Diskuse s wikipedistou:Bazi/Archiv 2012

Tato diskusní stránka za období roku 2012 je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Seznam památek Slavkovského bojiště

Dobrý večer. Přijměte prosím ode mě toto vyjádření uznání vaší práce. Možná trochu symbolicky v předvečer 206tého výročí, nicméně jsem to chtěl udělat již dávno. S pozdravem --Atilla 28. 11. 2011, 19:59 (UTC)

Děkuji za ocenění. Byla to jedna z těch příjemných prací na Wikipedii, spojená s cestováním po bojišti, takže jsem si ji užil. --Bazi 15. 2. 2012, 11:29 (UTC)

Klaus

Jsem překvapen Vašemi nejspíš dobrými editacemi. Musím si to ještě podrobněji přečíst. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 9. 2012, 10:41 (UTC)

Děkuji, kolego. Těší mě, že se jedná o překvapení (snad) příjemné. Máte-li na mysli tyto editace, souvisí se založením článku Montpelerinská společnost, pro který jsem nastudoval množství zdrojů. Při té příležitosti jsem narazil na řadu Klausových pozoruhodných projevů a došel ke zjištění, že mnohé ze svých tezí sděloval přehledně právě na akcích Montpelerinské společnosti. Mám jen trochu podezření, že se mi nepodařilo dopátrat úplně všechna jeho montpelerinská vystoupení, takže to by možná stálo za prověření. --Bazi (diskuse) 25. 9. 2012, 11:02 (UTC)

Ohledně MPS musíme diskutovat. Jak je to teď, tak to není šťastné. Skoro házíte sociální hospodářství a komunismus do jednoho pytle, a to nesouhlasí ani trochu. Ten SSSR by tam sice patřil, ale může to být bez něho. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 9. 2012, 18:00 (UTC)

Je mi líto, ale já je nikam nehážu. Když už, tak je tam háže Hayek. Já pouze vycházím ze zdroje, který doslova píše: „Původem rakouský ekonom Friedrich August von Hayek považoval obojí za „cestu do otroctví“, mezi Marxem a reformním programem sociální demokracie nedělal velké rozdíly. Do švýcarského Mont Pelerinu proto v roce 1947 sezval čtyřicet liberálních filozofů a ekonomů.“ Já chápu, že mezi oběma systémy je rozdíl, ale samotný Hayek se prostě vymezoval vůči oběma. A tak jsem to taky formuloval. --Bazi (diskuse) 28. 9. 2012, 19:27 (UTC)

Protože nemám dost času na vysvětlování svých námitek, tak zde napřed doslovné znění, jak to je teď na začátku článku:

"Po hospodářské krizi třicátých let v Americe a zejména v západní Evropě po druhé světové válce se začal rozvíjet systém sociálního státu, na východě Evropy pak diktátorský socialismus. Liberální ekonomové oba systémy s vyššími daněmi, tržními regulacemi, sociálními programy a částečně či úplně zestátněným a plánovaným hospodářstvím považovali za nebezpečí pro individuální svobodu a volný trh v civilizované společnosti. Původem rakouský liberální ekonom Friedrich August von Hayek v roce 1944 sepsal tyto myšlenky ve své knize Cesta do otroctví..."

Věřte mi, že tak jak je to v těch prvních větách, to Hayek jistě nenapsal. (V USA po Rooseveltovi toho sociálního hospodářství nikdy moc nebylo.) A hlavně pozice celé MPS vůči těm nahoře (nepřesně! hlavně u komunismu) popsaným dvěma směrům není dobře vystižena. V roce 1944 nemohlo být nikomu ještě úplně jasné, jak to na východě Evropy dopadne, jak diametrálně jinak budou státy Západu a Východu po roce 1948 uspořádány. Např. v ČSR byl v roce 1947 stále ještě "skoro kapitalismus", i když už se zestátněným velkým průmyslem a celým peněžnictvím. Hlavně ale SSSR byl celou dobu komunistický a "problematický", a tak jako tak celkové rozdíly Západu a Východu co se týče hospodářské vyspělosti a výkonnosti byly tehdy obrovské. V roce 1947 mohlo pak být Hayekovi už zřejmé, že když se SSSR dokáže mocensky udržet v těch státech, které už měl (skoro) ve své sféře vlivu, tak "tam" bude tvrdý komunismus, kterého se on a všichni na Západě - kromě komunistů a levicových idealistů - báli. Hayek zcela jasně komunismus považoval za hrozného nepřítele svobody a hospodářského vývoje, ale komunismus nebyl pro něho tam kde působil, tedy na Západě (včetně Rakouska), ten hlavní problém, protože věřil, a to právem, že USA (a s jejich pomocí Evropané sami) to na západě Evropy zvládnou tak, aby tam komunismus nevyhrál. Hayekovým ideovým protivníkem na jeho kolbišti, ale nikoliv jeho vysloveným nepřítelem, byly myšlenky tzv. sociálního hospodářství, aspoň v jeho ryzí podobě, protože u tohoto ideologického (i když demokratického) směru se obával neúplnosti svobody pro podnikání a tím pádem také nevýkonnosti. Pak se ale brzy stal členem MPS také Ludwig Erhard, profesor ekonomie (jako Klaus), dlouho ministr hospodářství SRN a po Adenauerovi druhý (ale nepříliš úspěšný) kancléř, a ten nebyl úplným protivníkem pružně chápaného sociálního hospodářství v Německu (vybudovaného na křesťanských sociálně-politických základech). Byl přece politikem CDU, která od téměř socialistického Ahlenského programu (z konce 40. let) už v 50. letech, kdy začínal německý tzv. hospodářský zázrak, postupně ideologicky dospěla až k hodně rozmělněnému sociálnímu hospodářství včetně naprosto normálního propouštění z práce v nerentabilních podnicích a včetně velkých sociálních rozdílů. Ale v Německu byly kontinuálně a jsou dodnes - také z politických důvodů - ty pověstné sociální prvky (to vše je pořádně komplikované). Německé hospodářství od roku 1949 fungovalo skvěle (a to bylo ještě mnoho válečných trosek), o to hlavně šlo. Neznám zatím zcela dobře celý ideový vývoj MPS, ale byly tam a jsou dosud asi dost rozdílné názory - vždy v zásadě liberální, ale s různými nádechy. Nejlépe je to popsáno v de:wiki. Dnes ovšem v Německu, tomto ekonomicky naprosto nejsilnějším evropském státě, má k MPS z politických stran opravdu blízko jen FDP (Freie Demokratische Partei), která je také zvána stranou liberální. Ani CDU ani CSU nemohou tvrdit, že by jako celky byly MPS velmi blízko. V těchto stranách jsou ale velké ideologické rozdíly. Jinak se ale dá říci, že právě Václav Klaus je něco jako prototyp pravého montpeleriána, jakých není v Evropě zase tak mnoho, ani mezi vedoucími německými politiky. Někteří ale mají celkem liberální postoje spojené s určitou ideovou pružností, jaká je dnes ve světě nutná. Patří k nim také Peer Steinbrück, ode dneška slibný kandidát SPD na kancléřství. Ten by vzhledem ke svému ražení mohl podle mne být s mnoha, ale ne úplně zásadními, výhradami členem MPS (ovšem nebude, neboť je politikem SPD). --Zbrnajsem (diskuse) 28. 9. 2012, 21:53 (UTC)

Děkuji Vám za obsáhlé vysvětlení. Nicméně, abych pravdu řekl, většině z toho vůbec nerozumím. Tedy vztahu onoho výkladu k věci, kterou rozporujete. Zdroj, z kterého jsem čerpal, tvrdí to co jsem už výše citoval. Jestli s tím nesouhlasíte, neberu Vám to, ale je zapotřebí to podložit nějakým zdrojem, ne jen osobním názorem. Skutečností, kterou zdroj uvádí, je že Hayek se vymezoval vůči oběma systémům. Což neznamená, že oba byly totožné. Zkuste navrhnout jinou formulaci. Nebo doložte zdroj, který by to lépe popisoval. Jinak soudím, že by bylo správnější o obsahu článku diskutovat u článku. Navrhoval bych tedy přenést diskusi tam, co říkate? --Bazi (diskuse) 28. 9. 2012, 23:01 (UTC)

S návrhem souhlasím a snad hned přenesu (zkopíruju) ten můj výklad a Vaši odpověď do diskuse článku sám. Trochu jsem se rozepsal, ale základem mé kritiky je opravdu velký rozdíl mezi komunismem a sociálním tržním hospodářstvím (Soziale Marktwirtschaft!), který v tom textu není moc zdůrazněn. O tom rozdílu pochopitelně Friedrich August von Hayek věděl už v roce 1944, ale i když se tehdy bojovalo ruku v ruce - SSSR a Západ, tak on zjevně už varoval před sovětským "otroctvím". Hayek byl naprostý i když konzervativně-liberální demokrat a antinacista, který žil od roku 1931 v Londýně a od r. 1938 byl britským občanem. Byl asi celkem loyální vůči spojenectví se SSSR až do roztržky po válce, která pak ale byla v r. 1947 už dokonána. Takže sovětský systém (špatného) plánovaného hospodářství asi už nebyl v roce 1947 jeho hlavním tématem. Jeho hlavním soupeřem na poli politické ekonomie (ano, to je správný název) byl Angličan John Maynard Keynes, zastánce státních zásahů do hospodářství, pokud by byly podle něho nutné, což je dnes na každodenním pořádku a málokoho to v EU vzrušuje. Jen někteří ekonomové jako je Klaus se s tím nemohou smířit, podle nich to, co se dnes v EU děje, není dlouhodobě únosné. Klaus má také na mysli specifické české poměry. Až budu mít více času, tak pak v článku něco na tom sporném místě upravím. --Zbrnajsem (diskuse) 29. 9. 2012, 12:13 (UTC)

Pardon, kolego, když vidím Vaše dodatečné úpravy svého argumentačního textu, tak mi to nedá připomenout, že se stále jedná jen o subjektivní interpretaci postrádající jednu zásadní věc: zdroj. Namísto pilování formulací bych proto spíš doporučil dohledání, prozkoumání a citování dostupné literatury.

Úpravami zdejšího diskusního příspěvku navíc způsobujete potenciální zmatek, protože já jsem původně reagoval na jiné znění než to výsledné a méně pozorný čtenář by mohl nabýt mylného dojmu, pokud by Vaše další úpravy vedly k zásadně jiné podobě. K průběžným úpravám konceptů se obecně doporučuje využít spíše "pískoviště" v osobním prostoru uživatele. --Bazi (diskuse) 29. 9. 2012, 12:45 (UTC)

Úpravy textu jsem zdůvodnil na diskusní stránce článku o MPS. Teď už je to tam celkem dobře popsané, co vidím jako některé zásadní charakteristické "vlastnosti" MPS a její vymezení vůči jiným směrům v průběhu 65 let její existence. Samozřejmě by toho bylo více. Jen bych zde chtěl ještě říci, že jsem neviděl nutnost, abych tady v diskusi se opíral o speciální zdroje. Studoval jsem ekonomický směr, také jsem byl kdysi pomocná vědecká síla konkrétně na katedře politické ekonomie (když se dalo mluvit i o něčem jiném než o marxismu-leninismu). Setkal jsem se postupně i se jmény a teoriemi lidí jako Piero Sraffa, a znám prakticky všechna jména a postoje významných členů MPS. Také jsem porovnal článek s tím, co je na de:wiki a en:wiki. Než se rozhodnu i jen jednu větu v článku nějak zásadně změnit (dnes to nebude), tak si to důkladně promyslím. Uznávám, že by k tomu měl být nějaký zdroj. Pokud se ale bude jednat jen o jakési přeskupení argumentace anebo změnu akcentuace, tak to snad půjde i bez toho. Nejlepší ale bude, když to projednám tady s Vámi. Asi raději tady než na diskusní stránce článku. Jak se na to díváte Vy? --Zbrnajsem (diskuse) 29. 9. 2012, 20:22 (UTC) --Zbrnajsem (diskuse) 30. 9. 2012, 20:11 (UTC)

Je-li to diskuse o obsahu jednoho konkrétního článku, patří IMHO do diskuse k článku. Je to vhodnější i proto, že tam se do ní mohou zapojit další kolegové nebo pro budoucnost zůstane dostupná a spojená s článkem ke snadnému dohledání. V mojí osobní diskusní stránce to lidé budou hůře hledat. Na osobní diskusní stránce se v takovém případě hodí spíše jen informovat autora o diskusi probíhající u článku. Tak to aspoň vidím já.

Jinak jak už jsem výše zmínil, opravdu nezpochybňuji Váš postoj a argumenty. Víte ale sám, že Wikipedie prostě pracuje se zdroji a sporné formulace se hodí zdrojem podložit. Já jsem vycházel z jednoho konkrétního zdroje, který něco uváděl. Určitě existují i jiné, třeba i lepší zdroje, které mi momentálně nejsou dostupné a kde to bude popsáno lépe (např. i na anglické nebo německé Wiki jsou odkazy na další literaturu). Ale dokud se tak nestane a nebude to podloženo, můžeme pracovat jen s tím, co je k dispozici nyní, a na základě toho se snažím udržet i tu formulaci v článku.

Ještě osobní odbočka: Nemohu se srovnávat s pomvědem, byl jsem jen řadový student ESF pod jinou katedrou. Skripta z té doby už bohužel nemám po ruce, takže jsem odkázán jen na veřejné zdroje a na IS MUNI. Mimochodem, kdyby Vás to zajímalo, mohl byste mi pomoci třeba s úpravou článku Kontinentální blokáda, který jsem se svého času snažil dotáhnout k Dobrému článku, ale pro aktuální nedostatek dostupných zdrojů jsem od toho musel prozatím upustit. --Bazi (diskuse) 29. 9. 2012, 22:06 (UTC)

Dnes jsem pozměnil začátek článku "Montpelerinská společnost". Poukázal jsem na Váš návrh textu, ale protože mne mezitím napadly další změny, tak jsem to udělal dost po svém (mj. jsem zmínil New Deal v USA). Stejně ještě můžeme dlouho pokračovat. Jiné wiki nabízejí mnoho podnětů. Také "Kontinentální blokáda" je nadále vděčné téma, stejně jako J.M. Keynes a jiné články. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 10. 2012, 10:39 (UTC)

Dobrý den, změny jsem zaznamenal a už se k nim nějak postavil. New Deal je OK, jen s tím zdůrazňováním rozdílu mezi východním a západním systémem mi to zas přišlo trochu moc silné, tak jsem to mírně "zbrousil". Ale zmínka o rozdílu tam zůstává zachovaná, takže snad to bude ke všeobecné spokojenosti. --Bazi (diskuse) 2. 10. 2012, 10:45 (UTC)

Je to OK, můžeme pokračovat. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 10. 2012, 11:54 (UTC)

Kontinentální blokáda

Tohle je ovšem trochu jiné téma. Ale takových témat, která jsou jenom pro lidi s vážnými zájmy a ne pouze zájmy o témata jako jsou jednotlivé malé pophvězdičky apod., by bylo pro cz:wiki ještě spousta. Nedivím se, že tuhle věc nepovažujete za úplně dotaženou. Napoleon také svoji činnost zcela nedotáhl. Nakonec mu stál v cestě mj. Talleyrand, který viděl, že N. už dělá vylomeniny (mj. tažení do Ruska) a že to škodí Francii. Postupně se na to rád podívám. Ten článek založil někdo pod IT-číslem. Rozhodně to byl ale někdo s přehledem.

Napřed ale malá otázka: Byla to u Vás ESF MU anebo jiná ESF? U mne ten pomvěd už byl dávno, a to v Brně, to jste snad poznal. Jak jsem se dostal k tomu Sraffovi, to byla historka sama pro sebe. Mám jakési mínění o svých celkových znalostech, ale nechci se přesto přeceňovat. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 9. 2012, 10:21 (UTC)

Nedalo mi to a už jsem v tom článku třikrát něco změnil. Musím toho ale teď zanechat. Pro zvýraznění smutného konce blokády jsem naposledy napsal:

"V důsledku této situace došlo k úplné roztržce mezi Francií a Ruskem. Po rozsáhlých přípravách začalo 24. června 1812 Napoleonovo ruské tažení. Podle souhlasného názoru historiků se Napoleon touto akcí dopustil svého největšího omylu. Snaha o tvrdé potrestání Ruska kvůli porušení kontinentální blokády skončila zdrcujícím neúspěchem Francie. Porážka ve válce a ústup rozdrcené "Velké armády" znamenaly začátek konce Napoleonovy říše."

S tím jistě můžete souhlasit. Třeba máte po ruce i nějaký dobrý zdroj pro tohle nesporné tvrzení. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 9. 2012, 10:53 (UTC)

Máte pravdu, článek založil nepřihlášený uživatel před třemi lety. Já jsem na něj narazil až loni, kdy byl ještě v tomto stavu a dovedl jsem ho do této podoby, ale dál už to nešlo. Čerpal jsem totiž z vlastní seminární práce ze Světového hospodářství, ale mnohé původní zdroje už jsem neměl po ruce, takže jsem nemohl rozšířit nebo upřesnit některé údaje. V diskusní stránce jsou dvě sady připomínek, z nichž jsem se s valnou částí vypořádal, ale k jiným mi právě absence zdrojů byla překážkou. I v souvislosti s Vaším doplněním, které výše citujete, by byl zřejmě ideálním zdrojem Pyllmajerův článek ze Sborníku Napoleon, ovšem právě ten sborník se mi od loňského roku nedaří dohledat.

Jinak ano, ESF MU. --Bazi (diskuse) 30. 9. 2012, 12:25 (UTC)

Stud Brno

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Stud Brno. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Zdenekk2 (diskuse) 30. 9. 2012, 20:33 (UTC)

Homoparentalita

Dobrý den, kolego! Mohl byste se podle času podívat na změny co jsem udělala v článku? Hlavně by to chtělo vymyslet členění toho nového textu, tak aby byl logické. Nějak mě nic nenapadá. Přidala jsem i tu kritizovanou zprávu APA, aby bylo jasné co se kritizuje, ale nejsem si jistá jestli by se neměla členit do jiného odstavce? Na druhou stranu většina těch kritik se týkala právě této zprávy a pak obecně teze "no difference". Stejně tak mi nesedí ten název co tam kolega napsal - vědecká kritika - podle toho co jsem četla to je spíš kritika metodologická. Takhle to vyznívá, že vědecká je jen kritika - a vše ostatní je nevědecké, respektive že jde o vědeckou kritiku nevědeckosti ostatního výzkumu. Budu se těšit. Díky.--Verosusa (diskuse) 2. 10. 2012, 15:58 (UTC)

Děkuji za zprávu a hlavně za ty úpravy. Průběžně jsem je sledoval, ale nechtěl jsem moc zasahovat, abych to nenaboural uprostřed procesu. Podívám se na to. Přijde mi trochu škoda, že je této jedné věci věnováno tolik prostoru, protože i ze všech těch citovaných výzkumů se dalo použít mnohem více, ale jsou hodně zestručněné. V tomto případě se mi nezdá, že by oproti ostatním to bylo zásadně významnější nebo věrohodnější. Každopádně děkuji, že jste se na to podívala důkladněji. --Bazi (diskuse) 2. 10. 2012, 16:25 (UTC)

Není zač. Určitě to není ani věrohodnější ani zásadnější - je to řekla bych dost hodně přímočará snaha o zpochybnění (podle mě zase politicky či morálně motivovaná) pomocí nejjednodušší cesty, a to je útok na reprezentativnost a metodu (osobně ten argument s vědeckostí považuju za ideologicky zatížený). Bohužel si myslím, že je v tomhle případě věda rukojmí zcela nevědeckých ideologií (možná by stálo za to zpracovat tam tento aspekt trochu do větší hloubky). Neměla bych nic proti tomu ty části kritiky zkrátit. Narostlo mi to vzhledem k tomu, jak vypadaly původní editace kolegy - ty byly značně zkreslující a nepřesné - ke kterým jsem se musela vymezit (tj. úvest přesně to, co autor uvadí a ne jen vybrané věci, které kolega uvedl). Podle mě tam zůstávají ještě další problémy a intuitivně citím, že ta struktura není dobrá. --Verosusa (diskuse) 2. 10. 2012, 17:41 (UTC)

Reálná mzda

Zdravím, článek reálná mzda je super, jen se tam vloudila chybička do grafu růstu nomin. a reálných mezd. V údaji za rok 1994 byl uveden index reálné mzdy 117,8, když ve skutečnosti byl 107,8 (podle výše uvedené tabulky). Opravil jsem to, jen na to pls koukněte, jestli to je skutečně tak a hlavně, jestli jsem opravu provedl správně (přece jen ta tabulka je poměrně sofistikovaná). díky, --Davcza (diskuse) 20. 10. 2012, 22:14 (UTC)

Díky za zprávu i za opravu chyby! Byla to spousta kopírování a přepisování, takže se chybička vloudila. Projel jsem to teď znovu a zdá se to už být v pořádku. Děkuju za spolupráci. --Bazi (diskuse) 20. 10. 2012, 22:51 (UTC)

Filmová ocenění v oblasti pornografie

Vytvořil jsem novou kategorii Filmová ocenění v oblasti pornografie jako podkategorii kategorie Filmová ocenění, kam jsem si dovolil překategorizovat vaše články z této oblasti (+ jeden další článek). Děkuji za pochopení. Správce portálu Film. --Vachovec1 (diskuse) 21. 10. 2012, 00:02 (UTC)

Díky, souhlasím. Zpočátku jsem samostatnou kategorii nechtěl vytvářet, protože jsem nevěděl, kolik jich nakonec bude. Ale je pravda, že nakonec jich vzniklo docela dost a má rozhodně smysl je mít zvlášť, už kvůli lepšímu propojení struktury kategorií. --Bazi (diskuse) 21. 10. 2012, 00:05 (UTC)

Schtetl

Vzpomněl jsem si na tohle: Kdysi dávno byly hlavně na Haliči štetly, městečka s převážně židovským obyvatelstvem. Viz muzikál Yentl režisérky a zpěvačky Barbry Streisand.

Na de:wiki najdete toto:

Ein Schtetl, auch Stetl, (jiddisch ‏שטעטל‎, schtetl; Plural ‏שטעטלעך‎, schtetlech; deutsch „Städtlein“) ist die Bezeichnung für Siedlungen mit hohem jüdischem Bevölkerungsanteil im Siedlungsbereich der Juden in Osteuropa vor dem Zweiten Weltkrieg.

Krom toho snad byl v článku o Brně kdysi hebrejský název Brna, který se vyslovuje jako Brin. Ten ale jaksi zmizel, ale docela by tam patřil, neboť počet Židů v Brně před rokem 1939 určitě přesahoval 10 000 osob. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 11. 2012, 13:30 (UTC)

Děkuji za Vaši poznámku, kolego, jen se obávám, že mi není jasný její smysl. Co tím chce básník říci? --Bazi (diskuse) 21. 11. 2012, 13:48 (UTC)

Že ten Štetl je něco podobného jako Štatl, ale je to ve světě známější. Také je možné, že bývalé početné židovské obyvatelstvo Brna (mj. bratří Haasové, ale mnoho jiných, Fritz Tugendhat atd.) mělo vliv na ten výraz Štatl. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 11. 2012, 14:51 (UTC)

V tom rozumím, ale opět jde IMHO jen o sondu do původu nebo souvislostí slova Štatl, která neřeší otázku, jestli jde o významnou charakteristiku a součást identity Brna, nebo nikoli. Např. nedaleký Slavkov se původně jmenoval Novosedlice, z čehož nejspíš vzniklo německé Nawsedlitz a zkomolením posléze Austerlitz, později ovšem nahrazené Slavkovem. To je sice zajímavá informace (kterou má smysl v článku uvést), ale neznamená to argument, proč neuvádět v úvodu článku pojmenování Austerlitz, když to přece je vlastně původem z Novosedlic, a těch mohlo být ve své době hafo. :-) Jinak já opravdu netrvám konkrétně na Štatlu, mohl by tam být třeba Bryncl. Jde mi o to, že hantecovské pojmenování může mít své místo v úvodu a už jsem vysvětlil proč. Toť vše. --Bazi (diskuse) 21. 11. 2012, 16:35 (UTC)

Ani Štatl, ani Bryncl. Bryncl je zjevně zkomolenina onoho hebrejského Brin. To by tam ovšem být mohlo, a potěšilo by to občany židovského vyznání, kteří v Brně žijí. Je to spisovný výraz v řeči značného počtu bývalých (a malého počtu dnešních) obyvatel Brna, podobně jako Brünn v němčině. Štatl je v brněnské hovorové češtině (málo) používaná zkomolenina německého výrazu pro městečko. (Jdu do města, jdu do štatlu - vlastně s malým š). Pro wikipedii toto slovo nelze použít jako všeobecný název Brna, neboť tak by se Vámi navrhované umístění slova Štatl muselo chápat. To jednoduše odporuje pravidlům editační logiky pro tuto encyklopedii. Jak jsem už jednou napsal, velbloud nemůže být uveden jako ovce, i kdyby tomu nakrásně v hanteci tak bylo. Vaše vysvětlení pro Vámi prosazované řešení je naprosto nedostatečné. O nějaké součásti identity Brna nemůže být řeč. Při Vaší editační erudici se divím, že jste s tím návrhem přišel. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 11. 2012, 21:53 (UTC)

Kolego, Bryncl bude spíše zkomolenina německého Brünn, než hebrejského Brin, ale to je zcela irelevantní. Znovu opakuji, že původ slova je dobré znát, ale nerozhoduje o jeho významu nebo použití. Kéž byste při své argumentaci používal odkazy na skutečná pravidla a doporučení Wikipedie, místo na články... Neuvedl jste žádný pádný argument proč nesmí být v encyklopedii uveden nespisovný výraz. A abych se přiznal, už mě ta debata, podobně jako kolegy, obtěžuje, takže jí zanechme. Měla se odehrávat u článku, když už. V současné chvíli tam v diskusi převládl názor, že Štatl v úvodu býti nemá a já to budu respektovat. O to totiž jde: o dosažení konsensuálního stavu. Hezký den! --Bazi (diskuse) 22. 11. 2012, 07:30 (UTC)

Seznamy prezidentských vet

Dobrý večer, přijměte prosím velkou kytičku za výborné na Seznamy prezidentských vet.

A když se na ně dívám, mohly by z nich být i nejlepší seznamy. Nominace není složitá (případně bych ji mohl, s vaším souhlasem, provést já), co myslíte, nechtěl by jste dva zlaté puclíky k Vánocům? --Jann (diskuse) 22. 11. 2012, 17:53 (UTC)

Děkuji moc za kytku i za návrh k nominaci. Bude mi ctí a potěšením. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2012, 21:14 (UTC)

Ahoj, tak jsem zaúřadoval: Wikipedie:Nominace_nejlepších_článků#Seznam prezidentských vet Václava Havla, uvidíme, jaké budou reakce. --Jann (diskuse) 24. 11. 2012, 13:18 (UTC)

Den finanční gramotnosti

„Řád pilné včelky“

Milý kolego, přijmi, prosím, ocenění „Řád pilné včelky“ za pečlivou práci na článcích souvisejících s projektem Den finanční gramotnosti, na jejich tvorbě a tříbení k wikipedické kvalitě. Díky za to. --Jan Polák (diskuse) 26. 11. 2012, 13:12 (UTC)

Díky moc. Rád jsem byl k užitku. --Bazi (diskuse) 27. 11. 2012, 02:52 (UTC)

Takto se nedá pracovat, prosím o pomoc

Kolega Kirk se opakovaně dopouští revertů s opodstatněním, že věci rozumí lépe než odborník, v tomto případě předseda České vexilologické společnosti Martykán. Žádám o jeho pokárání, nebo informaci kde si mohu na jeho chování stěžovat Carlmarche (diskuse) 10. 12. 2012, 21:06 (UTC)

Reaguju na kritiku ohledneš revertů. Dobrý večer. Na mě byla a na kolegu Kirka ne? Já nemažu citaci předsedy České vexilologické společnosti se slovy, že tomu rozumím lépe a neprozrazuji identity Wikipedistů!! Jak takto chcete budovat Wikipedii když montéři traktorů dementují zprávy odborníků na vexilologii? Carlmarche (diskuse) 10. 12. 2012, 21:29 (UTC)

Kolego, nestíhám ani sledovat všechny probíhající editace v článcích a diskusích, natož zvažovat co by bylo nejlepší a reagovat. Kolegu Kirka jsem vyzval k umírněnosti a k témuž vyzývám Vás. Dejte si oddech, neangažujte se přespříliš... --Bazi (diskuse) 10. 12. 2012, 21:39 (UTC)

Moravská národní obec

Dobrý den, prosím přijměte ode mne wikikytičku za uspořádání informací o vyvěšování vlajky v článku Moravská národní obec. Oproti předchozím verzím, včetně mé, to je rozhodně krok kupředu, radost to číst. Díky. --Beren (diskuse) 11. 12. 2012, 11:17 (UTC)

Díky, mě těší, že je to takhle vnímáno. A při té příležitosti si neodpustím ocenit podobně konstruktivní krok v DoSu. --Bazi (diskuse) 11. 12. 2012, 14:04 (UTC)

zdroje

(Přesunuto: Diskuse s wikipedistou:PandaNell#Ověřitelnost) --Bazi (diskuse) 18. 12. 2012, 19:15 (UTC)

Encyklopedický styl ve hlasové hygieně

(Přesunuto: Diskuse:Hlas#Encyklopedický_styl_ve_hlasové_hygieně) --Bazi (diskuse) 20. 12. 2012, 17:30 (UTC)

Hlas

Jsem trochu na rozpacích. Kolega mi to celé rozvrtal, promazal a vkládá naprosté hlouposti a neozdrojované. Mé příspěvky, které nesmazal posunul do spod článku a nahoře nechal dle mého názoru ne příliš důležité informace. Děkuju za radu Carlmarche (diskuse) 21. 12. 2012, 00:18 (UTC)

To je jedna ze základních charakteristik Wikipedie: Děláme dobrovolně záslužnou práci, vkládáme do ní energii, ale nevyhrazujeme si k výsledkům své práce žádná práva. Ty články nám nepatří a kdokoli další může přijít a upravovat to co jsme vytvořili. Ne vždy, ale většinou se to děje z podobných pohnutek, jaké jsou ty naše. Čili kolega Vám pravděpodobně nechce narušovat Vaši práci, chce ji vylepšovat. A činí tak ze svého subjektivního pohledu a podle svých představ, které se mohou lišit od Vašich. Je na vzájemné spolupráci a domluvě, abyste se dopracovali k co nejlepšímu konsensuálnímu výsledku.

Když se dívám na konkrétní kolegovy úpravy, zdá se mi, že jimi vyslyšel moji pobídku k propojení jednotlivých souvisejících částí článku. Řekl bych, že v této podobě dává struktura článku lepší logiku. Vychází z převážně fyzikálního/fyziologického pohledu na hlas a jeho tvorbu přes hudební pojetí hlasu, které přirozeně navazuje na frekvenci, a dál pokračuje k lékařskému pohledu, patologii a hlasové hygieně coby prevenci. Tento průběh mi dává smysl, nemusí být možná jediný možný, ale je IMHO více než přípustný. Vizte např. strukturu anglického článku. Jednotlivě: Nejsem si jistý, z jakého důvodu považujete frekvenci a dynamiku za méně důležitou než hlasovou hygienu, to by si možná žádalo vysvětlení.

Jestli se správně dívám, tak kolega vypustil Vaše dodatky ke kapitole o tvorbě hlasu. Nemohu odhadovat jeho důvody, v tom si zřejmě budete muset počkat na jeho reakci. Co se týká jím vložených informací, tady si nejsem moc jistý, co přesně máte na mysli. Já jsem zaznamenal, že se pokusil dosavadní kapitolu "Vědy studující hlas" rozpustit v ostatním textu vždy na příslušných místech. To může být v pořádku. Podobně i kapitolu "Poruchy hlasu", kterou jste posléze označil požadavky na doložení zdroje, kolega pouze beze změn přesunul. Zpochybňujete-li správnost těchto informací, pak z toho nelze vinit kolegu. Zdá se mi tedy, že i když kolega podnikl zřetelné zásahy do textu, nejsou až tak dramatické a ani tak škodlivé. V některých jednotlivostech samozřejmě je možné s ním vést diskusi.

Co se týká Vámi zpochybněných informací, resp. požadavků na zdroje, pokusil jsem se vypomoci alespoň odkazy na ty čtyři vysokoškolské práce coby snadno dostupné zdroje, z kterých je možné ony informace ověřit, nejsou-li k dispozici jiné, autoritativnější materiály. Nemám už ale kapacitu, abych je sám procházel, věnuji se jiným editacím, takže jejich zapracování prozatím zřejmě nechám na Vás a dalších kolezích. Věřím, že je z nich co čerpat, mimo jiné i k oné hlasové hygieně. Zejména doporučuji úvodní teoretické pasáže, které v takových pracích obvykle představují shrnutí obecněji známých a uznávaných informací, zatímco v následných praktických částech nebo vlastních přínosech autorů už by třeba mohly být větší nejistoty. --Bazi (diskuse) 21. 12. 2012, 01:59 (UTC)

Měl bych pro vás oba návrh. Dělejte si to sami. Nepřekládám pracně texty z odborné literatury aby mi je někjaký neuměl, který neumí doložit jedinou větu kterou napíše mazal bez mrknutí oka :O) Carlmarche (diskuse) 21. 12. 2012, 02:17 (UTC)

Už zase jsme u "neumětelů"? Když koukám na hodinky, doporučil bych se na to vyspat, ráno moudřejší večera. --Bazi (diskuse) 21. 12. 2012, 02:28 (UTC)

Kdybych věděl jak, smažu všechno co jsem v posledních 5 dnech pracně přeložil a vložil. Ale on to někdo postupně smaže za mě, tak nač se trápit. Opravdu nemám chuť se tu přetahovat s Wikipedisty co si cucají z palce hlouposti, mažou druhému práci a ještě jsou v tom poodporováni adminy. Mohli jste mít kvalitní článek o lidkém hlasu, teď budete mít prd. Pište si o tam o frekvenčních a dynamických rozsazích a o alternativních technikách zpěvu. Protože to je taky to jediné, co na školách v čr učí a co tady patrně budete kdy mít. Carlmarche (diskuse) 21. 12. 2012, 02:55 (UTC)

Řad blyštivého zubu

Řád blyštivého zubu

Vážený kolego, dovolil jsem si Vám udělit Řád blyštivého zubu „za vytvoření několika vtipných obrázků na Wikimedia Commons (jako např. Pod lípou cs.svg) a jejich využití na české Wikipedii Pod lípou.“ Moc jste mě tím pobavil a věřím, že i jiné. Konečně někdo vyřešil Wikipedie:Pod lípou (návrhy)/archiv 2010-1#Obrázek lípy, ale že to vyřešíte až takhle :-o Já Vám tedy gratuluji a děkuji! Jen tak dál. --Marek Genius (diskuse) 22. 12. 2012, 12:41 (UTC)

Díky moc! Cítím se být tímto řádem poctěn, potěšen a taky trochu rozesmán. Takže vlastně tři užitky v jednom... Rád bych, aby všichni dokázali rozlišovat mezi Wikikomunitou a Wikipedií coby výsledkem společné práce. Zatímco Wikipedie má být pokud možno seriózním zdrojem informací, wikipedisté by se při své práci na ní měli cítit uvolněně a přátelsky. K tomu má humor – ve své citlivé, ne výsměšné formě – dopomoci. Takže ještě jednou děkuji. --Bazi (diskuse) 22. 12. 2012, 14:15 (UTC)