Otevřít hlavní menu

Seznam památek Slavkovského bojiště

seznam na projektech Wikimedia
Areál chráněné památkové zóny Slavkovského bojiště

Seznam památek Slavkovského bojiště představuje výčet kulturních památek – pomníků, křížů, kapliček, hromadných hrobů, míst významných z hlediska velení a dalších nemovitých objektů spojených s bitvou tří císařů u Slavkova dne 2. prosince 1805.[p 1]

Obsah

Bojiště bitvy u SlavkovaEditovat

Slavkovské bojiště je oblast rozkládající se na východ od Brna, na území dvou okresů Vyškov a Brno-venkov. Přibližně je vymezená obcemi Pozořice (ze severu), Slavkov u Brna (z východu), Žatčany (z jihu) a Šlapanice (ze západu). Alternativní vymezení představují říčky Litava (z jihovýchodu) a Zlatý potok (ze západu) a stará císařská cesta (ze severu).

Území bojiště má rozlohu asi 120 km² a pojímá 25 obcí a měst: Bedřichovice[p 2], Blažovice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hrušky, Jiříkovice, Kobylnice, Kovalovice, Křenovice, Měnín, Podolí, Ponětovice, Pozořice, Prace, Sivice, Slavkov u Brna, Sokolnice, Šaratice, Šlapanice, Telnice, Tvarožná, Újezd u Brna, Velešovice, Zbýšov, Žatčany.

V roce 1992 byla vymezená část území o rozloze 72 km² vyhlášena chráněnou památkovou zónou.[1] 18 obcí z památkové zóny založilo 19. dubna 1999 společnou obecně prospěšnou společnost Mohyla míru – Austerlitz. Československá napoleonská společnost v roce 2010 požadovala rozšíření památkové zóny o dalších pět obcí v severní části bojiště, které v ní dosud nebyly zahrnuty: Velešovice, Velatice, Sivice, Pozořice a Kovalovice.[2]

SeznamEditovat

Seznam je řazen abecedně dle umístění památek.   Hvězdou jsou vyznačeny nejvýznamnější, ve zdrojích nejčastěji nebo nejobšírněji zmiňované památky Slavkovského bojiště. Šedé jsou památky, které mají s bitvou souvislost, ale nejsou součástí památkové zóny.

Název Obrázek Umístění Poznámky
Kovárna   Blažovice
49°10′5″ s. š., 16°47′17″ v. d.
Bývalá kovárna, dnes dům č. p. 19. Francouzští vojáci si zde nechávali okovávat koně. Dům přes silnici (č. p. 41) má ve fasádě zazděné dělové koule z bitvy. V blízkosti nedalekého kříže „v Úlehlích“ je jeden z řady neoznačených hromadných hrobů z bitvy.[3][4][5][6]
Zvonice   Blažovice
49°10′ s. š., 16°47′12″ v. d.
Na zvonici z let 1831-1832 jsou umístěny dvě pamětní desky francouzským vojákům a jejich velitelům. Jedna (z roku 1995) je věnovaná veliteli francouzského 13. lehkého pěšího pluku Pierru Castexovi, který padl v bojích o Blažovice. Druhá (z 29. dubna 1997) veliteli gardových jízdních myslivců plukovníku Jeanu Pierru Morlandovi, který padl při střetu s ruskou gardou na Starých vinohradech.[7][6]
Místodržitelský palác   Brno
Moravské nám. 1
49°11′52″ s. š., 16°36′30″ v. d.
Budova moravského místodržitelství a předtím augustiniánského kláštera (dnes Moravská galerie), kde před bitvou pobýval francouzský císař Napoleon a tuto skutečnost dnes upomíná pamětní deska od akademického malíře Karla Zemana, odhalená 30. listopadu 1995.[5][7][8]
Dietrichsteinský palác   Brno
Zelný trh 8
49°11′31″ s. š., 16°36′30″ v. d.
Někdejší Dietrichsteinský palác (dnes Moravské zemské muzeum), kde 2.-5. října 1805 pobýval ruský generál Kutuzov ještě před ústupem k Olomouci, odkud se posléze znovu s vojsky vrátil téměř k Brnu k rozhodné slavkovské bitvě. Generálův pobyt dnes upomíná pamětní deska.[5]
Obelisk   Brno
Denisovy sady
49°11′27″ s. š., 16°36′20″ v. d.
Obelisk postavený na místě předchozího železného kříže z roku 1818 upomíná na ukončení napoleonských válek.[5]
Pomník generála Valhuberta   Brno
Tyršův sad
49°12′9″ s. š., 16°36′9″ v. d.
Pomník byl v místech bývalého městského hřbitova postaven v 60. letech 20. století na počest francouzského generála Rogera Mellona-Valhuberta, který v Brně zemřel na následky zranění z bitvy.[5]
Fara Dražovice
49°11′40″ s. š., 16°56′46″ v. d.
Pozdně barokní stavba, v níž údajně po bitvě, 4. prosince Napoleon přenocoval.[5]
Kaple sv. Gottharda   Holubice
49°10′40″ s. š., 16°48′44″ v. d.
Stavba z konce 18. století, „pamětník bojů“.[5] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[9]
Pomník obětem bitvy   Holubice
49°10′59″ s. š., 16°48′6″ v. d.
U cesty z olomoucké silnice do Holubic byl 24. května 2003 odhalen 3,7 metrů vysoký žulový pomník věnovaný obětem bitvy tří císařů, s podobiznou maršála Murata jako zvětšené kopie medaile od Karla Zemana. U pomníku je také úložiště na nalezené kosterní pozůstatky. Z dálky viditelnou připomínkou bitvy je také nedaleké skladovací zařízení betonárny, upravené do podoby obřího kanónu s obsluhou.[7][8][10]
Mlýn Holubice
49°9′58″ s. š., 16°49′10″ v. d.
Bývalý asi 300 let starý mlýn (dnes č. p. 147) při cestě z Holubic do Křenovic, „pamětník bojů“.[5]
Cikán Holubice
49°9′42″ s. š., 16°50′27″ v. d.
Z návrší Cikán mezi Holubicemi a Slavkovem pozorovali rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I. vývoj bitvy.[4]
Kříž a pomník nad vsí   Jiříkovice
49°10′19″ s. š., 16°45′36″ v. d.
Železný kříž z roku 1884 stojí v místech původních kamenných božích muk, která se zřítila roku 1850. Na dochované části božích muk byly vyznačeny šipky směřující k šachtovým hrobům. V Jiříkovicích byla umístěna francouzská polní ambulance, nejspíše v tehdejším dvoře, který však podlehl požáru vsi v roce 1821.[3][4][5][11] Kříž byl v roce 1996 vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[12] 25. listopadu 2000 byl v jeho blízkosti odhalen pískovcový pomník podle návrhu Miroslava Pražáka, věnovaný obětem z let 1805-1809 a na památku „poutníka míru“ Norberta Brassina, který slavkovské bojiště navštěvoval v letech 1966-1984.[7][13]
Statek a zvonice   Jiříkovice
49°10′1″ s. š., 16°45′29″ v. d.
Statek na návsi (někdejší tvrz) a zvonice jsou „pamětníky bojů“, jako jediné přežily požár Jiříkovic.[5] Statek i zvonice byly v roce 1996 vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.[14][15]
Zájezdní hospoda Kandie   Kandie (Brno-Líšeň)
49°11′14″ s. š., 16°42′21″ v. d.
Bývalá zájezdní hospoda, dnes dům č. p. 12, kde strávil čtyři dny před bitvou Napoleon a měl zde hlavní stan. Trám s nápisem připomínajícím tuto událost je uložen ve slavkovském muzeu.[3][4][16]
Hráz mezi rybníky   Kobylnice
49°8′37″ s. š., 16°43′49″ v. d.
Po hrázi mezi bývalým Horním a Dolním rybníkem ustupovali vojáci III. spojeneckého armádního sboru k Dvorskům. Dnes silnice.[3][4] Poblíž, u silnice na Šlapanice byl 5. listopadu 2005 odhalen pamětní kámen francouzského 18. pěšího pluku.[7][17]
Spáčilův statek   Křenovice
49°8′34″ s. š., 16°49′42″ v. d.
Bývalý Spáčilův statek, dnes domy č. p. 65 a 222. Velitel spojeneckých vojsk, ruský generál Michail Illarionovič Kutuzov zde přespal v noci před bitvou z 1. na 2. prosince 1805, což připomíná pamětní deska.[3][4][18][5][19]
Socha generála Kutuzova   Křenovice
49°8′32″ s. š., 16°49′38″ v. d.
Při vzpomínkových akcích ke 200. výročí bitvy byl 4. prosince 2005 odhalen pomník v podobě sochy ruského generála Kutuzova. Sochu z tepaného měděného plechu vytvořil místní umělecký kovář Oldřich Bartošek podle původního projektu Karla Ochmana a modelu Přemysla Baumajera z roku 1973.[5][7][20][21]
Velký hospodářský dvůr   Křenovice
49°8′47″ s. š., 16°49′50″ v. d.
Před bitvou se v hospodářském dvoře (dnes č. p. 1) konala porada ruského generálního štábu, při níž byli velitelé seznámeni s rozkazy pro bitvu.[3][4][5]
Kostel sv. Vavřince   Křenovice
49°8′27″ s. š., 16°49′44″ v. d.
V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí Rusové.[3][4] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[22]
Krchůvek   Křenovice
49°8′46″ s. š., 16°48′52″ v. d.
Pomník padlým a kříž z roku 1920 nad hromadným hrobem vojáků z bitvy.[3][4][5]
Zájezdní hospoda Pindulka   Pindulka (Podolí)
49°10′58″ s. š., 16°43′35″ v. d.
Bývalá zájezdní hospoda, dnes objekt správy a údržby silnic. 1. prosince 1805 zde povečeřel Napoleon se svými maršály, generály a pobočníky.[3][4][23]
Spálený mlýn   Násedlovice
49°1′30″ s. š., 16°57′45″ v. d.
Místo setkání Napoleona s rakouským císařem Františkem I. dne 4. prosince 1805, kde došlo k dohodnutí příměří, na druhý den podepsaného ve slavkovském zámku. Torzo lípy, pod níž údajně k jednání došlo, je uloženo ve slavkovském muzeu. Roku 1900 zde byla umístěna pamětní deska.[4][18][5][24]
  Mohyla míru   Prace
49°7′41″ s. š., 16°45′45″ v. d.
Významný secesní památník z let 1910-1912, kaple s ossariem. První mírový památník v Evropě. Budova muzea z roku 1925 s expozicí k bitvě. Památník byl postaven v místech, kde francouzský IV. armádní sbor kolem 11. hodiny dopoledne rozrazil střed spojeneckých vojsk a rozhodl tak vítězství v bitvě.[3][4][25][26][18][5][19] Památník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[27] V areálu se též nachází pískovcový pomník rakouské pěší brigádě generálmajora Jirčíka, která v bitvě bránila Pracký kopec, a replika rakouského polního děla (obojí z roku 1995). U silnice z Prace k Mohyle míru byl 26. listopadu 2005 odhalen Památník smíření od Jana Tomíčka, který připomíná tři bojující armády a také tři církve: katolickou, protestantskou a pravoslavnou.[7][28]
Kříž u rybníka   Prace
49°8′22″ s. š., 16°46′4″ v. d.
Kříž označuje šachtový hrob asi 800 ruských vojáků.[3][4][5] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[29]
Kostel Povýšení sv. Kříže   Prace
49°8′16″ s. š., 16°45′51″ v. d.
Původně barokní kostel z doby kolem roku 1730, jehož věž sloužila během bitvy ruským vojskům v Praci jako pozorovatelna. Byla však zasažena francouzským dělostřelectvem, vyhořela a po bitvě byla stržena. Po přestavbě kostela v roce 1810 byla o patro snížena.[3][4][25][18][5] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[30]
  Santon   Santon (Tvarožná)
49°11′18″ s. š., 16°45′50″ v. d.
Přírodní návrší původně nazývané Padělek bylo před bitvou francouzskými ženisty uměle srovnáno a opevněno třemi pásy okopů, aby vytvořilo palebná postavení pro 18 děl s pěchotní ochranou. Na západní straně kopce byla umístěna polní kuchyň. Původní mariánská kaple na vrcholu byla vojáky také stržena. Na zdi nově vybudované klasicistní kaple Panny Marie Sněžné z roku 1832 jsou dnes pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa. Od roku 1988 byla na vrcholu kopce instalována kopie francouzského polního kanónu, od roku 2009 snesená na náves. Na úpatí je kříž z bílého kamene na paměť padlých vojáků z roku 1987.[3][4][25][26][18][5][19][7][31] Kaple, opevnění Santona i hrob pod kopcem byly vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.[32][33][34]
Pamětní kříž   Silničná
49°3′9″ s. š., 16°57′9″ v. d.
Kříž z doby kolem roku 1900 nad bývalým hrobem Ferdinanda hraběte Tiesenhausena (křídelního pobočníka ruského cara Alexandra I. a zetě generála Kutuzova). Kříž stojí před domem, v němž hrabě zemřel na zranění z bitvy.[4][5]
Smírčí kámen   Sivice
49°11′57″ s. š., 16°47′ v. d.
Při silnici na Tvarožnou je u smírčího kamene ze 17. století a barokního kříže z roku 1772 hromadný hrob francouzských vojáků a také hrob plukovníka Jeana Baptista Gérarda.[4][25][5] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[35]
  Zámek s parkem   Slavkov u Brna
49°9′17″ s. š., 16°52′30″ v. d.
Před bitvou nocovali na zámku ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I. Po bitvě 3. prosince z balkónu zámku Napoleon pronesl svoji proklamaci k vojákům, podle níž byla bitva označena za slavkovskou (Austerlitz). Ve dnech 3.-7. prosince zde Napoleon nocoval a 6. prosince zde bylo uzavřeno příměří. Dnes zde turisté navštěvují zámecké expozice, podzemí a tematickou expozici Napoleon - Austerlitz.[3][4][26][18][5][19] Zámek s parkem byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou a v roce 2008 národní kulturní památkou.[36][37]
Kaple sv. Urbana   Slavkov u Brna
49°10′12″ s. š., 16°53′19″ v. d.
Původně barokní kaple z roku 1712 (znovu zřízena r. 1858) na vrchu Urban sloužila francouzským jednotkám jako strážní stanoviště. 28. listopadu zde byl výstřelem z děla oznámen postup spojeneckých vojsk od Olomouce a francouzská vojska se pak stáhla k linii Zlatého potoka, odkud 2. prosince vstoupila do bitvy.[3][4][5] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[38]
Pamětní sloupek   Slavkov u Brna
49°9′58″ s. š., 16°53′32″ v. d.
Sloupek nad údajným hromadným hrobem z bitvy na svahu pod kopcem Urbanem.[3][5] Pomník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[39]
Boží muka   Sokolnice
49°6′23″ s. š., 16°42′48″ v. d.
U božích muk na tzv. „Mrtvé cestě“ byla pozice francouzské dělostřelecké baterie.[3]
Smírčí kříž   Sokolnice
49°6′51″ s. š., 16°43′8″ v. d.
Starší kříž (z roku 1796) v ulici Pod stráží, v místech údajného hromadného hrobu.[3][4] Kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[40]
Zámek s parkem   Sokolnice
49°7′9″ s. š., 16°43′36″ v. d.
O zámek probíhaly úporné boje a během bitvy vyhořel. V roce 1848 byl přestavěn v novorenesančním stylu a dnes slouží jako domov pro seniory.[3][41][4][25][18][5][19] Zámek byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[42] Naproti zámku, na zdi hostince Na Bednárně (č. p. 56) byla 2. prosince 2005 odhalena pamětní deska připomínající založení Komitétu pro postavení Mohyly míru v roce 1899.[7][43]
Bažantnice   Sokolnice
49°7′29″ s. š., 16°43′55″ v. d.
V ohradní zdi obory byla dodatečně vyznačena údajná palebná postavení francouzské dělostřelecké baterie. Pět kanónů mělo stát v průlomech zdi, šestý v bráně.[3][4][25][18] Významný zdroj však věrohodnost palpostů zpochybňuje.[44]
Zámecká sýpka   Sokolnice
49°7′5″ s. š., 16°43′28″ v. d.
Bývalá sýpka z 18. století tvořila obranný objekt francouzských vojsk a po bitvě zde byli shromážděni zajatí spojenci. V polích za sýpkou jsou tři neoznačené šachtové hroby.[3][4][25][5] Barokní sýpka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[45]
  Stará pošta   Stará pošta (Kovalovice)
49°11′7″ s. š., 16°49′34″ v. d.
Dědičná pozořická pošta z roku 1785, v níž 28. listopadu pobýval Napoleon se svými maršály a během bitvy 2. prosince ji využil ruský generál Bagration jako svůj hlavní stan. Ráno 3. prosince zde Napoleon přijal rakouského knížete Lichtensteina, který přišel s nabídkou příměří a osobní schůzky s císařem Františkem I. Dnes areál slouží jako malé muzeum s restauračními a ubytovacími službami. Přes silnici je ruská pamětní kaple, údajně vybudovaná ruskou šlechtičnou na paměť některého z padlých ruských důstojníků. V letech 2008-2010 zde byl vystavěn ojedinělý pomník padlým koním v podobě koně zasaženého kulkou.[3][4][25][26][18][5][19][7][46]
Pomník rakouským dělostřelcům   Stará pošta (Kovalovice)
49°11′21″ s. š., 16°50′36″ v. d.
Kamenný pomník s trčící dělovou hlavní byl odhalen 2. prosince 1995 při olomoucké silnici za Starou poštou dále na Rousínov. Pomník je věnován dvěma rakouským dělostřeleckým bateriím, které pod velením majora Václava Jana Frierenbergera (na kroměřížském hřbitově se jako kulturní památka dochoval jeho náhrobek) kryly ústup ruského sboru generála Bagrationa v závěru bitvy.[7][8]
  Staré vinohrady   Staré vinohrady (Blažovice)
49°8′42″ s. š., 16°47′26″ v. d.
Vrch na hranici katastrů Jiříkovic, Blažovic, Křenovic a Zbýšova, jedno z vyvýšených míst celého Prateckého návrší bylo místem klíčových bojů bitvy. Střetla se zde ruská a francouzská císařská garda. Na křižovatce silnic stojí boží muka podle návrhu Miroslava Pražáka (zbudována a vysvěcena roku 1992), která nahradila ta původní, jež zde stála již v době bitvy a byla pobořena při vojenském cvičení v roce 1952. Nedaleko při cestě do Zbýšova je moderní památník Tří císařů, který byl odhalen 17. září 2005.[5][7][13][8]
Kopeček   Šaratice
49°6′56″ s. š., 16°48′49″ v. d.
Kříž označuje údajné hromadné hroby ze slavkovské bitvy.[3][5] Kopeček byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[47]
Zámek s parkem   Šlapanice
49°10′8″ s. š., 16°43′30″ v. d.
Původně barokní zámek sloužil jako francouzská polní nemocnice a v parku byl soustředěn dělostřelecký trén. Byl zde před převozem do Brna ošetřován také Roger Valhubert, jediný francouzský generál, který zemřel na následky zranění z bitvy. Dnes je v zámku výrazně změněném přestavbami gymnázium.[3][4][25][26][48][49][19]
Pomník lékařům   Šlapanice
49°10′3″ s. š., 16°43′36″ v. d.
Na rohu ulic Brněnské a Riegrovy byl u příležitosti 200. výročí bitvy 2. prosince 2005 odhalen pomník Jeanu Dominigue Larreyovi, vrchnímu chirurgovi francouzské armády a všem lékařům ošetřujícím zraněné v bitvě. Autorem pomníku v podobě žulového kvádru na stupňovitém podstavci je zdejší rodák, sochař Jaromír Blažek.[4][49][7][50][51]
Klášterní scholasterie   Šlapanice
49°10′9″ s. š., 16°43′37″ v. d.
V bývalé klášterní scholasterii byl 18. listopadu štáb spojenecké armády ustupující k Olomouci, v den bitvy 2. prosince pak štáb francouzského IV. armádního sboru maršála Soulta. Připomíná to pamětní deska instalovaná v roce 2000. Od roku 1949 v budově sídlí muzeum, v současnosti jedna z poboček Muzea Brněnska.[3][4][25][26][5][49][19][7][52] Scholasterie byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[53]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie   Šlapanice
49°10′11″ s. š., 16°43′35″ v. d.
Původně gotický kostel z 15. století, v polovině 18. barokně přestavěný. V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí spojenečtí vojáci.[3][4][26][5][49] Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[54]
Zazděná boží muka   Šlapanice
49°9′57″ s. š., 16°43′52″ v. d.
Boží muka v Jiříkovské ulici zazděná do domu (č. p. 139) připomínají šachtový hrob.[3][49]
Pomník na hřbitově   Šlapanice
49°10′15″ s. š., 16°43′45″ v. d.
Pomník z roku 1965 na městském hřbitově nad hrobem obětí bitvy.[3][4][25][26][5][49][19]
Boží muka   Telnice
49°6′7″ s. š., 16°43′31″ v. d.
V okolí božích muk „Na lopatě“ z konce 18. století byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici.[3][4][25] Boží muka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[55]
Boží muka   Telnice
49°5′57″ s. š., 16°42′48″ v. d.
Klasicistní trojboká boží muka z 20. let 19. století v Růžové ulici vyznačují údajný hromadný šachtový hrob.[3][4][25][26] Byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[56]
Kostel sv. Jana Křtitele   Telnice
49°6′7″ s. š., 16°43′6″ v. d.
Kolem kostela byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici, ve zdi kolem kostela jsou znatelné pozice děl a ve věži jsou zazděny dělové koule. Na farním úřadě před bitvou přespal Napoleon.[3][4][25][26][5][19] Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[57]
Pomník uherským vojákům „Kopjafa“   Telnice
49°6′5″ s. š., 16°43′10″ v. d.
2. prosince 2006 byl naproti Orlovny, v parku u mateřské školy odhalen pomník padlým uherským vojákům. Vyřezávaný dubový sloup je věnovaný čtyřem szekelským hraničářským praporům pěchoty, szekelskému husarskému pluku a maďarskému 4. husarskému pluku, které v bitvě bojovaly jako předvoj I. kolony polního podmaršála Kienmayera.[7][58][59]
Kosmákův kříž a Valhubertův památník   Tvarožná
49°11′17″ s. š., 16°46′0″ v. d.
Dřevěný vyřezávaný kříž věnovaný místnímu knězi a spisovateli stojí nad údajným hromadným hrobem. Vedle je i památník vyznačující místo smrtelného zranění francouzského generála Valhuberta. Asi dva metry vysoký žulový památník byl odhalen 24. listopadu 2000. [3][4][5][31][7] Kosmákův kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[60]
Pamětní deska Tvarožná
49°11′29″ s. š., 16°46′28″ v. d.
V roce 1993 byla na návsi odhalena pamětní deska obětem bitvy tří císařů. V naproti stojící budově obecního úřadu je umístěna plastická mapa bojiště zobrazující bitevní situaci, kterou obec obdržela darem v roce 1990 od vídeňské jednotky Deutschmeister Schützen Korps.[7][31]
Pomník ruským vojákům Tvarožná
49°11′26″ s. š., 16°46′33″ v. d.
Pomník odhalený 21. listopadu 2004 u kostela sv. Mikuláše stojí v místech společného hrobu ruských vojáků, který byl objeven v roce 1923. Ve vstupní bráně nedalekého hřbitova byla v srpnu 1994 odhalena pamětní deska pplk. Emila Kalába, zdejšího rodáka a jednoho z prvních historiků slavkovské bitvy.[7][31][61]
Kaple sv. Antonína Paduánského   Újezd u Brna
49°6′35″ s. š., 16°45′23″ v. d.
Dělostřelbou rakouských děl byla z těchto míst ráno 2. prosince zahájena slavkovská bitva a odpoledne odtud Napoleon pozoroval ústup spojenců od Telnice a Žatčan. Kaple vyhořela a současná novorománská kaple byla na stejném místě postavena roku 1863.[3][4][25][18][5] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[62]
Mlýn Újezd u Brna
49°6′25″ s. š., 16°46′ v. d.
Mlýn je zmiňován v románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír. Dnes slouží jako sklad.[3]
Kříž   Zbýšov
49°7′57″ s. š., 16°48′34″ v. d.
Litinový kříž nad šachtovým hrobem z bitvy.[3][4]
Zvonice   Zbýšov
49°7′50″ s. š., 16°48′25″ v. d.
V rozích zvonice na návsi jsou zazděné dělové koule ze slavkovské bitvy.[3][4][5]
Mlýn   Žatčany
49°5′13″ s. š., 16°43′20″ v. d.
Ve štítě bývalého mlýna s částí zámku jsou zazděné dělové koule ze slavkovské bitvy.[3][4][25][19]
Hráz rybníka   Žatčany
49°5′14″ s. š., 16°43′16″ v. d.
Po hrázi bývalého Žatčanského rybníka ustupovala spojenecká vojska v odpoledních hodinách 2. prosince 1805. Dnes je zde silnice II/416.[3][4][25]
Štěrkový lom   Žuráň (Podolí)
49°10′51″ s. š., 16°43′43″ v. d.
Ve štěrkovém lomu pod kopcem Žuráň měl Napoleon 1. prosince hlavní stan a přenocoval zde ve svém kočáře.[3][18]
  Žuráň   Žuráň (Podolí)
49°10′47″ s. š., 16°44′18″ v. d.
Na Žuráni bylo velitelské stanoviště francouzského císaře Napoleona, odkud ráno dal rozkaz k útoku na Pratecké výšiny. V roce 1930 zde byl instalován kubistický památník s plastickou mapou bitevního rozložení vojsk a francouzskou proklamací před bitvou. Je exteritoriálním územím Francie a od roku 1958 kulturní nemovitou památkou.[3][4][63][25][26][18][5][19]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Kritériem významnosti pro zařazení do seznamu je uvedení v některé z těchto publikací:
    • ŠPATNÝ, Jan. Slavkov – Austerlitz, bitva tří císařů. Brno: Geodézie Brno, 1991. ISBN 80-85302-03-9. 
    • KRÁL, Adolf B. Mlčící svědkové bitvy. In: DACÍK, T. Psal se rok 1805. Ivančice: Okresní muzeum Brno-venkov, 1988. S. 8-12.
    • Okolí Brna – Slavkovské bojiště a Ždánický les. Mapa KČT č. 87. 3. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2010. ISBN 978-80-7324-265-7. 
    • Památky slavkovského bojiště. Cykloturistická mapa. Slavkov u Brna: Město Slavkov u Brna, 2009. 
    • KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-903881-6-1. S. 178-183. 
  2. Bedřichovice jsou městskou částí Šlapanic, v době bitvy u Slavkova byly samostatnou vsí.

ReferenceEditovat

  1. Vyhláška ministerstva kultury České republiky ze dne 10. září 1992, 475/1992 Sb. na stránkách NPÚ
  2. JARUŠKOVÁ, Radka. Napoleonisté chtějí větší Slavkovské bojiště. deník.cz [online]. 19. 2. 2010, rev. 2010-02-19 [cit. 2011-07-15]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ŠPATNÝ, Jan. Slavkov – Austerlitz, bitva tří císařů. Brno: Geodézie Brno, 1991. ISBN 80-85302-03-9. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am Okolí Brna – Slavkovské bojiště a Ždánický les. Mapa KČT č. 87. 1. vyd. Praha: Klub českých turistů, 1997. ISBN 80-85999-02-1. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak Památky slavkovského bojiště. Cykloturistická mapa. Slavkov u Brna: Město Slavkov u Brna, 2009. 
  6. a b Historie a památky na stránkách Blažovic
  7. a b c d e f g h i j k l m n o p q r KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-903881-6-1. S. 178-183. 
  8. a b c d Zřízené pomníky a pamětní desky Československé napoleonské společnosti
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 133864 : Kaple sv. Gottharda. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku, Projekt Austerlitz
  11. STĚPÁNEK, Václav; USTOHAL, Vladimír. Jiříkovice 1805. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 1992. ISBN 80-7028-043-3. S. 11-13. 
  12. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 124061 : Krucifix při silnici k Rohlence. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  13. a b Jiříkovice na stránkách Projektu Austerlitz
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 119615 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 124062 : Zvonice na návsi. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  16. Osada Kandie na portálu vlisni.cz
  17. KOPECKÝ, František. Rok 2005, rok památného 200. výročí bitvy u Slavkova. Tvaroženský zpravodaj. 17. 1. 2005, roč. 34, čís. 1, s. 17. Dostupné online. 
  18. a b c d e f g h i j k l MUDRA, M. Přehled památných míst slavkovského bojiště. In: SVATOŇ, S. Bitva u Slavkova 2. prosince 1805. Její příčiny a průběh, průvodce po bojišti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1958. S. 23-26.
  19. a b c d e f g h i j k l BASAŘOVÁ, Miroslava. Okolí Brna – Moravský kras, turistická mapa. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2010. ISBN 978-80-7393-013-4. 
  20. Ve Slavkově u Brna odhalili památník generálu Kutuzovovi i-RU.cz, 5.12.2005
  21. Křenovický zpravodaj Prosinec 2005
  22. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 144472 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  23. SEDLMAJER, Václav. Císařská silnice vedoucí z Brna do Olomouce. Vyškovský deník. 25. 5. 2008. Dostupné online. 
  24. Zajímavosti a památky Archivováno 4. 2. 2012 na Wayback Machine na stránkách obce Uhřice
  25. a b c d e f g h i j k l m n o p q r KRÁL, Adolf B. Mlčící svědkové bitvy. In: DACÍK, T. Psal se rok 1805. Ivančice: Okresní muzeum Brno-venkov, 1988. S. 8-12.
  26. a b c d e f g h i j k Slavkovské bojiště Austerlitz. Informační mapa. 1. vyd. Mikulov: ARC Mikulov, 1998. ISBN 80-85999-02-1. 
  27. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 145477 : Pomník Mohyla míru. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 
  28. Památník smíření v Praci Archivováno 15. 10. 2015 na Wayback Machine na stránkách uměleckého štukatéra Jana Tomíčka
  29. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 150111 : Hromadný hrob z bitvy u Slavkova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [7]. 
  30. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 134522 : Kostel Povýšení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [8]. 
  31. a b c d Drobné památky Archivováno 10. 10. 2007 na Wayback Machine na stránkách obce Tvarožná
  32. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 151014 : Kaple P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [9]. 
  33. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 130993 : Polní opevnění bitvy u Slavkova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [10]. 
  34. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 130992 : Vojenský hřbitov bitvy u Slavkova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [11]. 
  35. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 140332 : Pamětní kámen s hrobem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [12]. 
  36. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 152934 : Zámek s předzámčím, parkem a sochařskou výzdobou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [13]. 
  37. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 152934 : Zámek Slavkov u Brna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [14]. 
  38. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 158823 : Kaple sv. Urbana. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [15]. 
  39. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 138941 : Pomník bitvy u Slavkova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [16]. 
  40. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 149002 : Kříž z roku 1796. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [17]. 
  41. Domov pro seniory Sokolnice
  42. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 120787 : Zámek Sokolnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [18]. 
  43. M.M. Sokolnický pivovar a panské hostince. Sokolnický zpravodaj. Říjen 2008, čís. 10, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. 
  44. Jakub Samek, Ondřej Tupý, Karel Sáček: Byla v průběhu bitvy u Slavkova bráněna sokolnická bažantnice?, Projekt Austerlitz, 11. 1. 2006 [cit. 2011-09-07].
  45. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 153004 : Sýpka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [19]. 
  46. Oficiální stránky restaurace, hotelu a muzea Stará Pošta
  47. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 136294 : Mohylník Kopeček. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [20]. 
  48. Historie budovy Archivováno 6. 12. 2010 na Wayback Machine na stránkách Gymnázia Šlapanice
  49. a b c d e f Významná historická místa ke vztahu k Bitvě tří císařů Archivováno 13. 2. 2010 na Wayback Machine na Austerlitz-ops.cz
  50. Památky města Šlapanice Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine na stránkách města
  51. NOSKO, Julius. Milovaný kámen mu vzal nohu. Srdce ne. Brněnský deník.cz [online]. 28. 11. 2007 [cit. 2011-07-15]. Dostupné online. 
  52. Adresy poboček (pracovišť) muzea Archivováno 25. 8. 2011 na Wayback Machine na stránkách Muzea Brněnska
  53. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-04]. Identifikátor záznamu 145346 : Škola - scholasterie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [21]. 
  54. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 140666 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [22]. 
  55. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 150891 : Boží muka směrem k Újezdu. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [23]. 
  56. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 137943 : Boží muka v Růžové ulici. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [24]. 
  57. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 148882 : Kostel sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [25]. 
  58. Kulturní pamětihodnosti: Památníky na oficiálních stránkách obce Telnice
  59. Památky slavkovského bojiště mapuje nový průvodce Týden.cz 12.2.2010
  60. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 143807 : Pomník V. Kosmáka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [26]. 
  61. Pozvánka na odhalení pomníku padlým ruským vojákům ve Tvarožné u Brna
  62. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 141624 : Kaple sv. Antonína Paduánského. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [27]. 
  63. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 128482 : Pomník bitvy u Slavkova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [28]. 

