Podolí (okres Brno-venkov)
Podolí (německy Kritschen[4]) je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu v katastrálním území Podolí u Brna. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.
| Podolí | |
|---|---|
 Pohled na obec | |
_znak.jpg) _vlajka.jpg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Šlapanice |
| Obec s rozšířenou působností | Šlapanice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′26″ s. š., 16°43′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 461 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,25 km²[2] |
| Katastrální území | Podolí u Brna |
| Nadmořská výška | 238 m n. m. |
| PSČ | 664 03 |
| Počet domů | 484 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Podolí 1 664 03 Podolí u Brna obec@podoliubrna.cz |
| Starosta | Štěpán Svoboda |
| Oficiální web: www | |
  Podolí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 583634 |
| Kód části obce | 124257 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237, je to listina od papeže Řehoře IX. z 24. září tohoto roku, která byla adresovaná zábrdovickému klášteru. Obec původně tvořily dvě části – Křičeň a Podolí; obě v průběhu 13. a 14. století vystřídaly několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byla kapitula sv. Petra, která obě obce získala v roce 1369, téhož roku je spojila a později učinila ústředním sídlem svého panství.
V 16. století byl obci postaven pivovar. 29. srpna 1683 táhlo obcí vojsko polského krále Jana III. Sobieského směrem k Turky obléhané Vídni. Z roku 1644 pochází podolská pečeť s vyobrazením ptáka sedícího na větvi; náleží k nejstarším obecním pečetím na Brněnsku a stala se předlohou pro znak a prapor obce, posvěcený 20. září 2003.
V roce 1805 měla obec 74 domů a 447 obyvatel. V květnu téhož roku požár zničil 28 domů. V roce 1805, nedlouho před bitvou u Slavkova, tábořilo 18. a 19. listopadu u obce ruské vojsko. To bylo 20. listopadu vyhnáno francouzskými vojáky, kteří vyplenili zdejší zámek, pivovar i sýpku. K rabování se posléze přidali místní poddaní. 27.–29. listopadu bylo v zámku velitelství francouzské jízdní zálohy maršála Murata a 29. listopadu byla do obce převelena těžká jezdecká divize generála d'Hautpoula. Boje v bitvě u Slavkova se však obci vyhnuly.[5][6]
V současné době je Podolí samostatnou obcí příslušející k pověřenému městskému úřadu Šlapanice. V letech 2006–2010 zastávala funkci starostky Vlasta Pavlíková, od roku 2010 do 2022 v této pozici působil Ing. Vítězslav Eliáš.
Obyvatelstvo editovat
Na začátku 17. století měla obec 39 domů, v roce 1645 z nich bylo pouze 10 obydlených, v letech 1656 a 1673 jich bylo osídlených 27, roku 1750 opět všech 39. V roce 1790 mělo Podolí 73 domů a 440 obyvatel, roku 1834 99 domů a 606 obyvatel.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 793 | 767 | 1 008 | 1 035 | 1 233 | 1 226 | 1 358 | 1 323 | 1 365 | 1 299 | 1 148 | 1 003 | 1 010 | 1 274 |
Archeologické nálezy editovat
Archeologická mapa katastru obce (podobně jako celé Brněnské kotliny) je bohatá a pestrá; mezi ostatními archeologickými lokalitami vynikají především následující dvě:
- V místní cihelně bylo od konce 19. století postupně zkoumáno žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové a rané doby železné (celkem cca 145 hrobů z původních asi šesti set), které dalo název fázi kultury popelnicových polí na Moravě – podolská kultura.
- Na návrší Žuráň byla v roce 1853 náhodně a pouze částečně objevena a v letech 1948–1950 komplexně prozkoumána velká mohyla z doby stěhování národů, která ukrývala několik bohatých (nedlouho po pohřbu však vyloupených) hrobů. V nich byli pohřbeni příslušníci nejvyšší vrstvy germánské aristokracie z konce 5. století (podle některých historiků herulského krále Rodolfa) a z počátku 6. století (snad langobardský král Wacho).
Přírodní a kulturní pamětihodnosti editovat
Žuráň editovat
Z návrší Žuráň ležícím na jižním okraji katastru obce, řídil 2. prosince roku 1805 Napoleon Bonaparte tzv. "Bitvu tří císařů" – bitvu u Slavkova, v níž bojovala armáda Francouzského císařství pod Napoleonovým velením proti armádě spojenců, Ruska v čele s Alexandrem I. a Rakouska pod velením císaře Františka I.; proti sobě zde bojovalo cca 160 000 mužů, z nichž kolem 35.000 zde padlo. Válečné události obec těžce poznamenaly, podobně jako řadu dalších obcí v širokém okolí. Na památku této bitvy je zde žulový podstavec s původně kovovou deskou znázorňující plán bojiště s vyznačenými přesuny jednotek. (Deska byla původně vyrobena z bronzu, byla však ukradena, časem však byla objevena rozlámaná na kusy ve sběrně kovů; podle ní byla vyrobena deska jiná, z méně cenného materiálu. Původní deska je uložena na Obecním úřadě v Podolí.)
Horka editovat
Na západním úbočí Žuráně se nachází malý bývalý štěrkový lom. Od roku 1984 je chráněn jako přírodní památka pro zdejší teplomilnou stepní vegetaci. V předvečer bitvy u Slavkova zde ve svém kočáře přenocoval císař Napoleon.
Další pamětihodnosti editovat
- zámek Podolí z let 1792–1795
- kostel svatého Jana Nepomuckého z let 1896–1899
- pomník padlým v první světové válce jižně od kostela
- pamětní kámen
- Pindulka – bývalá zájezdní hospoda na samotě jižně od obce, kde 29. listopadu 1805 povečeřel Napoleon[5]
Osobnosti editovat
- Květa Legátová (1919–2012), spisovatelka
- Josef Blažek Pavlovický (1871–1940), kněz a spisovatel
- Jan Lipšanský (* 1968), novinář, scenárista a spisovatel
Doprava editovat
Územím obce prochází dálnice D1 a zasahuje sem část Exitu 203 Brno-východ, kde se dálnice kříží se silnicí I/50 z Brna-Slatiny. Dále sem zasahuje silnice II/430 v úseku Brno-Slatina – Rousínov a silnice III. třídy:
- III/37370 Bedřichovice – Podolí
- III/3833 ze silnice II/430 na Velatice a Horákov
Fotogalerie editovat
-
Kostel svatého Jana Nepomuckého -
Pomník padlým v 1. světové válce -
Bývalý zámek -
Pomník padlým v 2. světové válce -
Plastika před budovou knihovny -
Návrší Žuráň s památníkem Bitvy národů -
Přírodní památka Horka -
Samota Pindulka v katastru obce
.JPG)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 201.
- ↑ a b HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno: ČSNS, 2011. ISBN 978-80-254-6229-4. S. 51–56.
- ↑ KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-903881-6-1. S. 123–126.
- ↑ SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 246.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podolí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Podolí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Podolí u Brna na webu ČÚZK
- Podolí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Římskokatolická farnost Podolí
- Oficiální stránky
