Otevřít hlavní menu

Železniční trať Košice – Čierna nad Tisou

Železniční trať Košice – Čierna nad Tisou a dále do ukrajinského Čopu je slovenská hlavní železniční trať spojující Košice s pohraniční stanicí Čierna nad Tisou a s Ukrajinou. Jde o dvojkolejnou železniční trať, elektrifikovanou pomocí stejnosměrné napájecí soustavy 3 kV. Na trati je provozována osobní i nákladní doprava, přepravující zejména dovážené komodity z východní Evropy (uhlí, železná ruda).

Košice - Čierna nad Tisou
Slovenské Nové Mesto - staniční budova
Slovenské Nové Mesto - staniční budova
Číslo 190
Provozovatel dráhy ŽSR
Technické informace
Délka 99 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D4
Napájecí soustava 3 kV DC
Maximální sklon 15 ‰
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 120 km/h
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Žiliny
98,750 Košice
97,800 Košice nákladná stanica
97,070 Košice predmestie
Silnice R2
94,902 Barca St. 1
94,200 Barca
Barca St. 4
92,038 Krásna nad Hornádom
trať do Zvolena
trať do Hidasnémeti
Hornád
Torysa
ŠRT (1520 mm)
84,204 Nižná Myšľa
Olšava
81,987 Vyšná Myšľa
79,743 Bohdanovce
76,471 Ruskov
69,634 Slanec
64,421 Kalša
61,675 Výh. Slivník výh. 8
trať do Trebišova
58,702 Kuzmice
52,580 Odb. Michaľany
50,812 Michaľany
trať do Trebišova
44,605 Silnice I/79
43,638 Hl. Čerhov
37,934 Silnice I/79
36,933 Slovenské Nové Mesto
trať do Sátoraljaújhely
33,079 Borša
Bodrog
29,189 Streda nad Bodrogom
25,389 Hl. Somotor
17,559 Veľký Horeš
10,909 Pribeník
8,803 Dobrá
6,387 Biel
5,300 Čierna nad Tisou zastávka
4,006 Čierna nad Tisou
0,000
271,500
státní hranice SK/UA
271,000 Соломоново / Solomonovo
trať do Nyíregyházy
266,500 Чоп / Čop
trať do Halmeu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trať je součástí jedné z větví panevropského koridoru V. V Čopu navazuje v rámci tohoto koridoru na hlavní trať Lvov – Stryj – Čop na Ukrajině.

HistorieEditovat

Trať z Košic přes Slanské vrchy a dále procházející Východoslovenskou nížinou až do Čierné nad Tisou vznikla jako plynulé pokračování Košicko-bohumínské dráhy počátkem 70. let 19. století. Spolu s dráhou Michaľany – Łupków si od ní Rakousko slibovalo pohodlnější a rychlejší přístup do odlehlých oblastí Haliče a také pozvednutí hospodářské vyspělosti regionu. Stavba začala v roce 1869 a první úsek z Michaľan do Slovenského Nového Mesta byl otevřen v dne 7. ledna 1872.[1] Koncem srpna téhož roku byl odevzdán do provozu úsek z dnešního Čopu (tehdy uherský Csap) přes Boršu do Sátoraljaújhely a ještě v prosinci byly obě části propojeny spojkou mezi Boršou a Slovenským Novým Mestem.[2] Vzhledem k náročnějšímu terénu se stavba úseku z Michaľan do Košic protáhla a tento úsek je provozován až od října 1873.[1] Poté již bylo možné projet vlakem napříč celým dnešním Slovenskem z Čadce až do Čopu.

 
Nejtypičtější řady na trati – 131 a 183 v depu v Čierné nad Tisou

Začátkem 50. let byla celá trať postupně zdvojkolejněna, aby umožňovala větší hustotu vlaků. Poslední jednokolejný úsek na trati byl mezi stanicemi Ruskov a Krásna nad Hornádom; druhá kolej zde byla položena roku 1955.[3] Poté přišla na řadu v rámci projektu „Tratě družby“ (ŽilinaKošiceČierna nad Tisou) elektrifikace celé trati, která probíhala mezi lety 19611962.[1] Po rekonstrukci bylo možné na trati zavést mnohem větší objem dopravy, který si vyžádala rozsáhlá stavební činnost po celém Československu. Již v době elektrifikace bylo jasné, že přinejmenším požadavkům hutnictví, pro které se začalo dovážet enormní množství surovin (denně i více než 50 000 tun železné rudy) ze SSSR, ani dvojkolejná elektrifikovaná trať stačit nebude a hledalo se náhradní řešení.[4] Zvítězil plán stavby zcela nových železáren „na zelené louce“ na předměstí Košic a dopravu surovin pro ně měla obstarat zvlášť postavená trať se širokým rozchodem (1 520 mm), aby se nemusely pracně a dlouze překládat.[4] Otevřena byla v roce 1966 pod zkratkou ŠRT.[4] Tento krok provozu na trati přes Čiernou velmi odlehčil a zlepšil pravidelnost a přesnost dopravy. Mezitím vzniklo v Čierné nad Tisou překladiště, rozkládající se na ploše více než 10 čtverečních kilometrů a umožňující přeložit tisíce tun nákladu denně.[5] V dobách největšího provozu zde bylo přeloženo až 50 vlaků denně.[5] Ve jménu dodržování dohody, podle které je vlak překládán přijímající stranou, však šlo pouze o vlaky ve směru ze Sovětského svazu – soupravy jedoucí opačným směrem přeložení čekalo až v Čopu (a na navazujícím seřaďovacím nádraží Baťovo).[5] Ložené vlaky se surovinami ze SSSR tak přijížděly do Čierné po souběžné trati širokého rozchodu z Čopu do Čierné, postavené již v roce 1947 a elektrifikované v šedesátých letech.[6]

Dlouhá cestovní doba mezi Košicemi a Trebišovem (obvykle navíc s úvratí v Michaľanech) si v 80. letech vyžádala stavbu přímé spojky, která odbočuje v nově vybudované výhybně Slivník (poblíž stejnojmenné výhybny na ŠRT, tehdy pod názvem Červený Dvor). Zprovozněna byla roku 1985 a o čtyři roky později se dočkala i elektrifikace – jízdní dobu v daném úseku zkrátila nejméně o 20 minut.

SoučasnostEditovat

Trať Košice – Čierna nad Tisou je i dnes jednou z vůbec nejvytíženějších tratí na celém Slovensku. Díky velkému množství komodit, dovážených z východní Evropy, je zde intenzita nákladních vlaků pozoruhodná a čítá v každém směru i více než 30 vlaků denně. Nejběžnější řadou jsou dvoudílné lokomotivy 131; kvůli náročnému stoupání v úseku mezi Kuzmicemi a Ruskovem dostávají těžší vlaky postrkový stroj řady 183. Osobní doprava zajišťuje spojení s východoslovenskou metropolí Košicemi a osobní vlaky jezdí ve špičce až v hodinovém taktu.[7] V převážné většině jsou dopravovány elektrickými jednotkami řad 460 nebo 671, případně lokomotivami řady 163. Rychlíky ve směru do Trebišova a Humenného vedou motorové lokomotivy řad 754 či 757.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c ŽSR 190 : Košice - Kalša - Trebišov, Sátoraljaújhely-Slovenské N. M. - Čierna n./T. [online]. Vlaky.net [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. https://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h190-4.htm Železničná trať Borša - Michaľany
  3. Tabuľky traťových pomerov 101 [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky, 2007-12-09, rev. 2010-05-01 [cit. 2011-01-06]. Kapitola A Čop UA – Čierna nad Tisou – Košice. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-22. (slovensky) 
  4. a b c ŠTEFEK, Petr. Širokorozchodná trať (ŠRT) [online]. Stránky přátel železnic, 1998 [cit. 2016-11-05]. Dostupné online. (čeština) 
  5. a b c ŠINDLAUER, Zdeněk. Česká Lípa-střelnice – Kursk. 1. vyd. Praha: Dopravní vydavatelství Malkus, 2007. 218 s. ISBN 80-87047-03-6. S. 10. 
  6. KORCSMÁROS, Gabriel. ŠRT: Největší suchozemský přístav bývalé ČSSR [online]. Železničář, 2016-01-31 [cit. 2017-02-24]. Dostupné online. (čeština) 
  7. CESTOVNÝ PORIADOK VLAKOV OSOBNEJ DOPRAVY 2016/2017 – trať 190 [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky, 2016-12-11 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online. (slovensky) 

ZdrojeEditovat