Německá šlechta

šlechta v německých zemích

Německá šlechta (německy deutscher Adel) společně s panovnickými rody byla skupina středověké a novověké stavovské společnosti v německy hovořících zemích ve střední Evropě. Ta podle zákonů a zvyklostí v této oblasti do začátku 20. století užívala určitých privilegií a výsad.

Velký znak Svaté říše římské. Znak zahrnuje historické země území, které byly součástí říše, včetně Zemí Koruny české, Uher ad.

HistorieEditovat

 
Územní rozsah Svaté říše římské a Sicilské království za vlády štaufské dynastie. Čísařská a bezprostředně říšská území jsou vyznačena jasně žlutou barvou.

Historicky mezi tyto oblasti patřily Svatá říše římská (962–1806), Německý spolek (1814–1866) a Německé císařství (1871–1918). a částečně též některé habsburské země, které však měly vlastní systém.

Na počátku existence Weimarské republiky (1919–1933) byla v srpnu 1919 zavedena první německá ústava, která oficiálně zrušila královské a šlechtické tituly a příslušné výsady a imunitu vztahující se k nim.

Současná Spolková republika Německo šlechtu a její tituly uznává. Dědičné tituly jsou povoleny jako součást příjmení (např. aristokratické předložky von a zu) a tato příjmení a titlu mohou dědit potomci. Nové tituly však republika udělovat nemůže a potomci německých šlechtických rodů nemají nárok na jakékoli výsady spojené se šlechtickými tituly.

Rakouské zeměEditovat

Šlechtický systém v rakouských zemích se po staletí vyvíjel společně s říšským a vykazoval podobné znaky. Po oddělení Rakouska od Svaté říše, tj. v Rakouském císařství a později Rakousku-Uhersku, včetně českých zemí, se vývoj odloučil na vlastní rakouskou šlechtu, do níž lze částečně zahrnout také šlechtu českou, uherskou, chorvatskou ad.

Oba systémy pak skončily v roce 1919, kdy byly přijaty zákony zrušující šlechtu jako společenskou třídu a někde byl zrušen také právní status a privilegia.

V dubnu 1919 za první Rakouské republiky (1919-1934) byla šlechta v Rakousku zrušena zákonem a na rozdíl od Německa bylo používání a titulů a šlechtických predikátů v rámci příjmení zakázáno.

Tituly a hodnostiEditovat

Panovnické titulyEditovat

Tituly panovníků v rámci jednotlivých územních celků byla celá řada. Počínaje nejvyšším titulem císařem Svaté říše, přes krále, kurfiřty, velkovévody, arcivévody, vévody, lankrabata, markrabata, falckrabata, knížata a říšská hrabata nesli vládci, kteří patřili k německé Hochadelě. Ostatní počty, stejně jako baroni (Freiherren), páni (Herren), rytíři (Ritter) nesli šlechtické rodiny, které nevládly. Drtivá většina německé šlechty však nezdědila žádné tituly a byly obvykle rozlišitelné pouze podle šlechtické částice von v jejich příjmeních.

Tituly a území
Označení (česky) Označení (německy) Území (česky) Území (německy)
císař / císařovna Kaiser / Kaiserin císařství / říše Kaiserreich, Kaisertum
král / královna König (-in) království Königreich
kurfiřt / kurfiřtka Kurfürst (-in) kurfiřtství Kurfürstentum
arcivévoda / arcivévodkyně Erzherzog (-in) arcivévodství Erzherzogtum
velkovévoda / velkovévodkyně Großherzog (-in) velkovévodství Großherzogtum
velkokníže / velkokněžna Großfürst (-in) velkoknížectví Großfürstentum
vévoda / vévodkyně Herzog (-in) vévodství Herzogtum
falckrabě / falckraběnka Pfalzgraf / Pfalzgräfin falc (palatinát) Pfalzgrafschaft
markrabě / markraběnka Markgraf / Markgräfin markrabství, marka Markgrafschaft
lankrabě / lankraběnka Landgraf / Landgräfin lankrabství Landgrafschaft
říšský kníže / kněžna Reichsfürst (-in) 1 knížectví Fürstentum
říšský hrabě Reichsgraf 1 / Reichsgräfin hrabství Grafschaft
purkrabí / purkrabí Burggraf / Burggräfin purkrabství Burggrafschaft
říšský baron / baronka Reichsfreiherr 1 / Reichsfreifrau / Reichsfreiin 2 (allodiální) baronie Freiherrschaft
pán Herr Lordstvo Herrschaft
^1 Předpona Reichs- označuje titul udělený císařem Svaté říše; tyto tituly dávaly vyšší priorita než u týchž titulů bez této předpony.
^2 Freiin označuje baronku rodem.

Tituly nevládnoucích rodůEditovat

Tituly pro mladší členy svrchovaných rodin a pro nesvrchované rodiny
Označení (česky) Označení (německy)
korunní princ / princezna Kronprinz (essin)
kurfiřt princ Kurprinz (essin)
arcivévoda / arcivévodkyně Erzherzog (-in)
velkovévoda / velkovévodkyně Großherzog (-in)
velkokníže/kněžna Großfürst (-in)
vévoda / vévodkyně Herzog (-in)
princ / princezna Prinz (essin)
kníže / kněžna Fürst (-in)
markrabě / markraběnka Markgraf / Markgräfin
lankrabě / lankraběnka Landgraf / Landgräfin
falckrabě / falckraběnka Pfalzgraf / Pfalzgräfin
purkrabí / purkraběnka Burggraf / Burggräfin
starohrabě / starohraběnka Altgraf / Altgräfin
říšský hrabě / říšská hraběnka Reichsgraf / Reichsgräfin
říšský baron / baronka,

říšský svobodný pán / paní

Reichsfreiherr / Reichsfreifrau / Reichsfreiin
hrabě / hraběnka Graf / Gräfin
svobodný pán / svobodná paní Freiherr / Freifrau / Freiin
pán / paní Herr / Edler Herr
rytíř Ritter
šlechtic / šlechtična Edler / Edle
mladý pán (pro nepojmenované šlechtice) Junker

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku German nobility na anglické Wikipedii.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat