Otevřít hlavní menu
Hrázděné patro na zděném přízemku.

Hrázděná stavba (německy Fachwerkbau nebo Fachwerkhaus) je stavba, jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. Na české území pronikla koncem 15. století spolu s německými přistěhovalci.[1] Setkáme se s ní hlavně v severních a západních Čechách,[2] a to téměř výhradně v kombinaci s roubenou nebo zděnou stavbou.

Obsah

KonstrukceEditovat

Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (mazanina, vepřovice, později pálené cihly).

Hrázděné kostelyEditovat

 
Kostelík sv. Václava na Dolním předměstí v Žatci

Oblast hrázděných kostelů se táhne Evropou od Nizozemí přes severní a střední Německo až do východního Pruska a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace hesenských hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu souvisí s reformací. Za hesenského lanckraběte Filipa Velkodušného byla na synodě v Homburku zahájena roku 1526 reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.

Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem 1500 - 1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako sýpky (např. kostel ve Wagenfurthu). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat polygonální kněžiště.

Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část Slezska. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve Svídnici (Kostel Míru). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o hřbitovní kapli sv. Václava v Žatci z roku 1520 (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu), o špitální kostel Všech svatých v Jáchymově z roku 1516 a o kapli Nejsvětější Trojice (hrázděná část pochází z roku 1753) ze zaniklých Žichlic u Modlan, dnes přenesenou do skanzenu v obci Zubrnice.

 
Hasičská věž v Přípeři

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VAŘEKA, Josef. Lidová architektura: encyklopedie. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 429 s. Dostupné online. ISBN 9788024712048. (česky) Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC. 
  2. Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie. iDNES.cz [online]. 2013-06-18 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • ZEMAN, Lubomír; DLESK, Vladimír. Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 1996. ISSN 1240-9401.
  • ZEMAN, Lubomír. Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2004. ISSN 1210-9401.

Externí odkazyEditovat