Otevřít hlavní menu

Hrad Kunštát z 13. století přestavěný na renesanční zámek a později klasicistně upravený se vypíná na výběžku ploché výšiny jihozápadně nad stejnojmenným městem v okrese Blansko. Je chráněn jako národní kulturní památka.[1] Zámek je ve vlastnictví státu, jeho správcem je Národní památkový ústav. Je přístupný veřejnosti.

Zámek Kunštát
Zámek Kunštát
Zámek Kunštát
Základní informace
Sloh Baroko
Výstavba polovina 13. století
Přestavba přelom 17. a 18. století
Současný majitel Národní památkový ústav
Poloha
Adresa Kunštát, ČeskoČesko Česko
Ulice Zámecká
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 30519/7-487 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Hrad byl založen již v první polovině 13. století, což dokládají románské prvky na stavbě. Hrad nechal vystavět Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu, syn Gerharda ze Zbraslavi, který se na hradě uvádí roku 1279.

Hrad rozšířil v první polovině 14. století Gerhard (Heralt) z Kunštátu, který byl ve významných funkcích brněnského a znojemského komorníka. Kunštátská větev rodu pánů z Kunštátu hrad držela až do roku 1414, kdy zemřel její poslední mužský potomek Erhart mladší z Kunštátu. Hrad získala poděbradská větev, konkrétně Boček starší z Poděbrad. Protože jeho syn Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad předčasně zemřel, hrad získal poručník Jiřího z Poděbrad Heralt z Kunštátu a Líšnice, který byl známým odbojníkem rakouského vévody Albrechta, jenž v roce 1436 Kunštát obléhal a dobyl.

V druhé polovině 15. století začala výstavba předhradí a štítové zdi. Stavebníkem byl český král Jiří z Poděbrad, a proto se věž v přehradí nazývá Poděbradskou. V jeho díle pokračoval Procek z Kunštátu a Opatovic a po něm jeho o jednu generaci mladší bratranec Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice. Gotickou stavební aktivitu završil jejich příbuzný Hynek Boček z Polné na začátku 16. století. Rod Kunštátů hrad ztratil nadobro v roce 1521, kdy ho koupil Vilém z Pernštejna.

 
Zámek na vyobrazení z roku 1888

Roku 1529 získal hrad Jan Černčický z Kácova. Ten začal provádět renesanční přestavbu a hrad dostal podobu zámku. V roce 1593 koupil panství rod hrabat z Hardeku. Roku 1680 podnikl nový majitel Kašpar Fridrich, hrabě z Lamberka barokní přestavbu, a objekt se tak již definitivně změnil na reprezentativní zámek. V roce 1701 byla přistavěna zámecká kaple sv. Josefa. Kolem roku 1800 proběhla klasicistní úprava, o kterou se zasloužili Honrichsové.

Posledními šlechtickými majiteli zámku byli od roku 1903 Coudenhove - Honrichsové, kteří jej zdědili. - Po smrti hraběte Františka Josefa Coudenhove-Honrichse v roce 1912 se správy velkostatku ujala jeho jediná dcera komtesa Františka Leopoldina Marie (* 7. září 1892 na Kunštátě - + 21. 4. 1977 v Rosariu, Argentina), která se roku 1916 rozhodla pro vstup do Kongregace sester Těšitelek Božského srdce Ježíšova (přijala řádové jméno s. M. Anežka po sv. Anežce Přemyslovně). V roce 1939 převedla vlastnické právo na zámek Kunštát na Kongregaci sester Těšitelek Božského srdce Ježíšova.

Výňatek z Darovací listiny: "Kongregaci Těšitelek Božského Srdce Ježíšova věnuji uvedený majetek jako kmenové jmění k trvalému a nezávislému finančnímu zajištění, aby mohla přijímat chudé, ale způsobilé čekatelky i bez věna a mohla použít výnosu jeho k vydržování mateřince, dorostu a ozdravovny sester, k provozování své charitativní činnosti, k založení nových domů, k podpoře svých chudých svěřenců, pracujíc nezištně pro veřejné blaho, věnujíc se bezplatně těm nejubožejším spoluobčanům bez rozdílu náboženství a národnosti, nepracujíc na výdělek a nepožívajíc pravidelných podpor od státu nebo veřejných fondů."

Nebyla to však jediná řeholnice pocházející z rodiny Coudenhove - Honrichsů. - Již její teta Alžběta Leopoldina Josefa Maria (* 20. srpna 1860 na Kunštátě) vstoupila toku 1904 k Salesiánkám ve Vídni.

Pozemková reforma na velkostatku Kunštát probíhala v roce 1924. Státní pozemkový úřad vyhlásil, že podle zákona z 30. ledna 1920 přidělí do vlastnictví (popřípadě do pachtu) z velkostatku Kunštát, v majetku Františky Coudenhove-Honrichsové, v soudním okrese Kunštát: 1. zbytkový statek ze dvora Lamberk ve výměře cca 66 ha zemědělské půdy a 15 ha další půdy; 2. zbytkový statek ze dvora Louka ve výměře cca 71 ha zemědělské a 15 ha jiné půdy.[2] Žádosti o příděl ve lhůtě od 12. září do 22. září 1924 vyřizoval přídělový komisař Státního pozemkového úřadu v Brně (pracovní obvod č. 1).[3]

Říšský protektor v roce 1941 platnost převodu zrušil a na zámek byla uvalena nucená správa (v té době byl zámek adaptován na ubytovnu pro brněnské sirotky). - Vlastnictví zámku Kunštát zpět na Kongregaci sester Těšitelek Božského srdce Páně přešlo znovu v roce 1945.

V druhé polovině 40. let získal na zámku několik místností vědec Erich Hudec s rodinou. Ten v roce 1947, při služební cestě do Švýcarska, zůstal v zahraničí a už se nevrátil. Následující rok plánoval převezení i jeho rodiny. Avšak 8. června byla před zámkem nalezena mrtvola jeho manželky a v zámku mrtvý jejich syn. Případ byl uzavřen jako synovražda a následná sebevražda. Kolem případu panuje dodnes mnoho nejasností.[4]

V roce 1948 byl kunštátský zámek zestátněn (Kongregace sester Těšitelek Božského srdce Páně neuplatnila na zámek Kunštát restituční nárok) a sloužil jako depozitář Moravského zemského archivu v Brně. Od 1. ledna 2005 je Kunštát ve správě Národního památkového ústavu a je zpřístupněn pro veřejnost.

V roce 2014 se stává centrem významné společenské události, Roku pánů z Kunštátu, pořádané v cyklu Po stopách šlechtických rodů.

V rozmezí let 2015 až 2016 došlo k objevu a následně k celoplošnému odkryvu středověké nástěnné figurální malby, která se nacházela ukryta pod vrstvami novodobějších omítek v tzv. rytířském sále původního kunštátského hradního paláce. Autor zde v první polovině 14. století zachytil výpravný cyklus se světskou rytířskou tematikou. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších objevů v rámci středověkých profánních maleb v českých zemích v posledním desetiletí.

FotogalerieEditovat

PanoramaEditovat

360° panoramatický pohled na zámek, zámecký park a město

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zámek Kunštát – článek na webu pamatkovykatalog.cz.
  2. Obec Louka – Vítejte na webových stránkách obce Louka [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  4. V Kunštátě znovu vyšetřují vraždy z roku 1948. Boskovicko [online]. [cit. 2017-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-15. 

LiteraturaEditovat

  • ŠTĚPÁN, Radim. Státní zámek Kunštát. Kapitoly z dějin šlechtického sídla. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2007. ISBN 978-80-86752-54-9. S. 28. (česky) 
  • ŠTĚPÁN, Radim. Státní zámek Kunštát ve 20. století. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2008. ISBN 978-80-86752-63-1. S. 21. (česky) 

Externí odkazyEditovat