Albrecht mladší z Kolowrat

český šlechtic

Albrecht mladší z Kolowrat (13691413[2] nebo 1416?) byl český šlechtic a jeden z prvních členů rodu Kolowratů, předek linie libštejnské i krakovské.

Albrecht mladší z Kolowrat
Erb Kolovratů
Erb Kolovratů
Hejtman loketského kraje
Ve funkci:
1405 – 1412
PanovníkVáclav IV.
Přísedící českého zemského a dvorského soudu
Ve funkci:
1392 – 1401
Hejtman ve Fojtsku (Vogtland)
Ve funkci:
1383 – 1392

Úmrtí1413 nebo 1416
ChoťKateřina Tistava z Hedčan
RodičeAlbrecht starší z Kolowrat
Anna ze Seebergu
DětiBedřich, Hanuš I., Jan (?)
PříbuzníHerbort z Kolowrat[1] (sourozenec)
Hanuš II. Libštejnský z Kolovrat (vnuk)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Albrecht mladší byl nejstarší syn Albrechta staršího z Kolowrat († 1391) a jeho manželky Anny ze Seebergu (Žamberku, Slavětína). Místo ani datum jeho narození není známo. Měl několik sourozenců:

Činnost a kariéra editovat

 
Ročovský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Poprvé je Albrecht listině doložen k roku 1369 jako spolupatron klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ročově a v roce 1380 se byl společně se svým otcem a bratry Purkartem a Herbortem spoluzakladatelem augustiniánského kláštera v Dolním Ročově, již v roce 1373 potvrzeného králem Karlem IV. a o rok později také papežem Řehořem XI. v Avignonu.

Dále jsou známy jeho patronáty v kostelích v Oboře (1405) a v Albrechticích (1410).

V roce 1379 byl Albrecht jmenován podvýběrčím daní v Plzeňském kraji, v letech 1383–1392 vykonával funkci hejtmana v saském Fojtsku, v letech 1392–1401 působil jako přísedící zemského a lenního dvorského soudu. V roce 1382 nebo 1397 je zaznamenán jako soudce hrdelního soudu Plzeňského a Žateckého kraje. V letech 1405–1412 byl hejtmanem Loketského kraje.

Rodina a potomstvo editovat

Albrecht z Kolovrat byl ženatý s Kateřinou Tistavou z Hedčan, což byla nejspíše dcera zakladatele a stavitele hradu Libštejna Oldřicha Tisty z Hedčan († 1379). Měl s ní syny Bedřicha (1408–1432) a Hanuše I. (1453 byl již mrtev) a patrně i Jana (doložen 1416–1418).

Majetek editovat

Roku 1392 (nebo 1397) je zaznamenán jako pán na Krašově, který zdědil po svém otci. Zároveň je uváděn i na Hradišti, přičemž v Kozojedech, Hradišti a Milíčově byl i patronem tamních kostelů. V roce 1396 byl již sezením na Kolešovicích a na Libštejně, kde tamější hrad získal po roce 1379 do vlastnictví jeho otec. Od roku 1397 je uváděn i na Bezděkově. V roce 1395 získal od Jana Čiháka z Dubé tvrz Dub a v roce 1407 ves Čertousy. V letech 1410–1413 je uváděn i jako pán na hradě Jezeří, k němuž patřily vsi Albrechtice, Jezeří, Rvenice a další statky.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. 1984.
  2. LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia – Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 18. 

Externí odkazy editovat