Adam z Valdštejna
Adam mladší z Valdštejna, zvaný Dlouhý (1569 / 8. června 1570 – 24. srpna 1638 Praha) byl český šlechtic, nejvyšší pražský purkrabí z rodu Valdštejnů. Významným historickým pramenem je jeho dodnes dochovaný deník.
Rodina
editovatJeho rodiči byl Jan z Valdštejna († 1576) a jeho druhá manželka Magdaléna z Vartenberka († 1592). Jako jeho otec i Adam mladší byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Alžběta Brtnická z Valdštejna († 1614), druhou manželkou se stala Johana Emílie ze Žerotína († po 1633), dcera Viktorina ze Žerotína. S oběma manželkami měl 5 synů: Rudolfa, Maxmiliána, Bertolda, Jana Viktora a Karla.
Život
editovatPocházel z rodiny staroutrakvistické, ovšem záhy konvertoval ke katolicismu. V mládí se mu dostalo podprůměrného vzdělání, ale to mu nezabránilo, aby dosáhl značných kariérních úspěchů, nejprve se uchytil na rudolfínském dvoře, kde se stal v roce 1606 nejvyšším štolmistrem, od roku 1608 vykonával funkci nejvyššího zemského sudího a v roce 1611 povýšil na nejvyššího zemského hofmistra.
Adam si vydobyl pověst smířlivého politika, „muže kompromisu“, což se projevilo jak při jednáních o Rudolfův majestát v roce 1609, tak v zjitřené době roku 1611 a důležitou zkouškou potom bylo období stavovského povstání 1618–1620, kdy se neúspěšně snažil najít společnou řeč mezi stavy a králem Ferdinandem II., načež po zvolení Fridricha Falckého za českého krále odešel do saského exilu.
Po návratu do Čech v roce 1621 se i Adam podílel na koupích konfiskovaných statků a znovu se stal hofmistrem. Zároveň také v některých případech vystupoval ve prospěch svých protestantských příbuzných. V roce 1627 dosáhl vrcholu kariéry v úřadu nejvyššího purkrabího. V roce 1628 získal do své správy třebíčské panství.[2]
Nikdy sice nezískal tak velkolepý majetek jako jeho známější příbuzný Albrecht z Valdštejna (1583–1634), ale vzhledem k tomu, že se mu majetek podařilo pro potomstvo zachovat, představovalo Adamovo dědictví důležitý základ pro rod do budoucna.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ FIŠER, Rudolf. Třebíč v době baroka. 1.. vyd. Třebíč: Lenka Trojanová, 2023. 126 s. ISBN 978-80-906971-3-3. S. 10.
Literatura
editovat- Adam z Valdštejna. Deník rudolfinského dvořana : Adam mladší z Valdštejna 1602-1633. Příprava vydání Marie Koldinská, Petr Maťa. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-170-8.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam z Valdštejna na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adam z Valdštejna
- Info o Adamu z Valdštejna
- Rodokmen Valdštejnů Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.