Wikipedie

Benetice

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Tento článek je o obci na Třebíčsku. O části města Světlá nad Sázavou pojednává článek Benetice (Světlá nad Sázavou).

Benetice (s předložkou 2. pád do Benetic, 6. pád v Beneticích, německy Benetitz[4]) jsou obec ležící severně od města Třebíč. Žije zde 195[1] obyvatel.

Benetice
Centrum Benetic od kostela sv. Marka
Centrum Benetic od kostela sv. Marka
Znak obce BeneticeVlajka obce Benetice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°17′52″ s. š., 15°52′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel195 (2024)[1]
Rozloha4,91 km²[2]
Nadmořská výška566 m n. m.
PSČ675 06
Počet domů66 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBenetice 46
675 06 Benetice
ou.benetice@tiscali.cz
StarostkaBc. Jana Vostalová
Oficiální web: www.benetice.net
Benetice
Benetice
Další údaje
Kód obce590304
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Čechtín, Bochovice, Horní Vilémovice a Hroznatín.

Části obce

editovat

Název

editovat

Vesnice získala jméno podle zasvěcení kláštera svatého Benedy, jemuž náležela. Výchozí podoba Benetici byla pojmenováním obyvatel vesnice a znamenala "Benetovi lidé". Beneda a Beneta byly domácké podoby jména Benedikt, v písemných dokladech napříč stoletími se střídaly podoby s t a d: Benedicze (1556), Benietitz (1678), Benetitz (1718), Benetitz a Benedice (1846), Benetitz a Benetice (1872), Benedice (1881).[5]

Geografie

editovat

Beneticemi ze severu na jih prochází silnice ze Svatoslavi do Budíkovic, ze severozápadu se pak do této silnice napojuje silnice ze silnice II/349 od Bochovic, západně z Benetic pak vede silnice, jež vyúsťuje do silnice II/349, východně z Benetic pak vede silnice do Horních Vilémovic. Západně z silnice pak vede silnice do Věstoňovic. Ze severovýchodu na jih vede cyklostezka 5112, ta pak severně od Benetic končí a napojuje se do cyklostezky 103, která vede ze severu na jih přes Benetice. Na jižním okraji u památného stromu Velký javor vede žlutá turistická stezka.

Jižní část území obce je využívána zemědělsky, velká část území obce je tvořena občasně využívanými loukami. Severní část území obce kolem kopce Skalníky je zalesněná, zalesněná je i část obce jižně od obce, obec je tvořena častými remízky.

Na severním okraji obce pramení dvě zdrojnice Svatoslavského potoka, jižně od zastavěného území obce pramení Klapovský potok, který pak teče východně a následně se vlévá u Trnavy do Trnavského potoka. Jižní část hranice území obce je tvořena potokem Lubí, který protéká nedaleko Velkého Javoru a Buku u Velkého javoru a následně se vlévá u Třebíče do Jihlavy.

Severně od obce se nachází kopec Skalníky (632 m) a jižně od území obce se nachází hora Jelení hlava (617 m). Na jižní straně obce se nachází několik nepojmenovaných vrcholů s kótami kolem 600 m. Území obce je značně kopcovité.

Benetice se nachází téměř uprostřed území obce blíže k východní hranici území obce, jižně od Benetic se nachází menší vesnice Věstoňovice.

Nedaleko od území obce se nachází památné stromy Velký javor a Buk u Velkého javoru, u Benetic začíná Přírodní park Třebíčsko.[6]

Historie

editovat

Benetice byly založeny v první polovině 13. století jako kolonizační ves na klášterství třebíčských benediktýnů. Podle zakladatele benediktinského řádu Benedikta (ve staročeštině Benety) dostaly Benetice své jméno. Od založení byla obec pod patrimoniální správou (1848)[7] třebíčského panství. Pouze na krátké období počátkem 15. století byla klášterem zastavena světským majitelům (roku 1409 je připomenut Stibor z Benetic).[8] Poté, co klášter ztratil význam, tak Vladislav Jagellonský zastavil panství Vratislavovi z Pernštejna.[9] Po roce 1548 se majitelem panství stal Vratislav z Pernštejna, v roce 1558 pak panství zakoupil Burian Osovský z Doubravice a po něm je zdědil Smil Osovský z Doubravice. Smil byl ženatý s Bohunkou z Žerotína a po jejím úmrtí si vzal Kateřinu z Valdštejna, která posléze zdědila jeho majetky. Kateřina z Valdštejna se v roce 1614 vdala za Karla staršího ze Žerotína a on se tak stal majitelem panství. Nicméně brzy zemřel a Kateřina jako majitelka zapsala majetek svému bratrovi Adamovi z Valdštejna. Valdštejnové byli majiteli panství až do reforem v roce 1848.[10]

Roku 1774 shořel původní dřevěný kostel uprostřed obce, v roce 1760 byla postavena budova fary. V roce 1785 byla ve vsi zřízena škola, v roce 1904 byla školní budova opravena. Mezi lety 1853 a 1859 byl postaven na místě nového hřbitova nový kostel svatého Marka.[8]

Během první světové války zahynulo v bojích 5 občanů Benetic.[11] V dubnu roku 2019 byly u kostela svatého Marka vysazeny tři lípy svobody, byla také vysazena lípa Masarykova u domu čp. 7, lípa legionářů nedaleko kostela a lípa svobody nedaleko někdejšího hřbitova.[12] V roce 1937 byla vesnice elektrifikována.[13]

Roku 1942 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů a v roce 1959 byla postavena hasičská zbrojnice. V roce 1949 byla zrušena výuky v původní budově, která byla upravena na sídlo místního národního výboru. Byla zároveň postavena i nová školní budova.[8] V roce 1970 byla postavena budova nynějšího obecního úřadu, původně sloužila jako sídlo JZD Javor. V roce 1974 bylo sloučeno JZD Benetice s JZD v Horních Vilémovicích a v roce 1975 s JZD Svatoslav, to pak zaniklo až v roce 1995.[14]

Nejčastější příjmení je „Krejčí“. Je zde škola, prodejna smíšeného zboží, kulturní dům. Pošta byla zrušena na jaře roku 2011. Na rok 2008 byla naplánována výstavba veřejného vodovodu.

Do roku 1849 patřily Benetice do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Svatoslav, následně se obec osamostatnila.[15][16]

Starostové

editovat

Znak a prapor

editovat

Znak a prapor byly Beneticím uděleny parlamentem České republiky dne 13. listopadu 2002. Hlavní figurou návrhu znaku a praporu obce byl zvolen okřídlený lev sv. Marka s knihou v tlapách, doplňující mnišské kápě připomínají původní benetickou vrchnost – třebíčské benediktýny. Základní barvy znaku i listu praporu byly převzaty z heraldiky dlouhodobých majitelů třebíčského panství – hrabat z Valdštejna (později z Valdštejna-Vartenberka).[17]

Pamětihodnosti

editovat

Kostel svatého Marka a fara

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Marka (Benetice).

Hlavní dominantu obce tvoří kostel sv. Marka, farní kostel Římskokatolické farnosti Benetice. Byl vystavěn mezi lety 1853 a 1859[18]. Stavbu řídil známý třebíčský stavitel Dominik Herzán. Klenuté stropy jsou opatřeny nádhernými malbami.[8]

Rovněž fara je stará památná budova postavená ještě ke starému kostelíku v létech 1760 za vlády císaře Josefa I. Střecha je opatřena břidlicovou krytinou, která v roce 1999 prošla generální opravou.

Škola

editovat

Škola se datuje od znovuzřízení fary roku 1785.[18] Tehdy se vyučovalo v dřevěné chalupě a navštěvovaly ji děti z Benetic, Věstoňovic, Horních Vilémovic a Svatoslavi. V roce 1820 byla postavena škola zděná. Když počet dětí vzrostl na 180 byla roku 1889 odškolena Svatoslav a roku 1892 Horní Vilémovice. V Horních Vilémovicích zanikla škola v roce 1949 a ve Svatoslavi v roce 1978. V říjnu roku 1949 byla v Beneticích otevřena nová škola a původní přestala sloužit svému účelu. Činnost školy vykonává příspěvková organizace Základní škola Benetice, okres Třebíč. Škola je malotřídní. Dochází do ní děti z Benetic, Věstoňovic, Horních Vilémovic a Svatoslavi.[8]

Hasičský sbor

editovat

Hasičský sbor Benetice byl založen v roce 1942. Stavba Nové hasičské zbrojnice byla zahájena v roce 1956 na návsi, kde dříve stávala obecní kovárna a pastouška. Zbrojnice byla dokončena v roce 1959. V roce 1961 byla pořízena druhá motorová stříkačka, kterou roku 1992 nahradila moderní P12. Za dobu téměř 65 let pomáhali místní hasiči likvidovat asi 20 požárů. Již řadu let se družstvo mužů účastní soutěží v požárním sportu po celé republice a dosahuje vynikajících výsledků, což potvrdila i jejich účast v extralize, kde v roce 2012 obsadilo družstvo Benetic 3. místo.[8]

Ochrana přírody. Krajinný ráz

editovat

V blízkosti obce se nachází památný strom „Velký Javor“, jehož stáří se odhaduje na 600 let. Roste na okraji lesa pár set metrů od Věstoňovic v nadmořské výšce 586 m a obvod kmene činí 750 cm. Tento památný strom byl zařazen do dokumentárního cyklu „Paměť stromů“. Z větší části je katastr obce začleněn do Přírodního parku Třebíčsko. Oblast se vyznačuje žulosyenitovými ostrůvky a balvanitými útvary. Ráz krajiny je převážně kulturní, jen místy se zachovala původní vegetace. Jsou to především zbytky kostřavových pastvin s koniklecem velkokvětým, vstavačem obecným, smilem písečným a dalšími druhy.[8]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[19][20]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 214 234 267 250 230 244 252 159 185 175 193 198 183 190 191
Počet domů 35 39 39 39 40 40 39 43 39 38 50 58 63 66 66

Politika

editovat

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Benetice
2006[21] 2010[22] 2013[23] 2017[24] 2021[25]
1. ČSSD (43,1 %) ČSSD (23,27 %) ČSSD (23,95 %) ANO (35,04 %) ANO (32,52 %)
2. KDU-ČSL (24,13 %) TOP 09 (18,1 %) KDU-ČSL (20,83 %) KDU-ČSL (19,65 %) SPOLU (23,57 %)
3. ODS (12,93 %) KDU-ČSL (13,79 %) KSČM (16,66 %) ČSSD (12,82 %) ČSSD (10,56 %)
účast 74,36 % (116 z 156) 78,00 % (117 z 150) 67,12 % (98 z 146) 78,00 % (117 z 150) 79,87 % (123 z 154)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Benetice
1. 2. 3. účast
2000[26] 4KOALICE (44,44 %) SNK (15,87 %) Prosperita Vysočiny (9,52 %) 45,77 % (65 z 142)
2004[27] SNK (36,36 %) KDU-ČSL (27,27 %) NEZ (11,36 %) 28,76 % (44 z 153)
2008[28] ČSSD (32,87 %) Dohoda pro Vysočinu (21,91 %) SNK ED (16,43 %) 48,03 % (73 z 152)
2012[29] ČSSD (27,11 %) Pro Vysočinu (20,33 %) KDU-ČSL (18,64 %) 43,84 % (64 z 146)
2016[30] ČSSD (31,74 %) KDU-ČSL (20,63 %) SPD + SPO (14,28 %) 44,06 % (63 z 143)
2020[31] KDU-ČSL (22,41 %) Piráti (17,24 %) ANO (17,24 %) 39,6 % (59 z 149)
2024[32] ANO (31,66 %) KDU-ČSL (16,66 %) SOCDEM (15 %) 40,4 % (61 z 151)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (23 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (19 hlasů). Volební účast byla 76.19 %, tj. 112 ze 147 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (66 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (43 hlasů). Volební účast byla 74.15 %, tj. 109 ze 147 oprávněných voličů.[33]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (30 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů). Volební účast byla 77.70 %, tj. 115 ze 148 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (63 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (59 hlasů). Volební účast byla 83.67 %, tj. 122 ze 147 oprávněných voličů.[34]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (44 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (27 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (21 hlasů). Volební účast byla 77.18 %, tj. 115 ze 149 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (65 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (45 hlasů). Volební účast byla 75.17 %, tj. 112 ze 149 oprávněných voličů.[35]

Osobnosti

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 49. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 61. 
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 13. 1. 2023
  7. ↑ MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 12. Dostupné online.
  8. ↑ a b c d e f g O obci [online]. Benetice: Obec Benetice [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ VLACH, Jiří. Obecní kronika - Původ a dávné dějiny. Benediktin. Roč. 2007, čís. 2, s. 9. Dostupné online. 
  10. ↑ KRATOCHVÍL, Augustin. Dějiny a archiv městečka Kamenice na Moravě. [s.l.]: [s.n.], 1912. 123 s. S. 7–21. 
  11. ↑ VLACH, Jiří. Světová válka. Benediktin. Roč. 2010, čís. 1, s. 11. Dostupné online. 
  12. ↑ VLACH, Jiří. Kronika obce - VIII díl. Benediktin. Roč. 2013, čís. 1, s. 13. Dostupné online. 
  13. ↑ VLACH, Jiří. Kronika obce XIII. Benediktin. Roč. 2018, čís. 1, s. 18–19. Dostupné online. 
  14. ↑ VLACH, Jiří. Budova obecního úřadu. Benediktin. Roč. 2020, čís. 1, s. 5–11. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 14. 
  16. ↑ CHROMÁ, Martina. Obec pod ochranou sv. Marka a korunou prastarého javora. Horácké noviny. 2022-03-03, roč. XXXIII, čís. 9, s. 3. [2022-03-03 Dostupné online]. 
  17. ↑ Udělené symboly – Benetice [online]. 2002-11-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 447 s. S. 167–170. 
  19. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  20. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  32. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  33. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  34. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  35. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. Třebický okres. 1. vyd. Brno : Musejní spolek, 1906. 449 s.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Benetice&oldid=24380720“