Adam z Valdštejna

nejvyšší sudí a hofmistr království českého

Adam mladší z Valdštejna, zvaný Dlouhý (1569 / 8. června 1570 – 24. srpna 1638 Praha), byl český šlechtic, nejvyšší pražský purkrabí z rodu Valdštejnů. Významným historickým pramenem je jeho dodnes dochovaný deník.

Adam mladší z Valdštejna
Porträt des Adam z Valdštejna.png
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1627 – 1638
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
NástupceJaroslav Bořita z Martinic
Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
1620 – 1627
PanovníkFerdinand II.
PředchůdceVilém starší Popel z Lobkowicz
NástupceVilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Ve funkci:
18. červen 1611 – 1619
PanovníkMatyáš
PředchůdceFerdinand z Donína
NástupceVilém starší Popel z Lobkowicz
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1608 – 1611
PanovníkRudolf II.
PředchůdceVolf Novohradský z Kolowrat
Nejvyšší štolmistr císařského dvora
Ve funkci:
1606 – 1611 ?
PanovníkRudolf II.
Řádný císařský komorník
Ve funkci:
1596 – ?
PanovníkRudolf II.
Nejvyšší stříbrník
Ve funkci:
1594 – ?
PanovníkRudolf II.
Jídlonoš císaře
Ve funkci:
1589 – ?
PanovníkRudolf II.
Narození1569 / 8. červen 1570
Úmrtí24. srpen 1638
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníKatedrála svatého Víta
NárodnostČech
Choť1. Alžběta Brtnická z Valdštejna
2. Johana Amálie ze Žerotína
RodičeJan z Valdštejna († 1576) a
Magdaléna z Vartenberka († 1592)
DětiRudolf, Maxmilián, Bertold, Jan Viktor a Karel
PříbuzníKateřina z Valdštejna (sourozenec)
Karel Ferdinand z Valdštejna, Jan Bedřich z Valdštejna, Ferdinand Arnošt z Valdštejna, Mariana Alžběta z Valdštejna, František Augustin z Valdštejna a Maximiliana Waldstein (vnoučata)
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1631 Řád zlatého rouna (č. 383)
CommonsAdam von Waldstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RodinaEditovat

Jeho rodiči byl Jan z Valdštejna († 1576) a jeho druhá manželka Magdaléna z Vartenberka († 1592). Jako jeho otec i Adam mladší byl dvakrát ženatý. Jeho první manželka byla Alžběta Brtnická z Valdštejna († 1614). Druhou manželkou byla Johana Amálie ze Žerotína († po 1633). S oběma manželkami měl 5 synů: Rudolfa, Maxmiliána, Bertolda, Jana Viktora a Karla.

ŽivotEditovat

 
Znak rodu Valdštejnů

Pocházel z rodiny staroutrakvistické, ovšem záhy konvertoval ke katolicismu. V mládí se mu dostalo podprůměrného vzdělání, ale to mu nezabránilo, aby dosáhl značných kariérních úspěchů, nejprve se uchytil na rudolfínském dvoře, kde se stal v roce 1606 nejvyšším štolmistrem, od roku 1608 vykonával funkci nejvyššího zemského sudího a v roce 1611 povýšil na nejvyššího zemského hofmistra. Adam si vydobyl pověst smířlivého politika, „muže kompromisu“, což se projevilo jak při jednáních o Rudolfův majestát v roce 1609, tak v zjitřené době roku 1611 a důležitou zkouškou potom bylo období stavovského povstání 1618–1620, kdy se neúspěšně snažil najít společnou řeč mezi stavy a králem Ferdinandem II., načež po zvolení Fridricha Falckého za českého krále odešel do saského exilu. Po návratu do Čech v roce 1621 se i Adam podílel na koupích konfiskovaných statků a znovu se stal hofmistrem. Zároveň také v některých případech vystupoval ve prospěch svých protestantských příbuzných. V roce 1627 dosáhl vrcholu kariéry v úřadu nejvyššího purkrabího.

Ačkoliv nikdy nezískal tak velkolepý majetek jako jeho známější příbuzný Albrecht z Valdštejna (1583–1634), ale vzhledem k tomu, že se mu majetek podařilo pro potomstvo zachovat, představovalo Adamovo dědictví důležitý základ pro rod do budoucna.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

 
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adam_z_Valdštejna&oldid=20069868“