Pradědská hornatina

geomorfologický podcelek Hrubého Jeseníku

Pradědská hornatina je geomorfologický podcelek, tvořící hlavní (jižní) část celku Hrubý Jeseník[1]. Nejvyšším bodem je Praděd (1491 m).

Pradědská hornatina
Pradědská hornatina od Rejchartic - vlevo masív Mravenečníku, vpravo hlavní hřeben od Vysoké hole po Ztracené kameny
Nejvyšší bod1491 m n. m. (Praděd)
Střední výška953 m n. m.

Nadřazená jednotkaHrubý Jeseník

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Pradědská hornatina
Pradědská hornatina
PovodíMorava, Opava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIVC-7C
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Pradědská hornatina tvoří jižní část Hrubého Jeseníku. Od sousední Keprnické hornatiny je na severozápadě oddělena Červenohorským sedlem (1013 m), od Medvědské hornatiny na severovýchodě Videlským sedlem (930 m). Na jihu je sedlem Skřítek (877 m) oddělená od Hraběšické vrchoviny, podcelku Hanušovické vrchoviny.

Rozdělení Pradědské hornatiny a její zařazení do geomorfologického členění celého Hrubého Jeseníku zobrazuje následující tabulka:

HoropisEditovat

Od Červenohorského sedla po sedlo Skřítek se táhne úzký hlavní hřeben, na němž leží většina vrcholů hornatiny. Od severu jsou to Velký Klínovec (1167 m), Výrovka (1168 m), Velký Jezerník (1309 m), Malý Děd (1369 m), Praděd (1491 m, nejvyšší vrchol pohoří), Petrovy kameny (1447 m), Vysoká hole (1465 m), Velký Máj (1385 m), Jelení hřbet (1367 m), Břidličná hora (1358 m), Pecny (1334 m) a Pec (1311 m). K západu vybíhá mohutná rozsocha Mravenečníku (1344 m) s horní nádrží přečerpávací elektrárny na temeni Dlouhých strání (1354 m). Několik rozsoch vybíhá z hlavního hřebene k východu.[2]

TuristikaEditovat

Hlavní hřeben hornatiny od Petrových kamenů po Pec je nejkrásnější částí Hrubého Jeseníku.[2]. Po tomto hřebeni prochází hlavní hřebenová trasa - červená   turistická trasa ze sedla Skřítek na Červenohorské sedlo; na tuto trasu je napojeno několik turistických tras stoupajících z různých míst v okolí hřebene. Na hřebeni Pradědské hornatiny leží několik turistických chat umožňujících občerstvení a ubytování (Švýcárna, restaurace na vrcholu Pradědu, Kurzovní chata, Barborka, Ovčárna a bufet na místě vyhořelé chaty Alfrédka).

Ochrana přírodyEditovat

Mimo umístění uvnitř CHKO Jeseníky je velká část hlavního hřebene Pradědské hornatiny speciálně chráněna v rámci přírodních rezervací, další rezervace se nacházejí mimo hlavní hřeben:[2][3]

Mimo rezervací se v Pradědské hornatině nachází ještě několik chráněných přírodních památek, mimo jiné bývalé lomy na krupník (Smrčina, Zadní Hutisko).

ReferenceEditovat

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. a b c MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: OÚ Šumperk a OVVM Šumperk, 1993. 
  3. http://www.jeseniky.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1619