Sedlec (hradiště)
Sedlec je raně středověké hradiště s nejasnou lokalizací. Ve dvanáctém století bylo součástí hradské soustavy a z písemných pramenů jsou známá jména některých kastelánů. Obyvatelé okolního kraje se označovali jako Sedlčané.[1] Hradiště údajně stávalo na rozlehlé vrcholové plošině Bažantího vrchu (v minulosti zvaného Gobes) nad levým břehem řeky Rolavy západně od Sedlce na okraji Karlových Varů.
Sedlec | |
---|---|
Vrcholová partie Bažantího vrchu | |
Poloha | |
Adresa | Bažantí vrch, Sedlec, Karlovy Vary, Česko |
Souřadnice | 50°14′39,87″ s. š., 12°50′40,24″ v. d. |
Sedlec | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 32399/4-1033 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Někteří badatelé se domnívají, že právě zde stávalo hradiště Sedličanů, jiní tuto teorii odmítají s tím, že toto hradiště bývalo v prostoru obce Sedlec, patrně poblíž kostela svaté Anny. Je však zřejmé, že Bažantí vrch byl kdysi osídlen a nejspíš i opevněn. Formu a dobu jeho osídlení se však pro nedostatek střepového materiálu nepodařilo dosud spolehlivě určit. Již po staletí se ovšem na Bažantím vrchu nacházejí velké kusy železné strusky.[2]
Sedlčané (též Sedličané) byli nejstaršími slovanskými obyvateli Karlovarska a drželi území Sedlecka (později Loketska) až do příchodu Přemyslovců. Celý kraj byl nazýván Sedleckem až do první třetiny 13. století. V období sedlecké župy v 11. a 12. století obhospodařoval tento slovanský kmen území i nedaleké Staré Role.[3]
V devatenáctém století byly na vrchu údajně pozorovány pozůstatky opevnění, ale během povrchového výzkumu z roku 1978 nebyly na lokalitě učiněny žádné nálezy.[4] Přesto je vrch chráněn jako kulturní památka.[5] Je také možné, že hradiště zcela zaniklo v důsledku těžby kamene.[6]
Reference
editovat- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Sedlec, s. 282.
- ↑ BURACHOVIČ, Stanislav. Magická místa Karlovarského kraje: průvodce vnitřní krajinou západočeských lázní. 2. vyd. Karlovy Vary: AZUS Březová, 2015. 164 s. ISBN 978-80-260-8356-6. Kapitola Tajuplné rozmarnosti Karlovarského kraje, s. 56.
- ↑ FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí. 1. vyd. Karlovy Vary: Garmond, 2014. 198 s. ISBN 978-80-260-8794-6. Kapitola Stará Role; Sedlec, s. 17, 44.
- ↑ Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-12]. Identifikátor záznamu 143970 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Tašovice, s. 375.
Literatura
editovat- CHOC, P. Acta regionalia 1970–1971. Sborník vlastivědných prací Společnosti přátel starožitností. In: Praha: Společnost přátel starožitností, 1972. S. 45–64.
- KAŠIČKA, František; NECHVÁTAL, Bořivoj. Slovanská hradiště v povodí Ohře na Loketsku. In: DOSTÁL, B.; VIGNATIOVÁ, Jana. Slované 6.–10. století. Sborník referátů ze sympozia Břeclav – Pohansko. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1980. S. 107–113.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradiště na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Sedlec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích