Rosice (zámek, okres Brno-venkov)

zámek v Rosicích v okrese Brno-venkov

Zámek Rosice je renesanční stavba ve městě Rosice. Od konce 80. let 20. století přístupný veřejnosti. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Zámek Rosice
Zámek Rosice
Zámek Rosice
Základní informace
Sloh renesanční architektura
Poloha
Adresa Rosice, ČeskoČesko Česko
Ulice Žerotínovo náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 28272/7-941 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Arkády na nádvoří

PopisEditovat

Nachází se nad soutokem Bobravy a Říčanského potoka. Hlavní budova obepíná první arkádové nádvoří zámku ze všech stran. Hlavní budova je od okolí oddělena příkopem, přes který vedou dva mosty severní do čestné zahrady zámeckého parku a východní na druhé nádvoří. Druhé nádvoří lemují dvě samostatně stojící novější křídla zámku. Jižní ve tvaru písmene "L", severní k němu zrcadlově symetrické.

Stavební vývojEditovat

Zámek byl renesančně přestavěn během 16. století. Z původního hradu datovaného do počátku 14. století se však kromě sklepení a části obvodové zdi na severním okraji budovy, nedochovalo téměř nic.

  • 13. století předpokládá se, že zde existovalo menší feudální sídlo
  • 14. století budování gotického hradu rodem Hechtů
  • 15. století destrukce během husitské revoluce a následné rekonstrukce hradu.
  • 16. století zahájeny první renesanční úpravy Pertoldem z Lipé. Rozsáhlou přestavbu dokončili Žerotínové.
  • 17. století renesanční přestavba dokončena výsledkem byla dvoupatrová hlavní budova a tři nová zámecká křídla, která obepínala druhé nádvoří.
  • 19. století demolice východního křídla na druhém nádvoří

VyužitíEditovat

Zámek býval v minulosti střediskem rosického panství, které před první světovou válkou získal spolu s panstvím Veveří baron Mořic Arnold de Forest. V roce 1919 uvalilo ministerstvo zemědělství v Praze na panství Rosice vnucenou správu, kterou vykonával správce Jeroným Marek.[2]

Pozemková reforma. Státní pozemkový úřad přidělí do vlastnictví, popřípadě do pachtu z velkostatku: 1. Rosice-Veveří v soud. okrese Brno-venkov, Ivančice a Velká Býteš zbytkové statky: ze dvora Bystré ve výměře cca 72 ha, Prštice ve vým. cca 83 ha, Ostrovačice I. ve vým. 53 ha, Ostrovačice II. ve vým. 55 ha, Dukovany ve vým. 95 ha, Rosice I. ve vým. 142 ha, Rosice II. ve vým. 111 ha, Říčany ve vým. 72 ha, Říčky ve vým. cca 109 ha, Javůrek ve vým. 48 ha, Újezd ve vým. 41 ha. Dále hospodářský lihovar v Říčkách.

Venkov, 19.09.1925[3]

Od druhé poloviny 20. století se stal sídlem orgánů státní moci a správy. Sídlila zde Veřejná bezpečnost, Civilní obrana, Státní lesy, Zvláštní škola, mateřská škola, Geodézie a městská knihovna. Koncem 20. století získalo zámek do majetku město Rosice, které prostřednictvím Správy zámku zahájilo rekonstrukci objektu a jeho postupné zpřístupňování veřejnosti. V 21. století je turistům přístupná výstavní a historická expozice, pro občany sídlo obecního úřadu s rozšířenou působností, městská knihovna, základní umělecká škola, ochotnické divadlo a středisko volného času.

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-31]. Identifikátor záznamu 139565 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7.
  3. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 19.09.1925, 20(219). s. 10.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat