Otevřít hlavní menu

Křemičitan zirkoničitý

chemická sloučenina

Křemičitan zirkoničitý Zr(SiO3)2 je anorganická sloučenina, křemičitan zirkonia a důležitý zdroj tohoto kovu. V přírodě se vyskytuje jako minerál zirkon, který je nejstarším známým minerálem na Zemi, stáří vzorku nalezeného v Jack HillsAustrálii bylo stanoveno na 4,4 miliard roků.[1]
Jiné studie ovšem toto tvrzení zpochybňují a přisuzují minerálu stáří o plné 4 miliardy let menší. [2]

Křemičitan zirkoničitý
Minerál zirkon, přírodní forma křemičitanu zirkoničitého

Minerál zirkon, přírodní forma křemičitanu zirkoničitého

Obecné
Systematický název Křemičitan zirkoničitý
Ostatní názvy Orthokřemičitan zirkoničitý</>zirkon
Anglický název Zirconium(IV) silicate (systematický název)
Zirconium(4+) silicate
Zircon
Zirconium(4+) orthosilicate
Zirconium(IV) orthosilicate
Sumární vzorec Zr(SiO3)2
Vzhled Bezbarvá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 233-252-7
PubChem
SMILES [Zr+4].[O-][Si]([O-])([O-])[O-]
Vlastnosti
Molární hmotnost 183,31 g/mol
Teplota tání 2 550 °C (2 823 K) (rozklad)
Teplota varu Rozklad (na SiO2 a ZrO2)
Hustota 4,56 g/cm3
Tvrdost 7,5
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
nerozpustný v kyselinách, zásadách a lučavce královské
Struktura
Krystalová struktura čtverečná (zirkon)
Bezpečnost
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
1
1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VlastnostiEditovat

Čistý křemičitan zirkoničitý je bezbarvý, ale příměsi jej často zbarvují do různých barevných odstínů. Je nerozpustný ve vodě, kyselinách, zásadách a lučavce královské. Jeho tvrdost podle Mohsovy stupnice tvrdosti je 7,5.[3]

VýrobaEditovat

Související informace naleznete také v článku Černobylit.

Křemičitan zirkoničitý se v přírodě vyskytuje jako minerál zirkon. Těží se z přírodních zdrojů a koncentruje se různými metodami. Z písku se odděluje elektrostatickými a elektromagnetickými metodami.

Lze jej také vyrobit slučováním SiO2 a ZrO2 nebo reakcí zirkoničitých solí s křemičitanem sodným ve vodném roztoku.

PoužitíEditovat

 Zr(SiO3)2 se používá k výrobě žáruvzdorných materiálů u kterých je potřebná odolnost proti korozi způsobené zásaditými látkami. Také se používá na výrobu některých druhů keramiky a také smaltů a keramických glazur, ve kterých slouží jako kalidlo. Též se může nacházet v některých cementech.[4]

ToxicitaEditovat

Toxicita  Zr(SiO3)2 je poměrně nízká. Je dráždivý pro oči a kůži.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zirconium(IV) silicate na anglické Wikipedii.

  1. http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/rudni_suroviny.html#ZIRKONIUM%20+%20HAFNIUM
  2. http://technet.idnes.cz/nejstarsi-diamanty-na-svete-chyba-dlu-/veda.aspx?c=A140103_132803_veda_mla
  3. P. Patnaik. Handbook of inorganic chemicals. [s.l.]: McGraw-Hill Professional, 2002. Dostupné online. ISBN 0-07-049439-8. S. 1002. (anglicky) 
  4. LIDE, David R. Handbook of Chemistry and Physics. 87. vyd. [s.l.]: CRC Press, 1998. ISBN 0-8493-0594-2. S. 4–96. (anglicky)