Kostel Nejsvětější Trojice (Mešno)
Kostel Nejsvětější Trojice je římskokatolický kostel v Mešně. Od roku 2004 je chráněn jako kulturní památka, a to jako ukázka čistého pseudoslohu z počátku 20. století i jako doklad činnosti významného architekta Arnošta Živného v regionu na pomezí okresů Rokycany a Plzeň-jih.[2]
| Kostel Nejsvětější Trojice v Mešně | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Rokycany |
| Obec | Mešno |
| Souřadnice | 49°39′22,38″ s. š., 13°37′17,8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | rokycanský |
| Farnost | Rokycany[1] |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novogotický |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 101260 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Gotický kostel od 14. do 18. století editovat
V obci Mešno[pozn. 1] stával gotický[2] kostel už ve 14. století, přesnější doba založení ale není známa.[4] Patrony kostela bývali místní vladykové.[3] První zmínka o farním kostelu v Mešně je z roku 1352,[5] kdy patronátní právo vykonával Bohuslav ze Švamberka.[3] Dalšími doloženými patrony kostela byli bratři Jaroslav a Sezan z Hamberka v roce 1395, po nich pan Bušek z Kornatic, v roce 1422 bratři Jan a Zbyněk z Hamberka a po jejich smrti Čičovec z Čičova.[3]
Za husitských válek neměl kostel kněze a byl příslušný k rožmitálské farnosti.[3] Od roku 1550 náležela obec k mirošovskému panství, jež bylo v držení rytířů z Gryspeku.[3] V roce 1623 bylo v rámci pobělohorských konfiskací mirošovské zboží zabaveno a prodáno Adamu Vratislavu z Mitrovic. Farnost tak byla spojena se spálenopoříčskou farností.[3]
Barokní kostel od 18. do 19. století editovat
V letech 1737[5] nebo 1738[2] byl kostel zásadně barokně přestavěn a spolu s farou vystavěnou v roce 1710 se stal farním kostelem pro novou farnost, která byla vyčleněna ze spálenopoříčské. Zahrnovala Mešno, Kakejcov, Kornatice, Nevid, Příkosice a část Lipnice.[3] V roce 1749 přešlo Mešno i s kostelem koupí v majetek pražské svatovítské kapituly.[6] V roce 1898 barokní kostel vyhořel, byl zbořen a na jeho místě byl svatovítskou kapitulou postaven kostel nový.[2]
Novogotický kostel z 20. století editovat
Nový výstavný kostel v novogotickém slohu byl postaven na počátku 20. století.[2] 15. září 1901 byl položen základní kámen, který posvětil biskup František Krásl a už o rok později, dne 9. listopadu 1902, byl dokončený kostel vysvěcen, pražským arcibiskupem kardinálem Lvem Skrbenským.[6] Kostel projektoval Arnošt Živný (1841–1913), známý jako ředitel dostavby chrámu svatého Víta. V roce 2015 získala kostel obec Mešno převodem z majetku církve.[6]
Stavební podoba editovat
Kostel je jednolodní stavba postavená z bílých cihel[3] v puristickém novogotickém slohu[2]. Skládá se z lodi obdélníkového půdorysu s na východě navazujícím užším presbytářem ukončeným třemi stranami pravidelného osmiúhelníku.[6] Presbytář je zaklenut žebrovou klenbou; loď má kazetový dřevěný strop.[6] Na západě je k fasádě lodi přistavena věž čtvercového půdorysu, rozčleněná na pět výškových pater.[6] Pro přístup na věž slouží čtvercový schodišťový přístavek, který se nachází mezi jižní stranou věže a západní stěnou lodi.[6] Na jižní straně presbytáře se nachází sakristie obdélníkového půdorysu a na severní straně je přisazena čtvercová kaple.[6]
Kotel je situován nedaleko severozápadního okraje obce, uprostřed vodorovného pozemku, jenž původně sloužil jako místní hřbitov[6] a na který z jihu navazuje strmější svah.[2] Z původní ohradní zdí zůstal zachován pouze segment na jižní straně s osazeným pískovcovým památkově chráněným[2] smírčím křížem.[6]
Interiér kostela editovat
Původní vnitřní vybavení kostela z počátku 20. století je, stejně jako vnější podoba kostela, ukázkou puristického novogotického stylu. Cenná jsou především tři vitrážová okna namalovaná již v roce 1863 malířem Janem Zachariášem Quastem, a to původně pro Císařskou kapli katedrály svatého Víta v Praze.[4] Na oknech je vyobrazen císař Karel IV. a jeho manželka Eliška Pomořanská.[4] Okna byla v roce 1901 ze svatovítské katedrály odstraněna a přenesena do nově stavěného mešenského kostela.[4][pozn. 2]
Původní věžní hodiny s ručním natahováním od firmy Halcknecht sloužily věži kostela od roku 1902. V roce 1989 byly neodborně upraveny na elektrický pohon a v roce 1999 nahrazeny novými elektrickými hodinami od firmy Moulis.[3]
Galerie editovat
-
Celkový pohled na kostel od jihu -
Pohled na kněžiště kostela od jihu -
Celkový pohled na kostel od severu -
Pohled od severozápadu na věž a západní průčelí -
Pohled z dálky od západu na věž kostela západní průčelí -
Smírčí kříž v ohradní zdi kostela
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Název Mešno pochází pravděpodobně od slova „mše“.[3]
- ↑ Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze byla investorem obou staveb.
Reference editovat
- ↑ Filiální kostel Nejsvětější Trojice, Mešno [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h kostel Nejsvětější Trojice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Kostel Nejsvětější Trojice - Mešno (kostel) [online]. Obec Skořice [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d kostel Nejsvětější Trojice [online]. hrady.cz [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek IX. Politický okres Sušický. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. Dostupné online. S. 35–36.
- ↑ a b c d e f g h i j Historie kostela [online]. Obec Mešno [cit. 2023-02-11]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
