Třebechovická tabule

geomorfologický podcelek Orlické tabule ležící v Královéhradeckém a v Pardubickém kraji

Třebechovická tabule je geomorfologický podcelek v jižní části Orlické tabule, ležící v okresech Náchod, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okresech Pardubice a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Třebechovická tabule
Letecký pohled na město Třebechovice pod Orebem
Letecký pohled na město Třebechovice pod Orebem

Nejvyšší bod454 m n. m. (U rozhledny)
Rozloha795,2 km²
Střední výška292,1 m n. m.

Nadřazená jednotkaOrlická tabule
Sousední
jednotky
Úpsko-metujská tabule
Východolabská tabule
Svitavská pahorkatina
Podorlická pahorkatina
Podřazené
jednotky
Opočenský hřbet
Rychnovský úval
Českomeziříčská kotlina
Černilovská tabule
Brodecká plošina
Vysokochvojenská plošina
Bědovická plošina
Orlické nivy

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninyslínovec jílovec, sedimenty, spraš, váté písky
PovodíLabe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIC-2B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídla

editovat
 
Orlice mezi Svinarami a Svinárkami
 
Letecký pohled na město Kostelec nad Orlicí, v dáli Opočenský hřbet

Území podcelku se rozkládá zhruba mezi sídly Předměřice nad Labem (na severozápadě), Nové Město nad Metují (na severu), Kvasiny (na východě), Vysoké Mýto (na jihu), Holice (na jihozápadě) a Opatovice nad Labem (na západě). Zcela nebo částečně uvnitř podcelku leží krajské město Hradec Králové, okresní město Rychnov nad Kněžnou, titulní město Třebechovice pod Orebem a další města Choceň, Dobruška, Týniště nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí a Vamberk.[1]

Geomorfologické členění

editovat

Podcelek Třebechovická tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–2B) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule. Dále se člení na osm okrsků: Opočenský hřbet (VIC–2B–1) uprostřed, Rychnovský úval (VIC–2B–2) na severovýchodě, Českomeziříčská kotlina (VIC–2B–3) na severu, Černilovská tabule (VIC–2B–4) na severozápadě, Brodecká plošina (VIC–2B–5) na jihovýchodě, Vysokochvojenská plošina (VIC–2B–6) na jihozápadě, Bědovická plošina (VIC–2B–7) a Orlické nivy (VIC–2B–8) uprostřed.

Alternativní členění Balatky a Kalvody[2] uvádí pět okrsků: Opočenský hřbet, Rychnovský úval, Českomeziříčská kotlina, Černilovská tabule a Choceňská plošina.

Tabule sousedí s druhým podcelkem Orlické tabule, Úpsko-metujskou tabulí na severu, a s celky Východolabská tabule na západě a jihozápadě, Svitavská pahorkatina na jihu a Podorlická pahorkatina na východě.[3]

Kompletní geomorfologické členění celé Orlické tabule uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy

editovat
 
Přírodní rezervace Hemže-Mýtkov

Nejvyšším bodem Třebechovické tabule, potažmo celé Orlické tabule, je U rozhledny (454 m n. m.).[4]

V tabulce jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 300 m n. m.

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
U rozhledny 454 Opočenský hřbet
Osičina 416 Opočenský hřbet
Dubinka 362 Rychnovský úval
Chlum 359 Rychnovský úval
Chlum 354 Brodecká plošina
Čertův dub 352 Vysokochvojenská plošina
Červená vrata 347 Rychnovský úval
Chlum 343 Opočenský hřbet
Na Hradcích 335 Vysokochvojenská plošina
Vysoký Újezd 321 Černilovská tabule
Lohová 311 Černilovská tabule
Turek 309 Černilovská tabule

Reference

editovat
  1. Třebechovická tabule na Mapy.cz
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  3. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  4. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat