Wikipedie

Kaliningrad

sídlo v Kaliningradské oblasti v Rusku
(přesměrováno z Królewiec)

Kaliningrad (rusky Калининград), do roku 1946 německy Königsberg (rusky Кёнигсберг nebo Королевец – Korolevec, česky Královec, polsky Królewiec, litevsky Karaliaučius), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou). Leží při ústí řeky Pregoly do Baltského moře. Žije zde přibližně 498 tis. obyvatel (2022).[2] Královec býval metropolí Východního Pruska, po 2. světové válce připadl s okolní oblastí na základě postupimské konference Sovětskému svazu a po jeho rozpadu připadl Rusku.

Kaliningrad
Калининград
Kaliningrad – znak
znak
Kaliningrad – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice54°43′ s. š., 20°30′ v. d.
Nadmořská výška~5 m n. m.
Časové pásmoUTC+3[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
OblastKaliningradská
Administrativní dělení5 rajónů
Kaliningrad na mapě
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Kaliningrad
Kaliningrad
Kaliningrad, Kaliningradská oblast
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha224,7 km²
Počet obyvatel498 260 (2022)
Hustota zalidnění2 217,4 obyv./km²
Etnické složeníRusové (87 %), Ukrajinci (4 %), Bělorusové (3,7 %), Arméni (0,8 %), ostatní (2,5 %)
Náboženské složeníPravoslavné křesťanství, ateismus
Správa
StarostaAlexander Jarošuk
Vznik1255
Oficiální webwww.klgd.ru
Telefonní předvolba+7 4012
PSČ236010
Označení vozidel39
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Sambové

editovat

Osada Pregnora (Twangste) na místě pozdějšího města byla založena již kolem roku 300 př. n. l. a byla zničena při dobývání Pruska Řádem německých rytířů (1255). Oblast byla dříve obývána kmenem Sambů z baltského etnika starých Prusů, které pravděpodobně v 17. století podlehlo germanizaci.

Královec

editovat

Křižáci město založili v roce 1255 na počest českého krále Přemysla Otakara II., který se zde proslavil předchozího roku v bitvě u Rudavy v rámci křížové výpravy proti pohanským Prusům. Křižáci v místě postavili hrad, který v roce 1256 pojmenovali Královská hora v Sambii („castrum de Coningsberg in Sambia“), latinsky Mons Regius a později Regiomontium.

Kolem roku 1290 získal Královec městská práva. Rozvíjel se jako přístav a člen Hanzy. Kolem roku 1300 vznikla na jižním břehu řeky Pregola osada Löbenicht a roku 1327 na ostrově mezi dvěma rameny Pregoly osada Kneiphof (obě osady byly nakonec v roce 1724 připojeny k městu). Roku 1312 se hrad stal sídlem velmistra řádů německých rytířů; nedlouho poté začala stavba katedrály, zasvěcené sv. Vojtěchovi. V roce 1345 město postihl ničivý požár.

Roku 1701 připadl Královec Prusku a téhož roku zde byl Fridrich I. korunován pruským králem. V 18. století byla připojena další předměstí. Za sedmileté války připadlo město nakrátko Rusku. Roku 1871 se stalo součástí nově vzniklého Německého císařství.

 
Kalingradská katedrála sv. Vojtěcha pochází patrně z první poloviny 14. století. Mj. je v ní pohřben německý filosof Immanuel Kant
 
Centrum Kaliningradu
 
Vítězné náměstí

Za druhé světové války bylo město jako důležitý přístav nacistického Německa těžce bombardováno britským letectvem. Část obyvatel jej opustila ještě před příchodem Rudé armády, která jej obsadila 9. dubna 1945 po čtyřdenní bitvě. Po jejím příchodu bylo z města vysídleno zbylých 200 000 Němců. Zůstalo asi 20 000 obyvatel (z původních 316 000 před válkou). Po postupimské konferenci město připadlo spolu se severní částí Východního Pruska Sovětskému svazu. Ke 4. červenci 1946 bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika Michaila Ivanoviče Kalinina.

Kaliningrad

editovat

Jako nejzápadnější výspa Sovětského svazu nabyla Kaliningradská oblast velkého významu v průběhu studené války. Kaliningrad se stal v 50. letech 20. století sídlem sovětské Baltské flotily. Z důvodu svého strategického významu byl Kaliningrad uzavřen pro cizince.

Po válce zde bylo založeno Regionální muzeum historie a umění, Kaliningradské divadlo a v roce 1967 Baltská federální univerzita Immanuela Kanta. V roce 1979 se otevřelo Jantarové muzeum; mezi exponáty je druhý největší valoun jantaru na světě, jakož i sbírka více než 3000 jantarových inkluzí.

Po rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991, resp. již vyhlášením nezávislosti Litvy 11. března 1990, se Kaliningradská oblast stala exklávou Ruska a otevřela se zahraničním návštěvníkům. V městě Baltijsku nedaleko Kaliningradu se nachází jediný ruský přístav v Baltském moři, který během roku nezamrzá (na rozdíl od přístavů v severnější Leningradské oblasti).

V roce 2022 se Kaliningrad pod svým exonymem Královec stal předmětem českého internetového memu spočívajícího v satirickém návrhu na jeho připojení (s celou Kaliningradskou oblastí nebo její částí) k Česku jako tzv. Královecký kraj.

Baltské loděnice Jantar

editovat

V roce 1945 byla ve městě založena ruská Baltská loděnice Jantar, která navázala na německou loděnici F. Schichau GmbH.[3] Tato loděnice je jednou z největších ruských loděnic a jediný ruský loďařský podnik v této části Baltského moře bez ledu, v blízkosti největších průmyslových center Evropy.[4] Specializuje se na stavbu a opravy moderních válečných lodí a moderních civilních lodí. Lodě pro civilní účely si zde objednávají společnosti nejen z Ruska, ale i Norska, Německa, Indie a Nizozemska.[5]

Sport

editovat

Kaliningrad hostil některé zápasy během ruského Mistrovství světa ve fotbale 2018.

Německá sportovní sdružení

editovat

Všechny místní německé kluby zanikly se sovětskou anexí v roce 1945. Patřily k nim:

Ruská sportovní sdružení

editovat

Turistické zajímavosti

editovat

Město proslavil i matematický problém Sedm mostů města Královce, jehož řešením v roce 1736 položil Leonhard Euler základy teorie grafů a topologie.

Změna jména

editovat

Po roce 1991 došlo k debatám o tom, zda by se město nemělo vrátit k užívání jména Königsberg (Královec), stejně jako se ke svým dřívějším jménům vrátilo několik dalších ruských měst (např. Petrohrad, Jekatěrinburg, Samara, Tver). K dalším návrhům patřila změna jména na Kalinograd (kalina je keř, který má posvátné konotace ve slovanském folklóru, je to motiv v desítkách lidových písní, spojených hlavně s mládím, svatbami či pohřby[6]) nebo přejmenování města na Kantgrad (podle filozofa Immanuela Kanta, který ve městě prožil svůj život).

Vedoucí kaliningradské administrativy Felix Lapin vyzval v roce 2009 k návratu k historickému jménu a navrhl, že spolu s touto změnou by se zároveň celá Kaliningradská oblast mohla přejmenovat na Prusko nebo Západní Rusko.[7] V září 2011 gubernátor Kaliningradské oblasti Nikolaj Cukanov prohlásil, že spor o jméno by nejlépe vyřešilo referendum, sám sebe nicméně označil za zastánce stávajícího pojmenování.[8]

V květnu 2023 doporučila polská názvoslovná komise užívání starého polského exonyma, tedy Królewiec.[9]

Osobnosti

editovat

Rodáci

editovat

Ostatní

editovat
 
Socha Immanuela Kanta

Partnerská města

editovat

V roce 2022 polská města Bělostok, Gdaňsk, Olštýn a Toruň ukončila partnerství s Kaliningradem v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. ↑ Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2022 года. Без учёта итогов Всероссийской переписи населения 2020 (2021) [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-06-2022. 
  3. ↑ Baltské loděnice Jantar a.s. (Kalinigrad) [RRRR-RRRR] : Průmysl. Valka.cz [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ О предприятии | Прибалтийский судостроительный завод «Янтарь». shipyard-yantar.ru [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Завод Янтарь в 2022 году спустит на воду фрегат для ВМС Индии Тамала. www.korabel.ru [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (rusky) 
  6. ↑ The songs of the Russian people, as illustrative of Slavonic mythology and Russian social life : Ralston, William Ralston Shedden, 1828-1889 : Free Download & Streaming : Internet Archive [online]. archive.org [cit. 2014-12-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Калининград возвращает Кенигсберг. Газета.Ru [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (rusky) 
  8. ↑ Цуканов заявил, что он против переименования Калининграда. www.newkaliningrad.ru [online]. 2011-09-21 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (rusky) 
  9. ↑ Už ne Kaliningrad, ale Královec, rozhodli v Polsku. Seznam Zprávy [online]. 2023-05-10 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kaliningrad&oldid=24084469“