Zirkon
Zirkon (Werner, 1783), chemický vzorec ZrSiO4 (křemičitan zirkoničitý), je čtverečný minerál. Název odvozen z perského zargun – zbarvený jako zlato, podle barvy jedné z odrůd.
Zirkon | |
---|---|
Zirkon z Brazílie | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | ZrSiO4 |
Identifikace | |
Barva | bezbarvý, žlutá, zelená, modrá… |
Vzhled krystalu | prizmatické, dipyramidální |
Soustava | čtverečná |
Tvrdost | 7,5 |
Lesk | diamantový |
Štěpnost | nedokonalá |
Index lomu | nω = 1,925–1,961 nε = 1,980–2,015 |
Vryp | bílý |
Hustota | 4,6–4,7 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | slabě v H2SO4, HF a HCl |
Ostatní | někdy slabě radioaktivní |
Původ editovat
- magmatický – akcesorický minerál v kyselých vyvřelých horninách (granity, diority, syenity, leukogranity, pegmatity). V bazických a ultrabazických horninách vzácný. Větší krystaly se vyskytují v pegmatitech.
- metamorfní – běžný akcesorický minerál (fylity, svory, ruly).
- sedimentární – odolný vůči mechanickému i chemickému zvětrávání, typický „těžký“ minerál úlomkovitých (klastických) usazenin pískovců a drob.
Zirkon je nejstarší známý minerál na Zemi (ve vztahu k věku Země, ne k lidskému poznání), stáří vzorku nalezeného v Jack Hills v Austrálii bylo stanoveno na 4,4 mld. roků.[1][2]
Morfologie editovat
Nejčastěji se vyskytuje v podobě tabulkových až prizmatických krystalů, s čtvercovým průřezem, ukončených čtyřbokým jehlanem {111}, velikost do 30 cm. Také v podobě nepravidelných zrn, masivní. Dvojčatění podle {101}. Metamiktní minerál – radioaktivní záření obsaženého thoria a uranu časem rozruší jeho krystalovou mřížku.
Vlastnosti editovat
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7,5, křehký, hustota 4,6–4,7 g/cm³, štěpnost špatná ve směru {110} a {111}, lom lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, hnědá, hnědočervená, žlutá vzácněji zelená, modrá. Lesk skelný až diamantový, mastný (metamiktní), průhlednost: průhledný až opakní, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: s příměsí hafnia (1 až 4 %) a některých prvků vzácných zemin (celkově do 4 %).
Zirkon je v horninách hlavním nositelem přirozené radioaktivity.
Odrůdy editovat
Polymorfie editovat
- reidit – vysokotlaká varianta
Podobné minerály editovat
Parageneze editovat
Získávání editovat
Průmyslová těžba z plážových písků v Austrálii a Brazílii.
Využití editovat
Je důležitým zdrojem chemického prvku zirkonia.
Pěkně zbarvené odrůdy se díky vysokému indexu lomu světla používají ve šperkařství. Nejčastěji se brousí do oválných nebo kulatých tvarů, někdy se používá i diamantový brus. Většinou pocházejí z nalezišť na Srí Lance, v Barmě a v Thajsku.
Využívá se průmyslově na výrobu žáruvzdorných cihel, keramiky, glazur, vláken, oxidu zirkoničitého.[3]
Radioaktivní rozpad uranové řady v krystalech zirkonu lze využít k velmi spolehlivému určování stáří hornin.
Naleziště editovat
Široce rozšířený minerál, dobře vyvinuté krystaly jsou však vzácné.
- Česko – např. Vlastějovice u Zruče nad Sázavou, společně s pyropy u Třebenic v Českém středohoří, Krušné hory – Jáchymov, Podsedice, na Moravě např. Maršíkov
- Slovensko – Banská Štiavnica, Brezno, Gelnica
- Německo – Siebengebirge, Niedermendig, Eifel, Pfitsch
- Srí Lanka, Barma, Thajsko – zirkon drahokamové kvality
- Austrálie
- a další.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zirkón na slovenské Wikipedii.
- ↑ VALLEY, John W.; CAVOSIE, Aaron J.; USHIKUBO, Takayuki, REINHARD, David A.; LAWRENCE, Daniel F.; LARSON, David J.; CLIFTON, Peter H.; KELLY, Thomas F.; WILDE, Simon A.; MOSER, Desmond E.; SPICUZZA, Michael J. Hadean age for a post-magma-ocean zircon confirmed by atom-probe tomography. S. 219–223. Nature Geoscience [online]. 23. únor 2014. Svazek 7, čís. 3, s. 219–223. Dostupné online. ISSN 1752-0908. DOI 10.1038/ngeo2075. (anglicky)
- ↑ MIHULKA, Stanislav. Nejstaršímu úlomku zemské kůry je 4,4 miliardy let. OSEL [online]. 1. březen 2014. Dostupné online.
- ↑ http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/rudni_suroviny.html#ZIRKONIUM%20+%20HAFNIUM
Literatura editovat
- Dana, E. S. (1892) Dana's system of mineralogy, (6th edition), 482–488
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
- Minerály. Praha: IKAR, 1995. ISBN 80-7176-207-5 a 80-85830-97-3. Kapitola VIII. Křemičitany, s. 202.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zirkon na Wikimedia Commons
- (anglicky) Zirkon na webu mindat.org
- (anglicky) Zirkon na webu Webmineral
- (německy) Zirkon v atlasu minerálů
- (anglicky) Mineral data publishing (PDF)
- (česky) Multimediální studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium
- (česky) Zirkon na stránkách geologie.vsb.cz