Otevřít hlavní menu

Východolabská tabule

geomorfologický celek Východočeské tabule

Východolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v severozápadní části Východočeské tabule. Leží v Královéhradeckém kraji (okresy Jičín, Trutnov, Náchod, Hradec Králové), v Pardubickém kraji (okresy Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí) a ve Středočeském kraji (okresy okrese Kolín, Nymburk).

Východolabská tabule
Černá u Bohdanče
Kunětická hora, letecký snímek

Nejvyšší bod 353 m n. m. (Na Šancích)
Délka 70 km
Rozloha 1618,2 km²
Střední výška 251 m n. m.

Nadřazená jednotka Východočeská tabule
Sousední
jednotky
Orlická tabule
Svitavská pahorkatina
Středolabská tabule
Jičínská pahorkatina
Železné hory
Podřazené
jednotky
Cidlinská tabule
Chlumecká tabule
Pardubická kotlina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Východolabská tabule na mapě Česka
Východolabská tabule na mapě Česka
Horniny slínovec, jílovec, spongilit, pískovec, sedimenty, spraš, váté písky
Povodí Labe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIC-1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Poloha a sídlaEditovat

 
Krajina v Pardubické kotlině u obce Dříteč
 
Soutok Labe a Chrudimky z pardubického zdymadla
 
Cidlina z mostu u vsi Pamětník
 
Češovské valy

Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Jičíněves (na severozápadě), Hořice (na severu), Kuks (na severovýchodě), Vysoká nad Labem (na východě), Vysoké Mýto (na jihovýchodě), Chrudim (na jihu), Kolín (na jihozápadě) a Lovčice (na západě). Uvnitř celku leží krajská města Pardubice a Hradec Králové (část) a další města Nový Bydžov, Chlumec nad Cidlinou a Jaroměř (část).

Charakter územíEditovat

Je to plochá pahorkatina v povodí Labe Cidliny a Loučné, na slínovcích, jílovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy, s pleistocenními říčními a eolickými (větrnými) sedimenty. Je zde slabě rozčleněný erozně denudační reliéf pleistocenních říčních teras a údolních niv Labe, Cidliny a přítoků, se sprašovými pokryvy a závějemi a pokryvy a přesypy vátých písků, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů.[1]

Geomorfologické členěníEditovat

Nejvyšší vrcholyEditovat

Nejvyšším bodem Východolabské tabule je Na Šancích (353 m n. m.).

V seznamu jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 300 m n. m.

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
Na Šancích 353 Chlumecká tabule
Chloumek 337 Chlumecká tabule
Chlum 337 Chlumecká tabule
Svíb 331 Chlumecká tabule
Holý 323 Cidlinská tabule
Hořiněveské lípy 320 Chlumecká tabule
Češovské valy 320 Cidlinská tabule
Hořička 312 Chlumecká tabule
Bukvice 312 Cidlinská tabule
Libiny 309 Chlumecká tabule
Za Kouty 308 Cidlinská tabule
Kunětická hora 307 Pardubická kotlina
Kazatelna 305 Cidlinská tabule
Jehlický vrch 302 Chlumecká tabule
Prašivka 301 Chlumecká tabule

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Související článkyEditovat