Mladá Boleslav-Debř (nádraží)
Mladá Boleslav-Debř je železniční stanice ve statutárním okresním městě Mladá Boleslav ve Středočeském kraji nacházející se v městské části Debř, vzdálené od centra města si 3,5 km. Leží na neelektrizované trati Praha – Turnov v nadmořské výšce 215 metrů nad mořem. Od roku 2020 je zavedena do systému PID.
| Mladá Boleslav-Debř | |
|---|---|
 Celkový pohled na nádraží | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Město | Mladá Boleslav |
| Ulice | Nádražní |
| Souřadnice | 50°26′52,08″ s. š., 14°53′13,92″ v. d. |
  Mladá Boleslav-Debř | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 544411[1] |
| Trať | 070 |
| Nadmořská výška | 215 m n. m. |
| V provozu od | 1865 |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11[1] |
| Dopravní koleje | 3[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | |
| Služby ve stanici |  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Nádraží bylo slavnostně uvedeno do provozu dne 15. října 1865. Provoz na Turnovsko-kralupsko-pražské dráze zahájil slavnostní vlak s vysokými představiteli stejnojmenné společnosti. Stanice se v ten den negativně proslavila. Občané všech obcí, kterými trať procházela, vítali vlak českými nápisy, ale v nádraží tehdy ještě nazývané Josefův důl, obyvatelé přivítali vlak nápisy německými. Důvodem byla místní textilka, kterou vlastnil Němec Leitenbergerové. Osobní dopravu tehdy zajišťovaly dva páry osobních vlaků, nákladní doprava byla o trochu bohatší. Postupem času a hlavně díky přímému propojení Prahy a Neratovic (nemuselo se jezdit oklikou přes Kralupy) výrazně narostl počet spojů osobní i nákladní dopravy.
Stavby ve stanici editovat
Staniční budova editovat
Dvoupatrová staniční budova je největší stavbou v tomto nádraží. V budově k dispozici čekárna pro cestující, která je v provozu každý den od brzkých ranních hodin do osmi hodin večer.[2] V budově stále ještě pracuje výpravčí, který dohlíží na chod provozu. Ve stanici se nachází JOP (viz níže). Část budovy je v soukromém vlastnictví.
Ostatní stavby editovat
Na bakovském zhlaví stanice stále stojí stavědlo, ve kterém sídlil výhybkář. Ten už ve stanici ale několik let nepůsobí, takže tato stavba nemá využití a chátrá. Stavědlo se nacházelo i na mladoboleslavském zhlaví, to dnes již neexistuje, bylo zbouráno. Ve stanici se také nachází 2 skladiště, obě stále stojí a jsou v soukromém vlastnictví. Na bakovském zhlaví stanice stojí také depo Správy železnic.[zdroj?]
Kolejiště, zabezpečovací zařízení editovat
Ve stanici jsou tři dopravní koleje a dále několik manipulačních kolejí. U všech kolejí jsou vybudována úrovňová jednostranná nástupiště. Stanice je zabezpečena elektronickým zabezpečovacím zařízením ESA 11.[1] Na této straně stanice je také umístěn železniční přejezd přes silnici 0386, který je zabezpečen závorami a světelnou signalizací.
Provoz editovat
Osobní doprava editovat
Provoz je zde velmi pestrý, ale málokterý vlak stanici pravidelně obsluhuje. Ve stanici zastavují pouze osobní a spěšné vlaky S30. To znamená několik párů osobních vlaků v relaci Mladá Boleslav-Město – Turnov a zpět, v pracovní dny jeden pár osobních vlaků v relaci Mladá Boleslav-Město – Dolní Bousov a zpět a v pracovní dny ještě 3 spěšné vlaky v relaci Praha-Masarykovo nádraží – Turnov a zpět. Všechny tyto vlaky zajišťují České dráhy. Stanicí denně projíždějí rychlíky linky R21 v relaci Praha hl. n. – Tanvald a zpět a rychlíky linky R22 v relaci Kolín – Rumburk / Šluknov a zpět. Tyto vlaky od GVD 2019 / 2020 zajišťuje společnost Arriva vlaky. Další vlaky, které touto stanicí projíždí, jsou osobní vlaky linky L4, které denně jezdí trasu Mladá Boleslav hl. n. – Rumburk pod záštitou ČD. Stanicí čas od času projíždí i zvláštní vlaky, v roce 2020 to byl např. Bezdězský rychlík v režii KŽC, jehož nástupcem je Lužický rychlík.[zdroj?]
Nákladní a jiná doprava editovat
Přestože jsou ve stanici hned 3 manipulační koleje a dvě skladiště, žádné nákladní vlaky do stanice nejezdí za účelem nakládky, vykládky nebo manipulace. Pravidelné nákladní vlaky v režii ČD Cargo z Nymburka na sever a zpět stanicí pouze projíždí. Pravidelné nákladní vlaky, také pod záštitou společnosti ČD Cargo, ložené sklářským pískem z Jestřebí do Nymburka a dál nejčastěji na Slovensko, zde staví za účelem křižování s pravidelnými vlaky osobní dopravy. Díky umístění depa Správy železnic v areálu stanice se tu často objevují i pracovní vlaky.[zdroj?]
Budoucnost editovat
Aktuální železniční spojení Prahy a Liberce je oproti silniční dopravě velmi nekonkurenceschopné. Auto na této trase ujede 96 kilometrů za 70 minut. Vlak urazí vzdálenost 140 kilometrů za 155 minut a minimálně s jedním přestupem. Tento problém se řeší už desítky let a pořád není vyřešen. V roce 2020 se ale po několika letech snažení podařilo pokročit: Schválila se stavba Všejanské a Bezděčínské spojky a modernizace trati 071. To jsou hlavní 3 stavby, díky kterým se zrychlí spojení Mladé Boleslavi a Prahy. Hotovo má být v roce 2028. Aktuálně se začíná řešit studie pro stavbu tratě Mladá Boleslav – Liberec. Tato trať má dva stavebně složité úseky: trať v údolí říčky Mohelky (úsek Sychrov–Rádlo) a úsek v údolí řeky Jizery, ve kterém leží právě i stanice Mladá Boleslav-Debř. Tyto úseky nejsou schopné větší modernizace a už vůbec ne zdvoukolejnění, proto bude pravděpodobně většina nové trati vedena v nové trase. Dle předběžných studií by se trať z Mladé Boleslavi-Města napojit na stávající úsek díky Ptácké spojce, která povede přes Krásnou louku, kde také překlene řeku Jizeru. Dále by měla trať vést ve stávajícím úseku do prostor louky nedaleko stanice, ze které se pravděpodobně stane zastávka a stávající dopravna bude zrušena. Údolí Jizery trať překoná díky několika estakádám a minimálně jednoho tunelu. Vizualizace a podrobnosti o stavbě budou zveřejněny v příštích letech.[zdroj?]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e Plánek stanice Mladá Boleslav-Debř. Portál Provozování dráhy. SŽDC, srpen 2016.
- ↑ Mladá Boleslav-Debř [online]. České dráhy [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
Literatura editovat
- PRŮŠKOVÁ, HELENA. Debř, Hrdlořezy a Josefův Důl na starých pohlednicích a fotografiích. 1. vyd. vyd. Mladá Boleslav-Debř: H. Průšková Hendrychová 190 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-8133-2, ISBN 80-254-8133-6. OCLC 707607938
- JANÁČ, MAREK. Divnopis : proč se to tak jmenuje?. 1. vyd. vyd. V Praze: Radioservis ve spolupráci s Českým rozhlasem Dostupné online. ISBN 80-86212-47-5, ISBN 978-80-86212-47-0. OCLC 85724112
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mladá Boleslav-Debř na Wikimedia Commons - Jak dorazila do Boleslavi železnice Archivováno 12. 11. 2020 na Wayback Machine.
- ČD-stanice MB-Debř
- Detail stanice-ŽelPage
