Chlorid arsenitý
Chlorid arsenitý je anorganická sloučenina se vzorcem AsCl3, též označovaná jako „arsenové máslo“. Jedná se o toxickou olejovitou bezbarvou kapalinu, která však při nižší čistotě může být i žlutá. Je meziproduktem při výrobě organických sloučenin arsenu.[2]
| Chlorid arsenitý | |
|---|---|
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid arsenitý |
| Ostatní názvy | Arsenové máslo |
| Anglický název | Arsenic trichloride |
| Německý název | Arsen(III)-chlorid |
| Sumární vzorec | AsCl3 |
| Vzhled | Bezbarvá olejovitá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7784-34-1 |
| PubChem | 24570 |
| SMILES | Cl[As](Cl)Cl |
| InChI | 1S/AsCl3/c2-1(3)4 |
| Číslo RTECS | CG1750000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 181,28 g/mol |
| Teplota tání | −18 °C |
| Teplota varu | 129,6 °C |
| Hustota | 2,149 7 g/cm3 2,565 g/cm3 (−79 °C) |
| Viskozita | 9,77×10−6 Pa.s |
| Index lomu | 1,597 5 |
| Rozpustnost ve vodě | Rozkládá se |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol ethanol diethylether vodný roztok HCl |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | CCl4 kapalné uhlovodíky |
| Relativní permitivita εr | 12,8 (20 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −5,127×10−6 cm3g−1 (18 °C) |
| Ionizační energie | 11,7 eV |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,737 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS06  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R23/25 R50/53 |
| S-věty | (S1/2) S20/21 S28 S45 S60 S61 |
| NFPA 704 |  0
4
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Struktura editovat
AsCl3 má pyramidovou molekulu se symetrií C3v. Vazba As-Cl má délku 2,161 Å a úhel Cl-As-Cl je 98°25’±30.[3][4] Chlorid arsenitý má čtyři normální módy vibrace: ν1(A1) 416, ν2(A1) 192, ν3 393 a ν4(E) 152 cm−1.[5] Vazby v AsCl3 jsou převážně kovalentní, což vysvětluje nízkou teplotu tání.
Příprava editovat
Chlorid arsenitý se připravuje reakcí oxidu arsenitého s chlorovodíkem s následnou destilací:
- As2O3 + 6 HCl → 2 AsCl3 + 3 H2O
Lze ho připravovat také chlorací arsenu při 80–85 °C, ale k této metodě je potřeba elementární arsen.[2]
- 2 As + 3 Cl2 → 2 AsCl3
Další možností je příprava reakcí oxidu arsenitého s dichlordisulfanem. Je k tomu potřeba jednoduchý přístroj a proces je účinný:[6]
- 2 As2O3 + 6 S2Cl2 → 4 AsCl3 + 3 SO2 + 9 S
Reakce editovat
Chlorid arsenitý s vodou hydrolyzuje na kyseliny arsenitou a chlorovodíkovou:
- AsCl3 + 3 H2O → As(OH)3 + 3 HCl
Přestože je AsCl3 méně citlivý na vlhkost než PCl3, stejně na vlhkém vzduchu dýmá.[7]
AsCl3 při působení As2O3 podléhá redistribuci za vzniku anorganického polymeru AsOCl. Se zdroji chloru tvoří AsCl3 soli obsahující aniont [AsCl4]–. Reakcí s bromidem nebo jodidem draselným vzniká bromid, resp. jodid arsenitý.
Chlorid arsenitý je užitečný v organické chemii, například trifenylarsan vzniká z AsCl3 takto:[8]
- AsCl3 + 6 Na + 3 C6H5Cl → As(C6H5)3 + 6 NaCl
Bezpečnost editovat
Sloučeniny arsenu jsou obecně velmi toxické. Pro AsCl3 to platí obzvlášť, protože je těkavý a dobře rozpustný.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arsenic trichloride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Arsenic trichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sabina C. Grund, Kunibert Hanusch, Hans Uwe Wolf "Arsenic and Arsenic Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, VCH-Wiley, 2008, Weinheim.DOI:10.1002/14356007.a03_113.pub2
- ↑ P.Kisliuk; C.H.Townes. The Microwave Spectra and Molecular Structure of Phosphorus and Arsenic Trichloride. J. Chem. Physics 1950, 18.
- ↑ Jean Galy; Renee Enjalbertl Pierre Lecante; Andrzej Burian "AsCl3: From the crystalline to the liquid state. XRD (176< T (K) < 250) and WAXS (295K) studies" Inorg. Chem 2002, volume 41, pp 693-698.DOI:10.1021/ic0102788
- ↑ Klapoetke, Thomas M. "The vibrational spectrum of arsenic trichloride" Main Group Metal Chemistry 1997, volume 20, pp 81-83.
- ↑ R. C. Smith, "Manufacture of Arsenic trichloride" The Journal of Industrial and Engineering Chemistry 1919, volume 11, pp 109-110. DOI:10.1021/ie50110a009
- ↑ Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
- ↑ SHRINER, R. L.; WOLF, C. N. Tetraphenylarsonium Chloride Hydrochloride. Org. Synth.. 1963. Dostupné online.; Coll. Vol.. S. 910.. Describes the preparation of As(C6H5)3.
Literatura editovat
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid arsenitý na Wikimedia Commons