LiteraturaEditovat

  • HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno: ČSNS, 2011. 208 s., 6 map. ISBN 978-80-254-6229-4. 
  • KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-903881-6-1. S. 178-183. 
  • ŠPATNÝ, Jan. Slavkov – Austerlitz, bitva tří císařů. Brno: Geodézie Brno, 1991. ISBN 80-85302-03-9. (cs/fr/de/en/ru) 
  • KRÁL, Adolf B. Mlčící svědkové bitvy. In: DACÍK, T. Psal se rok 1805. Ivančice: Okresní muzeum Brno-venkov, 1988. S. 8-12.
  • MUDRA, M. Přehled památných míst slavkovského bojiště. In: SVATOŇ, S. Bitva u Slavkova 2. prosince 1805. Její příčiny a průběh, průvodce po bojišti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1958. S. 23-26.
  • PROCHÁZKA, Alois. Památky z bitvy u Slavkova r. 1805. 2. vyd. Slavkov u Brna: Učitelská jednota „Komenský“, 1931. Dostupné online. 
  • Okolí Brna – Slavkovské bojiště a Ždánický les. Mapa KČT č. 87. 3. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2010. ISBN 978-80-7324-265-7. 
  • Slavkovské bojiště Austerlitz. Informační mapa. 1. vyd. Mikulov: ARC Mikulov, 1998. (cs/fr) 
  • Památky slavkovského bojiště. Cykloturistická mapa. Slavkov u Brna: Město Slavkov u Brna, 2009. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat