Otevřít hlavní menu

Jean Joseph Ange d'Hautpoul (13. května 1754 na zámku Salette (Cahuzac-sur Vére) – 12. února 1807, Eylau, Pruské Jílové, dnes Bagrationovsk, Kaliningradská enkláva, Rusko) byl francouzský generál v době Velké francouzské revoluce a především Prvního císařství.

Jean Joseph Ange d'Hautpoul
Augustins - Buste du Général d'Hautpoul (1838) par Jean-Louis Jaley.jpg
Narození 13. května 1754
Cahuzac-sur-Vère
Úmrtí 14. února 1807 (ve věku 52 let)
Bagrationovsk
Příčina úmrtí střelná rána
Místo pohřbení Hřbitov Père-Lachaise
Invalidovna
Ocenění velkokříž Řádu čestné legie
Jména vepsaná pod Vítězným obloukem
Funkce member of the Sénat conservateur (od 1806)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Život a kariéraEditovat

Narozen v rodině předrevoluční langedocké šlechty, vstoupil jako dobrovolník do korsické legie r. 1769 ve věku 15 let. Pak roku 1777 přešel do Langedockého pluku. Tam slouží nejprve jako kadet (1777-1792) a přes svůj šlechtický původ se díky podpoře a intervenci svých vojáků stává nakonec plukovníkem. Je účastníkem památných bojů revolučních v letech 1794 a 1795 a velí kavalerii předvoje armády na Sambře a Meuse. 26. červen 1794 bojuje u Fleurus. 4. června 1796 je povýšen na divizního generála ve funkci inspektora kavalerie. 18. dubna 1797 je účastníkem bitvy u Neuwiedu. Jourdan se snažil přičíst mu podíl na neúspěchu u Stockachu (25. března 1799). D'Hautpoul je však zproštěn viny a významně se podílí na bojích u Engen, Biberachu a konečně u Hohenlinden 3. prosince 1800.

Proslavil se v bitvě u Slavkova brilantním provedením útoku na střed nepřátelské sestavy. Napoleonem je jmenován senátorem a obdržel stužku Čestné legie s vysokým důchodem. Jako jeden z nejuznávanějších velitelů těžkého jezdectva se vyznamenal v tažení 1806-1807. V čele kyrysnické divize provádí rozhodující útok v bitvě u Jeny. Den před bitvou u Eylau vedl u Hoffu s naprostým úspěchem útok na ruské vojsko v silné obranné posici. Jaký dojem tato ataka vyvolala u očitého svědka dokládá citát z Pamětí barona Marbota : «Napoleon rozkázal, aby zaútočili strašliví kyrysníci generála d’Hautpoula, kteří přejeli most …a vrhli se na ruské řady s takovou rychlostí, že je doslova zadupali do země …pobili téměř zcela 8 ruských batalionů… Nikdy neviděl jsem útok jízdy s tak dokonalým výsledkem.» V bitvě u Eylau 8. února 1807) provedl v čele své 2. kyrysnické divize několik útoků a během památného Muratova útoku 12000 jezdců utrpěl komplikované střelné poranění kartáčem, kulkou z muškety a také bodákem na pravém stehnu.

Odmítl provedení amputace dolní končetiny i přes osobní intervenci slavného chirurga Larreye a umírá 4 dny po bitvě – 12. února 1807. Napoleon zamýšlel povýšit generála D'Hautpoula do hodnosti maršála. Je pohřben ve Vornen. Jeho syn hrabě Alphonse Napoleon d’Hautpoul exhumoval ostatky, aby je převezl do Paříže. Generálovo srdce je uloženo v kryptě Invalidovny. Napoleon nechal jeho jméno vyrýt na Vítězném oblouku.

Zemřel na následky zranění utrpěného v bitvě u Eylau.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Broughton, Tony. French Chasseur-à-Cheval Regiments and the Colonels Who Led Them 1791–1815: 6e Regiment de Chasseurs-à-Cheval. Napoleon Series. Robert Burnham, editor in chief. 2002. Accessed 30 January 2010.
  • Bruce, Robert B. Iain Dickie, Kevin Kiley. Fighting techniques of the Age of Napoleon. New York: Thomas Dunne Books, St. Martin's Press, 2008. ISBN 0-312-37587-5.
  • Haythornthwaite, Philip J. Napoleon's commanders. London: Osprey Military, 2001-2002. ISBN 1-84176-055-2.
  • Senior, Terry J. The Top Twenty French Cavalry Commanders: #4 General Jean-Joseph Ange d'Hautpoul. Napoleon Series. Robert Burnham, editor in chief. 2002. Accessed 30 January 2010.
  • Senior, Terry J. The Top Twenty French Cavalry Commanders: #16 General Louis Lepic. Napoleon Series. Robert Burnham, editor in chief. 2002. Accessed 30 January 2010.

Externí odkazyEditovat