vážně byl "epileptickým degenerátem", takoví mohou moc zdědit coby králové, ale ve volených ani jmenovaných funkcích se nemohou udržet..., zato to budí dojem, že enwiki chce získat medaili v soutěží "kdo více plivne na bolševika") + imo faktické chyby ( pro bojové neúspěchy byl však nahrazen profesionálními vojáky. - novým lidovým komisařem se ale stal politik Trockij, že; s tím stáním v čele Rudé armády to není tak jednoznačné, tvrzení že "Jelcin a Putin odmítli změnit právní systém vytvořený Nikolajem Krylenkem" je imo nesmysl, když „Krylenkovu“ koncepci rozmetal přece už Vyšinskij - jenže to že Vyšinského koncepce nahradila Krylenkovu musí čtenář vytušit mezi řádky a rozdíly mezi nimi namá šanci ani vytušit..., a ještě tu máme perly jako paní která byla tak předvídaná, že roku 1924 unikla čistkám 30. let, Krylenko zastřelen na základě rozsudku rozhodnutého předem (což je klasická bajka kolující v literatuře nezávislé na primárních zdrojích) a mimochodem, podle odkazovaného zdroje je v protokolu soudu napsáno že se přiznal, nikoliv že odvolal...; úsměvné je, že ruwiki článek je také dokreslen citáty, ale ty jsou protikladné vyznění enwiki článku... úsměvné je, že člověk který údajně nemá organizační schopnosti a je proto přeložen z vojenství na spravedlnost zorganizuje horolezce a kdekoho, šachisty tak dobře že jsou nejlepší na světě ještě padesát let po jeho smrti... to jako vážně?
Zkrátka, celé je to pochybné a pokud máme vyšší cíle než napsat něco negativného o bolševicích, tak by se měla zkontrolovat a ověřit věta po větě. A pokud možno se opřít o někoho důvěryhodnějšího než profesionální komunistobijce Medveděva a Pipese --Jann (diskuse) 1. 1. 2020, 18:43 (CET)Odpovědět
Mimochodem ale to, že některé věci vypadají nepravděpodobně, neznamená, že jsou nemožné - jenom to někdy může být tak, že život je složitý a lidská osobnost taky. Namátkou jestli byl Krylenko zvyklý organizovat tím způsobem, že podřízeným poskytl peníze a motivační proslovy a jinak je nechal, ať se organizují sami, tak je zjevné, že jako velitel válčící armády musel rychle pohořet, ale zároveň ta samá metoda řízení mohla přinést ten nejtrvalejší úspěch, pokud byla aplikována na šachisty. Protože nuceně sloužící vojáci mají snahu vyhnout se boji, zatímco u šachistů je to přesně naopak, a tak jejich sebeorganizace směřuje k vyšší efektivitě, než kdyby jim někdo shora dopodrobna říkal, jak mají hrát. Takže není nezbytné chtít v historickém výkladu všechno harmonizovat - prostě můžou být pravdivé různé pohledy zároveň.--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 1. 2020, 19:18 (CET)Odpovědět
To je samozřejmě možné; ovšem takové spekulace lze snadno otočit, např. mezi podřízenými generály bylo zcela jistě hodně lidí s organizačními schopnostmi, kdežto mezi šachisty je jejich existence minimálně nejistá. Čili výše uvedené schéma by u šachistů nejspíš nefungovalo, kdežto v armádě by mohlo. To však nic nemění na tom, že i když život lidský logiku mít nemusí, encyklopedický výklad by ji mít měl. Ostatně jako vrchní velitel nějaký nedostatek organizačních schopností neprojevil - z titulu této funkce mu podléhaly nikoliv vznikající oddíly Rudých gard, resp. Rudé armády, ale "stará armáda" na frontě, zděděná po Prozatímní vládě v takovém stavu, že minimálně od léta 17 bylo úplně jedno jaké má vrchní velitel schopnosti, výsledek byl na houby.
Ještě bych podoknul, že enwiki sovětské šachové úspěchy přímo spojuje s ním, kdežto tvrzení o nedostatku org. schopností plave v texu jen tak samo ničím nemotivované a nezdůvodněné. A obecněji že enwiki sekce Sport positions je mnohem slabší než např. sekce Mincovní reforma a zavedení pražského groše ve Václav II., na jedné straně logický výklad - byla nějaká situace s měnou, byla nějaká situace s těžbou, král provedl ta a ta opatření, výsledkem bylo to a to. Enwiki nám neříká v jakém stavu byly ty sportovní organizace předtím ani co vlastně jako jejich předseda dělal, sdělí nám jenom nějaké víceméně bezcenné propagační citáty, něco k záměru režimu ohledně role šachů v tehdejší sovětské společnosti a v další sekci že sovětští šachisté o generaci později začali dominovat světu. O Krylenkově činnosti tam vlastně nic není, zatímco v pořádném článku by mělo být řečeno co "podřízeným poskytl..." zda organizoval nebo mluvil nebo sháněl peníze... --Jann (diskuse) 2. 1. 2020, 20:57 (CET)Odpovědět
Výsledky vyhlášeny, probíhá sběr adres pro Asijský měsíc Wikipedie 2019editovat
Nejnovější komentář: před 4 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Vážení účastníci Asijského měsíce Wikipedie 2019,
na této stránce jsme vyhlásili výsledky letošního ročníku. Na prvním místě se umístil uživatel Mirek256, na druhém místě Svajcr a na třetím místě Fixinela. Gratulujeme! Předávání/Odesílání poukázek do knihkupectví Neoluxor (známé především jako Luxor) s výherci domluví uživatel Khamul1.
Sběr adres pro zaslání pohlednic byl odložen a právě probíhá. Prosíme všechny, kteří mají nárok na pohlednici, aby formulář co nejdříve vyplnili. Dotazník je dostupný zde na Google Disku v Google Formulářích. K vyplnění je nutné být přihlášen k Účtu Google. Pokud Účet Google nemáte, tak si jej prosím založte, nebo napište e-mail uživatelce Li-Yun Lin s adresou a s vaším občanským jménem. Formulář je v angličtině, pokud něčemu nebudete rozumět, neváhejte se zeptat. Až tak učiníte zapište se prosím na tento seznam.
Předcházející a nástupnické státy v článcícheditovat
Nejnovější komentář: před 4 lety4 komentáře2 lidé v diskusi
Žádám Vás, aby jste přestal odstraňovat neboli pošlapávat moje editace v infoboxech na základě nějaké své vlastní podivné definice toho, co je "předcházející" nebo "nástupnický" stát. O tom, že je tato definice mylná a zcela nesmyslná dokazuje říše Pozdní Ťin (1616–1636), to mi prosím vysvětlete. Takto pozdně založený stát roku 1616 asi těžko mohl vzniknout bez nějakých předchůdců, to znamená i bez nějaké předcházející infrastruktury, ledaže by se zjevil z ničeho nic "ze vzduchoprázdna" v liduprázdné poušti doposud nedotčené kočovníky nebo uprostřed oceánu, v případě ufologů spíše zvítězí teorie mimozemského původu. Já pro své pojetí striktně vycházím z anglické wiki, doslova z ní opisuji, a když je dokonce v českém článku o říši Šun napsáno, že předcházela říši Čching, tak je Čching zcela logicky jejím nástupnický státem, čili říše Šun přestala existovat v jakékoli podobě, ale Vy jste rozhodl, že tomu tak není, já nechápu proč, teď po vašem zásahu není ale vůbec zřejmé, které říše předcházely říši Čching a které zanikly v důsledku jejího rozmachu poté, co jste rozhodl, že říše Čching vznikla jen z jedné jediné a ty ostatní jakoby nebyly. Totéž Džungarský chanát, kam se tento chanát ztratil, když údajně byl dobyt Říší Čching? To samé Jižní Ming. Tyto státy byly absorbovány říší Čching. Říše Čching sice z nich nevznikla přímo, ale pohltila je. V případě Šun lze ovšem uvažovat i o přímé návaznosti, protože se má jednat o krátkodobou dynastii přímo mezi dynastiemi Ming a Čching, s hlavním městem v Pekingu. Mě tedy Vaše editace nedávají vůbec smysl. Snažil jsem se tyto články dát do pořádku, uvést a opravit v jednotlivých říších, jak na sebe vzájemně navazovaly a Vy jste, mám takový pocit, tuto mojí práci překazil, v několika vteřinách to, co trvalo dát dohromady mnohem delší dobu, a to jenom na základě nějakého svého pojetí, co je "předcházející" nebo "nástupnický" stát, ani sami dějepisci se kolikrát nemohou shodnout na tom, co to vlastně znamená, v takových věcech by jste neměl dávat na svoje postoje nebo pocity a zachovávat neutralitu. Navíc kdybychom to brali striktně po Vašem, tak nikdy žádný stát na světě nebude mít více nástupnických států nežli jeden jediný, a to mi připadá absurdní. --Dragovit (diskuse) 21. 1. 2020, 13:34 (CEST)Odpovědět
Evidentně se rozcházíme z definicí předcházejícího a nástupnického státu. Možná kdyby jste se o nějakou definici opřel, byla by debata snadnější.
Obecně přece mluvíme česky a jak nám říká slovník, česky je předchůdce "co je nebo co se děje dřív než něco jiného, zpravidla ve vývojové řadě". Džúngarský a čchingský státy existovaly vedle sebe víc než století, nemohou proto být ve vztahu předchůdce-následník.
Imo předcházející stát je stát, který předcházel dotyčné říši, ze kterého dotyčná říše vznikla, není však předcházejícím státem stát, který ji nepředcházel, ale existoval paralelně a byl dlouho po vzniku říše jí zcela nebo zčásti dobyt. Analogicky nástupnický stát - nástupnický stát je nástupce říše, ve který se transformovala nebo rozpadla, nikoliv však jakýkoli stát, který si v průběhu historie ukousl kousek jejího území. To jest nástupnickým státem Československa je Česko a Slovensko, a i kdyby Československo dejme tomu roku 1975 odstoupilo Polsku pár desítek hektarů půdy, tak se Polsko kvůli tomu nestane nástupnickým státem. Stejně tak předcházejícími státy SSSR jsou ty sovětské republiky, které roku 1922 podepsaly dohody o vzniku SSSR, nikoliv Československo, i když si roku 45 Sověti kus ČSR zabrali. Nebo třeba Finsko a sovětské Rusko/SSSR vznikly po rozpadu carského Ruska, obojí jsou proto jeho nástupci, a carské Rusko jejich předchůdce, ale vzájemně nejsou ve vztahu předchůdce-následník, i když si vzájemně posouvaly hranice a v některých jednotlivých vsích a městech se opakovaně střídala finská a sovětská vláda.
Co se týše státu Pozdní Ťin, tak ten vznikl když náčelník jednoho z džürčenských kmenů v jižním Mandžusku, Nurhači, dobyl a ovládl sousední Džürčeny, šlo o takzvané ťienčouské Džürčeny, a vzniklý kmenový svaz přejmenoval a reorganizoval ve stát nazývaný (Pozdní) Ťin. Předchůdcem státu Pozdní Ťin tedy byla kmenová knížectví ťienčouských Džürčeni, resp. konkrétně to jedno Nurhačiho knížectví, nikoliv sousední čínská říše Ming ani mongolská Severní Jüan, navíc nic takového jako říše Severní Jüan tehdy už neexistovalo, Mongolsko bylo rozdrobené v několik chanátů a mezi Pozdními Ťina Severní Jüan je mezera nejen prostová, ale i časová.
Stejně je tomu s dalšími případy, džúngarská říše není a nemůže být předchůdcem říše čchingské, protože čchingský stát vznikl roku 1636 přejmenováním zmíněné říše Pozdní Ťin a ta a jedině ta je jeho předchůdcem. Džúngarský stát není předchůdcem čchingského, ale současníkem. Podobně Jižní Ming. Jak správně píšete "tyto státy byly absorbovány říší Čching. Říše Čching sice z nich nevznikla, ale pohltila je." A protože z nich říše Čching nevznikla, ale pohltila je až o půl století, o století, o dvě století později, tak jí nepředcházeli a nebyly jejími předchůdci. I když ona byla jejích následníkem.
A třeba u Zlaté hordy máte taky nesmysly, protože samozřejmě lze napsat, že vznikla roku 1260 vydělením z Mongolské říše, pak ale nemohou být jejími předchůdci Kumánsko-Kipčacký kaganát a Volžské Bulharsko, které obě zanikly ve 40. letech dobytím Mongoly a začleněním do téže Mongolské říše. To se vylučuje. A fakt nevidíte ten rozpor?
Zkrátka, než začnete někam psát o předchůdcích a nástupcích, tak nestačí jen bezmyšlenkovitě opisovat z nedůvěryhodné a nespolehlivé enwiki, ale aspoň trošku používat hlavu, aspoň trošku si zjistit, co se s těmi státy dělo, jaké státy byly předchůdci, jaké současníky a jaké nástupci.
Při naší minulé debatě ohledně kozáckých států jste taky rozvíjel fantastické spekulace a jak si vzpomínám, za následnické státy jste vkládal státy absoulutně nesouvisející, založenené jinými lidmi na jiném území. Vidím, že jste se ani trochu nepoučil. --Jann (diskuse) 21. 1. 2020, 14:55 (CET)Odpovědět
Takže jsem měl pravdu v tom, že Vaše definice o "nástupnických/předcházejících státech" je postavená zcela na jiném principu než ta, kterou běžně používám já, a o níž se domnívám, že se běžně užívá na většině wiki. Vy prostě berete v potaz především ten jeden lid nebo kulturu, který či která u vzniku státu ve smyslu položení základního kamene stál či stála, ale já vycházím, a myslím, že nejsem v tom sám, jako z věrohodného zdroje pouze z politické mapy světa (resp. map, kde jsou přesně vyznačené státy, jejich rozloha a hranice), protože jenom na ní je přesně vidět, jak státy nahrazují jeden druhý a jak se hranice postupně měnily a posouvaly. Podle mého názoru už není v naší pozici radno rozhodovat, který stát přesně vychází z kterého jakožto nástupce. Opět použiji jako příklad Pozdní Ťin, sám přeci musíte uznat, že když se ve složení obyvatelstva objevili Číňané a spolu s nimi i cizí jazyky počínaje čínštinou i typická čínská náboženství jako taoismus, takže přeci Pozdní Ťin prostě musí z čínských říší vycházet, jinak by to byl etnicky čistý džürčenský stát s jedním jazykem a také náboženství a s ním spjatá kultura by byla určitě jiná, džürčenská. Považuji za správné, že jste tam uvedl kmenová knížectví ťienčouských Džürčenů, ale ta návaznost na říše Ming a Jüan je tam patrná také a samotná zmínka o kmenech tedy nestačí. Je dost pravděpodobné, že vzhledem k jejich celkovému společenskému a kulturnímu stupni vývoje byl džürčenský element oproti čínskému v Pozdním Ťinu zanedbatelný a tudíž by ťinský stát více vycházel od Číňanů. Vám to připadá jako nesmysl tam tu zmínku o Ming a Jüan mít, ale mě to proto dává dokonalý smysl. Ta čínská populace, jazyky a celkově kultura se odněkud objevit musela. Proto také mimochodem by jste na anglické wiki možná s těmi džürčenskými kmeny jako předcházejícím státem nepochodil, protože co jsem si na anglické wiki všiml, tam se to ve většině případů striktně bere podle hranic a rozloh států z politické mapy a naproti tomu nějaké nesourodé kmeny se tam málokdy uvádí, je to tak zřejmě proto, že kmeny nebyly zaznamenány na mapě, pochopitelně neměly státní hranice a nepokládají se tudíž za skutečný stát, proto tam na anglické wiki mají uvedené jako předcházející Ming a Jüan a nikoliv džürčenské kmeny a nepřipadá jim to nesmyslné jako Vám, nevšiml jsem si, že by se tam kvůli tomu vedli polemiky. Zkusím tam ty džürčeny doplnit a uvidíme, co se bude dít, to jen pro zajímavost. Totéž platí o Zlaté hordě, i na anglické wiki je uvedeno jako předcházející státy Kumánsko-Kypčacký chanát a Volžské Bulharsko, a je to patrně tak proto, že absorbováním těchto okolních cizích států se změnila i celková povaha a ovzduší uvnitř Zlaté hordy z původně mongolsko-šamansko-buddhistického na ryze tatarsko-islámský stát, ta změna je tam prostě očividná a evidentní, tedy že sice Mongolové stáli původně u zrodu tohoto státního útvaru a vládli mu, ale postupně se na jejich místě stále častěji prosazovali muslimští Tataři a další, kteří je kulturně nebo i společensky vytlačovali z vedení, takže z toho pohledu Zlatá horda něco MUSÍ mít z těch států, které postupem doby jeden po druhém pohltila. Totéž říše Pozdní Ťin, jinak by to byl etnicky čistý džürčenský stát a zřejmě by se i tak nazýval, byl by džürčenský ve všech směrech, kulturně, jazykově, nábožensky a tak dále. Kdyby jste svojí definici aplikoval celoplošně i v jiných případech, například na říši Čching, tak ta by se musela asi nazývat říší mandžuskou, protože Mandžuové a stejně tak dynastie původem mandžuská stáli původně u jejího zrodu, a tak dále. Jinak co se týče argumentace, že říše vznikly ve čtyřicátých letech nebo že Džúngarský stát byl současníkem atp., tak na to jako říkám, podle mě není v naší pozici na místě o takových věcech rozhodovat, čas je velice relativní veličina a nelze říci, podle jakého měřítka by se mělo k tomu přistupovat, zda brát v potaz určité dekády nebo staletí a jaký počet je už rozhodující a jaký ještě není, to podle mě není v našich silách. Prostě obecně se užívá politická mapa světa, resp. mapy, a srovnání se Sovětským svazem a pobaltskými státy, které jste použil, není v tomto případě na místě, protože středověké státy neměly žádné ústavy, je opravdu sporné, který konkrétní stát z kterého konkrétního vycházel, proto je ta praxe běžně taková, jak ji uplatňuji zde a mnozí další jinde, že se tam udávají všechny státy, které tomu konkrétnímu předcházely, byť jen třeba částečně nebo kusem nějakého území. V říši Pozdní Ťin žijí Číňané, mluvilo se tam čínsky, mongolsky atd. a místní kultura byla tedy zřejmě výrazně počínštěná, než kdyby stát tvořili jenom ťienčouští Džürčeni, tak to prostě je, a proto také by dle mého názoru zcela logicky tam dynastie Ming a Jüan měly být uvedeny. Totéž Zlatá horda, kde žili vedle Mongolů Kypčaci, Bulhaři, Tataři a další, mluvilo se tam jejich jazyky, praktikovala se tam jejich víra, celkově byla kultura jimi ovlivněna, takže je to tam uvedené správně a nejedná se o nesmysl. Ti lidé a kultury se tam museli odněkud objevit a došlo k tomu zajisté dobytím předchozích státních útvarů nebo obsazením některých jejich částí, žádný z těchto států nebyl etnicky a kulturně čistý a jednotvárný. Kdyby tam byla uvedena jen Mongolská říše, jak navrhujete, nebylo by to správně už jen z toho důvodu, že Mongolská říše mělo epicentrum geograficky úplně jinde, na Dálném východě v oblasti dnešního Mongolska. Zlatá horda nacházející se v západní oblasti dnešního Ruska se s mongolskou domovinou se geograficky vůbec neshoduje, nepřekrývá, čili jiné státy tomu odpovídají daleko víc, nevím proč by se měl určovat předchůdce státu na základě přesunu mongolských nájezdníků, v podstatě migrantů, kteří se jednoho dne rozhodli sednout na koně a odpelášit do Evropy. Také domovina ťienčoušských Džürčenů se asi nacházela trošku jinde, někde o něco dál. Mimo tyto případy mě napadá ještě jeden příklad, který je přímo do očí bijící, a to je například místokrálovství Nové Španělsko, což byla španělská kolonie zasahující v jeden čas přes téměř celý americký kontinent a v článku tam jsou uvedeny jako předcházející státy všemožné indiánské domorodé státní útvary včetně Aztécké říše, Mayské civilizace a dalších, tak zákonitě, jestli to chápu dobře, by podle Vašeho pojetí tam asi museli být uvedeni jenom Španělé samotní, jako jediní, nemýlím-li se? To by mi přišlo naprosto bizarní jenom už vzhledem k tomu, že domorodé kultury předkolumbovské Ameriky byly úplně odlišné od evropských a Španělsko se nachází na úplně jiné straně polokoule, ale s těmi Mongoly je to úplně to samé, jenom Vám to tak nepřijde, protože u Zlaté hordy to není kvůli jejich příbuznosti tak patrné, ale principiálně je to stejné jako s tím Novým Španělskem. Myslím, že zvláště na těchto koloniálních útvarech lze názorně ukázat, proč se běžně užívá tento způsob a nikoliv ten Váš, že kdyby se celoplošně aplikoval, byly v infoboxech uvedeni vždy jenom ti nejsilnější nebo jenom ti první ve stylu "kdo dřív přijde, ten dřív mele", ale to by bylo ve většině případů nevěrohodné a sporné, rozhodně by to vyvolávalo diskuze a různé editační třenice. Běžně se říká i v odborné literatuře faktu, že barbarská království raného středověku vznikla na troskách Římské říše, také v článcích o nich je Římská říše běžně uvedena jako jejich předchůdce, přitom Germáni vskutku nemají se starými Římany pranic společného kromě tedy vzájemných válek, tím spíš by podle vašeho pojetí předpokládám museli v článku o Vizigótské říši být uvedeni jen sami Vizigóti či slepenec jejich kmenů a nic dalšího. Jenže tu jsou také Frankové, Vandalové atd., i ti založili vlastní království a všude je uvedena v roli předchůdce Římská říše, poněvadž je zcela nepochybné, že pozůstatky zaniklého impéria měly na jejich fungování podstatný vliv (kultura, náboženství, vzdělanost atd.), to je zcela nepopiratelné. S Pozdním Ťinem, Zlatou hordou, Novým Španělskem, Aztéky, kozáky a dalšími to jistě nebylo příliš jiné. Má teorie je tedy taková, že Vy se asi dlouhodobě orientujete spíše na články o národních státech 19/20. století (viz Vaše zmínka o SSSR), kde se otázka nástupnictví skutečně posuzuje poněkud odlišně na základě mezinárodních smluv, platnosti mezinárodního práva atp. Na druhou stranu uplatňování (násilné roubování) stejného postupu u států starších období jako jsou kozáci, čínské dynastie, Zlatá horda a další, je prostě nesmyslné a nefunkční, tady zkrátka platily úplně jiná pravidla odlišná od 20. století, respektive neplatila vůbec žádná, ty určovali vítězové, kdo stál původně u zrodu státu může být už druhotné. Takže takhle bych to zhruba viděl. Ze všech těchto důvodů si proto s Vašim pojetím dovoluji nesouhlasit a plně si stojím za svým. Domnívám se proto, že v článku o Pozdním Ťinu by se ještě vedle těch kmenů měly vrátit také Ming a Jüan, která tam byly uvedené předtím a jak je tomu i na anglické wiki, není to vůbec na škodu, naopak mi to připadá přesnější o dost víc, než když tam jsou uvedeny ťienčouští Džürčeni samotní. Stejné je to i s Římany a Germány, na nich jsem nyní také prokázal absurdnost tohoto přístupu, a jistě by se našlo nemálo dalších příkladů, na nichž by bylo možné toto demonstrovat. --Dragovit (diskuse) 22. 1. 2020, 13:34 (CEST)Odpovědět
Takže - jestli jsem dobře pochopil vaši logiku - podle vás má mít Japonsko mezi předcházejícími státy Čínu a Koreu (protože nesporné kulturní vlivy), České království pak Svatou říši římskou (protože německý vliv, kolonizace, kultura..), Velká Morava pak Byzanc (protože křesťanství), USA pak Německo, Čínu, Polsko, Itálii, Slovensko, Kongo... (protože přistěhovalci) a Rusko (protože Aljaška), Ukrajina pak má mezi předcházejícími státy České království (protože volyňští Češi) atd.. Správně? --Jann (diskuse) 24. 1. 2020, 16:13 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 4 lety2 komentáře2 lidé v diskusi
Dobrý den, mohl byste se prosím ve článku Vega podívat na odstavec o čímnské mytologii? Moc děkuji. Čínské dívky, které pltou či tkají není má parketa. Mirek25631. 1. 2020, 13:07 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 4 lety3 komentáře2 lidé v diskusi
Počeštil bych uvodní schéma [4] u Říše Tchang. Níže anglické názvy ze schématu. Přeložil byste mi je (abych neudělal botu) a já je pak dám na schéma v češtině?
Hotovo. Obrázek je ve křivkách, tedy případná změna textu, nebo jeho doplnění, je snadné. Nahradil jsem i fonty svobodnou verzí. Mírné posuny (rozdíl verze ve křivkách a obrázku v náhledech) jsou dané "rendováním" a dají se někdy jen těžko ovlivnit. Kvalitní články si zaslouží grafy, schémata a jiná média v češtině. --Pavouk (diskuse) 4. 2. 2020, 23:12 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 4 lety4 komentáře2 lidé v diskusi
Ahoj, napadlo mě, že bychom tu možná užili aspoň krátký článek na téma čínská šlechta (paralelně k en:Chinese nobility). Je to téma, se kterým se člověk při četbě klasické čínské literatury občas setká, a bylo by dobré tu mít nějakou základní informaci. Nechtělo by se ti to sesumírovat? Hodně zdraví :-) --Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 3. 2020, 10:59 (CET)Odpovědět
Zdravím, popravdě jsem nad tím uvažoval, když jsem zakládal podkategorie v Kategorie:Čínští šlechtici, ale odložil jsem to napotom... Zapíšu si to do úkolníku a minimálně „patero titulů“ dám dohromady (en:Chinese nobility má otřesnou strukturu, ruwiki zase málo informací, bude to chtít něco mezi). --Jann (diskuse) 22. 3. 2020, 14:00 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 4 lety2 komentáře2 lidé v diskusi
Zdravím, podle mě je naprosto zbytečné přejmenovávat stránku z JE Kalinin na Kalininská JE. Je to ruský název a ruština má jiná pravidla skloňování, proto bych to vrátil. Přeji hezký večer.Ajrocket1 (diskuse) 22. 03. 2020, 20:15 (CET)Odpovědět
Nechápu jak s tím souvisí pravidla skloňování. Název článku je přece v prvním pádu. A doufám, že si nemyslíte, že Česká pošta nebo Libeňský most jsou názvy vytvořené proti české gramatice podle jakéhosi "ruského skloňování"? Přeložit Kalininskaja elektrostancija jako Kalininská elektrárna je normální a přirozené a ostatní ruské elektrárny jsou překládány stejně (vizte Kategorie:Elektrárny v Rusku, vodní i atomové, a nejen elektrárny (Pulkovská hvězdárna), proto nechápu, proč by zrovna Kalininská měla mít výjimku. zdraví --Jann (diskuse) 22. 3. 2020, 20:47 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 4 lety6 komentářů2 lidé v diskusi
Zdarec, něco kutím na pískovišti (mrkni), potřeboval bych, abys mi udělal transkripci en:Shanghang County. Pocházejí odtud nálezy prvních vyšších primátů a také příbuzní moderních nártounů (In addition to adapiforms and omomyiforms, the Shanghuang deposits contain a possible early anthropoid (Eosimias) and an apparent direct relative of modern tarsiers (Tarsius eocaenus).) Článek o té lokalitě (nebo nalezišti?) by se taky hodil. --OJJ, Diskuse28. 3. 2020, 16:44 (CET)Odpovědět
Podívám se, akorát nechceš en:Shanghang County, ale městys Šang-chuang (Shanghuang, zh:上黄镇) v městském okresu Li-jang (en:Liyang) ob dvě provincie - o 800 km vedle. Ten okres udělám ještě dneska, s městysem a mapou uvidím. Ahoj. --Jann (diskuse) 28. 3. 2020, 17:25 (CET)Odpovědět
popisky v rámečku - Ciudades afines a Cartago → Města ovládaná Kartágem; Ciudades rebeldes → Města ovládaná rebely;
Sicilie:
města - Lilybaeum → Lilybaion (tak bylo známo řecky); Syracuse → Syrakusy; Enna zůstává tak jak je; Messana → Messáná; Thermae zůstává jak je; Agrigentum zůstává; Panorma → Palermo
Ahoj, Kartagince jsem nakonec udělal v svg, nevadí? Šipky a popisky jsou stejné, akorát jsem vynechal čísla u šipek, ale můžu je snadno přidat jestli chceš. --Jann (diskuse) 2. 5. 2020, 19:22 (CEST)Odpovědět
Ahoj, tam byla nějaká čísla? :-) Díky, .svg je asi lepší, a jestli si dobře pamatuju, tak původní verze vypadala (alespoň pro mně) jako ze science fiction filmu :-) Díky moc, tu Sicilii snad zítra, fakt to nespěchá, obzvlášť když jsem si rozdělal tolik věcí najednou :-) --Ján Kepler (diskuse) 2. 5. 2020, 19:25 (CEST)Odpovědět
K té Sicílii: Proč ne Messina (Messáná), když tam plánujete dát Palermo (Panormos)? Jo a u počeštěné verze Kartága se vám neshodují tvary podstatných a přídavných jmen (pravopisně správně je jedině města ovládaná (kým), nikoliv města ovládané (kým), jde o rod střední, číslo množné). --Vachovec1 (diskuse) 10. 6. 2020, 15:12 (CEST)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 3 lety3 komentáře2 lidé v diskusi
Dobrý večer, kolego Janne. Podnítil jste mne k tomu, že jsem našel na en:wiki pro rok 1400 Turko-Mongoly a Tamerlána. Je to tak, ovšem tato událost je jen jednou epizodou v tisíciletých dějinách Damašku. Potřebovali bychom mnoho času a trpělivosti na jejich důkladný popis, nejlépe v samostatném článku. Tento článek je zatím naprosto nedostatečný. Zdravím Vás, --Zbrnajsem (diskuse) 23. 5. 2020, 22:26 (CEST)Odpovědět
Ten odkaz byl do jisté míry ode mne, napřed tam byli jen "Mongolové". Nějak jsem to úplně nedomyslel. Bohužel se nemohu tomuto tématu věnovat jak bych rád. Je toho všeho moc. Pořád shledávám, že ve spoustě článků je obsaženo mnoho problematických míst, a tak trochu létám z jednoho tématu na druhé. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 5. 2020, 22:47 (CEST)Odpovědět
On to není můj portál, jsem ho jen ze zanedbaného stavu poupravil do slušného (mini)portálu nepotřebujícího údržbu. Jestli ho chceš zlepšovat a dostat mezi dobré, klidně můžeš. --Jann (diskuse) 10. 6. 2020, 12:46 (CEST)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 3 lety2 komentáře2 lidé v diskusi
Zhruba to samé jako na Podzemnika. [5]. To asi není zrovna mapka, což? Ale opičáci se vyvíjejí hezky, mrkni na písek. To bude lepší než kdejaký zdechlý opeřenec. :) Nebudeme troškařit, udělám z toho nejdelší článek. :D OJJ, Diskuse14. 7. 2020, 18:02 (CEST)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 3 lety2 komentáře2 lidé v diskusi
Zdravím, odkazy v článku Dějiny Číny jsem upravil na Čínská republika (1912–1949), jelikož článek Tchaj-wan pojednává o něčem jiném (stát, společnost, kultura a historie Tchajwanců, nikoliv jen politická strana/jejich původní vláda). Obzvlášť dle obsahu, co v dané sekci je psané (píše se tam od dějinách v Číně v období 1911 - 1949). Nerozumím tedy úplně navrácení odkazu. Určitě by se v dané sekci či v článku ČR 1911-1949 dalo i popsat, že Čínská republika po roce 1949 dále fungovala jako státní útvar, ze kterého se po určitém vývoji stal dnešní státní útvar Tchajwan/ČR. Problém tedy vidím spíš v nedostatcích a krátkosti článku Čínská republika (1912–1949). Klidně ale navrhněte lepší řešení .--Aryon48 (diskuse) 26. 7. 2020, 15:57 (CEST)Odpovědět
No, článek Tchaj-wan nepojednává o něčem jiném, ale přesně o tom na co se chce v této sekci odkazovat - na stát vzniklý roku 1912; je přitom přirozené že článek o státu pojednává především o jeho současnosti, pouze některé kapitolky probírají minulost. Analogicky z následující sekce neodkazujeme na Maovu éru ČLR, ale na celou ČLR, kde by se také v článku měla probírat v prvé řadě současnost a minulost (Maova éra, kult revoluce) je v něm řešena okrajově.
Obecně jsem se snažil Dějiny Číny (zatímně) koncipovat jako sérii kapitolek o postupně po sobě následujících obdobích a státech, přičemž vždy s odkazem "podrobně" na článek o tom státu či období, ČLR, Čínská rep/Tchjw, Čching, Ming, ...Sung, ...Tchang, ...Chan atd... který ideálně vždy pojednává o "státu, společnosti, kultuře a historii" lidověrepublikových Číňanů, Tchajwanců a republikových Číňanů, Čchingů, Mingů, Sungů... Odkaz na Čínská republika (1912–1949) mi přišel jako zbytečně podrobný, pouhá jedna etapa života jednoho státu, vždyť ostatních zmíněných etap čínských dějin také neodkazujeme na jednotlivé fáze těch říší.. A navíc by pak odkaz na Tchjw chyběl, jeden ze dvou existujících čínských států by odkázán měl být.
Čili v kapitolách Dějin Číny se skrze šablonu podrobně dostaneme na článek o zaniklé říši/skupině států popisovaných v dané kapitole, v posledních dvou kapitolách se odkazuje na článek o dotyčném dodnes existujícím státu, přičemž ten článek klade důraz na současnost (ale je zmíněna i historie) a paralelně je tam i odkaz na článek o historii (u Čín rep/Tchaj-wanu bohužel červený). Přímé odkazy "dovnitř" historie ČLR a Čínské republiky imo patří až o stupeň níže, do článků Dějiny ČLR a Dějiny Čínské republiky, a do sekcí Dějiny v článcích o těchto státech. Zdraví --Jann (diskuse) 27. 7. 2020, 20:52 (CEST)Odpovědět
Prosba o pomoc / čínština a její transkripceeditovat
Nejnovější komentář: před 3 lety2 komentáře2 lidé v diskusi
Dobrý den/ahoj (nevím, jestli můžu tykat), právě jsem dokutil článek Ma Jing-ťiou, ale při prohlížení příbuzných hesel (Ťiang Ťing-kuo, Cchaj Jing-wen) jsem si všiml, že existují tradiční znaky, zjednodušené znaky, standardní česká transkripce, pchin-jin, transkripce Gwoyeu Romatzyh... bez mučení přiznávám, že je to pro mě španělská vesnice, můžu proto poprosit o radu ohledně transkripce? Nevím ani, jestli je vůbec nějaká další transkripce v článku potřebná/běžná. A ještě jednou věcí si nejsem jist – zdroj uvádí, že „Dr. Ma is fluent in Mandarin Chinese“. Na cs jsem našel jenom rozcestník Mandarínština (která z nich to může být?), na en je článek en:Mandarin Chinese, ten je ale prolinkován na české severočínské dialekty, které jsou zase navržené na sloučení se standardní čínštinou... neumím to rozklíčovat, a nechci do článku zanášet nesmysly. Poradíš :)? Díky --Mario7 (diskuse) 14. 11. 2020, 19:55 (CET)Odpovědět
Všichni jsou významní pro vládu, nás zajímá jen zlomek, pár stovek tisíc :-) Jeden je v nominaci..., ještě nějaké zamodrání a za recenzí vyrazí druhý a protože nejen lidma je živa encyklopedie, uvažuji o dalších úzkých a specializovaných tématech, možná přihodím i nějaké povstání. --Jann (diskuse) 21. 11. 2020, 14:36 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 3 lety3 komentáře2 lidé v diskusi
Ahoj, vytvořil jsem dalšího ostrovního prezidenta, takže pokud na mě nejsi naštvaný za české ministry, tak bys mi tam mohl doplnit tu nevímjakou transkripci :). Případné další opravy jsou samozřejmě vítány, ale tentokrát by tam žádná americká pěchota být neměla :). Díky! --Mario7 (diskuse) 27. 11. 2020, 12:50 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 3 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Pěkné dopoledne, tento ročník díky vám všem vzniklo 351 článků pro Asijský měsíc Wikipedie 2020, z toho 29 pro WikiUral 2020. Děkujeme! Včera byla soutěž ukončena, a proto vás informuji o dalším postupu. Nejpozději do konce tohoto roku bude probíhat kontrola přihlášených článků. Poté budeme znát finální žebříček a vyhlásíme vítěze soutěže. Wikipedisté, kteří se umístí na prvních třech příčkách v konečném žebříku, budou odměněni cenami, které proplatí spolek Wikimedia ČR. Kvůli komplikované době zatím nevíme, o jaké ceny se bude konkrétně jednat, budou však oznámeny zde.
30. listopadu, několik hodin před ukončením soutěže, byl bohužel nástroj Fountian nefunkční. Proto byla soutěž globálně prodloužena o 5 hodin. Jestli jste tedy vytvořili článek pro WAM a kvůli chybě jste jej nemohli zapsat, kontaktujte nás co nejdříve a my článek zpětně přidáme. Také žádáme všechny účastníky, aby pravidelně sledovali Fountain, kde píšeme své komentáře k článkům. Prosíme, věnujte pozornost komentářům a v případě vyřešení námitky k článku požádejte o přehodnocení na diskusní stránce. Přehodnocení článků bude probíhat do konce tohoto roku. Také se může stát, že někdo po čase přijde s novou námitkou a článek bude zamítnut. Proto je potřeba Fountain pravidelně sledovat a věnovat pozornost námitkám.
Při jakýchkoli dotazech či problémech ohledně soutěže se neváhejte obrátit na diskusní stránku.
Nejnovější komentář: před 3 lety2 komentáře2 lidé v diskusi
Řád hrdinného přemožitele pirátů
Ahoj, článku Chu Cung-sien jsem udělil zlatý puclík a protože mě už nebaví furt udělovat jenom wikikytičky, po vzoru Utara a Gumidka ti předávám Řád hrdinného přemožitele pirátů. Gratuluji! S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 18. 12. 2020, 21:03 (CET)Odpovědět
. Pro inspiraci můžete použít tento seznam s požadovanými články.
, k lokalitám jsem dal čísla. Jména dej do popisků.. --Jann (diskuse) 28. 3. 2020, 20:45 (CET)
![[4]](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tang_Dynasty_700_CE.svg){kind=link}
.png){kind=link}
.jpg){kind=link}
