Otevřít hlavní menu

Studénka

město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji
Tento článek je o městě na Novojičínsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Studénka (rozcestník).

Studénka (německy Stauding[2]) je město v Moravskoslezském kraji v okrese Nový Jičín rozkládající se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Známost si vysloužila jako sídlo podniku Vagónka Studénka (od 2006 MSV Metal Studénka) a jako rodiště kardinála Tomáška. Žije zde přibližně 9 500[1] obyvatel.

Studénka
Nový zámek
Nový zámek
Znak obce StudénkaVlajka obce Studénka
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0804 599921
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Nový Jičín (CZ0804)
Obec s rozšířenou působností Bílovec
Pověřená obec Studénka
Historická země Slezsko + Morava
Katastrální výměra 30,9 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 9 536 (2019)[1]
Nadmořská výška 239 m n. m.
PSČ 742 13
Zákl. sídelní jednotky 14
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu nám. Republiky 762
Butovice
742 13 Studénka 3
Starosta Libor Slavík
Oficiální web: www.mesto-studenka.cz
Email: podatelna@mesto-studenka.cz
Studénka
Studénka
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Členění městaEditovat

Město se člení na tři katastrální území se třemi místními částmi:

  • Butoviceves se poprvé připomíná v roce 1324 jako Bothenwald, později v dobách komunismu byla k jejímu katastru připojena řada pozemků na západě původního katastrálního území Studénka nad Odrou
  • Nová Horka – leží na Moravě a poprvé se připomíná již roku 1374 jako Neuhibl (Newhubel).
  • Studénka nad Odrou (místní část Studénka) – první písemná zmínka o Studénce se váže k roku 1436 (nedoloženě 1412) a téměř celý katastr leží ve Slezsku, malá severozápadní část katastru byla původně součástí Butovic a tudíž Moravy

HistorieEditovat

První písemná zmínka pochází z roku 1436 (nedoložené z roku 1412). Nejstaršími známými majiteli byli Čeněk z Tvorkova a Jan Třebíčský. Další majitelé se zde rychle střídali a v letech 1467 – 1569 patřila Studénka pánům z Fulštejna, později za Pražmů z Bílkova byla ves připojena k bíloveckému panství. Za svou účast v protihabsburském odboji počátkem 17. století zaplatili Pražmové ztrátou majetku, a tak po porážce českého stavovského povstání na Bílé hoře byla Studénka prodána jako konfiskát královskou komorou v roce 1634 Václavovi z Vrbna, který ves s tvrzí připojil ke svému fulneckému panství, i když byla Studénka zapsána v opavských zemských deskách jako samostatný rytířský statek. V 18. století koupili Studénku Gottfried Emanuel a Jan Václav z Mönnichu a v 19. století připadla odkazem hraběnce Marii Blücher von Wahlstatt. Blücherové z Wahlstattu připojili Studénku ke svému statku v Bravanticích.

Od roku 1850 patřila Studénka k soudnímu okresu Klimkovice a k politickému okresu Opava, od roku 1896 k okresu Bílovec a od roku 1960 je součástí okrese Nový Jičín. Významnou se pro Studénku stala železnice: Roku 1881 byla postavena trať Studénka – Štramberk a v roce 1890 trať Studénka – Bílovec. Kolem roku 1900 byla založena Adolfem Šustalou továrna na výrobu železničních vozů. V roce 1928 se stala Vagonka součástí koncernu Ringhoffer a po celou dobu zajišťovala práci nejen pro obyvatele Studénky, ale i obyvatele německých Butovic a dalších okolních obcí a měst.

Obce, které dnes tvoří Studénku byly odpradávna tradičně německé a z tohoto důvodu v letech 1938-1945 patřily k nacistické Třetí říši v rámci provincie Sudety. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vysídlena. Do vyprázdněných obcí se nastěhovalo nové české obyvatelstvo z vnitrozemí. Ke dni 1. ledna 1959 byly spojeny obce Butovice a Studénka. Pod názvem Studénka jsou od té doby městem.

Poslední částí města Studénka je Nová Horka, o které je první zmínka již roku 1374 jako Neuhibl (Newhubel). Obec byla nejprve lénem olomouckého biskupství a později patřila ke štramberskému panství pánů z Kravař. Největšího rozkvětu dosáhla za posledních majitelů, hrabat Vetterů z Lilie, kteří si v Nové Horce postavili zámek, kde bydleli až do roku 1949. Obec byla německá a podobně jako v okolních vesnicích základní obživou obyvatel bylo zemědělství a rybníkářství, dařilo se i ovocnářství. Vesnice neměla samostatnou faru, přifařena byla nejprve do Bartošovic, později k Sedlnici a nakonec k nové faře v Albrechtičkách, děkanát příborský. V roce 1875 byla založena samostatná německá škola v panském domě. Barokní zámek sloužil od konce padesátých let jako Ústav sociální péče pro ženy a nyní je vlastníkem zámku Moravskoslezský kraj. V roce 1975 byla Nová Horka připojena k městu Studénka a od té doby je jeho součástí.

Znak města Studénky byl schválen na 37. plenárním zasedání Městského národního výboru dne 13. listopadu 1969 podle zákona č. 109/67 Sb., hlava VII, a to na základě vyjádření Státního archivu v Opavě, které bylo uloženo u zdejšího MěstNV pod č. j. Sar. 1124/59-Sv z 9. 9. 1959. Znak města byl zpracován podle pečetě obce Studénky, uchované v elaborátu Karolinského katastru z roku 1736 zhotoveného z červeného vosku. V pečetním poli má původní znak čtvercový štít dělený břevnem s písmeny J F H Z W, znamenající Jan František, hrabě z Vrbna - vodorovný pás vedený prostředkem štítu. V prvém a čtvrtém poli je fontána se stříkající vodou, tzv. mluvící znak představující studnu a vztahující se na název obce Studénka. V druhém a třetím poli je heraldická lilie, jakožto znak majitelů panství Studénky Jana Františka, hraběte z Vrbna, který byl majitelem statků ve Studénce v letech 1649 - 1705. Zlatá lilie znázorňuje prvek Vrbnovského zámku. Barvy polí, štítu, břevna a heraldických figur nejsou z pečetě zřejmé. Pro současný znak města pak bylo použito staré pečeti Studénky z r. 1664, ve kterém je břevno nahrazeno dvěma železničními nárazníky, levý plochý a pravý vypouklý, jako symbolu závodu Vagonky. Tímto způsobem byla v době schvalování znaku sloučena minulost se současností. Nárazníky jsou v černé barvě na zlatém, resp. žlutém podkladu. Znak je červeno-modře čtvrcený štít, první a čtvrté pole (levé horní a pravé spodní) je provedeno v červené barvě, druhé a třetí pole (pravé horní a levé spodní) je provedeno v modré barvě. Tryskající fontána v prvém a čtvrtém poli je stříbrná resp. bílá. Lilie ve druhém a třetím poli je zlatá resp. žlutá, nárazníky jsou černé.

Představitelé vedení města (do roku 1990 předseda národního výboru, po roce 1990 starosta):

1959 - 1960 Alčer Antonín

1960 - 1963 Sokol Drahomír

1963 - 1964 Paruza Adolf

1964 - 1971 Pavlačík Vojtěch

1971 - 1976 Sokol Drahomír

1976 - 1990 Pavlík Jiří

1990 - 1990 Špůrek Petr

1990 - 1998 Šobich Lubomír

1998 - 2002 Huvarová Kateřina

2002 - 2006 Šobich Lubomír

2006 - 2014 Honusek Ladislav

2014 - 2018 Šobich Lubomír

2018 - 2022 Slavík Libor


ObyvatelstvoEditovat

DopravaEditovat

ÚZemím města prochází krátký úsek dálnice D1. Z blízkého exitu Butovice vede silnice II/464 v úseku D1 - Butovice - Nová Horka - Příbor. Silnice III. třídy na území města jsou:

  • III/46418 Velké Albrechtice - Butovice (průtah) - II/464
  • III/46419 Velké Albrechtice - III/46427
  • III/46420 Butovice - Pustějov
  • III/46421 Bílov - Pustějov
  • III/46427 Bravantice - Studénka - II/464
  • III/46428 Nová Horka - Bartošovice
  • III/46431 Nová Horka - Albrechtičky

Železniční stanice Studénka je rychlíkovou stanicí a přestupním uzlem na železniční trati 270 Bohumín – Přerov - Olomouc - Pardubice - Praha. Zastavují zde některé spoje Českých drah a celkem 10 spojů soukromého dopravce LEO Express. Z koridorové trati 270 zde odbočují dvě regionální tratě. Trať 279 je krátká a končí už v sousedním Bílovci. Trať 325 je naopak významná regionální spojnice mezi turisty vyhledávanými městy (Příbor, Kopřivnice, Štramberk) a další významnou tratí 323.

Samotná stanice Studénka byla v roce 2003 při budování koridoru od základů přestavěna. Vedle staré vedlejší budovy, několik let sloužící jako provizorní staniční budova, byla na místě stržené historické nádražní budovy postavena zcela nová, poté i ostrovní nástupiště a místo nevyhovujícího nadchodu na vzdálené Bílovecké nástupiště byl vybudován podchod pod celou šíří kolejiště.

Železniční neštěstí v roce 2008Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda ve Studénce 2008.

Dne 8. srpna 2008 došlo ve Studénce k tragickému železničnímu neštěstí, když vlak EuroCity Comenius narazil do silničního nadjezdu, který se několik sekund předtím zřítil na trať.[3] Podle záznamu rychlosti z lokomotivy jel vlak v okamžiku aktivace rychlobrzdy rychlostí 134 km/h a k nárazu došlo v rychlosti 90 km/h.[4] Na místě zemřelo 6 lidí a 67 bylo zraněno a odvezeno do okolních nemocnic, kde svým zraněním podlehly další dvě osoby.[5] Na místě byl v roce 6. 8. 2011 odhalen pomník obětem neštěstí.[6]

Železniční neštěstí v roce 2015Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda ve Studénce 2015.

22. července 2015 se na blízkém přejezdu stala další železniční nehoda. Vlak SC 512 Pendolino jedoucí na trase BohumínFrantiškovy Lázně se srazil s kamionem, který uvízl mezi spuštěnými závorami. Zemřeli 3 cestující a 17 dalších bylo zraněno.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Studénce.
  • Starý a Nový zámek – komplex budov původně renesančního Starého zámku a barokního, novogoticky přestavěného Nového zámku. K souboru patří zámecký park se stopami původní středověké tvrze, ohradními zdmi a branou.
  • Kostel svatého Bartoloměje – novogotický kostel postavený v letech 1874–1880.
  • Větrný mlýn – částečně dochovaný zděný mlýn holandského typu z počátku 19. století
  • Fabianův kříž z roku 1841

Přírodní památkyEditovat

  • Bažantula – přírodní rezervace v katastru města
  • Kotvice – přírodní rezervace na území stejnojmenného rybníka

Významní občanéEditovat

 
Studénka - továrna na výrobu železničních vagónů kolem roku 1910

SportEditovat

PrůmyslEditovat

  • Vagónka Studénka – výroba kolejových vozidel, v současné době se již ve Vagónce Studénka nevyrábí. Jejím nástupcem na místě je MSV Metal Studénka.[7]

MuzeaEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 765. 
  3. Na rychlík Eurocity se zřítil most, sedm mrtvých, 70 zraněných
  4. http://www.zelpage.cz/zpravy/6435
  5. TELEVIZE, Česká. Události, komentáře. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  6. Na neštěstí se nezapomene. Obětem postavili pomník. Novojičínský deník. 2011-08-08. Dostupné online [cit. 2018-10-12]. (česky) 
  7. http://www.msvmetal.eu/uvod/

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat