Východolabská tabule
Východolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v severozápadní části Východočeské tabule. Leží v Královéhradeckém kraji (okresy Jičín, Trutnov, Náchod, Hradec Králové), v Pardubickém kraji (okresy Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí) a ve Středočeském kraji (okresy okrese Kolín, Nymburk).
| Východolabská tabule | |
|---|---|
 Kunětická hora, letecký snímek | |
| Nejvyšší bod | 352 m n. m. (Na šancích) |
| Délka | 70 km |
| Šířka | 40 km |
| Rozloha | 1618,2 km² |
| Střední výška | 251 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Východočeská tabule |
| Sousední jednotky | Orlická tabule Svitavská pahorkatina Středolabská tabule Jičínská pahorkatina Železné hory |
| Podřazené jednotky | Cidlinská tabule Chlumecká tabule Pardubická kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Východolabská tabule na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | slínovec, jílovec, spongilit, pískovec, sedimenty, spraš, váté písky |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 50°11′18″ s. š., 15°37′56″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIC-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha a sídla
editovat
Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Jičíněves (na severozápadě), Hořice (na severu), Kuks (na severovýchodě), Vysoká nad Labem (na východě), Vysoké Mýto (na jihovýchodě), Chrudim (na jihu), Kolín (na jihozápadě) a Lovčice (na západě). Uvnitř celku leží krajská města Pardubice a Hradec Králové (část) a další města Nový Bydžov, Chlumec nad Cidlinou a Jaroměř (část).
Charakter území
editovatJe to plochá pahorkatina v povodí Labe Cidliny a Loučné, na slínovcích, jílovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy, s pleistocenními říčními a eolickými (větrnými) sedimenty. Je zde slabě rozčleněný erozně denudační reliéf pleistocenních říčních teras a údolních niv Labe, Cidliny a přítoků, se sprašovými pokryvy a závějemi a pokryvy a přesypy vátých písků, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů.[1]
Geomorfologické členění
editovatCelek Východolabská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–1) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Cidlinská tabule (VIC–1A) na severozápadě, Chlumecká tabule (VIC–1B) uprostřed a Pardubická kotlina (VIC–1C) na jihovýchodě.
Tabule sousedí s celky Orlická tabule na východě, Svitavská pahorkatina na jihu a jihovýchodě, Středolabská tabule na západě a jihozápadě, Jičínská pahorkatina na severu a Železné hory na jihozápadě.[1]
Kompletní geomorfologické členění Východolabské tabule uvádí následující tabulka:
Nejvyšší vrcholy
editovatNejvyšším bodem Východolabské tabule je Na šancích (352 m n. m.).
V seznamu jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 300 m n. m.
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| Na šancích | 352 | Chlumecká tabule |
| Chlum | 338 | Chlumecká tabule |
| Chloumek | 337 | Chlumecká tabule |
| Svíb | 331 | Chlumecká tabule |
| Holý | 323 | Cidlinská tabule |
| Hořiněveské lípy | 320 | Chlumecká tabule |
| Češovské valy | 320 | Cidlinská tabule |
| Kunětická hora | 315 | Pardubická kotlina |
| Hořička | 312 | Chlumecká tabule |
| Bukvice | 312 | Cidlinská tabule |
| Libiny | 309 | Chlumecká tabule |
| Za Kouty | 308 | Cidlinská tabule |
| Kazatelna | 305 | Cidlinská tabule |
| Jehlický vrch | 302 | Chlumecká tabule |
| Prašivka | 301 | Chlumecká tabule |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Východolabská tabule na Wikimedia Commons - Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)
