FixaceEditovat

Dobrý den, vážený kolego. Přečetl jsem si onen článek. Příliš z toho nejsem moudrý. Téměř každý druhý termín je latina. Jsou tam sice odkazy, ale uznejte, stále si otevírat ty odkazy asi mnoho čtenářů odradí. Prosím, nebylo by možné ten článek převést alespoň trochu do češtiny? Já se domnívám, že wikipedie není vysloveně jen pro odborníky, ale i pro ty ostatní. Děkuje za pochopení a srdečně Vás zdraví--Jan kozak (diskuse) 28. 11. 2015, 19:13 (CET)

trochu jsem to polidštil, snad už lepší. Na druhou stranu, on je to dost odborný tematicky úzký článek.--Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 11. 2015, 21:09 (CET)

Genový tokEditovat

Děkuji Vám za informace v článku Genový tok. Bohužel obsahuje text, který není v českém jazyce a je nutno ho přeložit. Pokuste se prosím přeložit alespoň část textu tvořícího ucelený článek. Po týdnu se rozhodneme, zda nepřeložené části takového článku úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení.


Thank you for adding the article Genový tok. Unfortunately, the text is not in the Czech language and must be translated. Please try to translate at least part of the text; after one week, a decision will be made whether to keep or delete the untranslated sections. Also, please do not use automated translations, since they are often of poor quality. Thank you for your understanding. --Ben Skála (diskuse) 5. 3. 2016, 19:05 (CET)


Děkuji za váš zájem, článek bude zveřejněn za čtvrt hodiny.Wikipedista:Chlebashořčicí (diskuse) 5. 3. 2016, 19:35 (CET)

Požadované článkyEditovat

Dobrý den, chtěl bych poděkovat, poprosit a na závěr připomenout. Nejprve tedy děkuji, že se věnujete práci na chybějících článcích, dále ale prosím, jestli byste mohl mazat články ze seznamu požadovaných článků až po vytvoření. Může se totiž třeba stát, že na některý zapomenete nebo případně se vám něco stane a nenapíšete již třeba nikdy ani čárku (nechci malovat čerta na zeď)   Na závěr bych chtěl připomenout, jestliže se chystáte některé články sloučit v jiném (jak jsem pochopil ze shrnutí této editace) nebo jste tak již možná provedl, abyste nezapomenul vytvářet z červených odkazů přesměrování na ten jiný článek. --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 23:14 (CET)

Všechny červené odkazy jsem zkontroloval, děkuji za zpětnou vazbu. --Chlebashořčicí (diskuse) 12. 3. 2016, 08:14 (CET)

KategorieEditovat

Děkujeme za Vaše příspěvky do Wikipedie. Zároveň Vás prosíme, abyste každé nově vzniklé heslo vždy zařadil(a) do určité kategorie (příp. kategorií). Dělá se to připsáním [[Kategorie:Název kategorie]], například [[Kategorie:Němečtí fyzikové]] – každou na novou řádku na konci stránky.

Proč kategorizovat?

Kategorizace článků je výhodná, protože kategorizované články mohou uživatelé Wikipedie procházet nejen podle jejich názvů, ale také podle právě takto vytvořených kategorií. Jediným kliknutím na odkaz pod daným heslem získají seznam všech článků v dané kategorii, čímž získávají kontext k tématu, které je zajímá.

Nejčastější příklady
  • U osob, u nichž je znám rok narození (a/nebo úmrtí), se přidává [[Kategorie:Narození Rok_narození]], analogicky pak [[Kategorie:Úmrtí Rok_úmrtí]], například [[Kategorie:Narození 1896]].
  • U osob, u nichž je znám den narození (a/nebo úmrtí), se přidává [[Kategorie:Narození Den_narození]], analogicky pak [[Kategorie:Úmrtí Den_úmrtí]], například [[Kategorie:Úmrtí 26. října]].
  • U žijících osob se přidává [[Kategorie:Žijící lidé]].
  • U všech osob též kategorizujte jejich pohlaví, pomocí [[Kategorie:Muži]] nebo [[Kategorie:Ženy]].
  • U věcí se známým datem vzniku či zániku se přidává [[Kategorie:Vzniklo Rok vzniku]], a/nebo [[Kategorie:Zaniklo Rok zániku]]. Lze kategorizovat i dobu vzniku a/nebo zániku nerozlišenou na roky ale na staletí, například [[Kategorie:Vzniklo ve 13. století]].
  • U obcí, okresů, krajů apod. je zvykem vložit minimálně kategorii státu, do kterého patří, například [[Kategorie:Estonsko]].
  • U bibliografií osob (popř. též u cizojazyčných názvů, které uvozuje určitý člen) je možno upravit pořadí, ve kterém se tyto budou v kategoriích zobrazovat. A sice přidáním šablony {{DEFAULTSORT:Název, tak jak má být zařazen}}, například pro heslo Jiří Stanislav Guth-Jarkovský by to bylo {{DEFAULTSORT:Guth-Jarkovský, Jiří Stanislav}}.
Další odkazy

OJJ, Diskuse 13. 3. 2016, 17:16 (CET)

Díky, stránku už jsem upravil. --Chlebashořčicí (diskuse) 13. 3. 2016, 17:22 (CET)

Efekt LocikyEditovat

Děkuji Vám za informace v článku Efekt Lociky. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavek na ověřitelnost. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby bylo možné jej označit jako plnohodnotný článek. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po 14 dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. viz [1] --Kacir 15. 4. 2016, 16:05 (CEST)

Článek byl přeložen z anglické stránky en:Cinderella effect. Nevím, má se to značit? Dříve jsem to tak dělal, ale někdo mi to přehodil zpátky. Na Nápovědě je to prosazováno jako děsně důležité téma, kvůli autorským právům. Jak to tedy je? Díky, --Chlebashořčicí (diskuse) 15. 4. 2016, 16:10 (CEST)

Překladu rozumím, jen nevím, kde jste přišel k té Locice? Podle princezny Lociky, německy Rapunzel, byl pojmenován syndrom Lociky právě kvůli jejím dlouhým vlasům, může se týkat i zneužívaných dětí. Ale Cinderella je Popelka, heslo popisuje jiný jev ve vztahu ke zneužívání dětí; nemám literaturu, možná by se k tomu vyjádřil kolega Hynas, věnující se psychologickým tématům. Prosím také o nepoužívání cross wikiodkazů [[:en:|]] a neponechávání anglického textu v článcích: efekt Lociky jako přímý důsledek propose that the Cinderella effect is a direct consequence of the moderní evoluční. Děkuji.--Kacir 15. 4. 2016, 16:32 (CEST)

No jo, zkusím to přesunout. --Chlebashořčicí (diskuse) 15. 4. 2016, 16:47 (CEST)

Čemu jste nerozuměl, když jsem psal, ať nevytváříte crosswiki odkazy a nenecháváte anglický text v článku?
Několik minut poté založíte heslo opět s crosswiki a ta angličtina je tam stále.
U odborných termínů názvy nepřekládejte volně, jen z hlavy, protože by se mohlo jednat o vlastní výzkum. Nejlépe uvést zdroj k českému názvosloví; přesunutý článek na Popelčin efekt má na Googlu = 0 výskytů; takže jsou třeba ty zdroje a především věrohodné = odborné zdroje; šablona UO tedy ponechána.--Kacir 15. 4. 2016, 17:24 (CEST)

Nenašel jsem předtím žádné české zdroje, to bude spíš důvodem. --Chlebashořčicí (diskuse) 15. 4. 2016, 19:27 (CEST)

To je ale problém. Wikipedie není primárním ani sekundárním zdrojem – netvoří české názvosloví, ale jako encyklopedie je zdroj terciární. Pouze přebírá již publikované informace a o to víc v odborných článcích. Český ekvivalent, případně popis v odborných zdrojích, bude existovat. Hesla s odbornými termíny lze založit až tehdy, pokud znám český název, nebo použít mezinárodní. Nemělo by se stát, aby např. média přebírala z Wiki termín „Popelčin efekt,“ ačkoli by v češtině měl jiné ustálené označení a nikde mimo Wiki by se nevyskytoval. Pak by Wiki přestala být zdrojem terciárním.--Kacir 16. 4. 2016, 06:04 (CEST)

Zdravím. Reaguji na své označení, dostal jsem se k tomu až teď. V život jsem o Popelčině efektu neslyšel (což nic neznamená) nicméně po chvíli googlení se obávám, že se nepoužívá. Jediným českým zdrojem, který se mi podařilo dohledat, je tento. Chlebashořčicí, nevycházíte právě z něj? Obsahuje více vámi založených článků. V tomto případě myslím, že by měl být použit originální název článku s anglickým termínem, ten může být pro českého čtenáře přeložen hned v úvodu. Nicméně po rychlé rešerši odborných zdrojů se mi zdá, že je celá hypotéza přinejmenším zpochybněná. To nebrání publikaci článku na Wikipedii, nicméně si myslím, že by i český překlad měl obsahovat byť banální kritiku, přinejmenším přeložení hlavních tezí z kapitoly Kritika anglického článku. --Hynas (diskuse) 17. 4. 2016, 23:17 (CEST)

Ano, je to tak, čerpal jsem z něho i v inkluzivním fitness. Souhlasím, informace se do češtiny dřív nebo později dostanou, a je dobře, když to jsou odbornější weby. Na formát se samozřejmě podívám, ať neudělám stejnou chybu podruhé. Díky za vaší snahu, --Chlebashořčicí (diskuse) 17. 4. 2016, 23:28 (CEST)

Jinak v reakci na Kacir, omlouvám se šlo o zrovna probíhající překlad, ale je skvělé, že jste si chyby v překladu všiml. Příště bych měl asi použít šablonu Pracuje se. Hezký den, --Chlebashořčicí (diskuse) 17. 4. 2016, 23:31 (CEST)

Tak teď se Hynas, přiznám, že článek Kritika anglického článku nemohu najít. Nemohl byste prosím sdílet link? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Chlebashořčicí (diskusepříspěvkybloky) 18. 4. 2016, 12:14‎ (CE(S)T)

Šlo o kapitolu kritika v rámci anglického článku [2], napsal jsem to nepřesně. --Hynas (diskuse) 18. 4. 2016, 13:24 (CEST)

Ach ták, výborně, díky za poznatek, jdu na to. --Chlebashořčicí (diskuse) 18. 4. 2016, 13:27 (CEST)

Pracuje seEditovat

Pouze malá užitečná rada: když na nějakém článku pracujete, je výhodné na jeho počátek umístit šablonu {{Pracuje se}}. Vyhnete se tím editačním konfliktům, kdyby ho mezitím uložil s vlastními změnami někdo jiný. (Plus by to chtělo ještě v daném článku přeložit popisek obrázku.) Zdravím, --Valdemar (diskuse) 24. 4. 2016, 12:41 (CEST)

Jaký článek teď máte na mysli?--Chlebashořčicí (diskuse) 24. 4. 2016, 12:45 (CEST)

Ten poslední, Definice života (teď již i s překlepem v úvodu). --Valdemar (diskuse) 24. 4. 2016, 12:47 (CEST)

Překlepem? Klidně už ho vyznačte, chcete-li.--Chlebashořčicí (diskuse) 24. 4. 2016, 12:59 (CEST) Och, už ho vidím, díky (mimochodem rozhodně to nebyl záměr, ale myslím, že by to mělo být češtinsky legální použít takhle druhý pád) --Chlebashořčicí (diskuse) 24. 4. 2016, 13:02 (CEST)

Opraveno ([3]). Odstranil jsem i tečku z popisku (nejde o větu), ale to už je jen drobnost. Podobně jsem upravoval i v článku Definice druhu, a to s ohledem na naše pravidlo Wikipedie:Vzhled a styl a na pravidlo neodkazovat do jiných wikipedií (nechť je odkaz červený, je-li důležitý, alespoň to někoho inspiruje k jeho napsání). Jinak se mi líbí, jak píšete. Ať se daří, --Valdemar (diskuse) 24. 4. 2016, 13:07 (CEST)
Díky, to mě těší. Myslím, že v obecné biologii je na Wikipedii spousta článku, které by si zasloužily vytvořit. --Chlebashořčicí (diskuse) 24. 4. 2016, 14:17 (CEST)

Esenciální vs biogenní látkaEditovat

Dobrý den, děkuji Vám za informace v článku Bioesenciální látka. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku upravit alespoň do té míry, aby splňoval základní požadavky na vzhled a styl článků. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po 14 dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --Dvorapa (diskuse) 26. 4. 2016, 19:33 (CEST)

Z čeho usuzujete, že biogenní není synonymum? Krátký googling prvních 3 výsledků obou frází ukázal stejné prvky, kromě toho je zřejmé (jak je v článku), že všechny stavební látky jsou esenciální pro správný chod organismu --Chlebashořčicí (diskuse) 26. 4. 2016, 21:23 (CEST)

Viz moje vysvětlení (rozbor) v šabloně Upravit v článku: Esenciální látka znamená že látku organismus nedokáže syntetizovat, musí ji přijmout např. potravou. Biogenní látka znamená, že látku organismus potřebuje ke svému životu, nezáleží však na tom, zda si ji syntetizovat umí či neumí. Tzv. BIO Esenciální je opravdu jen marketingový název. Obecně známá věc; učivo SŠ. Esenciální látka sice ve většině případů je i biogenní, ale biogenní látka vůbec nemusí být esenciální. Proto se ve většině zdrojů (pokud budete googlit obě slova) píší obě slova např. „Draslík je esenciální biogenní prvek“ a ne jen jedno. Je moje vysvětlení pochopitelné? :) --Dvorapa (diskuse) 26. 4. 2016, 21:55 (CEST)

Jo, pardon, díky. Nestačio by teda v tom případě u dusíku napsat esenciální? Ale jinak mi vaše vysvětlení se všemi dostupnými zdroji taky ladí. Moc díky za úpravu, prosím naložte se článkem, jak uznáte za vhodné. Hezký den, --Chlebashořčicí (diskuse) 26. 4. 2016, 22:13 (CEST)

OvoceEditovat

Heslo Ovoce, které se snažíte upravit je zčásti silně zavádějící. Ostuda wikipedie a úplná kopka nesmyslů. Například rozdělení na jádroviny a peckoviny není botanické ale ovocnářské. Věta „Z taxonomického hlediska mezi ovoce patří tyto druhy: * [[růžovité]]… “ je taky nesmysl. Z více důvodů. Sekce „Biologické hledisko“ je tedy na smazání, je zcela mimo, „Hospodářské hledisko“ je duplikace části z textu, Pokud jej můžete heslo nebo tuto jeho část opravdu podle odborné literatury opravit, opravte jej. Protože jinak jej z velké zčásti smažu a Vaše úpravy se bohužel ztratí. Děkuji za pochopení. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 5. 2016, 20:42 (CEST)

Čerpal jsem z prvních výsledků google a anglické wikipedie, takže věřím, že uvedená terminologie není univerzální a žádným úpravám nebudu bránit, ani více zasahovat. Budu rád, když Vaše úpravy poslouží obecnému porozumění, i když z praktického hlediska, říkám si, by bylo nejlepší skutečně nějaké to hospodářské hledisko upravit na nějaké "nutriční" nebo "kulinářské", přestože tam už je to hodně neobjektivní, ale jde o praktickou informaci pro potenciální čtenáře. Hospodářské hledisko je skutečně patrně jen klasické pojetí. U taxonomického hlediska jsem předpokládal, že si nikdo nemyslí, že má všechno ovoce unikátního společného předka, jakože spíš jde o kategorizaci uměle vyšlechtěných druhů, ale z předchozí verze jsem se to jen snažil nějak zařadit do konceptu a o moc víc jsem o tom nenašel. Děkuji a přeji hezký den, --Chlebashořčicí (diskuse) 12. 5. 2016, 21:52 (CEST)

Já neříkám, že Vaše úpravy jsou špatné, ale že celé heslo stojí za starou bačkoru, protože jsou v něm vážné chyby, nesmysly, které s Vašimi úpravami příliš nesouvisí. Obrátil jsem se na Vás, protože jste měl snahu heslo upravovat. Například ne všechny růžovité mají jedlé plody, naopak, navíc jde o čeleď nikoliv o druh a informace musí být přinejmenším postavena obráceně - jedlé plody nazývané ovoce mají některé rostliny například z čeledí růžovitých, ... Ale nikoliv obráceně. Takové zobecnění jako informace má beztoho pochybnou hodnotu, protože jedlost a čeleď jsou nesouvisející informace. Obsah toxinů, dužnatost plodů a čeleď. Čeleď olivovníkovité například obsahuje především druhy s nejedlými plody, podobně tomu ledvinovníkovité, vřesovcovité, broméliovité a další. Heslo je i beztoho dost šílené, obsahové látky bych shrnul do jednoho odstavce, apod. Naopak většina důležitých ale i zajímavých informací tady chybí, od geografie přes historii atp. Je to tristní pohled a je třeba zásadních úprav. Myslel jsem že by jste v něm třeba mohl Vy zkusit udělat pořádek. Ale je mi jasné že ovocnářství třeba není takříkajíc Vaše parketa. Omlouvám se, pokud jsem se Vás nějak vyvolal pocit, že Vaše úpravy heslo poškodily. --I.Sáček, senior (diskuse) 13. 5. 2016, 12:28 (CEST)
Vůbec ne, díky za vaše připomínky. Ale připouštím, že tematickou odbornou literaturu k dispozici nyní nemám, takže budu velmi rád, pokud článek rozšíříte, protože ho navštíví 120 lidí denně, maximálně vám třeba mohu přislíbit sekci o koevoluci hlavně s ptactvem (hodila by se snad na začátek Historie), jinak je tam totiž spousta obrozeneckých pojmů, které slovníky většinou neznají. Mnoho zdaru, --Chlebashořčicí (diskuse) 14. 5. 2016, 21:11 (CEST)
Výborně. Předělám jej na konci srpna, ale i jen Vaše zmínka o koevoluci se zvířaty nyní rozšíří heslo o další hledisko, které já ze svých zdrojů pro změnu nemohu doplnit. Klidně tím zahajte tvorbu další sekce s názvem „Historie“ nebo podle Vašeho záměru. Díky a hezký den přeji. --I.Sáček, senior (diskuse) 16. 5. 2016, 07:53 (CEST)
Dobrý den, tak vám jenom připomínám tento článek...nemohu se dočkat :) --Chlebashořčicí (diskuse) 26. 8. 2016, 15:12 (CEST)

PřesličkaEditovat

Dobrý den, informace vámi přidané do článku přeslička mi připadají zčásti pochybné, zejména první bod. Přesličky nejsou připoutané k zemi, nýbrž zakořeněné v zemi jako ostatní rostliny. Nerostou v písku ani blátě. Americká přeslička Equisetum myriochaetum dorůstá výšky téměř 5 metrů. Jak je to myšleno s tou adaptovaností, kdo a kde něco takového napsal? Bylo by dobré doplnit nějaké zdroje a také psát skutečná fakta. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 20. 5. 2016, 22:41 (CEST)

Až na adaptovanost (ta je zřejmá, pokud tam stále rostou, ale o vytlačení jsem se letmo dozvěděl z osobního sdělení) je vše ozdrojované, ale samozřejmě pokud víte, že původní zdroj je chybný, informace prosím upravte. Nejsem žádný přesličkolog, jenom si plním domácí úkol :). Děkuji za váš zájem a přeji hezký den, --Chlebashořčicí (diskuse) 21. 5. 2016, 15:39 (CEST)

Fajn, trochu jsem to upravil a vyjmul část věty o písku a jílu (pro naše přesličky to rozhodně neplatí). Vojtěch Zavadil (diskuse) 22. 5. 2016, 07:26 (CEST)

Nepřímé obětiEditovat

Dobrý den, děkuji Vám za Vaše příspěvky. Pokud přebíráte překladem text z cizojazyčné verze Wikipedie, jako se tak patrně stalo na stránce „Nepřímé oběti“, je pro dodržení licence přebíraného textu bezpodmínečně nutné, abyste použil(a) šablonu {{Překlad}} pro umožnění dohledání autorů původního textu. Jinak dochází k porušení jejich autorských práv. Děkuji za pochopení. --Jan Polák (diskuse) 23. 7. 2016, 16:14 (CEST)

Tak to se omlouvám, při mém prvním článku mi ho někdo smazal, takže jsem nabyl dojmu, že není nutný...Díky! --Chlebashořčicí (diskuse) 23. 7. 2016, 16:20 (CEST)

Financování AeronetuEditovat

Informace o financování Aeronetu Ruskem, které jste vložil do několika článků je mylná, asi by to příště chtělo lépe přečíst zdroj.--Ladin (diskuse) 24. 8. 2016, 20:44 (CEST)

Komunikace zvířatEditovat

Děkuji Vám za informace v článku Komunikace zvířat. Bohužel obsahuje text, který není v českém jazyce a je nutno ho přeložit. Pokuste se prosím přeložit alespoň část textu tvořícího ucelený článek. Po týdnu se rozhodneme, zda nepřeložené části takového článku úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Také prosíme, abyste nevkládali automatické překlady, protože jejich kvalita je většinou špatná. Děkuji za pochopení.


Thank you for adding the article Komunikace zvířat. Unfortunately, the text is not in the Czech language and must be translated. Please try to translate at least part of the text; after one week, a decision will be made whether to keep or delete the untranslated sections. Also, please do not use automated translations, since they are often of poor quality. Thank you for your understanding. --Ivannah (diskuse) 23. 9. 2016, 12:06 (CEST)

Samozřejmě mám v plánu článek dokončit, proto zde byla také cedulka Pracuje se.--Chlebashořčicí (diskuse) 23. 9. 2016, 16:33 (CEST)
Dobře, ale "cedulka" Pracuje se je na 2 dny! Pro déletrvající práce můžete použít šablonu Ve výstavbě, kde je standard týden, ale do níž můžete i sám vepsat, kolik času potřebujete. Zdravím --Ivannah (diskuse) 23. 9. 2016, 23:07 (CEST)

Filosofie statistikyEditovat

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Filosofie statistiky. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Sokoljan (diskuse) 30. 9. 2016, 20:32 (CEST)

Děkuji za upozornění. Článek jsem částečně přeložil z angličtiny (chápu, že zdroje jsou potřeba každopádně). Začal jsem již takto s Filosofií chemie překládat nejzajímavější kousky z List of philosophies, protože takové informace internet nezná. Pokusím se zdroje dohledat. Hezký den, --Chlebashořčicí (diskuse) 30. 9. 2016, 21:41 (CEST)

VymíráníEditovat

Díky za tvé editace, ale... zřejmě jsi článek nečetl, neboť by sis musel všimnout, že kapitola příčiny zde již existuje a je dokonce velmi podrobně členěná na podkapitoly. Proto tě prosím, abys svůj příspěvek přeformuloval a vložil do existujících podkapitol. Děkuji. --Whitesachem (diskuse) 16. 11. 2016, 23:06 (CET)

Sociální bublinaEditovat

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Sociální bublina. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --Jvs 29. 11. 2016, 20:37 (CET)

User:EGalvez (WMF)/Sandbox/MassMessageTestEditovat

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey (revised heading)Editovat

Filosofie umělé inteligenceEditovat

Zpracování informace lidským intelektem a počítačem

Vážený kolego,

myslím, že vzniklo malé nedorozumění. Ve svém příspěvku Zpracování informace lidským intelektem a počítačem, jsem objevil Vaši vsuvku: Wikipedie by neměla říkat "existují dva typy vědomí", pro neobjektivní informace si musíte vystačit s "Dualisté říkají, že existují". Nevím, ze které mojí formulace usazujete, že rozeznávám dva typy vědomí. O žádných dvou typech vědomí nikde nehovořím. Pokud by to z nějaké mé formulace plynulo, označte mi ji, opravím ji. Ta Vaše vsuvka rozbíjí původní myšlenky a patří do jiných souvislostí. Jinak díky, neboť jakýkoli zásah do mého textu mě donutí znova přemýšlet a domýšlet.

Nyní ještě k Vaší větě: Podle dualistické filosofie můžeme pátrat po projevech lidského vědomí až za fyzický svět. Tato věta se v umělé inteligenci (i jinde) občas objevuje třeba v úvahách o možnosti modelovat struktury lidského mozku, za účelem vytvořit umělého nositele lidské inteligence. Myšlenka vypadá zdánlivě smysluplně, a snad i univerzálně použitelná, avšak při hlubším zkoumání je iluzorní. Při hledání odpovědí na některé otázky je účelné pronikat do struktury hmotné podstaty a v ní nalézat odpovědi, jindy je nutno hledat či tvořit abstraktní konstrukce, které poskytnou odpověď. Například pokud se budeme zabývat hledáním principu, na kterém pracuje pro nás zatím neznámé zařízení na zpracování informace např. lidský mozek, systém automatického řízení, či počítač, nemusí se nám dařit onen princip odhalit na základě znalosti chemických, fyzikálních, biologických a jiných procesů, lze ho ale odhalit jako princip, jímž je zpracovávána informace. Znalosti chemických, fyzikálních, biologických atp. procesů mohou však být nápomocny odhalit toky informace těmito procesy zprostředkované. A může se stát, že zjistíme, že nalezený princip zpracování informace lze realizovat i na jiném hmotném nositeli, než na kterém jsme ho odhalili.

Hezký den přeje Kremen (diskuse) 27. 1. 2017, 14:53 (CET)

Omlouvám se, ve vašem výčtu bohužel nemohu najít úvahu vedoucí k dvěma typům vědomí, můžete mi prosím případně něco linknout?


Ano, je to: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Filosofie_um%C4%9Bl%C3%A9_inteligence&action=history


Zde uvádíte: 20. 12. 2016, 22:36‎ Chlebashořčicí (diskuse | příspěvky)‎ . . (58 900 bajtů) (+378)‎ . . (Wikipedie by neměla říkat "existují dva typy vědomí", pro neobjektivní informace si musíte vystačit s "Dualisté říkají, že existují") (zrušit editaci) (Značka: editace z VisualEditoru)

Jste pro mne jediným zdrojem informace "existují dva typy vědomí". Ptal jsem se Vás, odkud to máte. Nic takového neznám. Kremen (diskuse) 2. 2. 2017, 17:11 (CET)

Ach ták, to už vám rozumím a omlouvám se, že jsem vám odpovídal bez hlubšího přezkoumávání, nepožadoval jsem ale link na mou editaci, ale na váš zdroj pro ony "dva typy vědomí" které, jak teď vidím, nikde neuvádíte - nicméně ve svém komentáři jsem je uvedl jen jako modelový příklad jak by, dle mého, Wikipedie skutečně měla fungovat.

To, k čemu jsem chtěl link je ona teorie, kterou jste do textu vložil. Píšete: Inteligentní lidská činnost je produktem procesů lidské psýchy, tedy procesů reálného světa... jsou to dva rozdílné světy, s rozdílnými principy i možnostmi, avšak existuje jistá styčná oblast, v níž exaktní svět může modelovat reálný svět, a tak modelovat vnějškové projevy inteligentní lidské činnosti.

Té větě teď konečně začínám rozumět ve vámi zamýšleném kontextu a chápu, že považujete zmínku o qualiích jako odbočku. Přesto bych však volil formulaci, ze které by bylo patrné, že jde spíše o definici pojmu "inteligentní", než o to, že je prostě univerzální pravdou, že lidé se rozhodují na základě fyzikalistických principů. Zároveň se mi však nezdá, že by vaše věta uváděla absolutní pravdu, protože pochybuji o tom, že by se v takovém zásadním tématu našel dostatečný konsenzus - teď z fleku vyhmátnu průzkum, podle kterého tvoří přesvědčení fyzikalisté jen 56% filosofů [4]. Tedy chápal bych, že se větou esenciálně snažíte definovat "inteligentní činnost", ale mnoho filosofů by vám jistě namítlo, že věří v to, že je i naše racionální matematické uvažování řízeno duší, svobodnou vůlí nebo čímsi podobným. Navrhuji tedy třeba formulaci:

Inteligentní lidská činnost je v chápání většiny filosofů produktem procesů lidské psýchy, tedy procesů reálného světa.

-ale jenom načrtávám koncept "neutrálního vyjádření" - nechci se vám upravovat filosofické pojmy, protože sám jsem se překládáním článku leccos dozvídal a nejsem z oboru, jde mi o koncept.

Ještě jednou se omlouvám za rozhození vašeho textu, s mírnými úpravami jistě rád vaši formulaci uvidím.

Děkuji za vaši trpělivost a přeji hezký den,

--Chlebashořčicí (diskuse) 2. 2. 2017, 23:01 (CET)


Ono je to asi tato. Lidskou inteligentní činnost jistě můžeme považovat za zpracování informace, to jen zatím úvodem.


Teorie informace vznikla ve 40. letech 20. století. Jejími základními pojmy jsou informace a měřitelná veličina nazvaná množství informace, jejíž jednotkou je jeden bit. Informace je něco, co svým příchodem na místo určení (říkáme mu adresát) tam zvýší množství informace, zvýší se tam počet bitů. Informace má svou vlastní esenci – sémantickou složku a něco, co umožňuje informaci přemisťovat - přenášet, uchovávat (pamatovat) a dělat s ní a dalšími jisté operace – zpracovávat ji, té se říká syntaktická složka. Zmíněná teorie informace je postavena na tom, že syntaktická složka (jazyková konstrukce) a sémantická složka jsou spolu svázány exaktně, tedy exaktní interpretací syntaktické složky, tedy s nulovou vnitřní vágností té interpretace. To jinými slovy znamená, že člověk tuto interpretaci provádí bez jakýchkoli pochyb, což je na mezi lidských možností a použitelné jen v extrémních situacích – v exaktním světě. Mezi sémantickou a syntaktickou složkou je na základě exaktnosti přiřazení jakýsi druh totožnosti což umožňuje použít jednu fintu, totiž zpracovývat pouze syntaktrickou složku a předstírat, že se zpracovává informace, tedy její sémantická esence - sémantická složka. Tato teorie totiž nic jiného, než syntaktickou složku zpracovávat neumožňuje a s ní související stroje na zpracování informace jsou na tom stejně. V teorii informace syntaktická složka má podobu symbolickou (řetězce symbolů, ale mohou to být i geometrické útvary). Tato teorie je postavena na stejných základech jako matematika a s matematikou se prolínají. Pokud se operace s informací mají uskutečnit reálně, je (musí být) syntaktická složka materializována, je jí přiřazen pro daný problém vhodný nosič, třeba světelný paprsek u Morseovy abecedy, či elektrický impuls v čipu počítače. I naše dosud známé stroje na zpracování informace (počítače) jsou postaveny na předpokladu exaktní interpretace jazykových konstrukcí, pracují na základě umělých formálních jazyků. V teoretických přístupech jsou s těmito jazyky ztotožňovány.


Nyní jsme na prahu nové etapy teorie informace, kdy potřebujeme teorii, která umožní opustit svazující a příliš omezující požadavek exaktní interpretace, a tuto interpretaci zlidštit, tedy připustit její vnitřní vágnost, a tak subjektivitu a emocionalitu. Toto totiž vyžaduje skutečná umělá inteligence. Zatím však žádnou takovou teorii nemáme a nemáme žádné stroje na zpracování informace, která obsahuje inherentní vnitřní vágnost. Budovatelé umělé inteligence jsou technologové, kteří na to zatím neberou ohled (snad o tom ani nevědí, nebo nechtějí vědět, láká je vidina grantových dotací) a vyžadují to od stávajících počítačů. Oni nevědí, že vnitřní vágnost vymezuje dva zcela odlišné světy, mezi nimiž je primcipiální propast, a které mají jen maličkou styčnou oblast, o které ve svém příspěvku mluvím.


To jen tak odbočka na vysvětlenou, a tak trochu na naše myšlenkové sblížení. Nyní se vrátím k vlůastní pointě a tak ke své první větě této zprávy a pro jistotu ji zopakuji: Ono je to asi tato. Lidskou inteligentní činnost jistě můžeme považovat za zpracování informace, to jen zatím úvodem. Plyne z toho, že v případě že inteligentní činnost (zpracování informace) probíhá v materiálním světě, musí její syntaktická složka být materiální podstaty. Ať už si psychologové představují vnitropsychické jazyky jakkoli, mají hmotného nositele ve strukturách mozku. Je to podobné jako v té stávající matematické teorii informace. Můžeme uvážit její podobu jako představu zbavenou materiální podstaty, pak i jako realizaci těch principů, která však vyžaduje reálný svět. U té klasické teorie to umíme, u té rozšířené o přítomnost vnitřní vágnosti informace to neumíme, umí to jen lidský (a asi i jiný) mozek. Jelikož princip zpracování informace je svázán s principem vytěžením informace z reálného světa (říkáme mu poznání), je to o něco složitější a vysvětluji to v tom svém článku Nový pohled na ............


Zdraví a hezký den přeje Kremen (diskuse) 6. 2. 2017, 13:50 (CET)

Chápu vás a začínám si uvědomovat, že asi žádné ne-fyzikalistcké interpretaci současné neurovědy nerozumím, pořád si ale říkám, že by stálo za to zmínit na začátku něco ve smyslu že teď se budeme zabývat perspektivou moderní teorie informace (a pojetí inteligence z ní vycházející), která pragmaticky zkoumá "vstupy a výstupy".

Při opětovném nahlédnutí jsem ale našel věty, které jsou s vaším posledním vysvětlením v rozporu. Jak můžete třeba napsat: "Cesta modelování vnitropsychických procesů exaktním strojem – počítačem není možná, nejen z důvodů, že tyto procesy jsou nedostatečně poznány, ale zejména z principiálních důvodů." Tahle věta shazuje zbytek argumentace Pro a Proti ve článku. Věřím, že můžete mít za svým postojem rozsáhlou teorii, ale dokud se to bude týkat vědomí, bude to jen "vaše" filosofie, nikoli fakt. (omlouvám se za pozdní odpověď, zjišťuji, že z mobilu mi nefunguje podpis).

Hezký den, --Chlebashořčicí (diskuse) 11. 2. 2017, 17:14 (CET)


Věta nic neshazuje, je vpořádku. Myslím, že z mého textu je zřejmé, že exaktní stroj sice není chopen simulovat vnitropsychické procesy člověka (je schopen simulovat pouze procesy poznané a popsané metodou exaktní vědy), avšak nabízí variantní zpracování informace, kterému říkáme formální či syntaktická inference. Ta však, jak uvádím, pracuje s poměrně podstatným omezením, neboť vyžaduje exaktní interpretaci všech jazykových konstrukcí jakéhokoli použitého jazyka. Toto je pro umělou inteligenci značné omezení. Ale to se nějak točíme na místě. Je třeba si trochu promyslet rozdíl mezi exaktním a reálným světem. Newton to udělal (asi jako první) a zvítězil :).

Pěkný zbytek dne. Kremen (diskuse) 11. 2. 2017, 18:44 (CET)

Á, dobře, mnohokrát děkuji za osvětlení a ještě jednou se omlouvám za misinterpretaci vašich slov, hodím tam vaši předchozí verzi.

Děkuji,

--Chlebashořčicí (diskuse) 11. 2. 2017, 19:00 (CET)

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia surveyEditovat

(Sorry to write in English)

ShrnutíEditovat

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je velmi žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. Umožníte tak snazší dohled nad stránkou posledních změn, ale i budoucí nalezení konkrétní změny v historii článku.

Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. --Palu (diskuse) 11. 9. 2017, 21:37 (CEST)


Ruská propagandaEditovat

[5] Neodstraňuj prosím bezdůvodně ozdrojované informace. Další chyba je označovat takovou editaci jako malou. --Ladin (diskuse) 11. 9. 2017, 22:08 (CEST)

Informace už byly obsaženy jinde baltské státy jsou členy EU, takže to byla také informace zavádějící. Ale děkuji za upozornění, editoval jsem offline a po dvou hodinách stagnace jsem si už nebyl jistý, byla-li malá.--Chlebashořčicí (diskuse) 11. 9. 2017, 22:11 (CEST)

Myslím, že nejde o zavádějící informace. Kapitola je členěna podle cílových států na Česko, EU jako celek, USA a ostatní. Do ostatních podle mě patří i jednotlivé členské státy EU, pakliže ruská propaganda cílí konkrétně proti nim. Mít jednu nepřehlednou kapitolu EU, kde by byla propaganda proti EU a pak propaganda proti každému členovi EU zvlášť, by podle mě bylo na nic. --Palu (diskuse) 11. 9. 2017, 22:20 (CEST)
Zavádějící je dát do takového strukturovaného formátu baltské státy mimo EU - tedy opravdu bych se raději klonil k více podnadpisům - ale přijímám vaše vysvětlení "EU jako celek". Jinak se omlouvám za smazání možná vámi pracně hledaného zdroje, jen mám problém s objektivitou strohých vět jako [příklad]: "intervence je velká" nebo "plíce jsou velmi důležitým orgánem", vždy je lepší zmínit nějaké srovnání nebo související data, a to extrémně u tak politicky citlivých článků. Určitě bych vás podpořil v tom balkánskou část nějak rozvést.--Chlebashořčicí (diskuse) 11. 9. 2017, 22:47 (CEST)
Klidně vylepšujte, dopisujte, pokud umíte zpřesnit, zpřesňujte, ale prosím, nemažte bez náhrady. Můžete klidně sáhnout i na strukturu, když bude třeba, jen prosím mějte na paměti, aby struktura neobsahovala několik krátkých pasáží a pak jednu megapasáž o EU. Pokud by vám přišlo skutečně lepší EU mít jako celek, pak prosím alespoň vyčlenit jednotlivé státy do podsekcí a EU jako celek nechat jako úvod té sekce. Jinak se v tom čtenář ztratí. Případně vymyslet jiný způsob, který bude reflektovat tento pohled. Díky, --Palu (diskuse) 11. 9. 2017, 22:51 (CEST)
Jasně, díky, snad si na to ještě najdu někdy v blízké budoucnosti čas.--Chlebashořčicí (diskuse) 11. 9. 2017, 22:56 (CEST)
Tak dnes si načítám zdroje na propagandu v baltických státech a do večera by to mohlo přibýt. Jinak moc díky za spolupráci a omlouvám se za svou prudérnost.--Chlebashořčicí (diskuse) 17. 9. 2017, 18:05 (CEST)
Super, díky a těším se jak to vymyslíte :) --Palu (diskuse) 17. 9. 2017, 18:25 (CEST)

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global surveyEditovat

WMF Surveys, 29. 3. 2018, 20:20 (CEST)

Reminder: Share your feedback in this Wikimedia surveyEditovat

WMF Surveys, 13. 4. 2018, 03:18 (CEST)

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia surveyEditovat

WMF Surveys, 20. 4. 2018, 02:28 (CEST)
  1. This survey is primarily meant to get feedback on the Wikimedia Foundation's current work, not long-term strategy.
  2. Legal stuff: No purchase necessary. Must be the age of majority to participate. Sponsored by the Wikimedia Foundation located at 149 New Montgomery, San Francisco, CA, USA, 94105. Ends January 31, 2017. Void where prohibited. Click here for contest rules.
  3. This survey is primarily meant to get feedback on the Wikimedia Foundation's current work, not long-term strategy.
  4. Legal stuff: No purchase necessary. Must be the age of majority to participate. Sponsored by the Wikimedia Foundation located at 149 New Montgomery, San Francisco, CA, USA, 94105. Ends January 31, 2017. Void where prohibited. Click here for contest rules.