Barbora z Rottalu

moravsko-rakouská šlechtična, možná nemanželská dcera císaře Maxmiliána I.

Barbora z Rottalu, svobodná paní z Tolberka (německy Barbara von Rottal Freiin von Thalberg; 22. července 1500 nebo 31. března 1501[2]?31. března 1550, pravděpodobně na panství Fulnek na Moravě, pohřbena byla v minoritském kostele ve Vídni)[3] byla rakouská a moravská šlechtična z rodu Rottalů, zřejmě nemanželská dcera císaře Maxmiliána I. Byla provdána za Zikmunda z Ditrichštejna (1484–1533), který významně pozvedl rod Ditrichštejnů.

Barbora z Rottalu
Erb rodu Rottalů
Erb rodu Rottalů
Narození29. června 1500
Úmrtí31. března 1550 (ve věku 49 let)
Vídeň
ChoťZikmund z Ditrichštejna
Oldřich Cetrys z Kynšperka
Balcar Švajnic
DětiZikmund Jiří z Ditrichštejna
RodičeMaxmilián I. Habsburský a Jiří z Rottalu na Thalbergu a Markéta z Edelsheimu
PříbuzníRegina z Ditrichštejna[1] a Bartoloměj z Ditrichštejna-Hollenburgu (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Podobně jako není známé přesné datum Barbořina narození, předmětem sporů je také její původ, neboť existují důkazy, že nebyla dcerou svého nominálního otce Jiřího z Rottalu na Thalbergu (* kolem roku 1460–1526), nýbrž mohla být nemanželskou dcerou císaře Maxmiliána I.[4] Rozdílné názory jsou také na identitu Barbořiny matky. Podle některých jí nebyla Markéty z Rappachu, manželka Jiřího z Rottalu,[5] nýbrž Markéta z Edelsheimu, což však nelze z pramenů blíže doložit.[6]

O otcovství císaře Maxmiliána existuje řada více či méně přímých důkazů. Jedním z nich je jeho velký zájem o sňatek Barbory z Rottalu se svým chráněncem Zikmundem z Ditrichštejna.[7] Císař budoucí sňatek osobně plánoval již v roce 1508, kdy Barboře bylo pouhých 8 let. Císař s 25letým Ditrichštejnem uzavřel smlouvu, že se neožení bez „souhlasu císaře“. Císařský dokument byl vydán 22. prosince 1513 v Augsburgu („Augsburská dohoda“).[8] Císař si navíc nechal od Ditrichštejna podepsat závazek ke sňatku s Barborou z Rottalu, které bylo v té době asi 13 let, a pokud tak neučiní, přijde o několik svých panství.[9][10] Další podmínkou byl vstup Barbory z Rottalu, jejího otce Jiřího z Rottalu i Zikmunda z Ditrichštejna do Maxmiliánem obnoveného Korutanského řádu sv. Jiří. Císař tak vyvíjel značný tlak, aby ho Ditrichšejna zavázal ke sňatku s velmi mladou Barborou, což ukazuje, že měl na jejím sňatku velmi osobní zájem.

ŽivotEditovat

Barbora z Rottalu jako zřejmě nemanželská dcera císaře Maxmiliána I. a Markéty z Rappachu, vyrůstala v domácnosti své matky, provdané za Jiřího z Rottalu svobodného pána z Tolberka, a tedy pravděpodobně i v Ditrichštejnském paláci v Herrengasse ve Vídni, který sňatkem Barbory připadl Ditrichštejnům. Palác v roce 1811 získala arcivévodkyně Marie Beatrix z Este, dcera a jediná dědička modenského vévody Herkula III., odkud pochází pozdější název budovy - Palais Modena, kde v současnosti sídlí rakouské ministerstvo vnitra.

Sňatek z DitrichštejnemEditovat

 
Zikmund z Ditrichštejna, Barbořin první manžel

Samotná skutečnost, že se císař takto angažoval ve sňatku šlechtické dcery je velmi neobvyklá. Panovník se obvykle nezabývá vdavky konkrétních šlechtických dcer.[11] Za nejjasnější známku toho, že císař Maxmilián byl skutečným otcem Barbory z Rottalu, je zřejmě svatební obřad z 23. července 1515.

Sňatek baronky Barbory z Rottalu byl koncipován zcela jinak, než bývá obvyklé. Stal se součástí významného setkání evropských panovníků, známého jako „první vídeňský kongres“ v roce 1515. Zde se ve vídeňské katedrále sv. Štěpána konala "vídeňská dvojsvatba", při níž byli oddáni vnuk císaře Maxmiliána s dcerou českého a uherského krále Vladislava II. a Maxmiliánova vnučka s Vladislavovým synem. Tímto sňatkem byl vytvořen rozhodující základ pro velmocenské postavení habsburského rodu, který tím později v roce 1526 získal českou a uherskou královskou korunu. Následujícího dne se pak uskutečnil třetí sňatek mezi Barborou z Rottalu a Zikmundem z Ditrichštejna, po kterém následoval rytířský turnaj.

Večer se pak pro tento pár konala slavnostní večeře ve vídeňském Hofburgu, na které se prý podávalo 300 jídel, a kterého se účastnili nejvýznamnější knížata a hodnostáři. Kromě císaře Maxmiliána I. a krále Vladislava II. také jeho bratr, polský král Zikmund I., uherský Ladislav II., české princezny Anna Jagellonská a Marie Habsburská a jejich manželé princ Ludvík, vévodové Jindřich Brunšvický, Vilém IV. a Ludvík X. Bavorští, Albrecht VII. Meklenburský a Kazimír Braniborský, Jan III. Falcký. Z duchovních knížat dva kardinálové uherský primas a arcibiskup ostřihomský Tomáš Bakócz (1498-1521) a gurský biskup Matyáš Lang z Wellenburg (1505-1522) a třináct biskupů, včetně kníže-arcibiskupa salcburského Leonharda z Keutschachu (1495-1519) a zastoupeni byli brémský arcibiskup Kryštof Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1511–1558) a řada dalších velmožů.

Ještě pozoruhodnější je, že Barbora z Rottalu byla nejen pozvána na takovouto hostinu do Hofburgu, ale navíc zaujala čestné místo v královském kruhu, neboť seděla po pravici císaře Maxmiliána a po levici českého a uherského krále Vladislava II. Byla tedy na čestnějším místě, než královské princezny. Navíc, ačkoli u stolu byla přítomna matka nevěsty , Markéta z Rappachu a Zikmund z Ditrichštejna, nebyl přítomen otec nevěsty a "hostitel" Jiří z Rottalu. Císař Maxmilián vzdával Barboře z Rottalu královské pocty i v tomto vysoce oficiálním prostředí, což zřejmě nelze vysvětlit jinak, něž že on sám byl jejím otcem. Zvláštní vztah mezi císařem Maxmiliánem a rodem Ditrichštejnů je patrný i z jeho závěti, v níž nařídil, aby se na Zikmunda a rod Ditrichštejnů v láskyplných přímluvách pamatovalo stejně často jako na něj při zádušních mších a modlitbách.[12]

Jako doklad hostiny a přítomných osob existují dvě vyobrazení, malba ze 17. století a kopie originálu ze 16. století uložená v Universalmuseum Joanneum ve Štýrském Hradci. [13] [14]

ManželstvíEditovat

Barbora byla vdaná celkem třikrát:

Závěr životaEditovat

Barbora z Rottalu zemřela 31. května roku 1550, pravděpodobně na zámku Fulnek a byla pohřbena v minoritském kostele ve Vídni v kryptě svého rodu, v níž byl roku 1525 pochován její (zřejmě nevlastní) otec Jiří z Rottalu, roku 1522 její matka Markéta z Rappachu, její děd Kryštof z Rappachu a 1445 její pradědeček Kryštof z Rappachu.[16] [17] Na jejím hrobě je nápis: "Zde leží žena urozená, paní Barbora rozená svobodná paní z Rottalu a Tallbergu, vznešeného pána Balthasara von Schweinitz na Fulneku, která zemřela loni v květnu 1550". [18]

ReferenceEditovat

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Ludwig Igàlffy-Igàly, Über die Abstammung der Barbara von Rottal und die Versippung österreichischer und schlesischer Landeshauptleute. In: Adler. Zeitschrift für Genealogie Band. 3 (Wien 1953/55) S. 244
  3. Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie S. 50
  4. Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie, PDF
  5. Igàlffy-Igàly, Über die Abstammung der Barbara von Rottal und die Versippung österreichischer und schlesischer Landeshauptleute. 244
  6. Anna Ehrlich "Auf den Spuren der Josefine Mutzenbacher", S. 64.
  7. Mezler-Andelberg, Barbara von Rottal, Maximilian I. und Siegmund von Dietrichstein 678
  8. Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie. Seiten 23/24.
  9. Herwig Wolfram (Hg.), Österreichische Geschichte 1400–1522. Das Jahrhundert der Mitte. An der Wende vom Mittelalter zur Neuzeit (Wien 1996) 310–312
  10. Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie. Seite 25)
  11. Österreichisches Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien, AUR 1508 XII 24
  12. BLKÖ:Dietrichstein, Sigmund, erster Freiherr von Hollenburg – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. (německy) 
  13. Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie. Seite 33.
  14. J. Vyslouzil, Das älteste Ölgemälde, das die Hochzeit von Mitgliedern des Kärntner und Steiermärkischen Adels am Kaiserhof darstellt, Blätter f. Heimatkunde 48 (1974) S. 52–65.
  15. Ernst Heinrich Kneschke, Neues allgemeines Deutsches Adels-Lexicon: im Vereine mit mehreren Historikern, Band 8
  16. Emil von Rajakovics, War Margarete von Rappach die Mutter der Barbara von Rottal? In: Adler. Zeitschrift für Genealogie Band. 4 (Wien 1956/58) S. 19
  17. Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie http://othes.univie.ac.at/24450/1/2012-12-18_0706613.pdf S. 48
  18. Karin Bachschweller, Barbara von Rottal, op. cit. S. 49

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barbara von Rottal na německé Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • Adel im Wandel. Politik, Kultur, Konfession 1500–1700. Katalog der Niederösterreichischen Landesausstellung auf der Rosenburg vom 12. Mai bis 28. Oktober 1990. Hochzeit Sigmunds von Dietrichstein mit Barbara von Rottal in:​[1]
  • Karin Bachschweller: Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie, diplomová práce na Vídeňské universitě http://othes.univie.ac.at/24450/1/2012-12-18_0706613.pdf
  • Johann Hübner: Genealogische Tabellen nebst denen darzu gehörigen Genealogischen Fragen zu Erläuterung der politischen Historie mit sonderbahrem Fleiße zusammengetragen, und vom Anfange bis auf diesen Tag continuiret, online jako Google kniha
  • Ludwig Igàlffy-Igàly: Über die Abstammung der Barbara von Rottal und die Versippung österreichischer und schlesischer Landeshauptleute. In: Adler. Zeitschrift für Genealogie Band. 3 (Wien 1953/55)
  • Heinrich Kneschke: Neues allgemeines Deutsches Adels-Lexicon: im Vereine mit mehreren Historikern, Band 8 ​[2]
  • Richard Perger, Wilhelm Georg Rizzi, Das Palais Modena in der Herrengasse zu Wien.
  • Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch 1973, ISBN 3-7686-5002-2,
  • Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Ergänzungsband. Herausgegeben vom Vorstand des Collegium Carolinum, Forschungsstelle für die böhmischen Länder. R. Oldenbourg Verlag, München und Wien 1990, ISBN 3-486-54051-3 Stammfolge Dietrichstein zu Nikolsburg (reichständisches Haus)
  • Emil von Rajakovics: War Margarete von Rappach die Mutter der Barbara von Rottal? In: Adler. Zeitschrift für Genealogie Band. 4 (Wien 1956/58)
  • J. Vyslouzil: Das älteste Ölgemälde, das die Hochzeit von Mitgliedern des Kärntner und Steiermärkischen Adels am Kaiserhof darstellt, Blätter f. Heimatkunde 48 (1974)
  • Hermann Wiesflecker: Maximilian I. Die Fundamente des habsburgischen Weltreiches (München/Wien 1991) ISBN 3-7028- 0308-4
  • Constantin von Wurzbach: Dietrichstein, die Grafen und Fürsten von, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 3. Theil. Verlag der typogr.-literar.-artist. Anstalt (L. C. Zamarski, C. Dittmarsch & Comp.), Wien 1858 für Inneres (Wien 1997)
  • Constantin von Wurzbach: Dietrichstein, die Grafen und Fürsten von, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 3. Theil. Verlag der typogr.-literar.-artist. Anstalt (L. C. Zamarski, C. Dittmarsch & Comp.), Wien 1858, S. 295–298.