Otevřít hlavní menu

Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1976

Popis voleb a dobových souvislostíEditovat

Šlo o součást voleb do zastupitelských orgánů ČSSR, v nichž se volili poslanci na místní, okresní, krajské, republikové (ČNR, SNR) i federální úrovni. Šlo o druhé volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění pro provedení federalizace Československa a druhé volby konané v Československu po invazi vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 a nástupu normalizace.

Volby skončily jednoznačným vítězstvím jednotné kandidátní listiny Národní fronty, která získala do Sněmovny národů 99,97 % hlasů.[1][2]

Volební obvodyEditovat

Volební výsledkyEditovat

Subjekt
Počet hlasů celkem Volební účast v % Hlasů pro Národní frontu Platné v % Počet mandátů
Národní fronta Čechů a Slováků
10 617 152
99, 7%
10 605 611
99,97[3]
150

Ve volbách mohlo volit celkem 10 649 261 oprávněných voličů. Z nich se voleb zúčastnilo 10 617 152 voličů a pro kandidátku Národní fronty hlasovalo 10 605 611 voličů (z toho 7 383 927 v České socialistické republice - 99,96 %, a 3 221 684 v Slovenské socialistické republice - 99,98 % hlasů).[4]

Zvolení poslanciEditovat

Ze 150 členů (poslanců) bylo ve Sněmovně národů:

podle pohlaví
  • 41 žen
  • 109 mužů
podle věku
  • 25 do 35 let
  • 72 mezi 36 a 50 lety
  • 48 mezi 51 a 60 lety
  • 5 nad 60 let
podle profese
  • více než polovina poslanců pracovala v průmyslové a zemědělské výrobě

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 553. (česky) 
  2. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-07]. Dostupné online. (česky) 
  3. Pro kandidáty Národní fronty ve Sněmovně národů z celkového počtu platných odevzdaných hlasů.
  4. Velký politický úspěch. Rudé právo. Říjen 1976, roč. 57., čís. 254, s. 1-2. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat