Kunín

obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji

Kunín (do roku 1947 Kunvald,[4] německy Kunewald) je obecokrese Nový JičínMoravskoslezském kraji. Leží zhruba pět kilometrů severně od Nového Jičína. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.

Kunín
Kostel Povýšení svatého Kříže
Kostel Povýšení svatého Kříže
Znak obce KunínVlajka obce Kunín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNový Jičín
Obec s rozšířenou působnostíNový Jičín
(správní obvod)
OkresNový Jičín
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 810 (2024)[1]
Rozloha17,12 km²[2]
Katastrální územíKunín
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ742 53
Počet domů426 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKunín 69
742 53 Kunín
obec@kunin.cz
StarostkaMarkéta Kuběnová
Oficiální web: www.kunin.cz
Kunín
Kunín
Další údaje
Kód obce568546
Kód části obce77283
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původní jméno vesnice bylo německé Kunenwald – „Kunův les“. Základové osobní jméno Kuno byla domácí podoba jména Kunrat (Konrad). Doklady ukazují jen zkrácenou variantu Kunwald, která se používala i v češtině, a to až do roku 1947, kdy bylo jméno upraveno na Kunín.[5]

Historie

editovat

Ve 13. a 14. století náležely pozemky, na nichž se dnešní obec rozkládá, ke kunvaldskému zboží, které bylo v držení pánů ze Žerotína a z Kravař – např. mezi lety 1288 až 1311 Bluda III. z Bludova[6][7] a 1369 až 1380 Voka z Kravař.

Kunewald/Kunvald byl založen jako lesní lánová vesnice koncem 13. století.[8] a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1382. K roku 1464 je v zemských deskách zaznamenána podoba názvu Kunwald.[9][10] Po vyčlenění Kunvaldu jako samostatného statku z fulneckého panství v roce 1584 byli vlastníky Estera a Jan Cetrysové z Kynšperka. Za jejich vlastnictví byl v Kunvaldu založen pivovar a od roku 1592 je statek uváděn jako malé panství. V roce 1653 panství za 65 000 zlatých zakoupil hrabě Gabriel Serényi a po smrti jeho syna Františka Serényie přešlo vdovou na rod Thun-Hohenstein.

Po moravských misiích Kristiána Davida opustila v 18. století řada „probuzených“ lidí Kunín a připojila se k práci bratrské moravské církve v Ochranově.[11]

V roce 1938 bylo většinově německojazyčné město připojeno do Třetí říše v rámci sudetské župy.

5. května 1945 byla obec osvobozena Rudou armádou, následně došlo k vysídlení původních obyvatel německé národnosti a změně názvu obce na Kunín. V roce 1951 bylo založeno JZD a o deset let později otevřeno širokoúhlé kino. Nově postavené základní školy se obec dočkala 13. září 1970.

11. prosince 1992 schválila komise České národní rady stávající obecní prapor a znak. V květnu 1999 se majetkem obce stal místní zámek.

Kunín se rozkládá po obou stranách hlavní silnice na Nový Jičín a Fulnek a protéká jím říčka Jičínka. Žije zde přibližně 1865 obyvatel v 314 domech a 517 bytech.[12]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 954 2 105 2 159 2 116 2 154 1 931 2 016 1 358 1 553 1 596 1 721 1 796 1 858 1 836 1 811
Počet domů 243 257 255 256 259 260 276 297 262 258 281 334 359 392 426

Občanská vybavenost

editovat

Občanská vybavenost zahrnuje základní a mateřskou školu, poštu a zdravotní středisko. V obci se nalézá obchod s potravinami, restaurace a kadeřnictví.

Kunín je sídlem římskokatolické farnosti.

Hospodářství

editovat

Největším podnikem v obci je mlékárna, která je většinově vlastněná francouzskou firmou Lactalis.[15] Mlékárna Kunín zpracovává mléko od zemědělců ze širokého okolí. Má pobočku v Ostravě, která dodává plnotučné mléko do obchodních řetězců v celém Česku.

Dále je v obci čerpací stanice. Obec je plynofikována a připojena na kanalizaci.

Dopravní obslužnost zajišťují linky dopravních podniků Arriva Morava a.s., TQM – holding s.r.o. ve směru na Nový Jičín, Bílovec, Studénku, Fulnek, Ostravu a Opavu, ze zastávek Kunín – mlékárna, Kunín – zdravotní středisko, Kunín – u kovárny a Kunín – restaurace. Přeprava po železnici je možná ze zastávky Šenov u Nového Jičína v sousední obci Šenov u Nového Jičína.

 
Náhrobek na Božím poli v Niesky

Obecní správa

editovat

Mezi lety 1869–1974 Kunín byl obcí v okrese Nový Jičín. Od 1. ledna 1975 do 23. listopadu 1990 patřil jako část městaNovému Jičinu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[16]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993.[17]

Pamětihodnosti

editovat

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 477. 
  6. http://www.zsru.cz/at/literatura/history/vyzosevmor_urbanek/vyzosevmor_aurbanek_fr.htm
  7. http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bludov-hrad
  8. Archivovaná kopie. www.kunin.cz [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-21. 
  9. Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466. Kniha XI, č. 261 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-09-20]. S. 432. Dostupné online. 
  10. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 477. 
  11. a b c ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře: Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich 419 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7017-112-7. OCLC 528755280 OCLC: ocn528755280. 
  12. http://www.kunin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77819&id_obce=15027[nedostupný zdroj]
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. http://www.mlekarna-kunin.cz/o-nas/historie Archivováno 30. 4. 2012 na Wayback Machine. - Historie Mlékárny Kunín
  16. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 267. 
  17. Udělené symboly – Kunín [online]. 1993-07-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  18. a b c ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. např. 71–91, 175–192 a mnoho dalších. 
  19. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 365–485. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat