Adam z Valdštejna
Adam mladší z Valdštejna, zvaný Dlouhý (* 1569 / 8. června 1570, † 24. srpna 1638 Praha), byl český šlechtic, nejvyšší pražský purkrabí z rodu Valdštejnů. Významným historickým pramenem je jeho dodnes dochovaný deník.
Adam mladší z Valdštejna | |||||||||||||
![]() | |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
Narození | 1569 / 8. červen 1570 | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Úmrtí |
24. srpen 1638 Praha ![]() | ||||||||||||
Místo pohřbení | Katedrála svatého Víta | ||||||||||||
Národnost | Čech | ||||||||||||
Choť |
1. Alžběta Brtnická z Valdštejna 2. Johana Amálie ze Žerotína | ||||||||||||
Rodiče |
Jan z Valdštejna († 1576) a Magdaléna z Vartenberka († 1592) | ||||||||||||
Děti | Rudolf, Maxmilián, Bertold, Jan Viktor a Karel | ||||||||||||
Příbuzní |
Kateřina z Žerotína (sourozenec) Karel Ferdinand z Valdštejna, Jan Bedřich z Valdštejna, Ferdinand Arnošt z Valdštejna a Mariana Alžběta z Valdštejna (vnoučata) | ||||||||||||
Zaměstnání | politik, úředník | ||||||||||||
Profese | šlechtic | ||||||||||||
Náboženství | římskokatolické | ||||||||||||
Ocenění | 1631 Řád zlatého rouna (č. 383) | ||||||||||||
Commons | Kategorie Adam von Waldstein | ||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
RodinaEditovat
Jeho rodiči byl Jan z Valdštejna († 1576) a jeho druhá manželka Magdaléna z Vartenberka († 1592). Jako jeho otec i Adam mladší byl dvakrát ženatý. Jeho první manželka byla Alžběta Brtnická z Valdštejna († 1614). Druhou manželkou byla Johana Amálie ze Žerotína († po 1633). S oběma manželkami měl 5 synů: Rudolfa, Maxmiliána, Bertolda, Jana Viktora a Karla.
ŽivotEditovat
Pocházel z rodiny staroutrakvistické, ovšem záhy konvertoval ke katolicismu. V mládí se mu dostalo podprůměrného vzdělání, ale to mu nezabránilo, aby dosáhl značných kariérních úspěchů, nejprve se uchytil na rudolfínském dvoře, kde se stal v roce 1606 nejvyšším štolmistrem, od roku 1608 vykonával funkci nejvyššího zemského sudího a v roce 1611 povýšil na nejvyššího zemského hofmistra. Adam si vydobyl pověst smířlivého politika, „muže kompromisu“, což se projevilo jak při jednáních o Rudolfův majestát v roce 1609, tak v zjitřené době roku 1611 a důležitou zkouškou potom bylo období stavovského povstání 1618–1620, kdy se neúspěšně snažil najít společnou řeč mezi stavy a králem Ferdinandem II., načež po zvolení Fridricha Falckého za českého krále odešel do saského exilu. Po návratu do Čech v roce 1621 se i Adam podílel na koupích konfiskovaných statků a znovu se stal hofmistrem. Zároveň také v některých případech vystupoval ve prospěch svých protestantských příbuzných. V roce 1627 dosáhl vrcholu kariéry v úřadu nejvyššího purkrabího.
Ačkoliv nikdy nezískal tak velkolepý majetek jako jeho známější příbuzný Albrecht z Valdštejna (1583–1634), ale vzhledem k tomu, že se mu majetek podařilo pro potomstvo zachovat, představovalo Adamovo dědictví důležitý základ pro rod do budoucna.
OdkazyEditovat
LiteraturaEditovat
- Adam z Valdštejna. Deník rudolfinského dvořana : Adam mladší z Valdštejna 1602-1633. Příprava vydání Marie Koldinská, Petr Maťa. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-170-8.
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam z Valdštejna na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adam z Valdštejna
- Info o Adamu z Valdštejna
- Rodokmen Valdštejnů