Otevřít hlavní menu

Bedřich Švestka

český politik, akademik a lékař

Bedřich Švestka (16. ledna 1912 Hnidousy6. září 1990 Praha[1]) byl český a československý lékař specializující se v oboru pracovní lékařství, akademik Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace, diplomat a vysokoškolský pedagog.

Prof. MUDr. Bedřich Švestka, DrSc.

poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1976 – 1981
Ve funkci:
1981 – 1986
Ve funkci:
1986 – 1990

Rektor Univerzity Karlovy
Ve funkci:
1970 – 1976
Předchůdce Josef Charvát
Nástupce Zdeněk Češka

3. a 7. děkan LFH UK v Praze
Ve funkci:
1960 – 1969
Předchůdce Jiří Sedlák
Nástupce František Janda
Ve funkci:
1957 – 1959
Předchůdce Vilibald Bílek
Nástupce Jan Konopík
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 16. ledna 1912
Hnidousy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. září 1990 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Profese politik, lékař a pedagog
Ocenění Řád práce
Řád republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V letech 1970–1976 působil jako rektor Univerzity Karlovy a v obdobích 19571959 a 1966–1969 děkan Lékařské fakulty hygienické UK v Praze.

Profesní kariéraEditovat

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1938 promoval.[2] V roce 1940 založil při nemocnici v Kladně poradnu pro choroby z povolání, v roce 1952 vybudoval v Kladně Ústav pracovního lékařství a v roce 1953 v tomto městě zřídil i Závodní ústav národního zdraví SONP Kladno. Od roku 1956 působil jako pedagog na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[1] Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady založil Kliniku pracovního lékařství, na které působil v letech 19731986 jako přednosta. Na Univerzitě Karlově se stal profesorem pro obory hygiena práce a nemoci z povolání. V období 19711987 současně pracoval ve funkci vedoucího Centra pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu. Od roku 1970 byl členem-korespondentem a od roku 1975 akademikem Československé akademie věd, přičemž v letech 1970-1982 byl členem prezídia ČSAV.[3]

Angažoval se rovněž politicky. V letech 19601962 byl československým velvyslancem v Socialistické federativní republice Jugoslávie, od 14. prosince 1962 do 20. října 1964 pak velvyslancem v Alžírsku. XIV. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru KSČ. Ve funkci kandidáta ÚV KSČ ho potvrdil XV. sjezd KSČ. V období leden 1970 - květen 1971 byl navíc členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích. Od roku 1976 byl předsedou Československého mírového výboru (zvolen na plenárním zasedání této organizace v červnu 1976[4]) a členem předsednictva Ústředního výboru Národní fronty ČSSR, od roku 1980 byl členem Světové rady míru. V roce 1970 získal Řád práce, roku 1982 Řád Vítězného února a roku 1987 Řád republiky.[3][5]

Dlouhodobě zasedal v zákonodárných sborech. Ve volbách roku 1976 usedl do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 6 - Praha 6, hlavní město Praha). Mandát obhájil ve volbách roku 1981 (obvod Praha 6) a ve volbách roku 1986 (obvod Liberec-Česká Lípa, Severočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy byl zbaven mandátu v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[6][7][8][9]

Jednalo se o představitele konzervativního komunistického směru. V první polovině 70. let ve funkci rektora spolu s univerzitní vědeckou radou propouštěl (vyhazoval) pedagogy jednotlivých fakult z politických důvodů.[10][11]

Výbor z dílaEditovat

  • 1980: Pracovní lékařství 1., 2., 3. sv.
  • 1955: Hygiena práce v hutních závodech

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Švestka, Bedřich, 1912-1990, MUDr., prof., doc. [online]. svk7.svkkl.cz [cit. 2012-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. Matrika doktorů Univerzity Karlovy X. (1937–1939). is.cuni.cz [online]. [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. (česky) 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 553. (česky) 
  5. Seznam vedoucích funkcionářů Komunistické strany Československa [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2010-10-22]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  9. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 90/1976 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  10. Jareš, J.: Filosofická fakulta UK v letech 1968 – 1971: Vývoj ve stranické organizaci KSČ na FF UK aneb od rehabilitací k nové čistce. 2004.. www.proverenafakulta.cz [online]. [cit. 29-05-2012]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29-05-2012. 
  11. Petráň, Josef, Filozofická fakulta, in: Dějiny Univerzity Karlovy 1918-1990, sv. IV., Praha, Karolinum 1998, s. 441 –

Externí odkazyEditovat