Loketský kraj
Počátky existence Loketského kraje spadají do 2. poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. nahradil původní hradské zřízení krajským zřízením. Raně středověké přemyslovské správní hradiště se nalézalo na hradu Loket, od nějž byl také celý kraj pojmenován.
HistorieEditovat
Loketský kraj byl známý svou těžební minulostí a protestanskou vírou. Nalézalo se zde plno hornických měst, městeček a osad k nejvýznamnějším patřil Jáchymov[1] a Horní Slavkov těžba stříbra, cínu a dalších nerostných surovin na kterých tato oblast zbohatla.
Loketsko se počítalo mezi tzv. vnější kraje se zvláštním postavením.
Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Loketském kraji 23818 křesťanů a 116 židů. Dohromady 23934 obyvatel nad 10 let.
Při reformě v roce 1714 došlo připojení Loketského kraje ke kraji Žateckému ale již 23. ledna 1751 reskriptem Marie Terezie bylo od Žateckého kraje Loketsko odděleno a zvětšeno oproti původní rozloze, přibylo např. do té doby částečně autonomní oblast Chebska. Loketský hejtman prováděl jen berní správu Chebska, ostatní záležitosti měl stále ve své kompetenci chebský purkrabí. Změna nastala roku 1773, kdy byl úřad purkrabího jako poslední institucionální výraz chebské samostatnosti zrušen.
Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou).
Významní hejtmanéEditovat
Sídla v kraji r. 1654Editovat
Místa v Kraji Loketském z r. 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka
MěstaEditovat
| Jméno Města | stav | obyvatel r. 1702*[7] | počet budov r. 1830 | obyvatelstvo přítomné r. 1830 | obyvatelstvo domácí r. 1830[8] |
|---|---|---|---|---|---|
| Loket (okres Sokolov) | královské krajské město | 1804 | 265 | 2010 | 1959 |
| Horní Slavkov | královské horní město | 1764 | 543 | 3550 | 3554 |
| Jáchymov | královské horní město | 1676 | 576 | 4337 | 4371 |
| Krásno | královské horní město | 825 | 396 | 2521 | 2518 |
| Karlovy Vary | královské město | 685 | 504 | 2976 | 2879 |
| Ostrov (okres Karlovy Vary) | poddanské, panské město, panství Ostrov | 547 | 238 | 1073 | 1050 |
| Čistá | královské horní město | 717 | 253 | 1548 | 1559 |
(*r. 1702 jsou obyvatelé nad 10 let)
MěstečkaEditovat
| Jméno Městečka | stav | obyvatel r. 1702*[9] | počet budov r. 1830 | obyvatelstvo přítomné r. 1830 | obyvatelstvo domácí r. 1830[10] |
|---|---|---|---|---|---|
| Kraslice | poddanské, panské městečko, panství Kraslice | 917 | 624 | 4698 | 4727 |
| Horní Blatná | královské horní městečko, patřící k Jáchymovskému okresu | 802 | 241 | 1689 | 1705 |
| Kynšperk nad Ohří | poddanské, panské městečko, panství Kynšperk nad Ohří | 535 | 445 | 3295 | 3298 |
| Bečov nad Teplou | poddanské, panské městečko, panství Bečov nad Teplou | 499 | 275 | 1732 | 1782 |
| Hroznětín | poddanské, panské městečko, panství Ostrov | 390 | 163 | 967 | 923 |
| Boží Dar | královské horní městečko, patřící k Jáchymovskému okresu | 366 | 190 | 1191 | 1207 |
| Luby | poddanské, panské městečko, panství Hartenberk a Luby | rok 1651=364 obyv. | 304 | 2222 | 2236 |
| Krajková | poddanské, panské městečko, panství Hartenberk a Luby | rok 1651=235 obyv. | 221 | 1432 | 1463 |
| Oloví | královské horní městečko, patřící k Jáchymovskému okresu | 196 | 165 | 915 | 932 |
| Ryžovna | královské horní městečko, patřící k Jáchymovskému okresu |
(*r. 1702 jsou obyvatelé nad 10 let)
ReferenceEditovat
- ↑ K dějinám města Jáchymova v 16. a 17. století se zřetelem k těžbě stříbra i k dějinám protestantské reformace blíže viz např. Lukáš M. Vytlačil: Příběh renesančního Jáchymova; in: Evangelicus 2017, Praha 2016, s. 42-45. (dostupné on-line)
- ↑ Archivovaná kopie. kolovraty.webnode.cz [online]. [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-19.
- ↑ http://www.slavkovsky-les.cz/obce-slavkovskeho-lesa/vranov/
- ↑ http://www.hartenberg.cz/historie/pisnicove
- ↑ http://docplayer.cz/4169570-Rekatolizace-loketska.html
- ↑ http://www.hartenberg.cz/historie/pisnicove
- ↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
- ↑ Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]
- ↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [3]
- ↑ Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [4]