Otevřít hlavní menu

Bezdružice jsou hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městěokrese Tachov. Středověký hrad vznikl před rokem 1330 a byl mnohokrát přestavován. Dochovaná podoba pochází z klasicistní přestavby z let 1772–1776. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Bezdružice
Celkový pohled
Celkový pohled
Základní informace
Sloh gotický, barokní, klasicistní
Výstavba před rokem 1330
Přestavba před rokem 1711, 1772–1776, 1953
Další majitelé Harantové z Polžic a Bezdružic
Kolovratové
Švamberkové aj.
Poloha
Adresa Bezdružice, ČeskoČesko Česko
Ulice náměstí Kryštofa Haranta
Souřadnice
Bezdružice
Bezdružice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 18091/4-1692 (PkMISSezObr)
Web www.zamek-bezdruzice.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Období výstavby hradu je nejasné. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227, ale další je až z roku 1330, kdy Vyšemír z Bezdružic prodal dva pozemky tepelskému klášteru. Předpokládá se, že v té době hrad již stál. V šedesátých a sedmdesátých letech čtrnáctého století hrad patřil Buškovi z Bezdružic považovanému za předka Harantů z Polžic a Bezdružic. Roku 1390 hrad koupil Purkart z Kolovrat, který založil bezdružickou větev rodu Kolovratů. Po něm hrad drželi dva z jeho synů, Purkart a Janek, kteří během husitských válek bojovali na straně plzeňského landfrýdu proti husitům. Po roce 1426 se majitelem hradu stal Purkartův syn Jan, zatímco jeho bratr Albrecht založil Nový hradLoun.[2]

Jan Bezdružický z Kolovrat patřil k významným šlechticům, kteří byli roku 1447 členy poselstva ke králi Fridrichovi III., účastnil se zemských sněmů a byl přísedícím zemského soudu. Král Ladislav Pohrobek mu věnoval odúmrtní právo na Bezdružice, které roku 1454 povýšil král Jiří z Poděbrad na městečko. Měl pět synů, z nichž Bezdružice zdědil horlivý katolík Jiří, po kterém je v roce 1528 zdědila vdova Eliška z Fictumu. Po ní panství přešlo na Jetřicha, syna Jiříkova bratra Jana, který padl v Bitvě u Moháče. Jetřich panství roku 1540 prodal Hanuši Elpognarovi z Dolního Šenfeldu za 6 300 kop českých grošů.[2]

Hanušovi synové Jiří a Kašpar zemřeli před rokem 1569, a poručníci nezletilých potomků prodali v roce 1569 zadlužené panství Jáchymovi ze Švamberka, kterému se tak podařilo spojit panství hradů Bezdružic, Švamberka a Gutštejna. Během třicetileté války městečko a hrad vyplenilo švédské vojsko a roku 1680 došlo na bezdružickém panství k velkému poddanskému povstání, při kterém vzbouřenci pronikli na hrad, kde v té době žili jen úředníci. Později byli poraženi vojskem na Ovčím vrchu u Krasíkova.[2]

V roce 1659 zemřel bezdětný Jan Bedřich ze Švamberka, a panství koupil hrabě Jan Kryštof z Heissenštejna, jehož majetek zdědily tři dcery. Bezdružice dostala Marie Kateřina z Heissenštejna, která je prodala Jiřímu Jindřichu Stadionovi. Od něj je v roce 1707 koupila kněžna M. Gertruda Berlepschová, ale pro dluhy jejího manžela panství neudrželi a jejich věřitelé je v roce 1712 prodali knížeti Maxmiliánovi Karlovi z Löwensteina.[3] Kníže Karel Tomáš z Löwensteina zámek v roce 1848 věnoval městu, aby v něm mohlo zřídit kanceláře okresního soudu a berního úřadu. Löwensteinům ale panství patřilo až do roku 1945, po kterém byl zámek upraven na rekreační středisko.[2]

Stavební podobaEditovat

Podoba středověkého hradu je zastřena mladšími stavbami, z nichž zejména vodojem z roku 1909[2] zničil dochovanou situaci na rozhraní hradního jádra a předhradí. Hrad byl nejspíše dvoudílný, přičemž předhradí se nacházelo v severovýchodní části areálu. Gotické zdivo se dochovalo zejména v budovách postavených okolo přibližně trojúhelníkového nádvoří a původní palác stojí na západní straně. Z jeho nádvorní zdi vybíhají mohutné konzole, které nesly pavlač. Parkán na jihovýchodní straně zaplnily mladší zámecké budovy. Od konce patnáctého století byla součástí hradu také předsunutá bašta.[4]

renesanční přestavby se dochovala zejména část budovy podél příjezdové cesty před první bránou[4] a arkády v dolním nádvoří. Podle popisu zámku z roku 1711 v něm stály dvě nové barokní budovy s velkým sálem a dvaceti dalšími místnostmi. Další barokní (nebo klasicistní[4]) přestavba proběhla v letech 1772–1776, během které byly kromě jiného upraveny původně renesanční arkády, postavena budova podél jihovýchodní strany prvního nádvoří a věž vstupní brány.[2]

Poslední velká oprava proběhla v letech 1999–2015.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-10]. Identifikátor záznamu 128773 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Bezdružice – zámek, s. 32–33. 
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Bezdružice hrad, s. 54–56. 
  4. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Bezdružice, s. 61–62. 
  5. Zámek Bezdružice [online]. Zámek Bezdružice [cit. 2017-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-10. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat