Plzeňský kraj (do 1862)

Plzeňský kraj;
Území
Sídlo kraje	Plzeň
Historická země	Čechy
Vznik	2. pol. 13. století
Zánik	1862
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plzeňský kraj (německy Pilsner Kreis, latinsky Circulus Pilsnensis) nebo také jen Plzeňsko je historická územní jednotka v západních Čechách. Počátky jeho existence spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Raně středověké přemyslovské správní hradiště se původně nalézalo ve Starém Plzenci, ale Plzeňský kraj byl nazván podle královského krajského města Plzeň, které se stalo jeho správním centrem.

Roku 1862 byl spolu s krajským zřízením Čech zrušen. Až v roce 1949 vznikl nový Plzeňský kraj, který byl ovšem už v roce 1960 nahrazen Západočeským krajem. Vedle něj vznikl roku 2000 současný samosprávný Plzeňský kraj.

Historie

První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.

Významnou roli v rozmach kraje dělaly cisterciácké kláštery u Nepomuku a v Plasích, benediktinský klášter v Kladrubech a ženský premonstrátský klášter v Chotěšově. Označením ekonomického rozmachu ve vrcholném středověku jsou královská města při obchodních stezkách do Bavorska – Domažlice, Plzeň, Klatovy, Stříbro a Sušice. Kraj zbohatl také z hornictví kovových rud včetně stříbra a zlata. Plzeňský kraj byl zřetelně ovlivněn husitským hnutím, udály se zde dvě významné vítězné bitvy husitů s křížovými výpravami, u Tachova roku 1427 a u Domažlic roku 1431. Roku 1680 postihla sever kraje nezdařená sedlácká vzpoura. Ještě slavnější je povstání Chodů vedené Janem Sladkým Kozinou v roce 1693. Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Plzeňském kraji 105 790 křesťanů a 836 židů, dohromady 106 626 obyvatel starších 10 let.

Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl Plzeňský kraj rozdělen na podíl Plzeňský a Klatovský.^[1] Kraje vydržely v tomto uspořádání až do roku 1849, v revolučním roce 1848 došlo k závažným změnám ve struktuře i činnosti rakouské správy. Předně byla zrušena patrimoniální (vrchnostenská) správa (panství) a nahrazena byla správou státní (zeměpanskou). Dále byla zavedena samospráva, čímž se veškerá správa zdvojkolejnila. Nové správní uspořádání bylo upraveno několika dokumenty: dubnovou ústavou, císařským nařízením č. 268/1849 ř. z., o nové organizaci soudní, č. 255/1849 ř. z., o nové organizaci správy, a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849. Posledně jmenovaným byla svobodná obec prohlášena za základ svobodného státu.

Jednotný Plzeňský kraj byl obnoven v pozměněných hranicích k 1. lednu 1850 (bez Tachovska a Falknova patřících k Chebskému kraji) a vydržel se změněným uspořádáním z roku 1855 až do 23. října 1862, kdy bylo krajské zřízení v Čechách zrušeno.^[1] Po zrušení se země členily již jen na okresy, přičemž Plzeň se stala sídlem okresního hejtmanství už od roku 1850. Nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů a krajský soud stále sídlí v Plzni.

Významní hejtmané

1584–? Jan Jiří ze Švamberka^[2]
1607–1608 Petr II. ze Švamberka^[3]
1632 Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat
1658 František Diviš Vratislav z Mitrovic^[4]
1678–1679 Wolf Maxmilián Lamingen z Albenreuthu
1705–1707 Václav Josef Lažanský z Bukové
1750–1751 Šebestián František Künigl
1759–1764 Maxmilián Václav Lažanský z Bukové

Sídla v kraji roku 1654

Místa v Plzeňském kraji z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Města

město	stav	obyvatel roku 1702*^[5]	počet budov roku 1830	obyvatelstvo přítomné roku 1830	obyvatelstvo domácí roku 1830^[6]
Domažlice	královské město	2719	533	5626	5659
Plzeň	královské krajské město	2115	548	8798	8228
Planá	poddanské, panské město, panství Planá	1137	456	2725	2830
Sokolov	poddanské, panské město, panství Sokolov	973	363	1855	1889
Horšovský Týn	poddanské, panské město, panství Horšovský Týn	813	271	2088	2252
Rokycany	královské město	780 (roku 1651)	325	2797	2825
Klatovy	královské město	763	543	5780	5740
Tachov	poddanské, panské město, panství Tachov	708	485	2952	2955
Stříbro	královské město	535 (roku 1651)	406	2990	2982
Bor	poddanské, panské město, panství Bor	478	274	1807	1835
Nepomuk	poddanské, panské město, panství Zelená Hora	438	207	1421	1468
Kladruby	poddanské, duchovní město, panství Kladruby	268	178	1048	1121
Kdyně	poddanské, panské město, panství Kout a Záhořany	245	167	1667	1718
Město Touškov	poddanské, duchovní město, panství Kladruby	115	118	892	901

(* roku 1702 jsou obyvatelé starší 10 let)

Městečka

městečko	stav	počet budov roku 1830	obyvatelstvo přítomné roku 1830	obyvatelstvo domácí roku 1830
Poběžovice	poddanské, rytířské městečko, statek Poběžovice	222	1829	1950
Radnice	poddanské, panské městečko, panství Osek	244	1856	1936
Dobřany	poddanské, duchovní městečko, panství Chotěšov	274	1807	1835
Přeštice	poddanské, panské městečko, panství Příchovice	231	1623	1777
Teplá	poddanské, duchovní městečko, panství Teplá	287	1638	1688
Staré Sedliště	poddanské, panské městečko, panství Staré Sedliště	230	1612	1627
Lázně Kynžvart	poddanské, panské městečko, panství Lázně Kynžvart	218	1536	1540
Švihov	poddanské, panské městečko, panství Švihov	183	1361	1468
Toužim	poddanské, panské městečko, panství Toužim	237	1384	1416
Strážov	poddanské, panské městečko, panství Opálka	170	1400	1414
Stráž	poddanské, panské městečko, panství Bor	183	1357	1357
Plánice	poddanské, panské městečko, panství Plánice	189	1305	1353
Nýrsko	poddanské, panské městečko, panství Bystřické	158	1272	1349
Dolní Žandov	poddanské, panské městečko, panství Lázně Kynžvart	201	1243	1257
Spálené Poříčí	poddanské, panské městečko, panství Spálené Poříčí	187	1255	1245
Stod	poddanské, duchovní městečko, panství Chotěšov	176	1196	1232
Blovice	poddanské, panské městečko, panství Hradiště	147	1167	1195
Janovice nad Úhlavou	poddanské, rytířské městečko, statek Janovice	157	1146	1188
Všeruby (Neumark)	poddanské, panské městečko, panství Všeruby	121	1102	1164
Hostouň	poddanské, panské městečko, panství Hostouň	152	1021	1092
Všeruby (Wscherau)	poddanské, panské městečko, panství Bělá	161	967	1013
Manětín	poddanské, panské městečko, panství Manětín	165	986	1008
Přimda	poddanské, panské městečko, panství Přimda	155	957	964
Chodová Planá	poddanské, rytířské městečko, statek Chodová Planá	152	933	957
Mutěnín	poddanské, rytířské městečko, statek Mutěnín	133	889	911
Nečtiny	poddanské, panské městečko, panství Nečtiny	139	886	900
Bezdružice	poddanské, panské městečko, panství Švamberk	116	894	898
Černošín	poddanské, panské městečko, panství Švamberk	162	850	856
Michalovy Hory	poddanské, panské městečko, panství Planá	160	849	856
Mnichov	poddanské, duchovní městečko, panství Teplá	136	831	851
Merklín	poddanské, rytířské městečko, statek Merklín	126	808	834
Lestkov	poddanské, panské městečko, panství Švamberk	113	794	803
Koloveč	poddanské, rytířské městečko, statek Unějovice a Srbice	121	775	795
Úterý	poddanské, duchovní městečko, panství Teplá	143	743	786
Útvina	poddanské, panské městečko, panství Toužim	133	747	761
Staňkov	poddanské, duchovní městečko, panství Chotěšov	95	670	678
Krásné Údolí	poddanské, panské městečko, panství Toužim	102	508	516
Měčín	poddanské, panské městečko, panství Roupov a Žinkovy	63	472	493
Poleň	poddanské, rytířské městečko, statek Poleň	60	462	489
Roupov	poddanské, panské městečko, panství Roupov a Žinkovy	81	486	488
Žinkovy	poddanské, panské městečko, panství Roupov a Žinkovy	52	405	420
Klenová	poddanské, panské městečko, panství Opálka
Pňovany	poddanské, panské městečko, panství Pňovany
Starý Plzenec	poddanské, panské městečko, panství Šťáhlavy

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 160, 161, 275.
↑ https://theses.cz/id/smde03/Bakalsk_prce_Jan_Ji_ze_vamberka_.pdf
↑ Archivovaná kopie. www.trebonskanocturna.cz [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-02.
↑ ROŽMBERSKÝ, Petr. Panská sídla v Mirošově. Ilustrace Milan Novobilský. Plzeň: Nadace České hrady, 1995. 20 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 5). S. 11.
↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání. Dostupné online.
↑ Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde. Dostupné online.

Literatura

SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeňský kraj na Wikimedia Commons

[:0-1] Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 160, 161, 275.

[2] ttps://theses.cz/id/smde03/Bakalsk_prce_Jan_Ji_ze_vamberka_.pdf

[3] Archivovaná kopie. www.trebonskanocturna.cz [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-02.

[rozmbersky-4] ROŽMBERSKÝ, Petr. Panská sídla v Mirošově. Ilustrace Milan Novobilský. Plzeň: Nadace České hrady, 1995. 20 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 5). S. 11.

[5] Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání. Dostupné online.

[6] Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]