Otevřít hlavní menu

Kasiterit

český název minerálu kasiterit

Kasiterit (Beudant, 1832), česky cínovec, chemický vzorec SnO2 (oxid cíničitý), je čtverečný minerál.

Kasiterit (Cínovec)
Agregát kasiteritu na mateční hornině.

Agregát kasiteritu na mateční hornině.

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SnO2
Identifikace
Barva hnědočerná, šedá, žlutá
Vzhled krystalu krátce sloupcovité krystaly
Soustava čtverečná
Tvrdost 6–7
Lesk kovový, diamantový
Štěpnost neštěpný
Index lomu nω = 1,990 - 2,010
nε = 2,093 - 2,100
Vryp bílý, žlutý
Hustota 6,8–7,1 g⋅cm−3
Rozpustnost v kyselinách nerozpustný
Ostatní vede elektrický proud

Obsah

NázevEditovat

Název pochází z řeckého κασσίτερος (kassíteros) – cín. Historický český název je cínovec. Pojmenování obce Cínovec v Krušných horách souvisí s místem jeho největšího naleziště v Čechách. Autorem jeho českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl.

PůvodEditovat

Kasiterit vzniká krystalizací z hydrotermálních vysokoteplotních roztoků, které jsou doprovodným jevem magmatické činnosti. Hovoříme tzv. o pneumatolytickém vzniku. Greiseny jsou horniny, které vznikají reakcí již utuhlé části těles granitických hornin (obvykle cínonosných granitů) se zbytkovými horkými roztoky, které jsou bohaté určitými prvky (typicky Li, F, Sn, W, B). Tyto horké roztoky jsou vysoce agresivní a způsobí složitou kaskádou chemických reakcí alteraci již utuhlé horniny za vzniku tzv. greisenů (v anglické literatuře mohou být označovány i jako skarny).

Kasiterit se také často vyskytuje na hydrotermálních žilách, které vznikají v exokontaktu granitových těles. Pokud hydrotermální roztok s vysokým obsahem cínu unikne do okolí, například po zlomech v horninách, dojde k jeho krystalizaci za vzniku křemenných žil s kasiteritem, často společně s řadou dalších minerálů. Křemenné žíly a pně se obvykle vyskytují společně s greiseny.

Vzácněji může kasiterit vznikat přímo v magmatické hornině, například v pegmatitech.

Kasiterit se díky své mechanické i chemické odolnosti druhotně hromadí v náplavech.

MorfologieEditovat

 
Kasiterit (Horní Slavkov)
 
Kasiterit

Tvoří dobře omezené dipyramidální nebo sloupcové krystaly, které jsou téměř pravidelně laminárně zdvojčatělé podle plochy {101}. Můžeme také nalézt vícenásobné srůsty krystalů a to včetně cyklických, které se nazývají tzv. cyklické kroupy. Výjimkou nejsou ani zrnité agregáty.

VlastnostiEditovat

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5–7, křehký, hustota 6,8–7,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {110}, zřetelná odlučnost podle {111} a {011}, lom nerovný až lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: hnědá, červenohnědá až hnědočerná, šedá, žlutá. Lesk na krystalových plochách skelný až diamantový, na lomných plochách mastný až kovový, průhlednost: průsvitný, neprůhledný, vryp bílý nebo žlutý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Sn 78,77 %, O 21,23 %, příměsi Fe, Zn, Mn a další. V kyselinách nerozpustný. Před dmuchavkou se netaví.

Podobné minerályEditovat

ParagenezeEditovat

ZískáváníEditovat

Ekonomicky využitelná ložiska kasiteritu jsou vázaná především na greiseny, na LCT pegmatity, dále pak na hydrotermální žíly, které doprovázejí magmatické horniny a na vulkanoanosedimentární sulfidická ložiska. Dále se získává rýžováním z náplavů, což je také nejstarší způsob dobývání.

VyužitíEditovat

Je to důležitá ruda pro výrobu cínu. Nejbohatší rudy mají obsah cínu až kolem 78 %. Zajímavostí je, že cín je velmi měkký kov, kdežto kasiterit je poměrně tvrdý minerál. Výjimečně se průsvitný kasiterit brousí jako drahý kámen.

NalezištěEditovat

Často se vyskytující minerál.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 574–581

CitaceEditovat

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat