Abertamy
Abertamy (německy Abertham) jsou město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Leží patnáct kilometrů severně od Karlových Varů. Město stojí v Krušných horách v nadmořské výšce okolo 900 metrů a žije v něm 896[1] obyvatel.
| Abertamy | |
|---|---|
.jpg) Náměstí Míru od západu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Ostrov |
| Obec s rozšířenou působností | Ostrov (správní obvod) |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°22′8″ s. š., 12°49′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 896 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,70 km²[2] |
| Nadmořská výška | 900 m n. m. |
| PSČ | 362 35 |
| Počet domů | 282 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Abertamy Farní 2 362 35 Abertamy obecabertamy@volny.cz |
| Starostka | Ing. Renata Mrňková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Abertamy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 554979 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město bylo založeno v první polovině šestnáctého století v souvislosti s objevem ložiska stříbrných rud. Po úpadku dolů v sedmnáctém století se významným hospodářským odvětvím stalo krajkářství a od poloviny devatenáctého století výroba kožených rukavic. Po druhé světové válce se v okolí města asi dvacet let těžil uran. Po ukončení těžby se město stalo centrem zimní rekreace se sportovním areálem na Plešivci.
Název editovat
Název Abertamy je v Česku jedinečný a vznikl spojením dvou slov. Druhý člen tohoto spojení, německé Damm, znamená hráz. Původ prvního členu vysvětlují tři odlišné hypotézy. Může pocházet z hornoněmeckého slova âber (otevřený, nepokrytý) a jméno města by potom bylo odvozeno ze spojení Häuser am abern Damm, neboli domy u holé a teplé hráze. Podle druhé hypotézy se slovo âber vyskytuje jen zřídka, a v názvu města se objevilo spíše změnou výslovnosti slova Eber (kanec). Jméno Abertamy by tak znamenalo kančí hráz. Třetí hypotéza název odvozuje ze spojení aber-tham (postranní či zadní hráz).[4]
V historických pramenech se název města objevuje ve tvarech: Aberdams (1547), Abertam (1579), Abertham (1581), Aberthan (1582), Obertam a Abertham (1590), Abertan (1596), Abertal (1599), Oberthal (1600), Aberthamb (1654), Aberthamber (1722), in Abertham (1785), Abertamm, Obertammm a Abertamy (1845), Abertham a Abertam (1847) a úředně Abertham (1854–1923).[4]
Historie editovat
První písemná zmínka o Abertamech pochází z roku 1529 a nachází se v jáchymovské kronice.[5] Nové sídlo patřilo až do zrušení patrimoniální správy městu Jáchymov a jeho obyvatelé měli stejná práva jako jáchymovští měšťané. Správu sídla a výkon nižších soudních pravomocí zajišťoval rychtář. V roce 1534 stál v blízkosti šachty Lorenz dřevěný luteránský kostel.[6]
.jpg)
Vznik Abertam je spojen s rozvojem stříbrných dolů na začátku třicátých let šestnáctého století.[5] Stříbrná ruda byla objevena náhodně při hloubení studny nebo vodního příkopu, ale brzy byly odkryty všechny důležité žíly. Nejvýznamnější z nich byla Lorenzova žíla pojmenovaná po Vavřinci Šlikovi. Po něm byla pojmenována také dědičná štola, která doly odvodňovala. Vedla přímo pod městem ve směru východ–západ. K hlavním dolům patřila štola Albrecht, která ústila blízko hřbitova ve spodní části sjezdovky Ski areálu Abertamy. Ruda se však dobývala v desítkách děl, z nichž některé dosáhly hloubky okolo dvou set metrů.[7] Délka historických štol z šestnáctého až devatenáctého století dosáhla asi dvaceti kilometrů a ze získaného stříbra bylo možné vyrazit přes osm set tisíc jáchymovských tolarů.[8]
Dne 23. dubna 1579 daroval císař Rudolf II. část bývalého šlikovského majetku Koruně české. Darovaný majetek tvořila města Jáchymov, Horní Blatná, Hřebečná, Abertamy, Pernink, Oloví a Luby. Věnování bývá interpretováno jako povýšení Abertam na horní město, ale jejich hornický statut byl dán úzkými vazbami na Jáchymov. Ještě v roce 1780 měly Abertamy vlastní soud, ale všechna ostatní privilegia byla shodná s jáchymovskými. Jediným vlastním abertamským privilegiem bylo právo výročního trhu udělené v roce 1792 císařem Františkem.[6]
Výnosy dolů začaly klesat už koncem čtyřicátých let šestnáctého století,[7] a během třicetileté války hornictví prakticky ustalo. Po válce ve městě podle berní ruly z roku 1654 stálo 85 domů (z toho devět pustých), v nichž žilo 500–600 lidí. Snahy o obnovu těžby, které proběhly okolo poloviny osmnáctého století, nebyly úspěšné. Teprve ve čtyřicátých až šedesátých letech devatenáctého století byla těžba v malém měřítku obnovena.[9]
.jpg)
Už na konci šestnáctého století se mezi obyvateli rozšířilo, jako náhradní zdroj obživy, krajkářství. Ve druhé polovině devatenáctého století se Abertamy proslavily výrobou kožených rukavic. Jejich výrobu ve městě v polovině devatenáctého století zavedl Adalbert Eberhart a o půl století později se jich ve městě vyrobilo asi 1,5 milionu párů ročně. V té době už Abertamy byly samostatnou obcí, která se v roce 1877 dočkala povýšení na město. Koncem třicátých let dvacátého století výroba dosahovala 6,6 milionů páru ročně a zabývalo se jí 1 200 lidí z města a celkem asi 11 000 obyvatel ze širokého okolí. Rukavice se vyvážely do šedesáti zemí včetně Spojených států amerických nebo Kanady. Město bylo také oblíbeným střediskem zimních i letních sportů.[6] V šedesátých letech dvacátého století výrobu rukavic převzaly dobříšské Rukavičkářské závody.[10] Výroba koženého zboží se ve městě udržela až do roku 1998.[6]
Po druhé světové válce bylo vysídleno německé obyvatelstvo.[6] V období 1946 a 1965 byla obnovena hornická činnost. Předmětem jejího zájmu se stal uran dobývaný obnovenou štolou Tří králů a dolem Jeroným. Délka podzemních prostor vyražených v poválečném období dosáhla 53 kilometrů a dalších sedmnáct kilometrů chodeb se nachází pod návrším Nový rok, kde fungovala šachta Východní Abertamy.[9]
Po ukončení těžby se Abertamy staly turistickým střediskem, jehož jádrem je skiareál na Plešivci.[6]
Abertamský sýr editovat
Město bylo známé výrobou abertamského sýra. K útlumu jeho výroby došlo po odsunu Sudetských Němců.
Přírodní poměry editovat
Abertamský rudní revír má rozměry 1 500 × 1 800 metrů a tvoří jej především svory. Na jihu jej ohraničuje karlovarský žulový pluton a na severovýchodě bludenský zlom. Severní část revíru přechází do fylitů a na západě pokračují svory až k Perninku. Rudní ložiska byla vázaná na malé čočky s obsahem stříbra, bismutu, kobaltu, niklu a uranu. Mocnost žil, tvořených zejména křemenem, kalcitem, dolomitem a fluoritem, se pohybovala v řádu nižších desítek centimetrů.[8]
Kolem města protéká říčka Bystřice. Do severní části katastrálního území Abertamy zasahuje část evropsky významné lokality Krušnohorské plató.
Obyvatelstvo editovat
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2404 obyvatel (z toho 1104 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 2378 Němců, jeden Žid a 23 cizinců. Kromě dvaceti evangelíků a pěti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 2600 obyvatel: osmnáct Čechoslováků, 2545 Němců, jednoho Žida a 36 cizinců. Náboženská struktura byla pestřejší. Stále výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 21 evangelíků, tři příslušníci církve československé, tři židé a 21 lidí bez vyznání.[12]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 310 | 3 605 | 3 644 | 4 010 | 4 293 | 3 512 | 3 824 | 2 261 | 1 715 | 1 145 | 1 156 | 1 052 | 1 197 | 1 213 | 813 |
| Počet domů | 384 | 399 | 407 | 444 | 444 | 444 | 524 | 627 | 381 | 259 | 214 | 232 | 239 | 264 | 282 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 046 | 2 149 | 2 256 | 2 610 | 2 834 | 2 404 | 2 600 | 1 595 | 1 417 | 1 047 | 1 107 | 1 021 | 1 160 | 1 157 | 759 |
| Počet domů | 233 | 241 | 246 | 274 | 275 | 276 | 348 | 427 | 381 | 233 | 198 | 209 | 214 | 237 | 247 |
Městská správa editovat
Dne 22. června 2007 byl obci vrácen status města.[15]
Části města editovat
- Abertamy
- Hřebečná
Městské symboly editovat
Městský znak: "V červeném španělském štítě dvě zkřížená hornická kladiva se zlatými topůrky a stříbrnými mlátky".
Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. května 2007.[16] Prapor se odvíjí dle heraldických pravidel z obecního znaku: "V červeném listě uprostřed umístěná dvě zkřížená hornická kladiva se zlatými topůrky a stříbrnými mlátky, které zdobí zlatá královská koruna. Kladiva jsou zároveň nesena dvěma stříbrnými lvy stojícími na zlatém břevně. Poměr šířky k délce listu je 2:3."[16]
Doprava editovat
Městem vede silnice II/219 v úseku Pernink–Jáchymov. Dále tudy vede silnice III/2193 z Abertam přes Hřebečnou na Ryžovnu kde se pak rozděluje do tří směrů: Horní Blatná, Potůčky, Boží Dar. Na jihu města se nachází dva lyžařské areály (Plešivec, Abertamy).
Pamětihodnosti editovat
.jpg)
V okolí Abertam jsou patrné pozůstatky těžby stříbra i uranu. Nejvýraznějšími stopami po těžbě stříbra jsou haldy u Křížové šachty, nad štolou Tří králů nebo přímo ve městě v místech, kterými probíhala žíla Buriani. V údolí Bystřice jsou patrná zabořená ústí několika štol. Mohutné odvaly se dochovaly také u uranové štoly Albrecht nebo u jámy Jeroným.[8]
Kulturní památky ve městě:
- Kostel Čtrnácti svatých pomocníků – barokní stavba z roku 1736, upravená v první polovině devatenáctého století
- Rukavičkářská expozice Abertamy – muzeum v budově městského úřadu
- Vila čp. 286 – budova z roku 1927
Osobnosti editovat
- Kajetan Bayer (1831–1904), podnikatel v důlním průmyslu na Plzeňsku
- Johann Heiser (1870–1933), pedagog a politik
- Josef Henrich (1879–1943), lesník
- Horst Siegl (* 1969), fotbalista
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Abertamy, Abertham, s. 2.
- ↑ a b URBAN, Michal. Horní města Krušných hor. 1. vyd. Díl Karlovarský kraj. Sokolov: Fornica Publishing, 2014. 319 s. ISBN 978-80-87194-47-8. S. 33. Dále jen Horní města Krušný hor (2014).
- ↑ a b c d e f Horní města Krušný hor (2014), s. 34.
- ↑ a b Horní města Krušný hor (2014), s. 38.
- ↑ a b c Horní města Krušný hor (2014), s. 40.
- ↑ a b Horní města Krušný hor (2014), s. 39.
- ↑ Exkluzivní rukavice z Abertam [online]. Muzeum Karlovy Vary [cit. 2021-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 232.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ a b Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ostrov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-03 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
- ↑ a b Udělené symboly – Abertamy [online]. 2007-05-29 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abertamy na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Abertamy ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Abertany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Abertamy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
