Železniční trať Studénka–Veřovice

Studénka–Veřovice
	; Nádraží ve Veřovicích
Stát	Česko
Číslo	325 (do JŘ 1998/1999 číslo 304)
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	27 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	25 ‰
Minimální poloměr oblouku	127 m
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	Studénka–Sedlnice 100 km/h; Sedlnice–Štramberk 80 km/h; Štramberk–Veřovice 40 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	cca 6,6
	8,17
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Studénka–Veřovice (v jízdním řádu pro cestující je uvedená v tabulce označené číslem 325, do JŘ 1998/1999 byla uvedená v tabulce označené číslem 304) je jednokolejná železniční trať, propojující hlavní trať Přerov–Bohumín s hlavní tratí Ostrava – Valašské Meziříčí. Trať vede malebnou krajinou přírodního parku Podbeskydí. Trať je kategorizována jako regionální dráha. Trať je dlouhá 27 km.

Provoz na trati editovat

Po trati jezdí pravidelné osobní vlaky (v nepravidelném taktu) Českých drah v celém úseku a nákladní vlaky různých dopravců. Trať je začleněna do systému Esko v Moravskoslezském kraji jako linka osobních vlaků S8. Na trati jsou od jízdního řádu 2019/2020 osobní vlaky doplněny o 4 páry spěšných vlaků v úseku (Ostrava –) Studénka – Štramberk, které jezdí většinou pouze v pracovních dnech. Osobní vlaky jsou zajištěny motorovým vozem 811, které bývají doplněny jedním nebo dvěma přípojnými vozy BDtax782, případně druhým motorovým vozem. Spěšné vlaky jsou zajištěny motorovým vozem 842 a přípojným vozem Bdtn756/757.^[zdroj?]

Provozování dráhy na této trati zajišťuje Správa železnic.

Historický vývoj tratě editovat

Trať byla vybudována ve dvou etapách od 18. prosince 1881 do 25. července 1896. V úseku Studénka–Štramberk byl provoz zahájen 18. prosince 1881 a v úseku Štramberk–Veřovice byl provoz zahájen 25. července 1896.

Navazující tratě editovat

Dále na tuto trať navazuje trať 271 (Bohumín – Ostrava – Přerov – Olomouc – Zábřeh na Moravě – Česká Třebová – (Praha) + větev do Mošnova, následuje trať 279 (Studénka–Bílovec) a nakonec trať 323 (Ostrava hlavní nádraží – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Valašské Meziříčí).

Přeložení tratě editovat

Trať byla dvakrát přeložena do nové polohy ve dvou úsecích. Prvním přeloženým úsekem byl úsek Studénka–Sedlnice přeložený v roce 1959 v důsledku výstavby Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Druhým přeloženým úsekem byl úsek Příbor – Kopřivnice zastávka přeložený v roce 1979 v důsledku výstavby továrny Tatra. Viz průběh tratě v pravém sloupečku.

Průběh původní tratě editovat

Za stanicí Studénka se nachází několik mostů přes řeku Odru a její zátopové oblasti. Mosty jsou propojeny náspy. Celková délka soustavy mostů byla téměř 200 m. Za mosty vedla dráha na hrázi mezi rybníky Kačák a Kotvice. Za rybníky následovalo prudké stoupání, které mělo protisměrné oblouky (esíčka). Proto se často ze Studénky používal postrk, aby vlak toto stoupání vyjel. Na konci stoupání byl přejezd a nedaleko něj byla zastávka Albrechtičky. Po několika kilometrech byla zastávka Sedlnice. Zastávka se změnila na stanici až v roce 1911 (v tomto roce byla postavená nádražní budova), aby se zvýšila propustnost tratě. Po roce 1959 se stanice stala součástí letiště Mošnov, nádraží bylo využíváno jako vlečka k letišti. Byly zde vybudovány zařízení pro stáčení leteckého paliva z cisteren. Trať směrem na Studénku byla zlikvidována, protože překážela stavbě letiště. Koleje zůstaly jen na soustavě mostů. Za posledním z nich bylo zarážedlo. Tyto koleje byly zlikvidovány v roce 2014.^[1]