Orlická tabule
Orlická tabule je geomorfologický celek v severovýchodní části Východočeské tabule. Leží v Královéhradeckém kraji (okresy Trutnov, Náchod, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou) a v Pardubickém kraji (okresy Pardubice a Ústí nad Orlicí).
| Orlická tabule | |
|---|---|
 Město Kostelec nad Orlicí, v dáli Opočenský hřbet | |
| Nejvyšší bod | 454 m n. m. (U rozhledny) |
| Rozloha | 1006,2 km² |
| Střední výška | 291 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Východočeská tabule |
| Sousední jednotky | Východolabská tabule Svitavská pahorkatina Jičínská pahorkatina Krkonošské podhůří Podorlická pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Úpsko-metujská tabule Třebechovická tabule |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Orlická tabule na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | slínovec, jílovec, spongilit, sedimenty |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 50°13′5″ s. š., 16°3′43″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIC-2 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha a sídla
editovat
Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Dvůr Králové nad Labem (na severozápadě), Náchod (na severovýchodě), Žamberk (na východě), Vysoké Mýto (na jihu), Holice (na jihozápadě) a Opatovice nad Labem (na západě). Uvnitř celku leží města Choceň, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Třebechovice pod Orebem, Česká Skalice, částečně krajské město Hradec Králové a okresní město Rychnov nad Kněžnou, dále města Nové Město nad Metují a Jaroměř.
Charakter území
editovatJe to plochá pahorkatina převážně v povodí Orlice, Úpy a Metuje, ležící na slínovcích, jílovcích a spongilitech svrchní křídy, s pleistocenními říčními a eolickými (větrnými) sedimenty. Je zde slabě rozčleněný akumulační, erozně akumulační a erozně denudační povrch pleistocenních říčních teras a údolních niv Úpy, Metuje, Orlice a přítoků, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů v oblasti křídových antiklinál a synklinál.[1]
Geomorfologické členění
editovatCelek Orlická tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–2) se geomorfologicky člení na dva podcelky: Úpsko-metujská tabule (VIC–2A) na severu a Třebechovická tabule (VIC–2B) na jihu.
Tabule sousedí s celky Východolabská tabule na západě, Svitavská pahorkatina na jihu, Jičínská pahorkatina a Krkonošské podhůří na severu a Podorlická pahorkatina na východě.[1]
Kompletní geomorfologické členění Orlické tabule uvádí následující tabulka:
Nejvyšší vrcholy
editovat
Nejvyšším bodem Orlické tabule je U rozhledny (454 m n. m.).[2]
V tabulce jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 300 m n. m.
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| U rozhledny | 454 | Třebechovická tabule |
| Osičina | 416 | Třebechovická tabule |
| Dubinka | 362 | Třebechovická tabule |
| Chlum | 359 | Třebechovická tabule |
| Za Humny | 355 | Úpsko-metujská tabule |
| Starč | 355 | Úpsko-metujská tabule |
| Chlum | 354 | Třebechovická tabule |
| Čertův dub | 352 | Třebechovická tabule |
| Červená vrata | 347 | Třebechovická tabule |
| Chlum | 343 | Třebechovická tabule |
| Vinice | 340 | Úpsko-metujská tabule |
| Na Hradcích | 335 | Třebechovická tabule |
| Na Příčnici | 332 | Úpsko-metujská tabule |
| Králíčkův kopec | 330 | Úpsko-metujská tabule |
| Horka | 324 | Úpsko-metujská tabule |
| Vysoký Újezd | 321 | Třebechovická tabule |
| Lohová | 311 | Třebechovická tabule |
| Turek | 309 | Třebechovická tabule |
| Štěpnice | 309 | Úpsko-metujská tabule |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-12-16]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orlická tabule na Wikimedia Commons - Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)
