Otevřít hlavní menu

Bělá pod Pradědem

obec v okrese Jeseník v Olomouckém kraji

Obec Bělá pod Pradědem (něm. Waldenburg, pol. Biała pod Pradziadem) leží ve Slezsku, v okrese Jeseník. Čítá přibližně 1 800[1] obyvatel a katastrální výměra obce činí 9213 ha.

Bělá pod Pradědem
Pohled na údolí Bělé od východu
Pohled na údolí Bělé od východu
Znak obce Bělá pod PradědemVlajka obce Bělá pod Pradědem
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0711 523917
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Jeseník (CZ0711)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Jeseník
Historická země Slezsko
Katastrální výměra 92,12 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 790 (2019)[1]
Nadmořská výška 474 m n. m.
PSČ 787 01 až 790 85
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Bělá pod Pradědem
790 85 Bělá pod Pradědem
Starosta Miroslav Kružík
Oficiální web: www.bela.cz
Email: info@bela.cz
Bělá pod Pradědem
Bělá pod Pradědem
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Obec Bělá pod Pradědem sousedí na severovýchodě s městem Jeseník, na severozápadě s obcí Lipová-lázně, na západě s obcí Ostružná, na jihozápadě s obcí Loučná nad Desnou a na západě s městem Vrbno pod Pradědem a obcí Heřmanovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 6,5 km a od krajského města Olomouc 69,5 km. Ve vzdálenosti 14 km východně leží město Vrbno pod Pradědem, 26 km jižně město Rýmařov a 27 km jihozápadně město Šumperk.

Geomorfologicky patří Bělá pod Pradědem k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), geomorfologický celek Hrubý Jeseník, podcelky Pradědská, Keprnická a Medvědská hornatina. Nejvyšších poloh dosahuje území obce pod vrcholy Malý Děd (1368 m n. m.), Keprník (1423 m n. m.) a Červená hora (1333 m n. m.), které se však nacházejí na cizích katastrech. Na hranici obce se nacházejí např. Šerák (1351 m n. m.), Velký Klínovec (1164 m n. m.) nebo Výrovka (1168 m n. m.), dalšími významnými vrcholy jsou např. Šumný (1073 m n. m.), Točník (1143 m n. m.), Velký Klín (1178 m n. m.), Lysý vrch (1128 m n. m.).

Území Bělé pod Pradědem patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je na sever směřující říčka Bělá, která pramení pod Malým Dědem a přijímá řadu menších toků, mj. zprava Zaječí potok, Borový potok s Loučným potokem a Šumný potok s Hraničním potokem, zleva pak Studený potok, Červenohorský potok s Černým a Pátečním potokem, Keprnický potok s Rudohorským potokem a Javořický potok.

Území obce pokrývá ze 17 % zemědělská půda (5,5 % orná půda, 11 % louky a pastviny) a z téměř 80 % les.

HistorieEditovat

Dnešní obec Bělá pod Pradědem vznikla fakticky roku 1964 sloučením dosud samostatných obcí Domašova a Adolfovic. Nové jméno bylo převzato od říčky Bělé a též od drobné osady Bělé, která byla součástí Domašova; přívlastek "pod Pradědem" pak odkazuje na blízkost nejvyšší hory Hrubého Jeseníku.

Všechny části dnešní obce Bělá patřily od první zmínky - totiž v případě Domašova a Adolfovic od roku 1284 - až do konce patrimoniální správy roku 1850 k panství Frývaldov (nyní Jeseník), které bylo téměř po celou dobu v přímém držení vratislavského biskupa. Pouze od poděbradské doby do roku 1547 je biskup uděloval v léno, naposledy od roku 1506 Fuggerům. Celé panství pak bylo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska.[2]

Bělá pod Pradědem je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999.[3] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[4] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.[5]

Správní vývojEditovat

Správní příslušnost Bělé pod Pradědem od roku 1848[6]

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Počet obyvatel dnešní Bělé pod Pradědem podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[7]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 4347 4678 4513 4109 3707 3351 3596[p 1] 3583 2093 2096 1802 1559 1711 1736 1785[p 2]
  1. z toho: 12 Čechoslováků, 3560 Němců; 3567 řím. kat., 18 evang., 7 bez vyzn.
  2. z toho: 1578 Čechů, Moravanů a Slezanů, 82 Slováků, 78 Němců, 3 Poláci; 424 řím. kat., 8 čsl. hus., 47 evang., 1169 bez vyzn.

V obci Bělá pod Pradědem je evidováno 718 adres : 616 čísel popisných (trvalé objekty) a 102 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 520 domů, z toho 462 trvale obydlených.

Církevní správaEditovat

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec jednak do farnosti Dolní Domašov (Dolní Domašov a Adolfovice, jednak do farnosti Horní Domašov (Horní Domašov, Bělá a Filipovice. Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a jsou dlouhodobě administrovány excurrendo z Jeseníka.[9]

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku (v Domašově je kazatelská stanice).[10] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku.

Části obceEditovat

Bělá pod Pradědem se člení čtyři části (současně ZSJ), které leží na dvou katastrálních územích:

Samotná část Domašov se ještě dělí na části Dolní Domašov (něm. Nieder-Thomasdorf) a Horní Domašov (něm. Ober-Thomasdorf).

DopravaEditovat

Obcí procházejí:

ŠkolstvíEditovat

V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9. ročník).[11]

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854. 
  3. http://www.jesenicko.cz/
  4. http://www.smoj.cz/
  5. http://www.europraded.cz/
  6. GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974-975. 
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-13. 
  9. BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9. 
  10. NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206-207. 
  11. http://www.zsadolfovice.cz/

Externí odkazyEditovat