Monazit-(Ce)

Monazit-(Ce) je fosforečnan vzácných zemin, chemický vzorec je (Ce,La,Nd,Th)PO4. Název pochází z řeckého „monazeis“, znamenající „být samotný, osamocený“, pro svoji vzácnost na prvních lokalitách, kde byl nalézán. Používán od roku 1829, uznám Mezinárodní mineralogickou asociací (IMA). Je monoklinické soustavy = třída 2/m. Systematické zařazení podle Strunze je 8.AD.50.

Monazit-(Ce)
krystaly monazitu-(Ce) společně s krystaly křemene

krystaly monazitu-(Ce) společně s krystaly křemene

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec (Ce,La,Nd,Th)PO4
Identifikace
Barva světle žlutý, žlutý, žlutohnědý, červenohnědý
Vzhled krystalu tabulkovité krystaly, zrnitý, celistvý
Soustava monoklinický
Tvrdost 5-5,5
Lesk skelný, pryskyřičný
Štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá dle {100}
Index lomu nα=1,770-1,793
nβ=1,778-1,8
nγ=1,823-1,86
Vryp bílý
Hustota 4,8-5,5 g⋅cm−3


Synonyma = kryptolit, edwardsit, eremit, mengit, fosfocerit, kularit, turnerit = tabulkové krystaly hnědé barvy.

VznikEditovat

Monazit je hojným akcesorickým minerálem intruzivních hornin, zejména granitů, charnockitů a syenitických vyvřelin, dále v žilných aplitech a žulových pegmatitech, odkuch pocházejí největší krystaly monazitu, místy na žilách s Sn-W mineralizací s greiseny. Vyskytuje se v sedimentárních horninách, akcesoricky v rulách či ftanitech. Nejčastější a praktickým významem největší jsou však aluviální ložiska, zejména mořská.

MorfologieEditovat

Tvoří tence až tlustě tabulkovité krystaly, též zrnité či celistvé agregáty. Krystaly jsou často zdvojčatělé podle {100}, obvykle však s nedokonale vyvinutými plochami.

VlastnostiEditovat

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5-5,5 (Mo), hustota 4,8-4,5,5 g/cm3, stoupá s příměsí thoria. Štěpnost je dokonalá podle {001}, nedokonalá dle {100}. Je slabě magnetický a radioaktivní. Lasturnatý, nepravidelný lom. Je křehký.
  • Optické vlastnosti: Barvy je světle žluté, červenohnědý až tmavohnědý, nazelenalý, žlutohnědý, žlutý, téměř bílý až bezbarvý. Vlivem adsorpce Nd3+ vzniká tzv. alexandritový efekt – barvoměna. Lesk skelný, pryskyřičný. Je částečně průhledný až částečně průsvitný. Vryp je bílý, bývá slabě zabarvený do šeda. Luminiscence chybí, pleochroismus nebyl pozorován či slabě žlutý až žlutozelený. Monazit je dvojosý, optický pozitivní, nα=1,77-1,793, nβ=1,778-1,8, nγ=1,823-1,86, 2V=10°-26°. Silný dvojlom 0,049-0,051.
  • Chemické vlastnosti: Procentuální zastoupení prvků: Ce 29,17%, La 14,46%, Th 4,83%, P 12,89%, Nd 12,01%, O2 26,64%. Dává reakci na PO4, nesnadno rozložitelný v kyselinách.

Příbuzné minerályEditovat

cheralit, ximengit, xenotim, buchwaldit, monetit.

ParagenezeEditovat

V syenitech a karbonatitech s barytem, bastnäsitem-(Ce), se zirkonem, fergusonitem jako produkt albitizace žul, v pegmatitech se skorylem, xenotimem-(Y) a písekitem, minerály TR a radioaktivními minerály, s kasiteritem, wolframitem a molybdenitem na Sn-W žilách.

ZískáváníEditovat

Nejdůležitější jsou aluviální ložiska, zejména mořská rýžoviska, dále ložiska v pegmatitech (Norsko, Madagaskar)

VyužitíEditovat

Vyhledávaná ruda vzácných zemin.

NalezištěEditovat

Externí odkazyEditovat