Kulturistika[1] je individuální sport, jehož cílem je dosáhnout požadovaného vzhledu těla. Podle jednotlivých soutěžních kategorií se přitom hodnotí mohutnost a vyrýsovanost svalstva, množství podkožního tuku, objem svalové hmoty, hloubka a tvrdost svalů, jejich žilnatost, symetrie, estetičnost postavy apod. Zásadními kritériemi jsou široká záda i ramena, úzký pas a v závislosti na soutěžní kategorii pak velmi mohutné nebo naopak spíš esteticky vypracované svalstvo nohou. Příprava probíhá posilováním doma, v posilovnách a fitness centrech. Velmi důležitou roli hraje správná strava zaměřená na dostatečný přísun potřebných živin, zejména bílkovin, kvalitních sacharidů a minimum cukru. Někteří kulturisté však urychlují nárůst svalové hmoty pomocí zakázaných látek (doping), jako jsou např. anabolické steroidy.

Eugen Sandow
František Huf
Lukáš Osladil

Dějiny kulturistiky

editovat

Tvarování těla prostřednictvím zdvihání závaží je známé již z antické doby, ale jako samostatný sport se kulturistika prosadila až koncem 19. století. Zpočátku byla rozšířena především v USA a do Evropy se dostala až po druhé světové válce. Mezinárodní asociace International Federation of Body Building (IFBB) byla založena bratry Benem a Joem Weiderovými již v roce 1946, uznání za oficiální sport se však kulturistika dočkala až v roce 1968. V současné době nese mezinárodní asociace název International Federation of Bodybuilding & Fitness, ale původní zkratku IFBB používá stále.

Se základy vlastní kulturistiky v dnešním pojetí se setkáváme v druhé polovině 19. století, kdy se začalo s vědeckým zkoumáním silových cvičení a s jejich systematickým řízením.[2] V Evropě a v Americe vznikaly různé cvičební systémy a školy. Největší postavou z této doby a vlastním zakladatelem moderní kulturistiky je Eugen Sandow (1867–1925), původem Němec (vlastním jménem se jmenoval Müller). Jeho kniha Body-Building (vydaná v roce 1903 v Londýně) se stala základem dnešní kulturistiky v Evropě a v Americe. Název knihy dal jméno celému hnutí a v anglicky mluvících zemích je ho dosud oficiálně používáno.

Sandowým pokračovatelem s nemenšími zásluhami o rozvoj kulturistiky především v USA je John Grimek z rodiny slovenských vystěhovalců. Johna G. Grimka vystřídal na stupních vítězů Steve Reeves. Nástupcem Steve Reevese byl Larry Scott, první držitel nejvyššího zavedeného uznání Mr. Olympia.

V ČSSR kulturistika vznikla v polovině šedesátých let 20. století, jak píše bývalý předseda komise kulturistiky Vojtěch Fiala.[3] K vrcholným kulturistům této doby patří Juraj Višný, Juraj Pipasík a Milan Okša[4] z Bratislavy, Josef Bartoš z Písku, Luděk Nosek[5] z Mariánských Lázní, Rudolf Petr z Chomutova.[6][7]

Strategie

editovat

Kulturisté používají pro rozvoj své muskulární hypertrofie tři hlavní způsoby:

  • posilování (typicky zvedání činek v patřičném počtu opakování a sérií)
  • strava – převaha proteinů (bílkovin)
  • odpočinek - je také velmi důležitý a občas podceňovaný

Reference

editovat
  1. ROUBÍK, Lukáš. Příprava na soutěž v kulturistice od A do Z. [s.l.]: [s.n.], 2012. 114 s. ISBN 8594056370184. 
  2. MÜLLER, Emil; FIALA, Vojtěch; MUDr. Josef SKÁLA. Kulturistika: síla + krása. Praha: Olympia, 1968. 208 s. Kapitola Velké postavy kulturistiky ve světě a kulturistika u nás, s. 6. 
  3. MÜLLER, Emil; FIALA, Vojtěch; MUDr. Josef SKÁLA. Kulturistika: síla + krása. Praha: Olympia, 1968. 208 s. Kapitola Předmluva, s. 5. 
  4. ŠVUB, Josef. Klasický portrét: Milan Okša. MUSCLE&FITNESS online. Dostupné online. 
  5. Luděk Nosek – exkluzívní rozhovor. www.extrifit.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-30. 
  6. MÜLLER, Emil; FIALA, Vojtěch; MUDr. Josef SKÁLA. Kulturistika: síla + krása. Praha: Olympia, 1968. 208 s. Kapitola Velké postavy kulturistiky ve světě a kulturistika u nás, s. 7–8. 
  7. Juraj Višný Ponl’adnica Juraja Višného: Kulturistika a jej začiatky u nás // Časopis Muscle & Fitness online (slovensky)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat