Michael Jan III. z Althannu

rakouský šlechtic, dvořan a diplomat

Michael Jan III. hrabě z Althannu (Michael Johann III. Reichsgraf von Althann, Freiherr auf der Goldburg zu Murstetten) (8. října 1679 Jaroslavice26. března 1722 Vídeň) by rakouský šlechtic, dvořan a diplomat. Patřil k oblíbencům Karla VI. a u dvora zastával úřad nejvyššího štolby (1716–1722). Díky císařově přízni získal rozsáhlý majetek v Chorvatsku (Čakovec), mimoto vlastnil palác ve Vídni a dvacet let se soudil o nároky na jihomoravská panství Vranov nad Dyjí a Jaroslavice.

Michael Jan III. z Althannu
Johann Michael von Althann.jpg
Dědičný číšník Svaté říše římské
Ve funkci:
1716 (?) – 1722
PanovníkKarel VI.
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1716 – 1722
PanovníkKarel VI.
PředchůdceFilip Zikmund z Ditrichštejna
NástupceAdam František ze Schwarzenbergu
Španělský grand I. třídy
Císařský tajný rada
Císařský komorník

Narození8. října 1679
Jaroslavice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí26. března 1722 (ve věku 42 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníVranov nad Dyjí
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě říšský hrabě
Choť(1708) Marie Anna Josefa Pignatelli (1689–1755)
RodičeMichael Jan II. z Althannu (1643–1702) a Marie Terezie z Liechtensteinu (1643–1712)
DětiMichael Jan IV. (1710–1778)
Marie Terezie, provd. Dietrichsteinová (1711–1759)
Michael Antonín (1716–1774)
Marie Anna, provd. Pálffyová († 1790)
Příbuzníbratr: Michael Heřman Josef z Althannu (1671–1736)
vnučka: Marie Karolína z Althannu, provd. Lichnovská (1741–1800)
vnuk: Michael Josef z Althannu (1756–1800)
vnuk: Michael Jan z Althannu (1757–1815)
vnuk: Michael Maxmilián z Althannu (1769–1834)
vnuk: Michael František Antonín z Althannu (1760–1817)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1712 rakouský Řád zlatého rouna (č. 616)
CommonsJohann Michael von Althann (1679-1722)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Erb rodu Althannů
 
Zámek Čakovec v Chorvatsku

Pocházel z rakouského rodu Althannů, byl mladším synem hraběte Michaela Jana II. z Althannu (1643–1702), přísedícího moravského zemského soudu, a jeho manželky princezny Marie Terezie z Liechtensteinu (1643–1712). Michael Jan III. se narodil na zámku v Jaroslavicích u Znojma a od mládí působil ve službách arcivévody Karla, doprovázel jej také jako nápadníka trůnu ve Španělsku v rámci války o španělské dědictví. V Barceloně se v roce 1708 oženil s princeznou Marií Annou Pignatelli (1689–1755), která byla oblíbenkyní arcivévody Karla a stála tak u vzestupu celého rodu Althannů.

Poté, co arcivévoda Karel převzal dědictví po starším bratru Josefu I. a stal se císařem Karlem VI., vrátil se Althann do Vídně a zaujal přední pozici u dvora. V roce 1712 byl dekorován Řádem Zlatého rouna[1], odmítal však jmenování do důležitých státních úřadů. V letech 1716–1722 zastával jen dvorní post nejvyššího štolby, ale jako vůdce tzv. španělské strany u dvora patřil k vlivným osobnostem a ovlivňoval personální obsazení důležitých funkcí. Byl jmenován španělským grandem I. třídy, od roku 1716[zdroj?] byl též dědičným číšníkem Svaté říše římské, díky císaři výhodně zakoupil Černínský palác na vídeňském předměstí Wieden a v roce 1719 obdržel darem rozsáhlé panství v Chorvatsku s hradem Čakovec. Jeho mimořádné postavení u dvora dokládá přezdívka Favorit, pod kterou je uváděn v korespondenci svých současníků. Spekulace o tom, že by Marie Anna Pignatelli byla milenkou Karla VI., nebyly nikdy potvrzeny, stejně tak ve sféře dohadů zůstává otázka případného císařova otcovství jejích synů. Faktem ale je, že po smrti Michaela Jana III. věnoval Karel VI. jako poručník mimořádnou péči o vzdělání a výchovu jeho potomků, stejně tak jim zajistil nárok na panství Vranov nad Dyjí a Jaroslavice, i když předtím moravský zemský soud rozhodl jinak.

Dvacet let vedl soudní spor se svým starším bratrem Michaelem Heřmanem (1671–1736) o panství Vranov nad Dyjí, neboť jejich otec zemřel bez závěti. Postavení Michaela Jana III. se projevilo i po jeho předčasné smrti, kdy císař Karel VI. osobně převzal poručnictví nad jeho nezletilými dětmi, tehdy také došlo k anulaci soudního rozhodnutí ohledně Vranova a v roce 1724 převzala panství do správy vdova Marie Anna Pignatelli. Z manželství Michaela Jana III. a kněžny Pignatelli pocházelo šest dětí, dcery se provdaly do vlivných rodin Dietrichsteinů a Pálffyů, na přízni Karla VI. profitovali i synové Michael Jan IV. (1710–1778) a Michael Antonín (1716–1774), celkový vliv Althannů ale za jejich života postupně upadal.

Michael Jan III. z Althannu zemřel ve Vídni 16. března 1722 ve věku 42 let, s ohledem na jeho pozici u dvora pohřeb proběhl za početné účasti dvořanů, ostatky pak byly uloženy v rodinné hrobce ve Vranově nad Dyjí.

Jeho starší bratr Michael Heřman Josef z Althannu (1671–1736) zastával dlouhodobě vysoké úřady na Moravě, kde byl nejvyšším zemským sudím (1714–1721) a nejvyšším komořím (1721–1736).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat