Rosice
Rosice (německy Rossitz) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, 16 km západně od Brna. Leží v katastrálním území Rosice u Brna, tento název nese i místní pošta a železniční zastávka. Žije zde přibližně 6 700[1] obyvatel.
Rosice | |
---|---|
Pohled od jihu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Rosice |
Obec s rozšířenou působností | Rosice (správní obvod) |
Okres | Brno-venkov |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°10′56″ s. š., 16°23′16″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 6 738 (2024)[1] |
Rozloha | 12,74 km²[2] |
Katastrální území | Rosice u Brna |
Nadmořská výška | 326 m n. m. |
PSČ | 665 01 |
Počet domů | 1 475 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 14 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Palackého nám. 13 665 01 Rosice u Brna posta@rosice.cz |
Starostka | Andrea Trojanová |
Oficiální web: www | |
Rosice | |
Další údaje | |
Kód obce | 583782 |
Kód části obce | 412031 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatNázev osady byl odvozen od osobního jména, které znělo buď Ros (což byla domácká podobě jména Rostislav či Rostimír) nebo Rosa (které vzniklo odvozením od zmíněného Ros nebo bylo totožné s obecným rosa). Jméno (výchozí tvar byl Rosici) bylo původně vlastně označením obyvatel osady a znamenalo „Rosovi lidé“.[4]
Přírodní poměry
editovatRosice se nacházejí v Boskovické brázdě, na soutoku říčky Bobravy s Říčanským potokem.
Znak
editovatModrý štít, ve kterém je uprostřed vyobrazena vpravo plovoucí štika přirozené podoby a barvy s oranžovým okem a červenou zřítelnicí, s oranžovými ploutvemi a ocasem. Na horním kraji štítu vroubeného ozdobným bronzovým okrajem je posazena stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými zuby.[5]
Historie
editovatPrvní dochovaná zmínka o Rosicích se nalézá v listině z roku 1259, v níž jsou zmiňováni majitelé místního hradu bratři Bohuš a Hartman s přídomkem z Rosic. Ve 14.–15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic, jejichž erb zdobila stříbrná štika v červeném poli.
Rosice se postupně vyvinuly v městys. V roce 1880 se jejich součástí stala vesnice Pendrov, nacházející se v údolí Bobravy. Roku 1907 byly Rosice císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a obdržely městský znak. Od roku 1921 do roku 1996 zde fungovala sklárna.[6]
Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byly součástí města Rosice také Tetčice.[7]
Od roku 2003 jsou Rosice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 24 obcí. K 5. lednu 2011 vstoupila v účinnost změna hranice mezi Rosicemi a sousední obcí Tetčice, uskutečněná na základě vzájemné dohody o změně společných hranic ze dne 12. října 2010.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 3 676 | 3 058 | 3 055 | 3 398 | 3 817 | 4 109 | 4 984 | 4 634 | 4 819 | 4 396 | 4 978 | 4 985 | 5 296 | 5 740 | 6 600 |
Počet domů | 257 | 267 | 290 | 370 | 433 | 512 | 803 | 976 | 1 018 | 921 | 961 | 1 081 | 1 140 | 1 266 | 1 475 |
Vývoj počtu obyvatel
Doprava
editovatRosice protíná silnice první třídy 23 (Brno, dálnice D1 – Kývalka – Náměšť nad Oslavou – Třebíč). Nájezd na dálnici D1 u Kývalky (exit 182) je od Rosic vzdálen 6 km. Městem prochází železniční trať Brno – Jihlava (č. 240), místní zastávka se jmenuje Rosice u Brna.
Rosice jsou obsluhovány Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje v zóně 425. Spojení zajišťují (stav k 1. 10. 2006) vlaky na lince S4 (Brno – Náměšť nad Oslavou) a autobusové linky 405 (Zastávka – Rosice – Brno), 406 (Ivančice – Rosice – Brno), 421 (Lukovany – Rosice), 423 (Mohelno – Ivančice – Rosice) a 153 (Tišnov – Rosice – Ivančice). V sousedních obcích Zastávka a Tetčice jsou přestupní uzly IDS JMK, kde je možné přestoupit na vlak linky S4.
Přes Rosice vede několik cyklotras, z toho některé částečně značené a připravované:
- cyklotrasa 5171: Veverská Bítýška – Šmelcovna – Javůrek – Rosice – Tetčice – Dolní Kounice – Pohořelice
- cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice
- cyklotrasa 5173: Zastávka (rozcestí u Rosic) – Oslavany – Biskoupky
Pamětihodnosti
editovat- Zámek na kopci nad soutokem Bobravy s Říčanským potokem je dominantou města. Místní hrad byl přestavěn na zámek pravděpodobně za Pertolda z Lipé. Další přestavba do renesančního slohu proběhla za Žerotínů v 17. století. Posledním soukromým majitelem zámku byl Mořic Arnold baron de Forest-Bischofsheim, který vzdoroval pozemkové reformě, ale nakonec majetek odprodal státu. Dnes na zámku sídlí městská knihovna, Středisko volného času (dříve Dům dětí a mládeže) a od října 2010 zprovozněné Zámecké kulturní centrum. Od dubna do října je veřejnosti přístupná zámecká expozice. Jižní křídlo zámku využívá obecní úřad s rozšířenou působností.
- Děkanský a farní kostel sv. Martina stojí na návrší jižně pod zámkem, obklopen bývalým hřbitovem. Původně románský kostel je pozdějšími přístavbami upraven v kombinaci gotického a renesančního stylu. Je nejstarší stavbou ve městě.
- Poutní kaple Nejsvětější Trojice na jižním návrší města založil majitel rosického panství Jiří Hausperský z Fanalu v 18. století. Ke kapli vede chráněná lipová alej s křížovou cestou, oficiálně registrovaná pod jménem Lipové stromořadí v Rosicích.
- Kašna se sochou slovanské bohyně Živěny na náměstí byla instalována roku 1868 při příležitosti otevření prvního městského vodovodu. Původně byla umístěna v Brně na Lidické ulici.
- Pranýř pod radnicí není používán od zrušení místního hrdelního soudu roku 1752. Na současné místo byl postaven roku 1959.[10]
- V Rosicích také sídlí včelařské muzeum s knihovnou Českého svazu včelařů a včelařskou chovatelskou stanicí.[11]
- Na poli pod Oborou roste památná hrušeň polnička, evidovaná v seznamu památných stromů jako Hrušeň pod Oborou.
- Na ulici Litostrovské roste u křižovatky památný strom jírovec maďal evidovaný pod názvem Strážná paní.
Osobnosti
editovat- Jan Bobrovský (* 1945), basketbalový hráč a trenér
- Zdenek Bobrovský (1933–2015), basketbalista
- Karel Franz ml. (1864–1933), lékař, odborník v léčbě tuberkulózy
- Antonín Kolek (1895–1983), spisovatel
- Vladimír Koukal (1931–1961), kněz
- Vladimír Malacka (1893–1960), hudební skladatel
- Oldřich Med (1914–1991), salesiánský kněz, spisovatel
- Miroslav Mikulášek (* 1930), vysokoškolský učitel, literární vědec a rusista
- Jindřiška Smetanová (1923–2012), spisovatelka, scenáristka
- Emil Vaňura (1899–2003), diplomat
- Vilém Vaňura (1908–1982), hudební skladatel
- Antonín Zhoř (1896–1965), spisovatel
- Ladislav Krejčí (* 1999), fotbalista
Sport
editovat- FC Slovan Rosice – fotbalový klub
- HC Štika Rosice – hokejový klub, založený v roce 2013
- HCM Slovan Rosice – hokejový klub, zaniklý v roce 2009
- Streetsurvival Rosice – zápasnický klub se zaměřením na MMA a BJJ
- Florbal Rosice – mládežnický florbalový klub, založený v roce 2021
Galerie
editovat-
Pohled od jihovýchodu
-
Radnice
-
Kašna před radnicí a Rahnův palác
-
Kašna na náměstí se sochou bohyně Živěny
-
Zámek
-
Nádvoří zámku
-
Zámecké kulturní centrum
-
Kaple Nejsvětější Trojice
Partnerská města
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 378.
- ↑ DŘÍMAL, Jaroslav a kol. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Brno : Blok, 1979. s. 98.
- ↑ Archivovaná kopie. www.kic.rosice.cz [online]. [cit. 2011-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-21.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 575. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Rosice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Pranýř [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Včelařské muzeum. www.kic.rosice.cz [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Partnerská města a obce. www1.rosice.cz [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-28.
Literatura
editovat- Kolektiv autorů. Rosice 100 let městem : 1907–2007 : almanach sestavený u příležitosti 100. výročí povýšení Rosic na město. Rosice : Kulturní informační centrum Rosice, 2007. ISBN 978-80-254-0997-8.
- ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, 2005. ISBN 80-86559-15-7.
- JANELE, Josef. Město Rosice: Nástin dějepisný a statistický. Rosice: Městská rada Rosice, 1907. 62 s. Dostupné online.
- KOLEK, Antonín. Rosice během staletí. Rosice : Gloria, 1994.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rosice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Rosice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Slovníkové heslo Rosice ve Wikislovníku
- Rosice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Náhled aktuální katastrální mapy v ČÚZK Archivováno 3. 4. 2017 na Wayback Machine.
- Kulturní informační centrum Rosice
- Zámek Rosice Archivováno 4. 6. 2011 na Wayback Machine.
- rosicko.cz – Regionální portál Rosicka