Otevřít hlavní menu

Anton Jüngling (14. dubna 1798 Vídeň1888 ?) byl rakouský železniční architekt.[1][2]

Anton Jüngling
Narození 14. března 1798
Vídeň
Úmrtí 1888?
Povolání architekt železnic
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Vystudoval polytechnický institut ve Vídni a Akademii výtvarného umění ve Vídni u architekta Petra Nobileho. V letech 1822–1838 pracoval jako účetní zapisovatel u c. k. Dvorského stavebního úřadu ve Vídni, 1836–1842 pracoval jako projektant pozemních staveb c.k. Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF). Než opustil státní službu vykonával obě zaměstnání a v roce 1837 žádal SDCF o přijetíza stálého architekta.[2] V roce 1842 nastoupil jako přednosta kanceláře pozemních staveb Generálního ředitelství státních drah, v letech 1850–1852 v Generálním stavebním ředitelství, v letech 1852–1860 pracoval v Ústředním ředitelství pro železniční stavby a v letech 1860–1864 v Generální inspekci rakouských železnic.[1]

DíloEditovat

Na doporučení stavebního rady Hermenegilda Francesconiho obdržel v roce 1838 Anton Jüngling zadání na vypracování plánů, rozpočtů a zadávacích podmínek pro staniční budovy na trati Vídeň–Brno. Jünglinga práce zaujala natolik, že opustil dráhu státního úředníka a nastoupil k SDCF jako architekt v pozici adjunkta vrchního inženýra. Do roku 1842 navrhoval a řídil stavby především výpravních budov na tratích společnosti SDCF Vídeň–Břeclav–Brno, Břeclav–Přerov–Lipník nad Bečvou, Přerov –Olomouc, od roku 1942 na tratích Severní státní dráhy Olomouc–Praha, Brno–Česká Třebová a další (Praha–Děčín).

První stavby, které ještě nepodléhaly typizaci byly navrhovány jednotlivě. Přesto se u Jünglingových staveb opakovaly některé formy, jako patrové stavby s vysokou valbovou střechou, a architektonické prvky (mělké rizality, atiky, trojúhelníkové štíty). Jeho práce byla ovlivněna i vzory anglických staveb, např. samostatně stojící nástupištní přístřešky se sedlovými střechami, které jsou nesené dřevěnými sloupky, byly inspirovány průjezdnou stanicí v Crown Street v Liverpoolu z roku 1830.[2]

Od roku 1842 Jügling pracoval pro Severní státní dráhu. V té době již byly stanice rozděleny dle významnosti do pěti tříd, z nich nejpočetnější byla IV. třída (čekárna, pokladna, dva byty a vodárna). Toto rozdělení vedlo Jünglinga k vytvoření typizovaných staveb, které byly rozlišovány drobnými detaily např. v členění fasád, délkou křídel (u vodáren).[2]

Některé stavby:

  • 1838 Nordbanhof, Vídeň, klasicistní sloh, přestavěno v letech 1859–1865, bombardován v roce 1945, zbořeno
  • 1838 Rajhrad, výpravní budova s remízou
  • 1839 návrh nádraží Břeclav (realizováno v roce 1840)
  • 1839 Žabčice strážní domek s čekárnou, klasicismus[1]
  • 1841 přestavba brněnského nádraží[3]
  • 1841 Hodonín nádraží, výpravní budova, vodárna a remíza[1]
  • 1841 původní nádraží Přerov
  • 1841 původní nádraží Olomouc
  • 1841 výpravní budova Napajedla[2]
  • 1841 strážní domek později rozšířen o přístabu patrové vodárny s přízemním křídlem Moravská Nová Ves[2]
  • 1843 architektonický návrh budov nádraží Františka Josefa (Masarykovo nádraží), klasicismus a novorenesanční sloh, přestavěno v šedesátých letech 19. století.[4][5]
  • 1845 výpravní budova nádraží v Českém Brodě[6] (nahrazena ve 20. letech 20. stol., zbořena)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. 
  2. a b c d e f BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: [s.n.], 2017. 208 stran s. Dostupné online. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 17–24. 
  3. Rekonstrukce hlavního vlakového nádraží v Brně | BARVY A LAKY TELURIA, s. r. o.. www.barvyteluria.cz [online]. [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. 
  4. Hlavní nádraží v Praze - vládní salonky. TYRKYS, škola cestovního ruchu. Dostupné online [cit. 2017-06-20]. (česky) 
  5. Česká nádraží jsou mnohdy zrcadlem doby, kdy vznikla.StabvaWEB 29. 4. 2008. Dostupné online
  6. Železniční nádraží Český Brod | Komoot - Cycling & Hiking App. komoot [online]. [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Svět na kolejích — Česká televize. Česká televize [online]. Česká televize, 2009 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  8. Adamov a okolí - Trať Brno – Česká Třebová. www.adamovaokoli.cz [online]. [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. 
  9. Adamov a okolí - Dům číslo popisné 107. www.adamovaokoli.cz [online]. [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat