Mže
Mže (německy Mies, latinsky Misa) je významná řeka v západních Čechách a v zemském okrese Tirschenreuth, vládního obvodu Horní Falc v Bavorsku v Německu, zdrojový tok Berounky. Délka toku je 106,5 km. Plocha povodí měří 1828,6 km².
| Mže | |
|---|---|
 Jez u Pavlovic | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 106,5 km |
| Plocha povodí | 1828,6 km² |
| Průměrný průtok | pod VD Hracholusky 8,27 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-10-01-002 |
| Pramen | |
| jižně od osady Asch 49°51′10,03″ s. š., 12°28′1,2″ v. d. 726 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Berounky v Plzni 49°45′14″ s. š., 13°23′26″ v. d. 301 m n. m. | |
| Protéká | |
 Německo (Bavorsko) Česko (Plzeňský kraj - Tachov, Stříbro, Plzeň) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatVe starších dobách se jménem Mže označovala řeka v celé délce od pramene až k ústí do Vltavy; pojmenování Berounka pro dolní tok pod Plzní je poprvé doloženo teprve roku 1638. Mže je zmíněna v Kosmově kronice či v Rukopise zelenohorském. Název Mies v němčině označuje zároveň město Stříbro.
Průběh toku
editovat
Mže pramení v nadmořské výšce 726 m na území Německa v Griesbašském lese (Griesbacher Wald) asi 1 km jižně od osady Asch (N49°51', E12°28'). Na krátkém úseku mezi hraničními znaky 32–33 tvoří v délce 1,36 km státní hranici mezi Českem a Německem[1] a v nadmořské výšce 639,7 m vstupuje na území České republiky. Dále pokračuje jihovýchodním až východním směrem a protéká městy Tachov a Stříbro. Na Mži se nacházejí vodní nádrže Lučina (vodárenská) a Hracholusky (víceúčelová). K nejvýznamnějším přítokům patří z levé strany Hamerský potok, Kosový potok (Kosí potok) a Úterský potok, z pravé strany je to Úhlavka. V Plzni se Mže v nadmořské výšce 301 m spojuje s Radbuzou a od tohoto místa nese název Berounka.
Větší přítoky
editovat- Prudký potok, zprava, ř. km 99,8[2]
- Lískový potok, zleva, ř. km 98,6[3]
- Ševcovský potok, zleva, ř. km 95,8[4]
- Sklářský potok, zprava, ř. km 95,0[4]
- Lužní potok, zprava, ř. km 94,1[5]
- Bílý potok, zleva, ř. km 90,9[6]
- Brtný potok, zprava, ř. km 85,9[7]
- Sedlišťský potok, zprava, ř. km 78,3[8]
- Hamerský potok, zleva, ř. km 75,5[9]
- Kosový potok (nazývaný též Kosí potok), zleva, ř. km 67,3[10]
- Veský potok, zprava, ř. km 64,3[11]
- Šárka, zprava, ř. km 60,6[12]
- Dolský potok, zleva, ř. km 58,5[13]
- Černošínský potok, zleva, ř. km 56,2[13]
- Lomský potok, zprava, ř. km 52,1[14]
- Otročínský potok, zleva, ř. km 49,3[15]
- Lázský potok, zprava, ř. km 46,4[15]
- Úhlavka, zprava, ř. km 44,5[15]
- Petrský potok, zleva, ř. km 39,2[16]
- Sulislavský potok, zprava, ř. km 36,8[17]
- Malovický potok, zleva, ř. km 36,2[18]
- Úterský potok, zleva, ř. km 31,3[19]
- Žebrácký potok, zleva, ř. km 27,2[16]
- Luční potok, zleva, ř. km 26,3[20]
- Hracholuský potok, zprava, ř. km 21,5[21]
- Úlický potok, též nazývaný Plešnický zprava, ř. km 20,4[21] [22]
- Myslinka, zprava, ř. km 15,3[23]
- Čeminský potok, zleva, ř. km 11,5[24]
- Malesický potok, zleva, ř. km 9,6[25]
- Vejprnický potok, zprava, ř. km 2,5[26]
Vodní režim
editovatPrůměrné měsíční průtoky Mže (m³/s) v kontrolním profilu VN Hracholusky:[27]
Hlásné profily:[28][29][30][31]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
|---|---|---|---|---|
| pod VD Lučina | 93,48 | 104,82 km² | 1,10 m³/s | 61,3 m³/s |
| Kočov | 80,60 | 275,04 km² | 2,23 m³/s | 99,0 m³/s |
| Stříbro | 41,81 | 1144,88 km² | 6,69 m³/s | 255,0 m³/s |
| pod VD Hracholusky | 22,70 | 1609,38 km² | 8,27 m³/s | 326,0 m³/s |
Využití
editovatVodáctví
editovatPro vodáckou turistiku není řeka příliš využívána, protože často nemá v letních měsících dostatek vody (navíc úsek v délce cca 20 km tvoří přehrada Hracholusky). Při vyšších vodních stavech bývá splavná od železniční stanice Pavlovice. Po deštích a při jarním tání se splouvá z Brodu nad Tichou po říčce Tichá a dále po Mži. Při vypouštění přehrady Lučina se splouvá zpod přehradní hráze nebo jednodušeji z Tachova či Kočova. Obtížnost se pohybuje od ZW C (úsek pod přehradou) až po WW I+ (horní část).
Mlýny
editovat- Husmannův mlýn – Tachov, okres Tachov, kulturní památka
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Seznam hraničních vodních toků tvořících státní hranice Česká republika – Spolková republika Německo – hraniční úsek Bavorsko [online]. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [cit. 2022-08-03]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 484) [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 478) [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 480) [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 482) [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 488) [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 489) [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 486) [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 491) [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 487) [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 497) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 498) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 492) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 493) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 494) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 500) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 501) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 503) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 504) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 508) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 510) [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Zámecký jez Buben na Mži
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 505) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 506) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 507) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 509) [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v dílčím povodí Berounky za rok 2013 (str. 46) [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice VD Lučina [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Kočov [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Stříbro [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-21.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice VD Hracholusky [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
Literatura
editovat- ŠMÍD, Zdeněk. Mže/Berounka. Putování po řekách. Praha, Litomyšl: Nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, 2010. 394 s. ISBN 978-80-7432-070-5.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mže na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Mže ve Wikislovníku
Mže ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Mže na OpenStreetMap
- VD Hracholusky – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ Archivováno 27. 9. 2008 na Wayback Machine.
- Bude se Berounka jmenovat Mže?
- Seznam vodních elektráren na Mži
- Mže - vodácký průvodce a kilometráž
