Cetrysové z Kynšperka

Cetrysové z Kynšperka německy též Czettritzové, byli starý slezský šlechtický rod, který svůj původ odvozoval od osad Ceteřice a Kynšperk ve Svídnickém knížectví v dnešním Polsku. Odtud se postupně dostal po celém území Slezska, dále na Opavsko a Moravu.

Cetrysové z Kynšperka / Czettritz
Rodový erb Cetrysů z Kynšperka
Rodový erb Cetrysů z Kynšperka
ZeměČeské královstvíČeské království České království / Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Rok založení1223

HistorieEditovat

Jedním z prvních známých příslušníků rodu byl maršálek vratislavského biskupa Diprant Cetrys z Bělé, který od biskupa Jana získal právo na železné doly Frývaldova (dnes Jeseník). Další ze známých členů rodu, Diprant Cetrys z Kynšperka, byl maršálkem hlohovského knížete.

Na Opavsko se Cetrysové dostali během sporů opavských stavů s císařem Ferdinandem I., který se snažil v rámci reforem moc stavů omezit. Roku 1530 císař udělil zámek v Opavě do zástavy Oldřichu Cetrysovi (†1543), který zastával funkce u dvora Ludvíka Jagellonského. To opavské stavy braly jako zásah do svých práv. V roce 1535 pak jeho bratr Jiřík Cetrys a jeho synové Adam Cetrys a Friedrich Cetrys získali do zástavy také zámek v Hradci nad Moravicí s panstvím. Po smrti Oldřicha, se (již třetím) sňatkem jeho manželky Barbory z Rottalu Fulnek dostal do vlastnictví Baltazara Schweinitze (Balcar Švajnic, †1572), který nechal přestavět hrad na renesanční zámek.[1]

 
Zámek Fulnek po přestavbě

V roce 1541 zakoupil Oldřich z věna své manželky Barbory z Rottalu a Tollberka panství Fulnek. V následujících letech se z Cetrysů stala vlivný šlechtický rod.

Ještě předtím, v roce 1520 zakoupil Jiřík Cetrys Posutice u Krnova (dnes v Polsku) a vzal si za manželku Barboru Gotschovou. V letech 1531-1537 byl Jiřík zemským hejtmanem v opavském knížectví. V roce 1564 zabil Matyáš Rotmberk z Ketře jeho třetího syna Jiříka Konstantina.

V roce 1569 byl majetek Cetrysů Fridrichem Cetrysem rozšířen o Mokré Lazce a Štítinu. V roce 1576 byl jeho syn Oldřich zabit v souboji s Jaroslavem Lichnovským z Voštic.

V roce 1584 se majiteli Kunvaldu (Kunína) po vyčlenění z fulneckého panství v roce stali manželé Jan a Ester Cetrysové z Kynšperka, kteří zde založili pivovar. Panství od Cetrysů v roce 1653 koupil hrabě Gabriel Serényi. Po smrti jeho syna Františka Gabriela přešlo na jeho vdovu a s ní na rod Thun-Hohensteinů.[2]

Dne 27. ledna 1627 se v Opavě konala svatba Kateřiny Cetrysové z Kynšperka s Václavem Oderským z Lidéřova, které se mimo jiné zúčastnili i Dánové a čeští pobělohorští emigranti. Po potlačení protihabsburského povstání emigrovali příslušníci rodu do Holandska.

ErbEditovat

Cetrysové měli v erbu znázorněnu hlavu býka, nad níž se v klenotu nacházela dvojice zkřížených mečíků.

ReferenceEditovat

  1. Kolektiv autorů: Kamenné svědectví minulosti. Heraldické památky Novojičínska; Nový Jičín, 2008 s. 42-58; 978-80-7277-360-2
  2. PAVELEK, Ivan. Na návštěvě v Kuníně: Pyšní se nejen zámkem, ale i hrobkou slavného rodu. Novojičínský deník. 2021-05-04. Dostupné online [cit. 2022-05-11]. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat