Adolfovice

část obce Bělá pod Pradědem v okrese Jeseník

Adolfovice (německy Adelsdorf)[4] jsou vesnice, část obce Bělá pod Pradědem v okrese Jeseník. Ve starých kronikách se dříve též užíval latinský název Adolcovici. Rozkládají se v údolí řeky Bělé, na severu navazují na Bukovice u Jeseníka a na jihu na Domašov.

Adolfovice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBělá pod Pradědem
OkresJeseník
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel715 (2021)[1]
Katastrální územíAdolfovice (34,96 km²)
Nadmořská výška463–508 m n. m.
PSČ790 01
Počet domů237 (2021)[2][3]
Adolfovice
Adolfovice
Další údaje
Kód části obce1759
Kód k. ú.601756
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Pomník obětem 1. sv. války v Adolfovicích

Adolfovice jsou poprvé zmiňovány roku 1284 jako součást majetku vratislavských biskupů patřícího k obvodu hradu Otmuchov.[5] Vznikly jako lánová ves[6] vrcholně středověkou kolonizací a jejich jméno (1284 Adolcovici, 1305 Adolphi villa, 1417 Adilphsdorf) pochází pravděpodobně ze jména lokátora. Patrně na počátku 14. století získali vesnici příslušníci loupeživého rodu Haugwitzů, kteří v místě vybudovali tvrz. Název tvrz, která zanikla patrně ve 2. čtvrtině 15. století se nedochoval, novodobé názvy jsou Schlossberg (1806, Kneifel) a Adelsburg (1894, A. Peter). Písemně jsou Adolfovice v majetku rodu doloženy k roku 1370, kdy je rytíř Albrecht Haugwitz prodal svému bratru Merhotovi; v držení nejmenovaných biskupských leníků se připomínají i roku 1420. V Adolfovicích se již roku 1305 připomíná zákupní fojtství a farní kostel, který pravděpodobně v 15. století zanikl. V roce 1666 po něm ještě byly patrny zbytky a malá věžička, ve které byl zvon, který daroval farář Michel Oppitz z Freiwaldau (1647-52).

Roku 1506 se ves nachází opět v majetku biskupa, který toho roku celé frývaldovské panství zastavil augšpurským podnikatelům Fuggerům, ale již roku 1547 byla včleněna zpět do biskupských statků. I v Adolfovicích, jako v celém širším okolí Jeseníku, se od středověku do třicetileté války těžila a nahrubo zpracovávala železná ruda. Obce se významně dotkly čarodějnické procesy 17. století, zejména za jejich vyvrcholení roku 1651, kdy přišlo o život 14 zdejších obyvatel; upáleny byly i roční a osmiletá dívka.

Koncem 18. století začala vrchnost rozprodávat půdu zájemcům. Nový kostel, farnost a škola byly zřízeny roku 1730 sice v Domašově, avšak těsně na hranicích Adolfovic a s jejich přispěním. Od 17. do poloviny 19. století mnoho obyvatel též domácky zpracovávalo lněnou přízi a pletlo punčochy.

Místní obyvatele nemohla uživit pole ani lesy, proto byly zakládány různé malé, zejména dřevozpracující závody (1881 továrna na nástroje a pily, 1916 závod na výrobu dřevité vlny). Po opětovném osídlení po roce 1945 navázala obec na tradici dřevozpracujícího průmyslu, který byl ovšem znárodněn. Místní jednotné zemědělské družstvo bylo po nezdaru prvního pokusu založeno roku 1955, roku 1962 se spojilo s družstvem v Domašově a roku 1973 bylo přičleněno k družstvu v Jeseníku.

 
Pozůstatky tvrze v Adolfovicích

V roce 1964 byly Adolfovice spojeny se sousední obcí Domašov, čímž vznikla nová obec - Bělá pod Pradědem.[7][8]

Obyvatelstvo editovat

Počet obyvatel Adolfovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[9][10]:

Rok 1806 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 826 1 053 1 315 1 517 1 485 1 375 1 272 1 163 1 254[p 1] 1 196 676 799 668 602 741 779 782 768 715
Počet domů - - 162 185 170 185 183 185 204 - - 188 137 137 165 189 214 228 237
  1. z toho: 2 Čechoslováci, 1244 Němců; 1240 řím. kat., 7 evang., 3 bez vyzn.

V Adolfovicích je evidováno 253 adres : 244 čísla popisná (trvalé objekty) a 9 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 214 domů, z toho 198 trvale obydlených.

Zajímavosti editovat

Kulturní památky editovat

  • pozůstatky hrádku či tvrze z počátku 14. století ("Adelsburg")[12][13]

Přírodní památky editovat

Na území Adolfovic zasahují i:

Fotogalerie editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 855. 
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 855. 
  6. Vsi podle typu na geoportálu NPÚ
  7. MELZER, M.; SCHULZ, J. a kol. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: OÚ Šumperk a OVM Šumperk, 1993. ISBN 80-85083-02-7. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 25. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32.  Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975. 
  10. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Jeseník, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. 
  11. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-06. 
  12. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. vyd. vyd. Praha: Academia, 1994. ISBN 8020004734, ISBN 9788020004734. OCLC 32861924 S. 38. 
  13. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=373

Externí odkazy editovat