Červenka (nádraží)

železniční stanice

Červenka je železniční stanice, která se nachází na adrese Nádražní 372 ve stejnojmenné obciokrese Olomouc. Leží v km 65,783[1] na trati Česká Třebová – Přerov, ze které ve stanici odbočuje zde trať do Prostějova.

Červenka
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
ObecČervenka
Souřadnice
Červenka
Červenka
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice333120[1]
TratěČeská Třebová – Přerov, Červenka – Prostějov
Nadmořská výška235[1] m n. m.
V provozu od1845
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje6
Nástupiště (nástupní hrany)5 (6)[1]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobus (VOJTILA TRANS, s.r.o.)
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaBezbariérové WCPlatba v EurechČekárna pro cestující
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Nádraží vzniklo na nově budované trati Olomoucko-pražské dráhy společnosti Severní státní dráha z Olomouce do Prahy v letech 1843–1845. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, který trať navrhl. Nádraží tehdy neslo název Littau – Litovel. V roce 1855 získala trať Rakouská společnost státní dráhy (StEG). V roce 1886 byla vybudována trať Červenka – Litovel a nádraží v obci dostalo název Schwarzbach a od roku 1918 svůj název Červenka.[1] V roce 1927 bylo ukončeno zdvoukolejnění úseku Zábřeh na MoravěOlomouc hlavní nádraží.[2] Roku 1959 byla trať procházející stanicí elektrizována soustavou 3 kV stejnosměrného proudu.[3] V roce 1984 byla dokončena přestavba železniční stanice Červenka, při které byla postavená nová nádražní budova.

Modernizace editovat

Stanicí prochází III. železniční koridor. V letech 2005 až 2008 probíhala modernizace úseku Zábřeh na Moravě – Červenka. Rekonstrukcí prošlo i nádraží v Července, při které byla opravena nádražní budova, položeny nové koleje a rychlost navýšena na 160 km/h, vybudován podchod mezi nástupišti a další jiné úpravy. Stanice je vybavena elektronickým stavědlem ESA 11, které je dálkově řízeno z centrálního dispečerského pracoviště Přerov.[4][5][6]

Popis stanice editovat

Vybavení stanice editovat

V budově je umístěna čekárna, výdejna jízdenek a WC. Je zde 5 nástupišť – 1 vnější u staniční budovy, 3 jednostranná a 1 ostrovní propojené podchodem se staniční budovou. Pro informace o vlakových spojení ve stanici funguje rozhlas a elektronické tabule na nástupištích a v čekárně. Je zde také místnost určená pro úschovu kola, která se již ale nezamyká. Do všech prostor nádraží je umožněn bezbariérový přístup.[7][8]

Výpravní budova editovat

V úseku Olomouc – Česká Třebová byla železniční stanice Červenka zařazena do IV. třídy.[9] Její vybavení se skládalo z výpravní budovy, skladů a vodárny.

Výpravní budova byla navržena Antonem Jünglingem jako stavba se středním patrovým tříosým traktem na čtvercovém půdorysu, k němuž byla po stranách přistavěna krátká přízemní křídla. Střední část byla kryta stanovou střechou, křídla měla střechy valbové. Empírové fasády s do líce vsazenými okny byly členěny hladkými omítanými plochami s pásovou rustikou se širokými pásy. Úzké šambrány s jemnou profilací rámovaly obdélná okna. Později byla vnitřní dispozice upravena, kdy byly zvětšeny kanceláře a čekárna.[10]

Po převzetí dráhy StEG byla výpravna v roce 1875 přestavěna do podoby odpovídající Schumannovým výpravním budovám třídy III.B. Návrh vypracoval inženýr Jan Částka z oddělení pozemních staveb ředitelství pro udržování dráhy. Budova s dvouosými patrovými křídly přistavěnými ke středovému trojosému rizalitu byla krytá sedlovou střechou. Členění bylo v podobě tenkých průběžných a parapetních říms. Ve štítech byla dvojice malých okének.[11]

V roce 1974 byla zahájena rozsáhlá přestavba železniční stanice, která byla provedena ve čtyřech etapách a při které byla stávající výpravní budova snesena. Nejdříve byly vybudovány provozní místnosti a sociální zařízení. Výstavba tohoto objektu byla ukončena 1. prosince 1977. Následně byla vybudována dopravní část, její ukončení bylo 15. prosince 1980 a následovala třetí etapa, která byla ukončena 20. prosince 1982. V této etapě byla postavena jednopatrová výpravní budova podle projektu Eduarda Daňka z Projekční kanceláře dráhy v Olomouci. V přízemí byla odjezdová hala s vestibulem, čekárnou a bufetem. V patře byly umístěny šatny a nocležny. Výstavba nádraží byla ukončena 12. prosince 1984 výstavbou nástupištního přístřešku.[2][9]

Vodárna editovat

Vodárna, která byla postavena přes koleje naproti výpravní budově, měla středový trakt skoro čtvercového půdorysu se dvěma bočními křídly se třemi okenními osami a valbovou střechou. V každém křídle byl byt pro strážníka trati, do kterého se vstupovalo do kuchyně a z ní do kabinetu a dále do pokoje. V jednoosé patrové střední části byl v přízemí kotel s čerpadlem. Na valené klenbě stropu byla posazena čtyřhranná nýtovaná nádrž o objemu 14 m³. Střední trakt měl nízkou stanovou střechu.[12] V roce 1886 byla ve stanici postavena malá hrázděná jednokolejná lokomotivní remíza, která byla v roce 1910 v souvislost s provozem trati z Červenky do Litovle nahrazena u českotřebovského zhlaví jednokolejnou zděnou výtopnu s vodárnou[13].[14]

Klášter editovat

V roce 1847 nechal velmistr řádu německých rytířů arcivévoda Maxmilián Josef Rakouský-Este postavit v těsné blízkosti nádraží empírový zámeček, který mu sloužil jako čekárna při jeho cestách na řádové hrady Bouzov, Sovinec nebo na bruntálské panství. V roce 1859, po výstavbě železnice z Olomouce do Bruntálu, jej daroval řádu redemptoristů, kteří jej přestavěli na klášter. V roce 1862 byla dokončena přístavba kostela zasvěceného svatému Alfonsovi. V roce 1950 byl klášter zrušen a řeholníci byli vystěhováni. Od roku 1959 slouží jako dům pro seniory.[15][16]

Reference editovat

  1. a b c d e Červenka (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  2. a b KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 5–7, 107–108. 
  3. Železniční trať 501 (CZ) • Česká Třebová - Olomouc hlavní nádraží. www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  4. Červenka – Zábřeh na Moravě: hotovo!. VLAKY.NET [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Červenka – Nádražní hlášení. hlaseni.net [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  6. Trať Česká Třebová – Přerov dálkově ovládaná. Reportér AŽD Praha. 3. 2012, roč. 8, čís. 1, s. 19. Dostupné online. 
  7. [1]Informace o stanici Červenka
  8. Železniční stanice Červenka. www.cd.cz [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  9. a b Železniční stanice Červenka. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  10. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dĕdictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracovištĕ v Ostravĕ, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 39–40, 57. 
  11. Borovcová, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy ... c.d., s. 53 a 57
  12. Borovcová, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy ... c.d., s. 91
  13. Pozice bývalé výtopny s vodárnou. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. 
  14. Borovcová, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy ... c.d., s. 109, 111
  15. Červenka - popis zámku, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  16. Klášter sv. Alfonse v Července - Příběhy a pověsti - Litovelské Pomoraví - Červenka. www.litovelsko.eu [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat