Rajhrad (železniční zastávka)

železniční zastávka v Česku

Rajhrad je železniční zastávka ve městě Rajhrad na trati Břeclav–Brno. Původní stanice byla roku 2000 zrušena a nahrazena zastávkou. V roce 2021 byla jižně od zastávky, již v katastru Holasic, zprovozněna odbočka Rajhrad.

Rajhrad
Výpravní budova v roce 2013
Výpravní budova v roce 2013
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
MěstoRajhrad
Souřadnice
Rajhrad
Rajhrad
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice358150
TraťBřeclav–Brno
Nadmořská výška198 m n. m.
V provozu od1839
Dopravní koleje2
Nástupiště (nástupní hrany)2 (2)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaZastávka MHD a linkových autobusových spojů
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaBezbariérové WCČekárna pro cestujícíPlatba v Eurech
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První odbočná trať Severní dráhy císaře Ferdinanda vedla z Břeclavi do Brna. Jako první byl provizorně zprovozněn úsek mezi Rajhradem a Brnem, na němž v roce 1838 vykonala první zkušební jízdu 11. listopadu 1838 lokomotiva Moravia, kterou řídil vrchní inženýr stavby Karl Ghega.[1] Ve dnech 15. a 16. prosince téhož roku bylo provedeno několik propagačních jízd s cestujícími mezi Brnem a Rajhradem.[2] Celý úsek mezi Břeclaví a Brnem byl uveden do pravidelného provozu 7. července 1839.[3]

Stanice

editovat

Průjezdnou stanici Rajhrad (německy Raigern)[4] projektoval architekt Antonín Jüngling. Po stranách výpravní budovy se nacházela vodárna a strážní domek. Při výstavbě I. tranzitního koridoru byla stanice 29. března 2000 změněna na zastávku.[5]

Výpravní budova

editovat

Výpravní budova byla přízemní, fasáda členěná půlkruhovými slepými arkádami s hladkými pilastry, střední část budovy byla zdobená tříosým v horní části bosovaným rizalitem se třemi oblouky.[4] Nad průčelím byla rovná atika. Ve středním oblouku byla dočasně situována výtopna pro jeden parní stroj. Naproti vjezdu byla točna. První lokomotivy Moravia a Herkules byly po jednotlivých dílech dovezeny povozy a na místě smontovány. Oblouk byl později zazděn a prostor adaptován na čekárnu a dopravní kancelář.[6][7]

Vodárna

editovat
 
V pravém rohu budova bývalé vodárny z roku 1839

Vodárna je nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu na tratích SDCF. Jedná se o patrovou jednoosou věž s valbovou střechou s přízemními bočními křídly po stranách. Nároží bylo členěno mělkou bosáží.[4]

Poskytované služby

editovat

V zastávce jsou cestujícím poskytovány tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), možnost platit v eurech, platba platební kartou, bezbariérové WC, výdej In Karet (ČD), čekárna.[8]

Reference

editovat
  1. Internetová encyklopedie Brna. První příjezd vlaku do Brna (Zkušební jízda Rajhrad–Brno). Dostupné online.
  2. BUTSCHEK, Alan. Propagační jízdy vlaků z Brna do Rajhradu [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2016-06-01 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. 
  3. 8. Nádraží a první jízda vlakem v roce 1838. www.mikroregion-rajhradsko.cz [online]. [cit. 2017-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-18. 
  4. a b c BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 171. 
  5. NOHEL, Petr. Ukončení existence stanice Rajhrad. Stránky přátel železnic [online]. Duben 2000 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  6. Kolektiv. 160 let železnice v Brně, 1839–1999. Brno 1999, s. 51–52
  7. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 41. 
  8. Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-06-08]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě

Externí odkazy

editovat