Kulturistika

Kulturistika[1] je individuální sport, jehož cílem je dosáhnout požadovaného vzhledu těla. Podle jednotlivých soutěžních kategorií se přitom hodnotí mohutnost a vyrýsovanost svalstva, množství podkožního tuku, objem svalové hmoty, hloubka a tvrdost svalů, jejich žilnatost, symetrie, estetičnost postavy apod. Zásadními kritériemi jsou široká záda i ramena, úzký pas a v závislosti na soutěžní kategorii pak velmi mohutné nebo naopak spíš esteticky vypracované svalstvo nohou. Příprava probíhá posilováním doma, v posilovnách a fitness centrech. Velmi důležitou roli hraje správná strava zaměřená na dostatečný přísun potřebných živin, zejména bílkovin, kvalitních sacharidů a minimum cukru. Někteří kulturisté však urychlují nárůst svalové hmoty pomocí zakázaných látek (doping), jako jsou např. anabolické steroidy.

Dějiny kulturistikyEditovat

Tvarování těla prostřednictvím zdvihání závaží je známé již z antické doby, ale jako samostatný sport se kulturistika prosadila až koncem 19. století. Zpočátku byla rozšířena především v USA a do Evropy se dostala až po druhé světové válce. Mezinárodní asociace International Federation of Body Building (IFBB) byla založena bratry Benem a Joem Weiderovými již v roce 1946, uznání za oficiální sport se však kulturistika dočkala až v roce 1968. V současné době nese mezinárodní asociace název International Federation of Bodybuilding & Fitness, ale původní zkratku IFBB používá stále.

Se základy vlastní kulturistiky v dnešním pojetí se setkáváme v druhé polovině 19. století, kdy se začalo s vědeckým zkoumáním silových cvičení a s jejich systematickým řízením.[2] V Evropě a v Americe vznikaly různé cvičební systémy a školy. Největší postavou z této doby a vlastním zakladatelem moderní kulturistiky je Eugen Sandow (1867–1925), původem Němec (vlastním jménem se jmenoval Müller). Jeho kniha Body-Building (vydaná v roce 1903 v Londýně) se stala základem dnešní kulturistiky v Evropě a v Americe. Název knihy dal jméno celému hnutí a v anglicky mluvících zemích je ho dosud oficiálně používáno.

Sandowým pokračovatelem s nemenšími zásluhami o rozvoj kulturistiky především v USA je John Grimek z rodiny slovenských vystěhovalců. Johna G. Grimka vystřídal na stupních vítězů Steve Reeves. Nástupcem Steve Reevese byl Larry Scott, první držitel nejvyššího zavedeného uznání Mr. Olympia.

V ČSSR kulturistika vznikla v polovině šedesátých let 20. století, jak píše bývalý předseda komise kulturistiky Vojtěch Fiala.[3] K vrcholným kulturistům této doby patří Juraj Višný, Juraj Pipasík a Milan Okša[4] z Bratislavy, Josef Bartoš z Písku, Luděk Nosek[5] z Mariánských Lázní, Rudolf Petr z Chomutova.[6][7]

StrategieEditovat

Kulturisté používají tři hlavní body pro hypertrofii:

  • posilování (zvedání činek v patřičném počtu opakování a sérií)
  • strava – převaha proteinu (bílkovin)
  • odpočinek je také velmi důležitý a občas podceňovaný

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ROUBÍK, Lukáš. Příprava na soutěž v kulturistice od A do Z. [s.l.]: [s.n.], 2012. 114 s. ISBN 8594056370184. 
  2. MÜLLER, Emil; FIALA, Vojtěch; MUDr. Josef SKÁLA. Kulturistika: síla + krása. Praha: Olympia, 1968. 208 s. Kapitola Velké postavy kulturistiky ve světě a kulturistika u nás, s. 6. 
  3. MÜLLER, Emil; FIALA, Vojtěch; MUDr. Josef SKÁLA. Kulturistika: síla + krása. Praha: Olympia, 1968. 208 s. Kapitola Předmluva, s. 5. 
  4. ŠVUB, Josef. Klasický portrét: Milan Okša. MUSCLE&FITNESS online. Dostupné online. 
  5. Luděk Nosek – exkluzívní rozhovor. www.extrifit.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-30. 
  6. MÜLLER, Emil; FIALA, Vojtěch; MUDr. Josef SKÁLA. Kulturistika: síla + krása. Praha: Olympia, 1968. 208 s. Kapitola Velké postavy kulturistiky ve světě a kulturistika u nás, s. 7–8. 
  7. Juraj Višný Ponl’adnica Juraja Višného: Kulturistika a jej začiatky u nás // Časopis Muscle & Fitness online (slovensky)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat